Nicolò Sgobba o superpočítači IBM Watson a umělé inteligenci
Umělá inteligence je velké téma, ať už jde o její potenciál nebo rizika. Přinášíme vám tak rozhovor, v němž na otázky odpovídal Nicolò Sgobba, který v IBM pracuje jako Data Analytics Consultant (konzultant datové analytiky) a Watson Information Architect.
V dnešním rozhovoru se budeme zabývat umělou inteligencí a superpočítačem IBM Watson. Rozhovor nám poskytl Nicolò Sgobba, který v IBM pracuje jako Data Analytics Consultant (konzultant datové analytiky) a Watson Information Architect. Rozhovor jsme vedli v angličtině, takže v tomto článku jsme jej přeložili do češtiny. V případě zájmu se můžete podívat i na původní znění v angličtině. Nejdříve nám Nick představí, co to IBM Watson vlastně je.
IBM Watson je systém umělé inteligence (AI). AI je to, co dává stroji schopnost se učit, přizpůsobovat se novým podnětům a dělat lepší rozhodnutí. Strojové učení (Machine Learning, ML) je podmnožina AI, v rámci čehož se používají počítačové algoritmy k analýze dat a pro realizaci inteligentních rozhodnutí na základě získaných zkušeností. Je to způsob, jak např. streamovací služby dokáží doporučovat novou hudbu na základě srovnání toho, co se líbí jednomu uživateli, s tím, co se líbí ostatním s podobným vkusem. Watson používá sofistikovanou techniku strojového učení zvanou Hluboké učení (Deep Learning, DL). Za technikou DL jsou algoritmy, které vytváří umělé neuronové sítě (Artificial Neural Networks, ANNs), které se dokáží průběžné učit, jaká rozhodnutí jsou ta správná, neustále vylepšují svou kvalitu a přesnost výsledků. Díky tomu se Watson dokáže učit na základě nestrukturovaných dat, jako jsou fotografie, video a audio.
Logo IBM Watson
AI mění způsob, jakým svět funguje, protože umožňuje, aby byl business rychlejší, chytřejší a bezpečnější. V IBM se snažíme pomáhat ostatním společnostem nasadit AI do praxe ve velkém měřítku, aby tak získali konkurenční výhodu. S Watsonem jsou zákaznické zkušenosti stále více personalizované, procesy se zjednodušují, minimalizují se rizika a povzbuzují se inovace. S Watsonem inženýři udržují miliony výtahů v pohybu, přičemž dokáží předvídat, kdy by se mohly porouchat, a tak provádět předběžné opravy ještě před tím, než k tomu dojde. Watson může říci pojišťovně, jak přesně bylo ve srážce auto poškozeno díky analýze konkrétního typu auta a porovnání fotografií auta v nepoškozeném a poškozeném stavu. S Watsonem banky využívají virtuální agenty trénované na tisících požadavků od zákazníků, což jim pomáhá rychleji nabízet expertní služby pro miliony zákazníků. S Watsonem řada odvětví (zdravotnictví, auto-moto, telekomunikace, vzdělávání) funguje rychleji a chytřeji.
Sám sebe Nicolò Sgobba představil následovně: V IBM momentálně pracuji jako konzultant datové analytiky (Data Analytics Consultant). Pomáhám a radím klientům z různých odvětví, jak začít využívat systémy schopné se učit,a které využívají Watsona. Má práce spočívá v tom, že na základě dat poskytnutých klientem dám dohromady doporučení pro jeho vedoucí pracovníky zaměřující se na technologickou část businessu, jak by mohlo dojít ke zvýšení efektivity nebo k novým obchodním příležitostem. Byl jsem Watson Information Architect pro klienty působící v oblasti cestování a přepravy, v rámci čehož jsem vytvářel a implementoval znalostní modely s využitím technologie IBM Watson pro poskytnutí řešení pro koncové uživatele skrze učícího se asistenta (Cognitive Assistant). Nad rámec toho jsem "IBM Inventor", tedy výzkumník s několika vlastními patenty v oblastech vývoje rozhraní mezi mozkem a počítačem, bezpečnosti a technologií pro převod řeči na text. Coby ředitel také vedu sérii iniciativ týkajících se patentování, inovací a výzkumu pro radu technických odborníků České republiky a Slovenska.
1. Jaký druh vývoje systému IBM Watson probíhá v České republice?
IBM v České republice působí v Praze a Brně. V Praze máme laboratoř pro inovace Watsonu (Watson Innovation Lab), která už uskutečnila stovky ověření konceptu (Proof of Concept, POC) napříč Evropou pro využití AI. Příklad úspěšného POC je v oblasti chatovacích botů a virtuálních asistentů pro usměrňování požadavků na servisní oddělení a podporu první úrovně, v rámci čehož se koncoví uživatelé mohou nejdříve ptát Watsona a do kontaktu s člověkem přijdou až v momentě, pokud Watson nebude schopen pomoci. Další příklad je z oblasti rozpoznávaní a zpracování obrazu pro výrobu v případech, jako je kontrola kvality. Dělali jsme také kombinaci technologií pro rozpoznávání obrazu v rámci Internetu věcí (IoT), kde náš tým vytvořil drony pro kontrolu oblastí a kontaktování úřadů v případě výskytu nějakých anomálií. Také jsme už podnikli zásadní kroky k tomu, aby se mohl Watson naučit český jazyk.
V Brně, kde pracuji, máme klientské centrum pro inovace (Client Innovation Center) s několika tisíci pracovníků různých národností, kteří každý den pomáhají stovkám našich klientů s jejich IT službami (cloud, sítě, bezpečnost). Máme zde také týmy zabývající se automatizací, kde se navrhují a vyvíjí řešení založená na technologii a službách IBM Watson.
2. IBM Watson nabízí organizacím vysoký výpočetní výkon pro úlohy mající spojitost s
umělou inteligencí (AI). Můžete zmínit některé světoznámé společnosti, které Watsona využívají a k čemu konkrétně?
umělou inteligencí (AI). Můžete zmínit některé světoznámé společnosti, které Watsona využívají a k čemu konkrétně?
To je pravda. V IBM navrhujeme, stavíme i provozujeme systémy a služby, na kterých závisí celý svět, v podstatě jsou páteří světové ekonomiky. IBM Watson je číslem jedna v nasazení AI v businessu a máme přes 20 tisíc klientů ve 20 různých průmyslových odvětvích. Děláme spoustu věcí, jsme leaderem na trhu hybridního cloudu, v enterprise službách i zabezpečení a v blockchainu. Letos je už 26. rok v řadě po sobě, kdy máme nejvíce patentů v USA a výzkumníci v IBM mají rekordních 9100 patentů, z čehož se 3000 věnuje AI, cloudu a kvantovým výpočtům. Máme spoustu spokojených klientů a úspěšných nasazení. Chcete-li vědět více, stačí navštívit stránku https://www.ibm.com/watson/ai-stories/, kde je několik příkladů.
3. Povedlo se díky IBM Watson vytvořit něco, co IBM považuje za přelomové?
Poprvé se svět dozvěděl o Watsonovi, když Watson vyhrál v americké znalostní soutěži "Jeopardy!", přičemž porazil dosavadní šampiony. To se stalo před 8 lety, v roce 2011. Tehdy byl Watson počítač, na kterém běžely jedny z prvních forem strojového učení a softwaru pro zpracovávání přirozeného jazyka. V roce 2014 už byl Watson spuštěn pro podnikové nasazení (AI pro business). Počátkem letošního roku pak IBM oznámilo novou etapu na této cestě. Z experimentů s AI přešel na širokospektrální nasazení v průmyslu. IBM Watson je nyní přenosný na jakýkoli cloud, může pohánět AI systémy kdekoli, kde jsou nějaká data. To je také důvod, proč je dnes Watson první a nejpokročilejší platformou pro AI.
IBM Research dále vyvíjí schopnosti Watsona a rozvíjí budoucnost AI. Pracuje se na novém softwaru, službách, aplikacích a infrastruktuře další generace. Není to však o tom, co během těchto let dosáhlo IBM, ale spíše o tom, co naši klienti s Watsonem dosáhli a dosahují. Některé z nich si můžete přečíst na https://www.ibm.com/watson/with-watson/.
4. Jak byste popsal funkci IBM Watson někomu, kdo neví nic o dnešních algoritmech umělé inteligence a kdo si myslí, že funguje pouze jako robustní rozhodovací strom (decision tree) spojený s velkou databází relevantních dat?
Mnoho lidí AI vnímá jako nějakou magickou technologii, která pracuje jako černá krabička, s minimem porozumění, jak to vlastně funguje. Mohou ji vnímat jako něco mimo tento svět, co se týká jen expertů a z tohoto důvodu má AI jakousi auru mystična s vysokými očekáváními mimo dosahu běžných lidí. Pravdou ale je, že zde samozřejmě žádná magie není. Pojem umělá inteligence se poprvé objevil v roce 1956. Od té doby se tato technologie vyvíjela, přinášela zklamání i své znovuobjevení a je jisté, že se to bude dít i nadále.
A podobně jako tomu bylo s elektřinou, také cesta k průlomům s AI znamená potřebu experimentů v masovém měřítku. Spousta z nich neuspěje, ale ty úspěšné budou mít významný dopad. A to je přesně to místo, kde jsme dnes a někteří lidé už dnes tvrdí, že AI je taková "nová elektřina". A zatímco se stává všudypřítomnou a snadno dostupnou, vylepšuje a také mění způsob, jakým se dnes po celém světě dělá business. Přináší velmi přesné předpovědi, automatizuje procesy v businessu a rozšiřuje možnosti rozhodování se. Dopad je obrovský a sahá od lepších zkušeností zákazníků s produkty až po inteligentnější produkty a efektivnější služby. Ve výsledku to má i ekonomický dopad pro společnosti, země a celkově i nás samotné.
Kvůli tomu všemu organizace, které ve velkém experimentují s AI, budou v další dekádě vítězit na svých trzích. Abychom demystifikovali AI, je třeba rozlišit dvě věci, samotné její komponenty a proces. Jinak řečeno, potřebujeme vědět, co je za AI a jak ji můžeme využít. Pokud se bavíme o komponentách, tak zatímco elektřina byla založena na komponentách, jako byly kondenzátory nebo diody, AI je založena na matematice, modelech, algoritmech a softwaru. Tento software umožňuje spuštění procesu, který dá datům jejich hodnotu. Abychom to uzavřeli, není zde žádná magie a ani "rozhodovací stromy", ale inteligentní software, který je schopen analyzovat data a dělat inteligentní rozhodnutí na základě toho, co se naučil.
5. Jak jsou trénovány a používány algoritmy AI v praxi? Jak dlouho takové trénování trvá a co jsou největší výzvy, které stojí v cestě k vytvoření spolehlivé AI?
Začnu odpovídat nejprve na vaši poslední otázku. Dle mého názoru fakt, že lidé nevěří AI (zatím), závisí nejvíce na tom, že vidí tuto technologii jako jakousi černou krabičku, protože nerozumí tomu, jak funguje. Také jsme měli možnost číst mnoho článků o tom, jak tyto algoritmy provedly nespravedlivá nebo neetická rozhodnutí - zabere to 30 sekund na Googlu, abyste našli mnoho takových příkladů. Ale znovu, jde o novou technologii, kterou stále vyvíjíme a experimentujeme s ní, a u těchto experimentů bychom měli také očekávat nějaká selhání.
V současnosti je nejdůležitější výzvou pro lidi i stroje vyhnout se předsudkům a tím pádem zamezit diskriminaci. Předsudky vznikají v AI systémech zejména v datech (špatná data, která implicitně obsahují rasové, genderové nebo ideologické předsudky) nebo v algoritmickém modelu. Jak pracujeme na vývoji AI, které můžeme věřit, tak je kritické je zejména vyvíjet a trénovat na datech, jež tyto předsudky neobsahují. Pak tyto algoritmy budou produkovat vysvětlitelné výsledky, kterým můžeme všichni věřit.
Abych konečně odpověděl na celou otázku, to, na čem dnes především neustále pracujeme, je zmírňování lidských předsudků v AI. Loni jsme oznámili vznik MIT-IBM Watson AI Lab, jejíž snahy vycházejí z nedávných pokroků v oblasti AI a výpočetního kognitivního modelování, jako jsou přístupy k etice, k popisu principů, které lidé používají v rozhodování a zjišťování, jak je lidská mysl aplikuje. To má pomoci vytvořit transparentní a vysvětlitelnou AI. Výsledkem má být tvorba takových strojů, které budou aplikovat lidské hodnoty a principy v rozhodovacích úlohách. Výzkumníci v IBM vyvinuli metodologii pro redukci předsudků, které mohou být přítomné v trénovacích množinách (datasetech), takže algoritmy AI, které tento dataset využijí k učení, bude zkreslen co nejméně je to možné. Pokud se máme bavit o způsobu trénování AI v praxi, to závisí na problému, dostupných datech i jejich množství, technice a toto vše ovlivňuje výsledný čas trénování.
6. Dává použití IBM Watson smysl i pro menší úlohy, aby měl rozumné výsledky? Vypadá to totiž, že to musí být "velká věc", aby mělo smysl pro to trénovat umělou inteligenci, což si vyžádá spoustu úsilí a času.
Klienty společnosti IBM jsou typicky jiné podniky a naše služby a řešení jsou obvykle navrhovány speciálně pro ně. Hardwarové zdroje mohou být limitem, jelikož AI a aplikace s hlubokým učením mohou v určitém bodě narazit na něco, co nazývám jako "infrastrukturovou zeď". Našim klientům nabízíme cloudovou platformu, která se rozprostírá přes veřejná, soukromá a hybridní prostředí, se stovkami produktů a služeb týkajících se dat, AI, IoT nebo blockchainu. Z hlediska měřítka v IBM uvažujeme v rámci enterprise řešení.
7. Jak se díváte na vývoj autonomních aut? Kdy si myslíte, že budou realitou vozy splňující standard SAE Level 5, tedy auta, která mohou jet kamkoli za jakýchkoli povětrnostních podmínek?
Toto je velmi zajímavé, široké a diskutované téma, protože zahrnuje spoustu různých technologií a faktorů. Abych to lépe vysvětlil, nechte mě nejprve vysvětlit klasifikaci od Society of Automotive Engineers (SAE): v této klasifikaci, která začíná u 0 a končí na 5, reprezentuje 0 plně manuálně ovládané auto a 5 pak plně autonomní. Myslím, že v dnešní době nemáme dostatečnou infrastrukturu a ani potřebné regulace, což výrazně komplikuje přesnější předpovědi.
Nicméně, z mého vlastního pohledu zde zůstává klasický problém, a to na nejrůznějších úrovních, "lidský faktor". Proč? Představte si systém, kdy máte pouze plně autonomní auta. Toto je perfektní situace, vše jde v pohodě, neboť všechna vozidla v systému mezi sebou konstantně komunikují, vyměňují si informace, přičemž tyto vozy tak všem dalším usnadňují rozhodování o vhodné rychlosti, průjezdu atd. - a pokud jde o kognitivní systém, bude se postupem času vylepšovat a zlepší se jeho efektivita.
K tomuto systému ještě přidejte tzv. chytrá města s miliony senzorů všude možně. Přidejte ještě technologii 5G. Toto je pro takový systém hotový ráj, tuny dat z nejrůznějších typů senzorů, které lze využívat a navíc pouze pomocí strojů. A nyní do tohoto systému a strojového ráje dejme člověka. Pro stroje je to důvod k panice. Člověk je nepředvídatelná proměnná a statisticky je velmi pravděpodobné, že se stane nějaká nehoda. Abych to uzavřel a odpověděl, věřím, že dokud nebudeme mít fungující hybridní ekosystém autonomních a manuálně řiditelných aut, SAE 5 zůstane jenom snem. Do té doby je tu ještě hodně práce, spousta problémů k vyřešení a spousta legrace při budování tohoto úplně nového světa.
8. IBM pracuje na platformě IBM Watson IoT, jež se zabývá monitorováním dat ze senzorů ve vozidlech, které jsou k ní připojeny za účelem zvýšení bezpečnosti a výkonu. Můžete nám říci nějaké zajímavé novinky z této oblasti?
Řekněme to takto. Internet of Things / Internet věcí (IoT) dodává data, Watson pak dává vhled do těchto dat. Platforma IBM Watson IoT dostává data z těchto zařízení a převádí je na smysluplné "vhledy". Máme také řešení pro propojení vozidel, ale nejde jen o vozidla. Můžeme získávat a prozkoumávat data z nejrůznějších zařízení, vybavení a strojů za účelem získat vhledy, které mohou pomoci dosáhnout lepšího rozhodovacího procesu díky kognitivní analýze. S touto technologií můžeme provádět optimalizace. Např. můžeme zaznamenávat data v reálném čase, nacházet trendy a reagovat na základě zjištěných výsledků ještě dříve, než začnou mít nějaký negativní dopad.
Pokud jde o trendy ve světě IoT, tak osobně věřím, že pokud budete mluvit s jakýmikoli technology, ti vám řeknou, že je zde viditelný posun k Internetu všeho. V tomto smyslu opravdu věřím, že tím, co umožní nástup IoT a změní pravidla hry, je technologie 5G. S technologií 5G budou majitelé smartphonů schopni stahovat data 20krát rychleji. Nicméně mnohem významnějším faktem je to, že kapacita 5G sítě umožní připojení miliard IoT zařízení a senzorů do sítě. Samozřejmě, investice telekomunikačních firem do 5G sítí musí směřovat k růstu za pomoci odlišností ve využívaném softwaru podle různých případů užití v různých průmyslech.
To zahrnuje aplikace, analytiku a software, který bude odpovídat konkrétním požadavkům uživatele. Příkladem může být výroba se zapojením AI, specifické rozhodovací úkoly, rozšířená realita, která může asistovat lidem při všem od oprav až po stavební práce. V mnoha případech najdou využití speciální čipy podporující AI. Je pravděpodobné, že výrobci čipů pro IoT budou nabízet nejen hardware, ale i odpovídající software, díky čemuž budou algoritmy běžet na zařízeních a nikoli v cloudu. Myslím tím to, že v mnoha případech se očekává zpracování AI algoritmů spíše lokálně na úrovni zařízení stejně, jako se např. rozpoznávání tváře děje v telefonu a ne v cloudu. Spolu s tím, jak se společnost stává více propojenou, se zvyšuje potřeba energie k pohánění všech zařízení.
Spojená města, energie, služby, zemědělství i doprava jsou aplikacemi pro 5G sítě, přičemž vznikne Massive IoT (MIoT), které zvětší rozsah a rychlost, kterou musí výpočetní systémy a aplikace dodat, přičemž by měly konzumovat méně energie. MIoT zvýší inteligenci strojů v různých oblastech od sklízení plodin pomocí traktorů v chytrém zemědělství až po vlaky, které budou spojovat chytrá města. Monitorování energie a služeb v MIoT bude operovat napříč širší fyzickou infrastrukturou a chytré sítě pak zajistí odpovídající reakce na měnící se podmínky v reálném čase. Zní to zajímavě, ne? To je to, co může vzniknout, když dáte dohromady infrastrukturu, hardware, software a data. To je budoucnost, buďte připraveni.
9. I IBM Watson bude jednoho dne potřebovat HW upgrade, aby mohl poskytovat více výkonu pro vzrůstající počet projektů. Máte nějaký odhad, kdy to bude potřeba, nebo je stávající HW stále schopný podávat dostatek výkonu s velkou rezervou pro aktuální vytížení, takže zatím nejsou plány pro jeho upgrade? Běží IBM Watson i nadále na clusteru 90 serverů IBM Power 750 s 8jádrovými procesory na frekvenci 3,5 GHz a 4 vlákny na jádro (tedy s 2880 vlákny celkem) a 16 TB RAM?
Zde se musím přiznat, že nemám ponětí! Tohle je něco, co je pro mě transparentní, protože během let IBM změnilo způsoby, jakými jsou Watson a naše další kognitivní služby nabízeny klientům. Máme nabídky, produkty, řešení a služby přístupné přes cloud. Např. se můžete hned teď zaregistrovat na IBMid a vytvořit si účet na IBM Cloud, díky čemuž můžete bez placení začít vyvíjet (se základním plánem Lite, který má svá omezení). Můžete rovnou začít vyvíjet své projekty a hrát si s Watsonem, abyste poznali, co všechno dokáže!
10. Jaká vylepšení pro IBM Watson plánuje IBM v blízké budoucnosti? Jsou nějaké oblasti, ve kterých dnešní verze strádá a co potřebuje být vylepšeno? Nebo je zde nějaký kompletně nový projekt, který by mohl Watson překonat?
Watson je založen na nejnovějších inovacích ve strojovém učení a jedná se o otevřenou multicloudovou platformu, která dovoluje našim klientům automatizovat životní cyklus umělé inteligence. Budoucnost tak už běží dnes. IBM nedávno představilo Watsona, který je přístupný kdekoli, takže naši klienti mohou aplikovat AI na jejich data kdekoli tam, kde jsou uložena, což pomáhá mnoha společnostem akcelerovat jejich transformaci díky AI.
Představili jsme také nové mikroslužby s Watsonem, které jsou založeny na technologiích open-source a jsou škálovatelné napříč cloudovými prostředími. Pokud jde o výzvy, tak kdokoli v tomto odvětví může očekávat, že počet nějak zkreslených AI systémů a algoritmů bude narůstat. My v IBM se ale s nimi budeme snažit adekvátně vypořádat, tedy přicházet s novými řešeními, která budou zkreslení v AI eliminovat a přinášet AI, která na toto netrpí. Jde o aktuální identifikovaný problém, kterému musí čelit i jakýkoli náš konkurent a my se mu už dnes věnujeme.
zdroj: Atomic Taco [CC BY-SA 2.0]
IBM rovněž nedávno představilo Project Debater vytvořený vědci z IBM Research. Jde o náš další velký milník pro AI, který bude následovat po přelomech, jako byl Deep Blue (1996/1997) a Watson v soutěži "Jeopardy!" (2011). Project Debater zpracovává masy textu a vytváří dobře strukturovanou řeč na zadané téma, jasně a se zamýšleným účelem ji předhazuje diskuznímu oponentovi. Cílem je, aby Project Debater předhazoval odůvodněné názory na základě argumentů podpořených fakty s minimálním vlivem emocí, nejasností nebo jiných zkreslení. Proč je to tak důležité? Svět je plný informací, dezinformací a povrchního myšlení. Project Debater posouvá hranice AI za účelem vzniku inteligentní debaty, abychom mohli vytvářet argumenty a lepší rozhodnutí na základě větší informovanosti.
Další vzrušující věcí je IBM Q, což je první iniciativa pro postavení univerzálních kvantových počítačů pro business, strojírenství i vědu. Toto úsilí zahrnuje pokroky v technologii kvantových výpočtů a prozkoumávání oblastí a aplikací, kde by se kvantová technologie mohla použít a být snadno přístupná. Kvantový počítač je speciální typ počítače, který provádí výpočty úplně jiným způsobem než běžný počítač. Tato technologie nám dovoluje vyřešit velmi komplexní problémy, které nejsou řešitelné se stávajícími počítači, jako je např. simulace přírody. Pokud jde o AI, použití kvantových počítačů pro trénování a běh algoritmů strojového učení nám umožní vyřešit tyto komplexní problémy rychleji a např. vylepšit výkony v takových oblastech, jako jsou diagnózy nemocí, detekce všemožných podvodů nebo např. i efektivní energetický management. Je tu mnoho věcí, na kterých IBM pracuje a nemůžu už jimi být více nadšený!
11. V minulosti jsem byl aktivní na vědeckém poli v oblasti zpracování obrazu a vidím, že snad všechny tradiční algoritmy jsou nahrazovány umělou inteligencí. Myslíte si, že je zde stále místo pro tradiční algoritmy pro zpracování obrazu, nebo je doba těchto algoritmů minulostí a nemá smysl dělat nic jiného než algoritmy pro AI?
Abych řekl pravdu, nejsem expertem v této oblasti, ale obecně řečeno, jakýkoli technolog řekne, že budoucnost je vždy v něčem rychlejším, menším, levnějším... a chytřejším. Můžeme tak předpokládat, že se AI bude aplikovat ve všem. A pokud AI přispěje k tomu, že např. zredukuje výpočetní čas a náklady, případně se ještě bude v průběhu času zlepšovat, pak to může být bod, kdy už nebude návratu k tradičním metodám. To ale bude asi pravda pro jakoukoli oblast.
12. Můžeme vidět výsledky umělé inteligence i v předpovědích počasí? Které služby využívají IBM Watson pro předpověď počasí nebo jiné klimatické situace, např. přírodní katastrofy? Můžete zmínit nějaký příklad, kdy IBM Watson pomohl zachránit lidské životy?
Součástí businessu IBM je společnost The Weather Company, která se zabývá předpovědí počasí a IT. Dodává spotřebitelům a společnostem po celém světě personalizované informace díky kombinování nejpřesnějších dat o počasí, nejpokročilejší AI, IoT a analytických technologií. Tato řešení umožňují lepší analýzu vlivů počasí pro business mnoha lidí, ať už jde o piloty, dodavatele a prodejce energií, pojišťovací agenty, státní zaměstnance nebo manažery. Dovolují jim dělat chytřejší rozhodnutí pro zlepšení bezpečnosti a snížení nákladů. Jeden z úspěšných příběhů si můžete přečíst na IBM Case Studies.
Další věc, která si rozhodně zaslouží být zmíněna a také se věnuje počasí, je "Call for Code". Jde o víceletou globální iniciativu, kde je IBM jedním ze zakládajících členů. Inspiruje vývojáře k řešení globálních problémů pomocí udržovatelných softwarových řešení. Tématem pro letošní rok je příprava na přírodní katastrofy a pomoc jimi postiženým komunitám. Zmírnění následků živelných pohrom je totiž jedna z největších světových výzev. Poslední dekáda byla jedna z nejhorších, co se týče přírodních katastrof, a přestože se jim nelze vyhnout, alespoň nemusí být tak devastující. Pomocí technologie toho můžeme hodně udělat a tím změnit svět.
13. Historie ukázala, že dnešní AI má své limity. Např. v létě 2018 se ukázalo, že IBM Watson nesprávným způsobem léčil rakovinu. Kde vidíte limity AI a myslíte, že mohou být vyřešeny? Jsou nějaké nové přístupy k AI, které vypadají slibně?
Nyní existují limity jak pro technologii (a to je pravdou pro celý průmysl), tak pro lidské a etické aspekty. Např. strojové učení je limitováno daty a komplexností modelu, výpočty jsou limitovány zákony termodynamiky a především, AI nemá vědomí. Ve 40. letech 20. století se IBM spojilo s Columbia University a vytvořili novou disciplínu "Computer Science" (počítačová věda). Nyní IBM stále rozšiřuje přípravu a vzdělávání pro vzrůstající počet zaměstnání spojených s dnešní érou dat a AI.
Je zde také mnoho otázek ohledně soukromí, protože technologie jako AI mají extrémní potřebu dat a spotřebitelé mají obavy. Už jsem mluvil o problému s předsudky v systémech AI. Identifikace a odstranění předsudků je nezbytné pro vytvoření důvěry mezi člověkem a stroji, které jsou schopny se učit. Jak AI systémy nalézají a snaží se porozumět nekonzistenci v lidském rozhodování, mohou také objasnit způsoby, jakými jsme kognitivně předpojatí, což nám může pomoci získat více nezaujaté a nestranné názory. Procesem rozpoznávání těchto předsudků a učení strojů o našich hodnotách můžeme vylepšit mnohem více než jen AI. Můžeme zlepšit sami sebe.
Abych to uzavřel, je zde spousta problémů a limitů, přičemž dobrá zpráva je, že o nich víme a každý se snaží je řešit. A také jak bylo dříve zmíněno v souvislosti s elektřinou, cesta k AI vede přes hromadné experimenty, a přestože mnohé z nich selžou, ty úspěšné budou mít velmi významný dopad.
14. AI je dnes téměř všude. Přináší nejen pozitivní benefity, ale jsou zde také hrozby. AI může nahradit téměř všechny lidské profese a je zde tedy velká otázka ohledně vysoké nezaměstnanosti. Mnozí spisovatelé se také snažili upozornit na rizika budoucnosti a někteří z nich byli až děsivě přesní (např. George Orwell a jeho Velký bratr). Jsou zde také obavy z použití AI v armádě a zbraních. Lidé se skutečně obávají, že se může stát něco podobného jako ve filmu Terminátor. Jaký je Váš názor na budoucnost AI? Myslíte si, že se může zvrtnout a zcela se nám vymknout z rukou?
Během uplynulých desetiletí si AI vybudovala negativní reputaci jako síla, která by mohla zničit lidstvo. Ale nic nemůže být dále od pravdy. Pouze obecná AI může mít teoreticky schopnosti, které se vyrovnají lidské inteligenci a podle mnoha odhadů, tohle si vyžádá ještě mnoho desítek let. Nynější technologie AI a její aplikace dosáhly působivých výsledků a v určitých oblastech již překonaly schopnosti lidí jako např. v klasifikaci obrázků nebo přepisu mluvy.
Důležité je ale to, že nyní dostupné technologie AI jen rozšiřují lidskou inteligenci. Je nutné si uvědomit, že cílem je vytvořit stroje, které budou dělat úlohy pro stroje a lidé budou dále dělat úkoly určené pro lidi. Kombinace člověka a stroje může vytvořit něco, co ani jeden z nich nedokáže udělat sám o sobě. Lidé jsou stále ve hře v kritických rolích, jako je samotné trénování strojů pro specifické použití, vysvětlování dosažených výsledků i to, že jsou stále zodpovědní za použití těchto strojů. Problémem dnes není to, že budeme potřebovat méně lidí, ale že budeme potřebovat lidi s jinými schopnostmi. Před pár týdny CEO společnosti IBM, Ginni Rometty, řekla v interview pro CNBC, že AI změní 100 % zaměstnání v následujících 5 až 10 letech. Podívat se na něj můžete na cnbc.com.
15. Které profese si myslíte, že AI nikdy nenahradí a proč?
Jak už jsem řekl, osobně si myslím, že během následujících let bude mít AI dopad na každého z nás a každou profesi. Ale přestože všechny tyto cool technologické hračky a kognitivní asistenti budou více a více častí a všudypřítomní pro některé typy úloh, tak současně věřím, že "profese být člověkem" se moc nezmění. Pořád se budeme zamilovávat, ztrácet naše milované a mít děti. Stále budeme dělat objevy, cestovat, psát příběhy a při všech těchto věcech nám technologie bude pomáhat šetřit čas u repetitivních úkonů, takže budeme mít více času užít si všechny tyto unikátní momenty "bytí člověkem". Technologie nám musí pomáhat eticky, posílit nás a rozšířit naše lidské schopnosti. Je prací a zodpovědností všech lidí v tomto odvětví, aby se tak stalo.
16. Proč jste se rozhodl účastnit se tohoto projektu? Co je na něm pro Vás tak atraktivního?
Pokud jde o mě, nemyslím si, že existuje jasná odpověď. Nemám ponětí, zda jsem se rozhodl jít s technologií, nebo se technologie rozhodla jít se mnou, ale pokud si dobře vzpomínám, vždy jsem byl fascinován technologiemi a vše to začalo s jednoduchým počítačem podobně, jako muzikanti začnou tehdy, když někde uvidí kytaru nebo klavír. Moje profesionální kariéra v IT začala u hardwaru. Když jsem byl na střední škole, během letních prázdnin jsem pracoval v malé opravárně, kde jsem rozebíral a zachraňoval stovky součástek z počítačů, obvodových desek, čipů, routerů a tiskáren.
Na univerzitě jsem pak studoval počítačovou vědu, kde jsem se zaměřil více na software a začala mě přímo vášnivě zajímat možnost interakce lidí s počítačem. Současně jsem při univerzitě studoval i herectví, zpěv, komunikaci a řeč těla (po dobu více než 7 let). Věřím, že stojí za to tohle zmínit, protože je to něco, co ovlivnilo můj osobní i profesní růst. Také mi to umožnilo zaměřit se na širší množinu úkolů a zájmů od začátku mé kariéry v IBM, která začala v roce 2013. V IBM jsem začal nejprve pracovat jako SysAdmin a už o rok později jsem vedl Global Virtual Team of Technical Engineers. Byl jsem i servisním manažerem, pracoval jsem také s klienty z oblasti automotive, cestování a dopravy, téměř jeden rok jsem pak strávil na Středním východě na důležitém projektu.
Nyní, jak už bylo zmíněno, jsem na pozici Watson Information Architect a Data Analytics Consultant, věnuji se poradenství v rámci IBM Cognitive solutions. Jsem také IBM Inventor, mám patenty na poli rozhraní mezi lidským mozkem a počítačem, v bezpečnosti a technologiích převodu lidské řeči na text. Poslední 3 roky jsem strávil většinu svého času na všem, co se týkalo patentů a inovace. Vždy jsem rád studoval a učil se nové věci, ale to není celý příběh.
Důvod, proč jsem všechen tento můj čas strávil na inovačních iniciativách a projektech, je ten, že na místech jako IBM se může jakýkoli nápad realizovat a mít reálný dopad na všechny z nás a ve výsledku změnit svět. V IBM máte možnost řešit problémy skutečného světa a opravdu mě nabíjí tato příležitost a zodpovědnost být schopen nějakým způsobem ovlivnit budoucnost technologie i měnit její směrování. To je důvod, proč je to pro mě tak lákavé a proč jsem hrdým zaměstnancem IBM.
Děkujeme Nickovi za jeho odpovědi a přejeme mu hodně zajímavých projektů do budoucna.
