Nová AI posuzuje šanci na výskyt života na jiných světech
6.4.2018, Jan Vítek, aktualita
Lidé mohou stále i přes veškerou snahu objevit organismy na cizích tělesech Sluneční soustavy i vesmíru říkat, že Země je jediný známý svět, na němž existuje život. Nyní je tu nová umělá inteligence, která nám může alespoň napovědět, kde by se dalo hledat.
Život na cizích planetách či měsících byl hledán už mnoha způsoby. Sledují se rádiové signály přicházející z cizích systémů, teleskopy se zaměřují na hledání planet vhodných pro zrod života, rovery křižují Mars a sondy prolétávají kolem slibných měsíců Jupiteru a Saturnu. Hledá se ale samozřejmě především prostředí, a to takové, které má blízko k tomu na Zemi z hlediska teplot, ochrany před vesmírnými vlivy či přítomnosti tekuté vody. Nasbíraných dat už je takové množství, že je jimi možné nakrmit a vytrénovat umělou inteligenci, která pak poslouží při kategorizaci planet a jiných objektů na základě toho, jakou mají šanci na zrod a podporu života.
Mars s vodou na povrchu a silnou atmosférou je už dávno minulost
Přesně na to se zaměřili výzkumníci na Centre for Robotics and Neural Systems na Plymouth University, kteří vytvořili příslušnou inteligenci založenou na vyspělých neuronových sítích (ANN - advanced neural network). Pro její vytrénování použili profily dnešní Země, mladé Země, Marsu, Venuše a Titanu. Tento výběr měl své důvody.
Země se zrodila před 4,54 miliardami let a jsou důkazy založené na mikroskopických fosíliích, že život se na ní zrodil velice brzy, a to už před 4,28 mld. let. Nejstarší pozůstatky mikrobiálního života, o nich už nemůže být pochyb, jsou asi 3,5 mld. let staré, čili z doby, kdy atmosféra obsahovala jen velice málo kyslíku. Ostatně naše Země se musela na planetu podporující organismy dýchající kyslík teprve přeměnit, a to před méně než 2,5 mld. let, což samozřejmě přineslo zkázu pro většinu forem života, které se vyvinuly do té doby. Je tak důležité zahrnout i mladou Zemi, která byla planetou pro velice odlišný život, než jaký na ní existuje dnes.
V případě Marsu už také víme, že na něm existovala tekutá voda, která na povrchu vydržela poměrně dlouho, a to v období před cca 3,7 až 4,1 mld. let. Podílely se na tom také tamní vulkány a mnohem vyšší meteorická aktivita, díky čemuž měl být Mars mnohem teplejším a vlhčím světem, než je dnes.
Na druhé straně je pak Venuše jako příklad planety, která je na vnitřním okraji obyvatelného pásma hvězdy a má narozdíl od Marsu také velice hustou atmosféru. Z našeho pohledu jde o mimořádně nehostinnou planetu s teplotami kolem 800 °C na povrchu a tlakem, který by nás bez milosti rozmačkal. Ovšem tím pravým místem pro život by se mohly stát právě vyšší části atmosféry, o čemž se ostatně v teoretické rovině mluví už dlouho.
- složený snímek severní části Titanu zachycený sondou Cassini americké NASA - A nakonec je tu Titan jako jediné neplanetární těleso. Jde o měsíc Saturnu, který však má ve svém nynějším stavu trošku připomínat mladou Zemi, ovšem při výrazně nižších teplotách. Je to také vedle Země jediné těleso v naší soustavě, které má na povrchu stálá moře, i když jsou v jeho případě tvořena metanem a etanem. Tekuté uhlovodíky by pak mohly posloužit životu na bázi komplexních organických molekul stejně jako voda na Zemi.
Výsledná AI pak bude posuzovat pravděpodobnost možnosti výskytu života pomocí srovnání dostupných dat s tím, co víme o místě, kde život v jiné formě existoval (mladá Země), existuje (Země), mohl existovat (Mars), možná existuje ve velice složitých podmínkách (Venuše) a možná existuje ve velice odlišné formě (Titan). Vedoucí projektu by také chtěl, aby se jeho ANN či nějaké podobné uplatnily v budoucích a dosud hypotetických mezihvězdných sondách, které by nás pak z hloubi vesmíru informovaly o tom, co našly.
Zdroj: Extremetech
