Třeba vyjde toto:
[odkaz, pro zobrazení se přihlaste]

Ten původní článek autorů jsem zatím podrobně nečetl, ale jak tomu rozumím, tohle neřeší energetickou náročnost ­(resp. řeší, ale ne 14krát­). Nemůže Vám ze stejného množství vody vyskákat najednou 14krát tolik atomů vodíku. Tohle je ­(rozumím­-li tomu dobře­) v podstatě něco takového, jako když při louhování čaje tento čaj zamícháte. Obarví se rychleji, ale obarvený bude stejně nezávisle na míchání ­(a ještě na to míchání spotřebujete energii­). Co vidím, tak tímto přizvukováním zlepšili efektivitu elektrolýzy o 27 %. Rozhodně pěkné číslo, které to značně vylepší. Na baterky to bohužel stále nestačí, ale aspoň by to bylo blíž.

Tak v efektivitě vodík podle mě nikdy nebude stačit na baterky. Vodík je spíš náhrada za plyn. Dá se ho vyrobit teoreticky neomezeně. Je otázka, jestli baterky se dokážou vyrobit v takovém rozsahu a množství, aby mohly být např. jako záloha pro energetiku. Zatím je to jen na dobu minut až pár hodin.

Vyrobit se ho dá neomezeně, ale je otázkou jak, a jestli se dá z nějakého zdroje získávat energeticky plusově. Obecně existuje zákon zachování energie. Tj roztrhnout vazbu stojí stejně tolik energie, jako vydalo, když se svázala. Přes to ASI nejede vlak. Takže patrně nepůjde ho získávat z vody. Dá se snadněji urvat třeba z metanu nebo jiných látek, ale... Když už máme metan ­(tedy bioplyn či zemní plyn­) tak je výrazně jednodušší ho stlačit a nacpat do nádrže normálního auta se spalovacím motorem, než z něj trhat vodík, ten stlačit mnohonásobně víc a narvat do nádrže ­"čistého­" auta s palivovým článkem plným platiny či platinoidů, které ještě navíc potřebuje baterku. ­(menší než elektromobil, ale potřebuje, plaivový článek má +­- konstantní výkon)

S tou vodou to není úplně pravda. To že se neyplatí vyrábět z vodík vody platí do okamžiku, kdy mám možnost tu potřebnou energii na výrobu vodíku jinak využít. Pokud třeba v létě jedou soláry a větrníky naplno a už nejsou ani žádný baterky kam tu elektřinu ukládat, tak je výroba vodíku v podstatě zadarmo, protože bych tu energii vyhodil. Je otázka kolik takovéto ­"volné­" energie bude, ale už dnes se to v létě děje. Taky obecně využití vodíku primárně na výrobu elektřiny není úplně nejlepší, protože opět je tam konverze. Nejlepší je jako hlavní využití pro teplo.

Ano, ala pak je podstatné otázka: Proč instalujete tolik solárů, že produkují takové množství nadbytečné elektřiny. ANO, pro využití na teplo je rozumnější, ovšem i tam bude ztráta skladováním ­"jako prase­". Oproti tomu pískovému silu, co předvedli teď nedávno... FInové? Švédové? Víte co mám na mysli? nechce se mi hledat zdroje. A druhá věc je, jestli vůbec máte plochu kam umístit ty panely. U vily máte k dispozici celou střechu, aniž by to kazilo okolí. řekněme 100m2 na 3 lidi. Ale co jinde? Panelák se střechou 200m2 ubytuje 30­-40 rodin. Blbá pětipatrová bytovka jich ubytuje 12­-15. Ano, různé úřady. Ano, různé fabriky. Vyprodukovali­(y­) by dost na vlastní vytápění, jenže stále vám zbývá statisíce míst ­(jen v ČR­) kde ani kvůli tomu teplu není možné nainstalovat dost panelů, aniž by se muselo pro ­"ochránění přírody­" zlikvidovat dost velký kus přírody. Dohromady ZATRACENĚ VELKÝ kus přírody. Pokud se pokusíte takto fungovat jako celý stát, dojdete do stavu, kdy pomalu nebude existovat příroda, ale všude bude nacpaný solární panel a na obzoru les vrtulí. To ASI není ideální řešení.

Tolik solárů a větrníků se instaluje, protože důležitá je průměrná produkce. Pokud by se mohlo do sítě připojit jen tolik kolik je schopnost i při maximální produkci zpracovat, tak po většinu roku musí běžet hodně centrálních zdrojů. Ten písek je při skladování energie ve stejné situaci jako vodík. A ano může být efektivnější, a nebo něco úplně jiného. Nemá smysl ukládat energii, kterou mohu využít. Momentálně nevyužitelnou energii se vyplatí ukládat i se ztrátama. Jaký konkrétní poměr toho nadbytku a jaký způsob ukládání bude to teď nikdo neví. Ten písek může být efektivnější, ale musí se někde postavit a tam stát. Vodík se dá převážet, stlačovat atd. Dá se využít přímo spalovaním nebo v článcích. Takže i když nebude tak efektivní, tak se možná bude používat. Nechci tvrdit, že to tak bude, ale automaticky říct, že vodík je ze hry se mi taky nezdá.

Potíž je, že ukládání elektřiny je technicky složité, plus má dost šílené ztráty. Oproti tomu zmíněný horký písek říkali že při uložení kolik měsíců vydá snad 95%? Nechci to znovu hledat, ale určitě to bylo číslo 90+. Každopádně velmi slušné číslo. A technicky je to brutálně nenáročné. Nádrž se řekněme 10 kubíky písku dovolí uložit dostatek tepla na celou zimu. Což by krásně dololilo vatrníky a soláry efektivně využít. Ale ne k výrobě normálně spotřebované elektřiny. Tam je to problematické. Ale nechat si v létě ­"nasvítit­" písek, který bude přes zimu topit, to by šlo.

A vodík. Tam je právě zmíněné stlačování jedním z problémů. Protože on se ne ­"dá­" stlačit, ale aby zabral nějaký alespoň trochu normální prostor, tak se MUSÍ stlačit. Na pár set atmosfér. Možná že není úplně ze hry, ale je a asi vždy ude problematický. A tou ASI vždy bude i ta solární a jiná ­"obnovitelná­" elektřina. Ale když už se vynalezl ten písek, očividně ho můžeme použít k topení, ohřevu vody a podobně. A elektřinu řešit z elektráren. Ale JEN tu, co je potřeba ke svícení a pohonu. Teplo opravdu může pořešit písek se soláry, alespoň o menších budov. Jak pěkně komentuje pan Šurkala mě... Že není nutné jedním vrzem ušetřit či změnit plných 100%. Tady se očividně nabízí možnost, jak minimálně u novostaveb, které jsou navíc solidně izolované, ušetřit obrovské procento za vytápění. A na rozdíl od ­"šetření­" formou destabilizace energetické sítě, tady jde o neškodnou technologii. V nejhorším případě přeženete zdroj a budete mít plně nahřáto dříve, tak automatika panely odpojí. Ale nevyrazíte tím pojistky celé čtvrti.

Jo je to možný, že se ten písek rozšíří. Jinak u toho vodíku není úplně pravda, že musí být vždy stlačen na stovky atmosfér. Nebo aspoň ne všude. Jsou například už pokusy prostě využít plynové rozvody pro distribuci vodíku. U toho písku to opět znemná mít na místě nějaký soláry ­/ větrníky navíc, nebo to ohřívat elektřinou. A tak se to nebude nejspíš dát moc použít u velkých měst. Výhoda vodíku je, že ty technologie jsou a fungují už dlouhý roky, akorát je to drahý­(nefektivni­). Vše ostatní jsou většinou prototypy, který se zatím nerozšírily.

Jenže ty tahače ­(baterkové­) existují. Nebyl ten vodíkový v takové podobě, v jaké se prezentoval ­(nebyl schopen vlastního pohybu­). Ale ty baterkové existují a jezdí. Co se týče vedení, tak on ten Milton si také možná odsedí konec života za mřížemi. Proč však rušit společnost, kvůli chybám minulého vedení, které tam už není, když ta firma může ­(ale také nemusí­) být životaschopná? Nebylo by naopak plýtvání penězi zrušit již existující provozy a odepsat všechny investice, když to může fungovat? Když to zavřete, tak už ty peníze nemáte jak dostat zpět ­(ať už půjčky nebo investice­). Když to nezavřete, můžete.

"No, s fúzními elektrárnami je vodík jasná volba, ale ty zatím nejsou a stále není jasné, jestli někdy budou.­"

Vodík je jakž takž akceptovatelná forma uložení energie, pokud je jí nadbytek a nemáme s ní, co dělat. Ale i tak je to mrhání energií, kterou lze uložit efektivněji. Fúzní elektrárny jsou problém. Je tu několik přístupů a např. u toho s lasery se nezdá, že by to kdy mohlo rozumně fungovat. Sice se už podařilo získat o 50 % více energie, než kolik byla energie těch laserů, takže tady byl velký milník překonán, problém je brutální neefektivita těch laserů. Celková bilance je dnes lehce nad setinou. Jak to 100krát zefektivnit, aby to začalo dávat smysl, netuším.

"Jinak tankování paliva je časem prověřený způsob, el. zásuvka je v této věci ne příliš praktická.­"

Jenže elektřina se dá ­"tankovat­" mnoha způsoby, ke kterým to směřuje. Dá se tam dostat zásuvkou, část se dá do aut dostat solárními panely ­(pokud je jimi vozidlo vybaveno­), dá se to také nabíjet bezdrátově, což je ještě praktičtější než tankování, řešením s automatickými roboty moc nevěřím, to spíše tomu bezdrátu.

Fúzní elektrárna je krásná idea. Ovšem, když jsem o tom četl prvně, tak byla u článku poznámka, že jde o budoucnost ­"tak za 20­-30 let.­" Dneska se očekává, že je to ­"budoucnost za pár desítelk let­", takže jde o ­"ohromný pokrok.­" Jinač, co se týká samotného provedení, tak hvězdy stabilně ­"hoří­" miliardy let. Ovšem s tím, že hvězdám ty miliardy tun horké hmoty drží ­"zadarmo­" gravitace. MY tu plazmu horkou pár set milionů stupňů musíme ­"držet­" magnetickýámi poli což vcelku logicky stojí docela hodně elektřiny. Takže nevím, jestli je vůbec možné na planetě a v malém provozovat ­"kontinuální spalování­". Princip ­"stlač, bouchne to, získej energii­" umíme. Jenže ve větším se to jmenuje ­"vodíková bomba­" a je to poněkud neovladatelné a ničivé. A v mneším se získá jen zlomek energie, co stálo zapálení. Konkrétně přesně: Lasery, co to stlačí sežerou pár set násobků elektřiny, než se z toho pak získá. Protože zatím jsme se dostali na stav, kdy ­"získáme­" víc energie, než to ­"stojí­", ­(asi o půlku­) ale reálně na elektřinu převedeme malou část a pak na ty stlačovací lasery převedeme elektřiny úplně směšnou část. Nemluvě už o drobnosti, že v současnosti trvá to celé ochladit den, kdežto, aby to k něčemu bylo, tak by se muselo odpálit alespoň několik kapslí za vteřinu. Plus taková drobnost, že když odpálíte několik kapslí za vteřinu, tak vám na stěnách dané komory bude zatraceně rychle kondenzovat sklo. Když je jedna za měsíc a pak promýšlíte jinou konfiguraci pokusu, je to směšný rozdíl a nic neřešíte. Když jich bude 5 za vteřinu, tak za pár dní máte zatraceně velký problém.

Stačí zjistit, jak malé může být Slunce, aby ta reakce běžela samovolně a pak to okopírovat :o)

najmensia pozorovana fungujuca fuzna hviezda je vo velkosti saturnu.......

Ale je těžší, říkají, že má přitažlivost asi 300g, čili hmotnost bude cca 300x větší než má Země. To nezvládneme vybudovat někde v koutě :)