reklama
Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně
28.3.2022, Milan Šurkala, aktualita
Masově vyráběné solid-state akumulátory s pevným elektrolytem jsou stále nesplněným cílem. O něco blíž bychom ale mohli být už letos. Opět bylo potvrzeno, že se elektrický sedan NIO ET7 v blízké době dočká podobných článků.
wrah666 (6205) | 29.3.20226:09
Stále je to šílenost. Hmotnost prázdného vozu zbytečně vyšší o minimálně 400 kg. ­(­- motor, převodovka, spojka a nádrž, +elektromotory, baterie a xy součástek posílených, aby to unesly, ubrzdily atd­) Víc opotřebované silnice, víc opotřebovaných pneumatik, horší nehody typu nedobrzdil­/srazil.. U osobáku se alespoň dá jít s váhou nahoru, ale u dodávky zabere baterka nekompromisně půlku výhy určené pro náklad. Inu, tomu se říká pokrok!
Odpovědět2  3
Petrds (8) | 29.3.20229:25
ubrždění je právě jednodušší díky rekuperaci. Pro nic za nic nemají všechny Enyaqy zadní brzdy bubnové.
Odpovědět0  0
asip80 (1163) | 29.3.202217:00
samozřejmně když potřebujete nouzově zastavit, tak je celkem pravděpodobné, že rekuperace je k ničemu a je potřeba kvalitního brzdného systému .. Enyaq má bubnové brzdy, protože pří běžné jízdě obvykle rekuperuje a není taková potřeba chladit brzdy..
Odpovědět0  0
alien105cz (119) | 29.3.202211:09
Odkdy ma elektromobil nadrz prevodovku ? :DDDD
Odpovědět2  2
Milan Šurkala (4353) | 29.3.202211:59
Přečtěte si to ještě jednou, to tam opravdu nenapsal.
Odpovědět0  1
Milan Šurkala (4353) | 29.3.202211:59
Jak se to vezme. Pro některé dodávky to výhra není, pro některé je to spása. Naprosto ideální je elektrický pohon pro rozvážkové dodávky do měst, např. kurýrní služby. Ty denně najedou 100­-150 km, více stojí, než jezdí, takže na to rozhodně nepotřebují 150kWh baterku, to zvládne s velkou rezervou s nějakými 50 kWh? Baterka sníží těžiště vozu, ten nebude odskakovat jako dnešní prázdný vůz, ty vozy většinou jezdí naložené relativně lehkými věcmi po podlaze, takže snížená nosnost vůbec nikoho zajímat nebude. Pochopitelně, v jiných případech to už problém být může.

"u dodávky zabere baterka nekompromisně půlku výhy určené pro náklad­"

A to už zakládáte na čem? Máte k tomu nějaký důkaz? Dívám se na data k elektrickému Transitu se 68kWh baterkou. Bohužel nejsou stejné velikostní a hmotnostní verze pro přímé srovnání, ale něco stejně zjistíme.

Naftová klasika L4H3 váží 2482­-2580 kg, uveze 2120­-2218 kg ­(celkově 4,7 tuny­), a to vybírám pro příznivce naftových dodávek lepší údaje ­(našel jsem i jiný katalog, kde to bylo 2595­/2105­). Elektrická verze váží 2801 kg, uveze 1512 kg ­(celkově 4,3 tuny­). Nosnost není zdaleka poloviční a o tolik nižší je jen kvůli tomu, že se E­-Transit nedělá ve 4,7t, ale ve 4,3t, jinak by to uvezlo cca 1,9 tuny proti 2,1­-2,2 tuny. Ani v jednom případě se to zdaleka neblíží polovině.

Bohužel nemám data k 3,5tunové elektrické verzi v elektrice. Ta mám jen ke 4,3tunové. L2H2 v naftě váží 2019­-2123 kg, uveze 1377­-1481 kg. Elektrika váží 2610 kg, uveze 1703 kg ­(ve 3,5tunové verzi by to bylo 903 kg, a ani zde to není polovina­). Tady je zvláštní, že rozdíl mezi L2H2 a L4H3 v naftě je 470 kg, zatímco u elektriky jen 190 kg. Opravdu bude zajímavé počkat na data k 3,5tunové elektrické verzi, abychom viděli ten rozdíl.
Odpovědět2  0
asip80 (1163) | 29.3.202217:20
přesně srovnáváme nesrovnatelné, protože elektrické varianty dodávek mají výrazně kratší dojezd, jsou pomalejší i dražší atd. atd. a i tak mají nižší užitečnou hmnostost a jako bonus mají některé spalovací verze dodávek tažné na 2,5 tuny..

Navíc se všímám, že u posledních generací ICEV se rozšířuje nešvar kvůli flotilovým emisím, že se např. snižuje kapacita tažného atd., prostě srovnávat něco v pokřiveném tržním prostředí není úplně férové a i tak v mnohém vyjde lépe spalovací verze ;­)

Trochu děsivá představa, že pro každý ­"účel­" si budeme pořizovat různé modely aut a časem ani to nebude možné, ale tuším, že v přechodném období budou na hranicích měst překladiště, kde se to bude přehazovat z ICEV do BEV a z BEV do ICEV .. velmi efektivní, ale aspoň bude víc práce i pro jedince, kteří by jinak práci nesehnali.. :­) ... prostě o ekologii tu určitě nejde a je to čím dál tím zřejmější
Odpovědět0  0
wrah666 (6205) | 29.3.202218:05
Jasně, že to s ekologií nemá nic společného. To je na tom to nejhorší. V nejlepším případě mi vyhcází, že bude moci být mnohem méně aut ­(no ne že by to bylo na škodu­) a že jim bude elektřinu dodávat ­"zelený obnovitelný zdroj­" vyrobený za užití fujky fuj elektriky z jádra v Číně nebo Indii. Jo a k tomu vletíme na xy míst v panenské přírodě a vyrabujeme tam lithium, kobalt a kdovíco ještě, co by jinak při ­"normální­" spotřebě stačilo na tisíce let. Ekologie jak noha.
Odpovědět0  0
Milan Šurkala (4353) | 30.3.20220:09
Kratší dojezd. To je nějaký problém? Je opravdu 300km dojezd problém u dodávek, které každý den najedou 100­-150 km a každý den skončí v depu napojené na pomalém nabíjení?

Jsou pomalejší? Elektrický Transit. Má výkon 135 kW nebo 198 kW a 430 Nm. Naftové verze jsou od 77kW­/310 Nm do 136kW­/415Nm. Tak já nevím, kde vidíte ten pomalejší elektromobil. Já vidím, že nejslabší elektrický Tranzit má podobné výkony jako nejsilnější naftový. Podobně Nissan NV200. Spalovací jsou od 66kW­/200Nm a 81kW­/153Nm do 81kW­/240Nm, elektro má 80kW­/254Nm. Nějak nevidím, že by elektrická verze strádala. Maximálka je omezená, to je fakt. Otázkou ale je, zda je to auto pro lítání po dálnicích přes půl republiky, kde by to vadilo.

Jsou dražší. Ano, s tím se dá souhlasit.

Nižší nosnost. Ano, mají. Je to o hodně? Je to významný problém? U Tranzitu se to těžko srovnává, protože tam nejsou srovnatelné verze ­(kombinace rozměrů a max. hmotnosti­), ale ukázali jsme si, že domnělá polovina to opravdu není. Takže vezměme zase NV200. Klasická nafta 546­-651 kg, elektro 522­-588 kg. To je fakt tak brutální rozdíl?

Tažné. Ano, tam bývají rozdíly. Opět je ale otázkou, pro kolik aplikací je to problém.

Výsledkem je, že elektro skutečně bude problematická záležitost pro některá nasazení, kam se rozhodně nehodí. Ale nějak mi přijde, že zrovna u dodávek to naopak většině nasazení bude spíše vyhovovat než naopak.
Odpovědět0  0
asip80 (1163) | 30.3.202216:26
ano papírových 300 km­(pouze nového vozu­) je problém, protože to není záruka 300 km a za druhé jakmile bude muset jet dál, tak si má firma koupit extra vozidlo, které pokryje i dálkovou dopravu a nebo koupit více drahých s kratším dojezdem a započítat vyšší náklady na dopravu ­(i ten čas něco stojí­) >> kdyby se BEV mělo zatěžovat obdobně jako je strop ICEV, tak z těch 300 bude rázem cca 150 km ..do toho si můžeme přičíst špatné počasí a nebo dálniční tempo a tento bídný paramter bude ještě výrazně horší .. ano i ICEV při velké zátěži klesá velmi rychle maximální dojezdová vzdálenost, ale BEV nenabíjí rychlostí 5­-10 MW a doufám, že ani nikdy nebude :D a za další ICEV má násobně větší a lehší zásobu energie ;­)

- to je tak když motáte jablka s hruškami a rychlost je sice závislá i na výkonu­(i 40 kW auto je schopné jet rychleji než výrazně výkonnější BEV­), ale BEV jsou z nějakého důvodu ovykle více omezovaná a maximální výkon je opravdu jen na papíře, aby to lépe vypadalo ;­) >> třeba takový Enyaq je papírově o hodně výkonější než většina spalovacích vozů, které mají maximálku 200+ km­/h ..argumentovat ­"boostovaným­" výkonem je v tomto případě mimo mísu

- nevím jestli by to vadilo, ale běžně se mi stává, že si jedu po dálnici pohodových 140­-150 km­/h a najednou se mihne nějaká dodávka a mizí v dáli.... navíc i kdyby se dodržovala maximální povolená rychlost, tak se vždy najde někdo, kdo jede mezi 90­-120 km­/h a je lepší na to při předjíždění ­"šlápnout­", aby se zkrátila doba předjíždění a to u BEV s limitem na 130 km­/h není zrovna moc dobře proveditelné..


- no jestli je rozdíl stovky kg až několik tun­(tažné­), tak to může být hodně i málo a i to málo stačí, aby se tím porušil zákon a nebo nutnost více jízd, nebo úplná nemožnost převézt vlastními silami potřebný náklad.. nevím, kde se v lidech bere ta potřeba obhajovat horší na základě toho, že to není moc často potřeba :D to jsem si např. mohl koupit atom CPU nebo rovnou jen Tablet, protože vysoký výkon a adekvátní pracovní prostor potřebuji jen občas, ale co bych měl dělat, když nastane to ­"občas­", tak to už mi nikdo neporadí..

- Samozřejmě se to srovnává těžko, ale není jediné BEV, které by užitnými parametry předčilo ICEV, že se Ford rozhodl pro co největší přiblížení­(až na dojezdouvou vzálenost­), tak je to jisté plus, ale stále zaostává a zaostávat bude .. ale chtějí kvůli těžkým BEV překopat i skupny ŘP, aby s BEV dodávkami dalo jezdit i s B jako doposud a to by dalo i jistý prostor pro navýšení kapacity baterie .. jen se bojím, že um některých řidičů si s vysokou váhou nemusí úplně dobře poradit :­)
Odpovědět0  0
Milan Šurkala (4353) | 30.3.202222:35
Takže ještě jednou. Jsou nasazení, kde elektrická dodávka nebude zrovna ideální řešení, a to jsou ty dodávky, které Vás předjíždí na té dálnici. Ale většina dodávek jezdí spíše lokálně a takové nájezdy nemají. Ať si uděláme představu. Na Spritmonitoru, kde lidé píšou své spotřeby, se podívejme třeba na Mercedes­-Benz Sprinter. Vezměme vozy, které najedou 100 km denně, občas třeba 50, někdy třeba 150... ­(tedy třetinu baterky, ale řekněme s naložením, počasím,... polovinu­). To je cca 25000 km ročně. Tak a teď kolik vozů najede přes 25 tisíc km ročně? Vzal jsem roky 2015 až 2019 a z 223 vozů to bylo u 21 aut, to je necelých 10 %. To znamená, že jen 10 % aut vyjede v průměru půlku baterky denně. Svět se zhroutí.

"argumentovat ​­"boostovaným​­" výkonem je v tomto případě mimo mísu ­"

A to jako proč? Dodávka potřebuje spíše utáhnout náklad, rozumně se s ním rozjet, mít rozumné pružné zrychlení i při plném naložení, což ten boostovaný výkon umožní, než jet trvale 180 v levém, ne? Tohle není auto na okruh.

"tak se vždy najde někdo, kdo jede mezi 90​­-120 km​­/h a je lepší na to při předjíždění ​­"šlápnout​­", aby se zkrátila doba předjíždění a to u BEV s limitem na 130 km​­/h není zrovna moc dobře proveditelné.­"

Ta maximálka by vyšší být mohla, na druhou stranu ta elektrika vystřelí dopředu hbitěji než nafta. Než se standardní Transit s 80­-100kW rozjede z těch 120 na 130 km­/h, tak i nejslabší elektrický transit se 135 kW bude mít to auto už asi i předjeto, přestože má omezení rychlosti.

"nevím, kde se v lidech bere ta potřeba obhajovat horší na základě toho, že to není moc často potřeba :D­"

To ale neříkám. Já říkám, že pro většinu použití bude elektrická dodávka výhodnější. Ale znova, opakuji to snad posté, najdou se aplikace, kde bude elektrika jasně horší. Třeba v těch případech, kdy má ta dodávka táhnout těžký vozík. Ale argumentovat tím, že kvůli pár procentům dodávek s vozíkem nezlepšíme vlastnosti drtivé většině, to mi přijde trochu divné.

Takže znovu. Jsou situace, pro které není elektrická dodávka vhodná. Ale jsou také situace, kdy je lepší. A dovolím si říci, že těch je více, protože dodávky jezdí spíše lokálně. Tohle přece nejsou 18tunové náklaďáky převážející zboží přes půl republiky.

Odpovědět0  0
asip80 (1163) | 30.3.202223:34
opravdu velký vzorek a zase hraní na ty průměry do kterých započítavají i dny, kdy auto stojí a nebo najede opravdu jen pár km ;­) .. ok zatím elektrické dodávky ani neumožnují stejné zatížení jako ty spalovací.. jestli je to výhoda asi ne .. i na spritu vidím extremní rozdíly­(náhodně jsem si rozklikl jeden vůz­), kdy za dva týdny ujede celkem­(odhad podle tankování­) 1000 km a nebo během 4 dnů ujede 250 km denně, ale nějak tam nevidím, jestli ujel denně 250 km a nebo jeden den 50 km a druhý den 450 km ­(případně 3 dny nejel a poslední ujel 1000 km­)


"Dodávka potřebuje spíše utáhnout náklad, ­"
klasika koza vs. vůz ;­) a nižší výkon se řeší zpřevodováním ­(důležité je, že na papírový výkon u ICEV se prostě mohu spolehnout a nebude se měnit s venkovní teplotou,úrovní zátížení ani naplnění nádrže..­)
"Tak já nevím, kde vidíte ten pomalejší elektromobil.­"
- skoro všude a to vč. BEV, které nemají takové omezení ;­)

"Ta maximálka by vyšší být mohla­"
bylo by to dlouhodobě ­"uchladitelné­" za každého počasí?

" elektrika vystřelí dopředu hbitěji než nafta­"
kam by měla vystřelit, když jede na své maximum? ;­)

samozřejmě že se najdou vhodné aplikace pro BEV viz. poslední míle, provoz v interiérech nebo v areálech podníků atd., ale ten kdo potřebuje byť párkrát za rok převézt větší zátěž a nebo ujet větší vzdálenost, tak si dobrovolně­(např. bez dotací­) nebude kupovat horší a dražší vozítko, aby případné zakázky musel ještě outsourcovat apod. ­(jasně máme tu ­"extrémy­", kdy jsou lidé pro nějakou věco zapálení a podřídí tomu vše jak svůj osobní život, svobody i fungování firmy, kde se to může vzhledem k pobídkám za určitých podmínek vyplatit­)

no a pak jsou 18 tunové ICEV, které pendlují doslova na pár kilometrech­(takhle funguje spousta fabrik­) a tam by to zrovna dávalo smysl, ale pak je zase problém, že ta firma ten kamion nemůže nasadit na dálkovou dopravu, když ho dostatečně nevytíží daná fabrika .. a tak drahé stoje chcete prostě ­"vytěžit­" na možné maximum ­(jasně dokud budou pobídky, tak to nebude tak ­"palčivé­" )
Odpovědět0  0
Milan Šurkala (4353) | 31.3.20220:05
"bylo by to dlouhodobě ​­"uchladitelné​­" za každého počasí? ­"

A nemělo by snad? S dodávkou přeci nepotřebujete jezdit 180 v levém, abyste potřeboval trvale 100kW+. Myslím, že maximálních 140­-150 je naprosto dostatečné pro jakékoli potřeby předjetí a trvalých 130 není takový odběr, aby to působilo nějaké dramatické obtíže baterce ­(cca 45­-50 kW­).

"kam by měla vystřelit, když jede na své maximum? ;​­) ­"

Je Vám jasné, že ta maximálka je dána omezovačem a ne nedostatkem výkonu? Uvědomujete si, co to znamená? Pokud jedete blízko max. rychlosti, 125 km­/h, pak mi není jasné, proč byste někoho tak setsakramentsky nutně potřeboval předjet. A pokud tedy to auto jede pomaleji, že ho předjet potřebujete, tedy pod 120, tak na těch 130 km­/h s elektrem zrychlíte svižněji než s naftou. Při sešlápnutí pedálu tam máte okamžitě bez řazení a vytáčení motoru 135 kW a vůz rychle zrychlí na 130 km­/h a předjede. Nemít omezovač, tak to vytáhne tak 180­-190. Nemluvě o té verzi, která má těch kilowattů téměř 200.

Nafta? 125kW a 136kW verze Tranzitu by mohla být srovnatelná, ale to za předpokladu, že při akceleraci bude řidič podřazovat, aby ten nejvyšší výkon dosáhl ­(nejvyšší stupeň, který patrně na té dálnici použije, netočí tolik, aby byl v otáčkách max. výkonu, nicméně bude docela blízko­). 77kW a 96kW verze se chytat nebudou i přes nižší hmotnost. Vždyť ty mají tak málo výkonu, že se na těch 130 dostanou tak na konci předjíždění.
Odpovědět0  0
asip80 (1163) | 31.3.202216:22
"aby to působilo nějaké dramatické obtíže baterce­"

jaký je potom reálný důvod, že je dlouhodobější výkon hodně omezený­(někdy i 3­-4x­) a BEV mají omezenou maximálku, užitkovou hmotnost i váhu tažného zařízení?

"pak mi není jasné, ­"
toho jsem si všiml, ale potom ­"nechápu­" proč se předjíždí např. kamiony, když jeden jede 90 km­/h a druhý ho předjíždí o 1­-3 km­/h vyšší rychlostí ..prostě se to děje a dělá to hodně řidičů..

Víte ono se obvykle jede v pravém pruhu a jakmile se příblížíme k pomalejšímu vozidlu, tak změníme jízdní pruh a pak se zase zařadíme, takže když jede BEV maximálních 130 km­/h, tak už opravdu není prostor pro další zrychlení, ať je výkon jakýkoliv .. Kdybych jel pomaleji, tak přeci nemám takovou potřebu předjíždět..

200 km­/h jezdí bez problému i 100 kW ICEV ­(pokud nejsou uměle omezená a nebo obří obludy­) .. jste si jistý tím, co tvrdíte a jste si jistý, že jsou na takovou rychlost ty elektrické vozy konstrukčně připravené? ­(chlazení, odolnost, baterie, měniče atd.­)


Faktem je, že Spalovací dodávky se nabízejí ve variantách s vyšší užitkovou hmotností, vyšší maximální rychlostí, vyšším dojezdem, tažným na několik tun a to celé levněji ;­) Tady se na nějaké ­"kdyby­" nehraje! takže se o tom můžeme pobavit, až tam ten omezovač oficiálně nebude :)
Odpovědět0  0
Milan Šurkala (4353) | 31.3.202218:02
Ale vysvětlete mi už konečně, proč pořád u dodávky řešíme max. rychlost? Znova, pro některá nasazení ta elektrika není ideální, ale pro většinu z nich ano. Rozvážková dodávka pošty nebude max. rychlostí 130 km­/h vůbec nijak omezena, tolik nelítají po městě ani mimo město do­/z depa. A pokud ano, tak je to o papíry. Na elektrický minibus Vám řidičák B stejně stačit nebude, takže tam Vám nebude vadit ani vyšší hmotnost. A maximálka 130 km­/h už vůbec ne. Většina dodávek jezdí lokálně. Poštu v Aši přece nebude rozvážet dodávka z Ostravy,...

400 kg navíc by byla polovina nosnosti u dodávky s nosností 800 kg. Ale uvědomujete se, že to se pak bavíme o dodávkách, které jsou v kategorii 2,8­-2,9t? Takže i se zátěží navíc se do B pořád vejdou. Tažné na několik tun. Tak já nevím, nejprve vadí, že se to údajně nevejde kvůli baterce do B, a teď budete argumentovat dodávkou, na kterou i se spalovákem potřebujete C?

Ano, jsou dodávky, které jezdí po dálnici, ale kolik jich je? Kolik jich běžně najede více než 150 km denně? Kvůli několika výjimkám budeme zahazovat řešení, které je lepší pro většinu? Nikdo neříká, že elektrika je vhodná pro všechny. Najdeme situace, kdy dobrá není, v tom s Vámi naprosto souhlasím. Nikdo neříká, že ne. Ale pro většinu situací bude vhodnější spíše elektrika. Maximálka není pro dodávku tak důležitý parametr. Dokonce se někdy ani neudává. Většina dodávek jezdí lokálně, kde dojezd není problémem. Nejezdí 130+.
Odpovědět0  0
asip80 (1163) | 31.3.202219:19
protože v tom máte bordel a začal jste do toho rýpat :D
"Ale vysvětlete mi už konečně, proč pořád u dodávky řešíme max. rychlost? ­"
"Tak já nevím, kde vidíte ten pomalejší elektromobil.­"

a samozřejmě řeším celý ­"balík­" vlastností a jistou univerzálnost ­(vyzobávat si drobečky není úplně na místě­) ;­)

" tolik nelítají po městě ani mimo město do​­/z depa. ­"

jste si tím jistý? Nejsem sice žádný trhač silničních kilometrů, ale i tak s vámi nemohu souhlasit, protože porušují limity velmi často­(ano nemám radar, ale tachometr a GPS rychlost mám puštěnou neustále­) a to nejen rychlostní, ale i váhové ;­)

Mohu souhlasit, že většina dodávek jezdí většinou kratší trasy, ale neplatí to ve 100% případů u všech tras.. chápu, že se v tom neorientujete a vaříte často z dojmů, ale taky existují B96, B+E a jak jsem už jednou psal plánuje se rozšíření ­"B­" právě kvůli BEV, které jsou obecně těžší .. a i se současným ­"B­" jsme schopni se dostat na 3500 + 750 kg ­(což zase málokteré BEV dá ;­) ­) ...a co takové osobní ­"ICEV­" s 3500 tunovým tažným, které nemá alternativu mezi BEV



Prostě teoretizování a průměrování je trochu mimo. Dám sám za sebe příklad.

- v průměru najezdím cca 55­-60 km denně, ale vozidlo někdy i celé dny a týdny stojí a nebo převážně jezdí krátké trasy mezi 20­-40 km denně! Takže dle vašich úvach by mi stačilo i s rezervou bohatě auto s dojezdem jakou má například Peugot iOn apod., ale realita je taková, že na průměry se tady opravdu nehraje a nedá se z nich pořádně nic odvodit, protože jsou dny, kdyby mi nestačila ani nejlepší Tesla LR a abych pravdu řekl, tak už je to trošku na facku bosou nohou, protože dnes a denně vidím, že někteří stále dokola píšou o průměrném nájezdu, spotřebě a kolik energie ročně exportujeme a tím pádem je všeho dost a všechno je vlastně brutálně předimenzované atd. atd. :­)
Odpovědět0  0
Milan Šurkala (4353) | 31.3.202220:21
"a samozřejmě řeším celý ​­"balík​­" vlastností a jistou univerzálnost ​­(vyzobávat si drobečky není úplně na místě​­) ;​­) ­"

Přesně o to jde, celý balík. Maximálka přes 130 univerzálnost dodávky nijak zásadně nezvyšuje, takže to na tom stavět, mi přijde být zcestné. Budeme elektromobil shazovat kvůli tomu, že neumožňuje kurýrům překračovat povolené limity o více než 40­-50 km­/h? To je tedy užitečná vlastnost jak blázen :­) Oni jezdí rychle, ale nejezdí běžně přes 130. Vždyť jezdí po městě, kousky mimo město a ani tam nejezdí 130+. A pokud ano, tak by neměli. To souvisí i s tím průměrem. Zrovna ti kurýři jsou skvělou ukázkou nasazení, které tomu průměru dobře odpovídá. Snad mi nechcete tvrdit, že se balíky doručují jen v pondělí a zbytek týdne ne. Naprosto perfektní ukázka značné pravidelnosti. Podobně další rozvážky. Pekárna také nepeče a nerozváží pečivo jen v úterý, ale každý den a nevozí čerstvé pečivo z Brna do Prahy. Noviny a časopisy se do trafik také nerozváží jen ve středu. A tak bychom mohli pokračovat dále. Znova, pro některá nasazení ta elektrika není ideální, nikdo neříká, že ne. Ale pro mnohá je lepší než nafta. Jako celý balík. Množství dodávek jezdí pravidelně denně lokální trasy.

EV jsou pomalejší z hlediska max. rychlosti, to ano. Ale jsou výrazně rychlejší z pohledu obecné dynamiky. Max. výkon mají bez řazení k dispozici téměř pořád, což mi přijde jako užitečnější vlastnost než max. rychlost. I plně naložené auto dokáže rozumně zrychlit, není třeba se drbat s převodovkou ­(automat není u naftových dodávek úplně typickou výbavou­),... A na co je kurýrovi delší dojezd naftového auta, když u elektrického ho za den nevyjede a každý den má auto plně nabité?
Odpovědět0  0
asip80 (1163) | 1.4.202221:55
bagatelizování horších parametrů je sice fajn, ale ten ­"balík­" toho obsahuje trochu víc >> rychlejší, více naložím, zapřáhnu velkou váhu na tažné, dojedu mnohem dál ...

Samozřejmě dodávky jsou určené jen pro místní trh ;­) a překračování rychlosti je v podstatě standard.. takže BEV umožňuje překračovat limit ve městě, ale na dálnici, kde je to ­"bezpečné­" z toho najednou uděláme problém, protože to BEV nezvládnou :D

- sice se jezdí s železnou pravidelností, ale trasy se různí podle zakázek a proto i ty dodávky na Spritu vykazují velké výkyvy dojezdů za určitý počet dnů .. no vidíte a z Brna do Prahy už to ta elektrická dodávka nedá bez dobití ani za ideálního počasí­(pokud pojede maximální rychlostí­) .. a teď ještě cestu zpět.. ICEV by to dalo několikrát na otočku a na konci šichty si ho můžu zaparkovat před vchodem paneláku a ráno vyrazit na další kolečko .. vzhledem k tomu, že jsou řidiči ve velkém časovém presu si nedokážu představit­(až na vyjímky­), že by se měli zdržovat nabíjením a to v podstatě každou chvíli >> o vhodnosti nasazení jsem se zmiňoval hned z počářku, ale je tam to ale, že majitel to auto nemůže smysluplně nasadit jinde a maximálně tak vytěžit daný vůz

- automat je díky bohu naprosto standardní volitelná výbava jako manuál, že se řeší nižší náklady a prodávají se i hojně manuály jen dokazuje, že i ten ­"drobný­" rozdíl ceny firmy řeší ...
- i ten co parkuje před bytovkou má plnou baterii? asi magie :D a taky se tomu kurýrovi může lehce stát, že na jedno nabití do toho depa nemusí dojet a bez wallboxu ráno s plnou neodjede a deficit se může zvyšovat ;­)
- to už pak řešíme zrychlení a zpomalení a ano tam může mít BEV výhodu, ale pro náklad už to taková výhoda být nemusí ;­) Pokud něco převážím, tak se očekává trochu klidnější styl jizdy, který není jen o ­"zamáčknutí­" do sedaček ... a nevím, co mají pořád všichni proti autmatu, když se s ním dá jezdit naprosto v pohodě a bez drbání... to je za volantem tolik neumětelů, že s tím má problém? Naopak manuál má své výhody >> lidský faktor prostě automat nenahradí ..

Odpovědět0  0
Milan Šurkala (4353) | 2.4.202213:24
"ale na dálnici, kde je to ​­"bezpečné​­" z toho najednou uděláme problém, protože to BEV nezvládnou :D ­"

Dovolím si připomenout, že to není tak dávno, kdy se do naftových dodávek montovala třeba atmosférická 1.9, která měla maximálku 123 km­/h v Boxeru. A hovoříme o letech 2000+. Nevím jak Vy, ale já jsem něco takového na dálnici jednou plně naložené řídil. Vytáhlo to asi 105 ­(z kopce 110­) a na předjetí náklaďáku bylo i s notnou dávkou předvídání a rozjetí se potřebné nevidět ve zpětném zrcátku žádné auto, protože i tak se to nedalo stihnout dříve, než Vás někdo, kdo tam předtím nebyl, dojel. Verze s turbodieselem vytáhla 136 km­/h ­(v papírech­).

Přetočíme ještě o 10 let blíže, roky cca 2010­-2015. Základní naftový Opel Movano 133 km­/h, nový naftový Renault Master od 134 km­/h, starší Dci 90 s 66kW vytáhne 137 km­/h, např. neaerodynamický valník DCi170 se 125kW dá 141 km­/h, dle testu při 90km­/h žere 9,7, při 130 bere 17,2 litru na 100km. Střední a silnější verze jsou zpravidla někde kolem 140­-160 km­/h.

Uvědomujete si, že dodávka, která má maximálku kolem 135 km­/h danou výkonem motoru, bude od 120 do 130 km­/h zrychlovat věčnost, opravdu věčnost? Vždyť to jako prázdné má dynamiku Škody 105­-120, jak asi zrychluje v těchto rychlostech plně naložená Š105­-120? Vždyť to jako plné těch 130 skoro ani nevytáhne ­(a pokud ano, tak za straaaašně dlouho­), natož, aby Vás trápilo, že je to na 130 omezeno. Elektromobil, který tam má 2krát tak vyšší výkon a maximálku omezenou na 130 km­/h elektronicky, tutéž akceleraci zvládne mnohem, mnohem rychleji. Vždyť některé ty naftové dodávky se přes těch 130 při předjíždění ani nevyšplhají, nemají na to výkon ­(a i ty, které mají maximum 150, to jako plně naložené horko těžko dají přes těch 130­). Nemluvě o tom, že se do těch naftových dodávek dají objednat omezovače už i na 90 km­/h.

"no vidíte a z Brna do Prahy už to ta elektrická dodávka nedá bez dobití ani za ideálního počasí​­(pokud pojede maximální rychlostí​­)­"

Po stoosmdesáté. Pro některá využití jsou elektrické dodávky naprosto nevhodné. Říkal jsem to 179krát, říkám to po 180. Pokud s tou dodávkou jezdíte po dálnici, je elektrododávka pitomost. O tom snad nemusíme diskutovat. Říkal jsem to už mnohokrát. Proč to tu pořád vytahujete? Jde ale o to, že spousta ­(dovolím si říci, že většina­) dodávek po té dálnici nejezdí a tam je elektrický pohon vhodnější.

Propána. Když budu tahat auta na valníku z Německa, tak si snad nebudu kupovat elektrickou dodávku, to byste to nabíjel co 150 km a během cesty tam a zpět na té nabíječce stál 4krát. To nedává smysl. Ale když budete mít odtahovku, která bude odvážet auta od nehod do nejbližšího servisu, tak v tom nebude žádný větší problém.

"jsou řidiči ve velkém časovém presu si nedokážu představit​­(až na vyjímky​­), že by se měli zdržovat nabíjením a to v podstatě každou chvíli­" ­"taky se tomu kurýrovi může lehce stát, že na jedno nabití do toho depa nemusí dojet­"

No však o to jde, elektro dává smysl tam, kde se toto neděje. Což je většina lokálních nasazení, protože dojezd bohatě stačí na celou denní šichtu. Znova, kurýři běžně najezdí do 150 km, to s 315km teoretickým dojezdem zvládnete i v zimě a s rezervou. A i kdyby ne, tak to píchnete na nabíječku na 10 minut a jezdíte dál ­(je přeci blbost to nabíjet celé, nabijete 20 km, které Vám chybí, a ne 300­). Ano, problém bude u těch, kteří to auto nenechají v depu a jedou s ním domů ­(i takoví jsou­).

"Pokud něco převážím, tak se očekává trochu klidnější styl jizdy, který není jen o ​­"zamáčknutí​­" do sedaček­"

Aha, takže rozjet se s dodávkou není důležité, ale valit přes 130 je naprosto kritické? To jako vážně? Já bych řekl, že pro dodávku jsou důležité přesně opačné vlastnosti, rozumně se rozjet nehledě na zatížení ­(tady přece nikdo neříká, že Vás to má zamáčknout do sedaček jak Ferrari, ale aby se to rozjelo rozumně např. při změně pruhu, odbočování... a nezrychlovalo to jak plně naložená Tatra­).
Odpovědět0  0
asip80 (1163) | 3.4.20222:01
zatím to spíš vypadá, že jste velký teoretik, který si zakládá jen na průměrech, papírových parametrech a ignoruje ­"praxi­"

"Dovolím si připomenout, že to není tak dávno, kdy se do naftových dodávek montovala třeba atmosférická 1.9, která měla maximálku 123 km​­/h v Boxeru.­"

Když jsem v těch časech brigádničil pro elektro firmu, tak jsem během několika let jezdil Boxerem­(toho jsem si půjčil párkrát od známého v autosalonu kvůli stěhování­), Renaultem­(ten byl línější, ale tahoun­) a Transitem, který lítal 140+ jako nic a budete se divit, že i v té době existovali rychlejší dodávky a byla dokonce možnost výběru si v dané kategorii vybrat motorizaci a tím pádem i jakou bude mít maximální rychlost ;­) ...ano na maximálku jsem si sice nesáhl, ale taky jsem s ním nejezdil pod 130 km­/h .. dnes v EV kategorii moc na výběr očividně není a dlouho asi ani nebude ­(leda na úkor ostatních parametrů­)

- jj všechny dodávky jezdí vždy plně naložené asi kamením a vždy jezdí s napraskaným ­"valníkem­" nejlepé s panely, aby to fungovalo jako ­"brzda­" :D .. doufám, že si uvědomujete, že občas běžně stává, že i cca 20 tunový tahač převáží max. jednu paletu o váze pár desítek kg ... ­(to ­"komplikované­" řazení s více jak 5­-6 stupni tam nemají pro srandu králíkům ;­) ­)

- nemáte pravdu ;­) btw i s tou škodovkou jsem to vytáhl na 150 km­/h a to byla opravdu věčnost a navíc ty motory ve škodovkách = čistá tragédie a to jsem s tím nalítal kotel = absolutně nejde srovnávat s ­"vyspělými­" motory :­)


- budu citovat sám sebe ;­) ­"samozřejmě že se najdou vhodné aplikace pro BEV viz. poslední míle, provoz v interiérech nebo v areálech podníků atd., ale ten kdo potřebuje byť párkrát za rok převézt větší zátěž a nebo ujet větší vzdálenost, tak si dobrovolně​­(např. bez dotací​­) nebude kupovat horší a dražší vozítko, aby případné zakázky musel ještě outsourcovat apod. ​­(jasně máme tu ​­"extrémy​­", kdy jsou lidé pro nějakou věco zapálení a podřídí tomu vše jak svůj osobní život, svobody i fungování firmy, kde se to může vzhledem k pobídkám za určitých podmínek vyplatit​­) ­" + ­"o vhodnosti nasazení jsem se zmiňoval hned z počářku, ale je tam to ale, že majitel to auto nemůže smysluplně nasadit jinde a maximálně tak vytěžit daný vůz ­" >> to je ten důvod a že máte potřebu pořád něco vytrhávat z kontextu ..ok ..tak se budete kvůli tomu pořád opakovat :D

- sice jsme významná tranzitní zem, ale vy jste pořád zaseklý na tom, že dodávky se prodávají a provozují jen v ČR a když jedou za hranice, tak jenom kvůli tomu, aby přitáhla ­"ojetinu­" :D :D asi vás to bude šokovat, ale pro automobilky ­(i ty místní­) jsme naprosto zanedbatelný trh ..

- zase ty průměry a teoretické dojezdy :D >> ­"náš­" řidič najezdí obvykle během dne max 20­-30 km ­(vozí jen ­"prominenty­"), ale pak na otočku jede i za hranice, aby se stihl odlet letadla ... s BEV tu máme tu průser, protože někdo operoval s průměry :D Realita naší firmy je taková, že máme několik ­"polepených­" BEV a stejně si většina raději bere spalováky a když musíme jet někam dál s BEV kvůli focení, tak je to čístý opruz a přitom dle průměrů by to neměl být žádný problém ...

- BEV vyjíždí na krev jen nezodpovědný člověk a nedělá se to ani s ICEV ­(jenže tam je stabilně rezerva na to, co některá BEV neujedou ani se 100% nabitím­), takže tu máme teoretických 315 km ­(ideální počasí, pomalá jízda, bez řádné zátěže­) + nenabíjení na 100%, protože je to velmi časově náročné + nutná rezerva energie a už jsme na cca 200 km dojezdu a do toho nám příjde horší počasí, těžší náklad, vyšší cestovní rychlost a jsme rázem na polovině a to jsme se stále nepříblížili k možné zatížitelnosti dodávek s ICE .. takže nějaké to ­"prdnutí­" na nabíječku se stává problematickým a­) nemusí být k dispozici b­) nemusí být po trase k dispozici s dostatečným výkonem ­(to už jsem taky několikrát zažil­) c­) bude obsazená ­(taky vysoká pravděpodobnost­)


- ano jet ­"brzda plyn­" není pro náklad žádoucí, ale jet plynule po komunikaci ustálenou rychlostí není problém ;­)
>> s rozumný rozjetím jsem neměl nikdy problém .. ;­) a zrovna u té plně naložené Tatry to platí tuplem ­(to je jeden z důvodu proč jsou např. v cisternách přepážky­/komory, ale ani ty nejsou všespásné, když s tím pojede prase ;­) ­(­"brutální­" výkon i u osobních vozidel je dobrý při akceleraci na rovince, ale jinde je spíš na obtíž­)

celý ten kolotoč má počátky tady ;­)
""Ta maximálka by vyšší být mohla​­"
bylo by to dlouhodobě ​­"uchladitelné​­" za každého počasí?­"

prostě si sám nejsem jistý s tímto tvrzením, když výrobce neumožňuje převážet težší náklad a ani nevybavuje srovnatelným tažným zařízením, když má BEV papírově mnohem vyšší výkon a to platí i pro osobní BEV, kdy slučných parametrů dosahují až velmi drahá BEV, ale i tak zaostávají ..
Odpovědět0  0
wrah666 (6205) | 3.4.20227:16
Teoretik z maloměsta. Tj nemá reálnou představu ani co obnáší rozvážka, natož doprava ve městě. Natož doprava ve městě s odpolední špičkou, kdy by přesně tomu elektrokrámu začala docházet šťáva a potřeboval by dobít. Jako uzmávám, dokud má firma možnost mixu a prostě nasadit typ auta dle potřeby, je to v pohodě. Ale jakmile nebude moci koupit nic jiného než elektro, bude to totál průšvih.
Odpovědět0  0
Milan Šurkala (4353) | 3.4.20229:57
"Natož doprava ve městě s odpolední špičkou, kdy by přesně tomu elektrokrámu začala docházet šťáva a potřeboval by dobít.­"

Ale přece městský provoz je velkou výhodou pro EV, protože tam díky rekuperaci ta spotřeba tak moc neroste jako u ICEV. Elektrický Mercedes z 22,1 na 25,3 ­(+14%­), naložený z 24,7 na 29,7 ­(+20%­), elektrické Ducato z 25,5 na 26,2 ­(+3%­), naložené z 28,2 na 31,4 ­(+11%­).
Naftové Iveco Daily ze 7,8 na 9,3 ­(+19%­), naložené z 8 na 10,6 ­(+33%­). Renault Traffic z 5,8 na 7,8 ­(+34%­), naložené z 6,4 na 8,7 ­(+36%­), VW Crafter 103kW ze 7,0 na 8,6 ­(+23%­), naložený 7,7 na 8,9 ­(+16%­), Crafter 130kW ze 7,1 na 8,6 ­(+21%­), naložený ze 7,7 na 8,9 ­(+16%­), MB Sprinter z 6,8 na 8,4 ­(+24%­), naložený ze 7,2 na 8,9 ­(+24%­), atd...

Mnohé testy ukazují u EV dokonce nižší spotřebu ve městě než mimo město+dálnice.

"Ale jakmile nebude moci koupit nic jiného než elektro, bude to totál průšvih. ­"

To se zajisté shodneme.
Odpovědět0  0
wrah666 (6205) | 3.4.202210:20
Mě nešlo o spotřebu, ale o možnost toho co vy tak pěkně propagujete: popojet pár kiláků k ­"pumpě­" a pár minut dobít. Ono by to totiž v plném provozu znamenalo, že je mimo trasu možná hodinu. Mějte to každý den a firma to může zabalit.
Odpovědět0  0
Milan Šurkala (4353) | 4.4.20229:55
"Mějte to každý den a firma to může zabalit. ­"

No však ale právě o to jde. Elektromobil je vhodný tam, kde taková situace nenastává nebo nastane výjimečně. Pokud máte teoretický dojezd ve městě 300­-400 km a obvykle najedete 100­-150 km, tak se taková situace nestane, nebo se stane velmi, velmi sporadicky. A pokud nastane, tak holt těch pár chybějících km nabijete za pár minut, nebo to nabijete přes nějakou přestávku ­(třeba i když máte stále 150 km dojezdu­)... Nemusíte to přece nabíjet celé a nemusíte to nabíjet jen tehdy, když jste blízko vybití. Vím o lidech, kteří v elektromobilech najezdí přes 50 tisíc km ročně a nejsou nabíjením jakkoli omezováni díky tomu, že využívají tohoto principu. Neuvažují tak, jako spousta lidí, že se elektromobil nabíjí jen a pouze tehdy, když je skoro vybití a musí se nabíjet jen a pouze do plna ­(nebo i 80 %­). Během dlouhé cesty si zajdete na záchod, kafe, z 55% to nabijete třeba na 65­-70% a frčíte dál.

Elektromobil je prostě dnes vhodný pro tato nasazení ­"poslední míle­", které je u rozvážkových dodávek časté a kde máte relativně pravidelné denní nájezdy hluboko pod maximálním dojezdem elektromobilu. Je ideální pro většinu nasazení ve městech, dopravě do sousedního okresu... Zatím to není ideální pro častou dopravu mezi více kraji, nedejbože napříč republikou. Tady je nafta jasný vítěz a ještě velmi, velmi, velmi dlouho bude. Nasazovat elektrické dodávky tam, kde víte, že budete jezdit z jednoho konce republiky na druhý, je čiré šílenství. Ale protože se to nehodí zde a je to nesmysl v těchto případech, nebudeme přece dělat z celé elektromobility nesmysl, když jsou naopak využití, kde je ­(už i při dnešním stavu technologií­) nesmyslem ta nafta.
Odpovědět0  0
Milan Šurkala (4353) | 3.4.20229:17
" doufám, že si uvědomujete, že občas běžně stává, že i cca 20 tunový tahač převáží max. jednu paletu o váze pár desítek kg­"

Je zajímavé, že na to poukazujete, protože to je přesně to, o čem jsem mluvil hned na začátku. Takže díky, že mi to konečně potvrzujete. Je ale zajímavé, že si v jednou příspěvku současně opět i odporujete.

" asi vás to bude šokovat, ale pro automobilky ​­(i ty místní​­) jsme naprosto zanedbatelný trh .. ­"

Lokální provoz v ČR se nějak liší od lokálního provozu v Německu? V ČR mají kurýrní služby depo pro Prahu kousek od Prahy, ale v Německu se Berlín obsluhuje z Hamburku? V Británii vozí rohlíky pro Londýn z Glasgow? Nebo co jste tím jako chtěl říci?

"ale pak na otočku jede i za hranice, aby se stihl odlet letadla ... s BEV tu máme tu průser, protože někdo operoval s průměry :D­"

Po 181., ne pro všechno se hodí EV. Pokud se využití mění, tak se EV nehodí, říkal jsem to už mnohokrát. Je mnoho situací, kdy se to nemění. Za další, pořád zapomínáte na vývoj. Zákaz spalováků tu máme 2035. Tedy v roce 2034 si můžete koupit naftovou dodávku ­(nebo PHEV­), pokud se pro Vaše využití EV nehodí, a jezdit s ní třeba ještě v roce 2045. Kde si myslíte, že bude úroveň infrastruktury a elektromobilů v roce 2045? Vy si asi myslíte, že se to nikam neposune, já si naopak myslím, že ano.

"a už jsme na cca 200 km dojezdu­"

Uvědomujete si, že to připojení na nabíječku můžete provést kdykoli během těch 200 km a nemusíte nabíjet ­"plnou­"? Neříkejte mi, že za 200 km nenajdete jedinou aspoň trochu rychlou nabíječku, nepotřebujete jít třeba na záchod, nedáte si kafe,... Ale po 182., pokud s dodávkami jezdíte takové dlouhé štreky, tak se EV nehodí. Opakuji to zas a znova. Na tomto se shodneme.

"výrobce neumožňuje převážet težší náklad a ani nevybavuje srovnatelným tažným zařízením, když má BEV papírově mnohem vyšší výkon­"

Co je pro Vás těžší? Vždyť ten Tranzit může mít nosnost 1,7 tuny. To je málo?

"bylo by to dlouhodobě ​​­"uchladitelné​​­" za každého počasí?­"

Myslím si, že kdyby se maximálka posunula na 140 km­/h ­(což by vyřešilo to Vaše předjíždění kamionů a ­"aut jedoucích 129,5 km­/h­"), tak ano. Já stále nevidím důvod, proč by dodávky měly mít maximálku přes 150. Zatím jste dodal jen jediný důvod, porušovat předpisy, což mi zas tak moc užitečné nepřijde. Navíc, omezovačem rychlosti se dynamické vlastnosti do dosažení této rychlosti nemění. Ta dodávka bude do 130 km­/h jezdit stejně, ať už omezovač na 130 má nebo ne.
Odpovědět0  0
Milan Šurkala (4353) | 16.4.202219:37
Jen tak pro info. Německé DPD po úspěšném pilotním testu koupilo 150 eSprinterů se 47­(55­)kWh akumulátorem, užitečnou hmotností 849 kg a teoretickým dojezdem 158 km. To už se i já divím, že jim ten pilotní test vyšel pozitivně, ale ukazuje to asi jediné. Ty denní nájezdy rozvážkových dodávek v tomto případě nejsou ani 100 km, jinak by to při pilotním testu neodjezdily. Takže mít teoretický dojezd 350 km znamená nejen to, že to kurýr během směny nemusí nabíjet, ale že na jedno nabití nejspíš odjezdí dva dny. Mimochodem, maximálka eSprinteru je 80 km­/h. Dá se nicméně zakoupit omezovač na 100, resp. 120 km­/h, což tedy nevím, k čemu by rozvážkové dodávce bylo.

https:­/­/www.autobild.de­/artikel­/mercedes­-esprinter­-akku­-elektro­-reichweite­-ladezeit­-21363443.html
Odpovědět0  0
wrah666 (6205) | 16.4.202220:13
Ale jo. Dokud je elektromobilů část, tak to jde. ­(otázka je proč, když elektromobil není úspornější ani zelenější než naf´ták, ale jde to­) Dokonce přiznávám, že na ten rozvoz jde určitě nahradit většina. Dokud budou mít auta obou pohonů a kombinovat je dle potřeby, bude to v pohodě. Jakmile to nepůjde, jelikož budou k dispozici jen elektrická, budou problémy. A jinač, maximum nákladu 850 kg tedy na dodávku není extra mnoh. Když bere i svozy.
Odpovědět0  0
Milan Šurkala (4353) | 16.4.202220:29
"Jakmile to nepůjde, jelikož budou k dispozici jen elektrická, budou problémy.­"

To se shodneme

"A jinač, maximum nákladu 850 kg tedy na dodávku není extra mnoh. Když bere i svozy. ­"

moc to není, ale pro kurýrní dodávku je to více než dost. Viděl jste někdy, jak plné jezdí? Vždyť se tam válí pár věcí na podlaze a často jsou to dlouhé a vysoké verze, aby se kurýr nepraštil do hlavy, když tam chodí. Nemyslím si, že tam mají naloženo výrazně více než nějakých 300­-400 kg.
Odpovědět0  0
wrah666 (6205) | 17.4.20227:10
Viděl. A ano, je to stále totéž o čem se dohadujeme a s čím souhlasíte i vy sám. Dokud to mohou dopravci zkombinovat podle potřeby, jde to. Ovšem stále tvrdím, že je to celé cesta do průšvihu. Elektromobilita je založená na tom, že jednou přijdou úplně jiné baterie než dnes, budou jiné zdroje elektřiny, jiná distribuční síť atd. A PAK to snad bude eko.. A pokud se cestou něco nepovede, tak nám bůh pomáhej, Osobně vidím v zásadě jen tři možnosti, jak tohle dopadne a ani jedna z nich není fajn.
A­) s ­"rozvojem elektromobility­" se již zruší motorárny, převodovkárny.. A nové baterie nebudou včes ­(tj za nějakých 5­-6 let­), načež nastane JEN finanční krize, proti které byla hypoteční bublina maličkost a slavný černý pátek též.
B­) v zásadě varianta A, jenže ještě než to celé rupne, tak se stihne ve jménu ­"ochrany přírody­" zničit neskutečné množství přírody novými doly na lithium, případně jiné do baterií a elektromobilů potřebné prvky.
C­) nebo ­"növá baterie­" již existuje a je připravena k výroběš, ale ilumináti, ještěří lidé, politici a byznysmeni ještě dojí starou technologii na maximum.. Což je řekněme hodně konspirační teorie. Ovšem v zásadě jediná, při které by již určené datum zákazu prodeje vozů se spalovacími motory dávalo smysl. Jelikož před koncem se nepochybně prodá aut se spalovacím motorem nemálo. Lidé a firmy, co si nemohou dovolit elektronesmysl půjdouá do nových s nadějí, že alespoň o chvíli odloží problémy.

Variantě D, čili že vše proběhne sluníčkově a vše se vyvine na čas a budeme žít jako v ráji bych dával šanci pod procento. Když uiž nic jiného, tak kvůli Murphyho zákonům a proto, že lidé nejsou Mirkové Dušíni.
Odpovědět0  0
wrah666 (6205) | 31.3.20227:38
Statistika je průšvhi. Znáte ten ­"vtip­" co se říkal za komára? Že měl soused k obědu kuře a vy nic, takže statisticky jste všichni dobře najezení.. Kenže realita je, že jste si od souseda možná čichl vůně a měl suchý chleba. A ano, připouštím, že nemálo dodávek skutečně většinou najede třeba 100 km na den. Ale vemte to obráceně: Kolik z nich skutečně NIKDY nepotřebuje najet víc. A tam už budete mít poněkud jiná čísla.
Odpovědět1  0
wrah666 (6205) | 31.3.20229:24
Prachy světu vládnou. Uvědom si, že tento pán na ­"zelenosti­" vydělává. Kdyby se veřejně přiznalo, že je to nesmysl, půjde mu byznys do kytek..
Odpovědět0  0
Milan Šurkala (4353) | 31.3.202217:27
"Kolik z nich skutečně NIKDY nepotřebuje najet víc. ­"

Proč NIKDY? Když se to stane jednou jedinkrát, je to k ničemu? To se nedá zajet na nabíječku? Někdo to zakázal? Mi přijde, že tady nechápete, jak funguje průměr.

100 km denně v průměru může znamenat, že opravdu najede každý den 100 km a 100 % nabíjení se odehraje v depu, sídle firmy... Ano, může to znamenat, že NĚKDY najede za den 500 km. To klidně může. Ale aby ten průměr fungoval a byl dosažen, tak to také znamená, že se to nestává často. Pokud by tu byly jen ty 500km dny, tak by to bylo jednou týdně ­(a 4 dny by to bylo hnutí­), navíc v rámci toho 500km dne by se to nabíjelo asi jednou ­(nešlo by to např. v cíli cesty, při polední pauze, kdy se na nabíjení nečeká,...?­). Přijde mi, že Vám vůbec nedochází, že aby ten průměr byl dosažen, tak čím větší jsou tyto extrémy, které si záměrně vymýšlíte ­(a ano, mohou nastat­), tím méně často mohou nastat. Protože kdyby nastávaly častěji, už by to bylo vyšší než ten průměr.

Za další. On není žádný zákon, který stanoví, že musíte elektromobil nabít na 100 %. Příklad. EV má dojezd plné baterie 400 km. Zbývá Vám 80 km dojezdu, potřebujete ujet 100 km. Co uděláte? Každý odpůrce elektromobilu bude argumentovat tím, že bude dvě hodiny stát na nabíječce. Reálný uživatel to během těch 80 km píchne na nabíječku, nejspíš si zajde na záchod, nabije si tam s rezervou za pár minut dalších 40­-50km a jede dál, nabije to až v cíli cesty.
Odpovědět0  0
Zajímá Vás tato diskuze? Začněte ji sledovat a když přibude nový komentář, pošleme Vám e-mail.
 
Nový komentář k článku
Pro přidání komentáře se přihlaste (vpravo nahoře). Pokud nemáte profil, zaregistrujte se pro využívání dalších funkcí.