Nový typ hvězdných systémů obsahuje jen horkou "Zemi"

Horké Jupitery dobře známe jako exoplanety, které jsou stejně velké jako náš Jupiter nebo větší, ovšem neobíhají svou hvězdu v takové vzdálenosti. Naopak jsou k ní velice blízko, a to asi jen 0,05 AU, čili 20x blíže než je Země vzdálená od Slunce. Pak je celkem zřejmé, proč se jim říká horké Jupitery a podobné je to s horkými Zeměmi, na nichž je zajímavá také velice krátká doba oběhu kolem své hvězdy, a to i pouhé dva dny. Nyní však byly objeveny také podivné systémy, které mají obsahovat pouze jednu planetu, a sice horkou Zemi. Toto tvrzení astronomů, kteří dosud možná ani neobjevili všechny planety naší soustavy, vypadá poněkud odvážně, ale čtěme dále.
Asi neznámější horká Země je planeta Kepler-10b objevená v roce 2011 jako vůbec první svět v cizí soustavě o velikosti podobné Zemi. Ovšem tato planeta má vedle sebe další, a to velkého plynného obra, který obíhá kolem hvězdy v kratší vzdálenosti, než je Merkur - Slunce.

Nové izolované horké Země se mají nacházet ve hvězdných systémech osamoceny, nebo alespoň značně izolovány, což znamená, že pokud tam jsou i jiné planety, ty obíhají ve značné vzdálenosti. Tvrdí to astronomové z kalifornského SETI Institute, kteří analyzovali nejnovější data z teleskopu Kepler americké NASA. Dle nich většina horkých Zemí existuje v normálních planetárních systémech, pokud o nich můžeme takto mlluvit, ovšem existuje prý rovněž i velké procento systémů s jen jednou horkou planetou typu Kepler-10b.

Pokud mají horké Jupitery obíhat kolem své hvězdy 20x blíže, než je Země vzdálena od Slunce, pak horké Země obíhají v pouze dvacetinové vzdálenosti Merkur - Slunce, kvůli čemuž mají vázanou rotaci, a na polokouli neustále vystavené žáru blízké hvězdy se tak teplota pohybuje kolem 1370 °C. To už je teplota, při níž taje ocel. Materiál z osvícené strany se také pomalu vypařuje, zatímco na odvrácené straně by mělo být logicky výrazně chladnější prostředí, a to i kvůli tomu, že planeta s největší pravděpodobností postrádá atmosféru, jež by sloužila pro rozvod tepla.

Astronomové ze SETI Institute zkoumali přes 3000 exoplanet, mezi nimiž identifikovali celkem 144 horkých Zemí a dle dostupných výsledků alespoň 24 z nich má kolem své hvězdy obíhat osamoceně. Je ale třeba si uvědomit, že Kepler nedokáže zachytit případné vzdálenější exoplanety (ve smyslu vzdálenost od jejich hvězdy), nebo menší exoplanety, které své okolí tolik neovlivňují. Nakonec z toho vyplyne, že oněch 24 horkých Zemí vůbec nemusí být v systému osamoceno a jde spíše o to, že u sebe nemají blízkého souputovníka. To v měřítku převedeném na naši soustavu znamená, jako by existoval Merkur a pak možná až Jupiter a další planety.

Jiná otázka je, jak takové horké Země měly vzniknout, pričemž jedno z možných vysvětlení je, že jde prostě o pozůstatky horkých Jupiterů, jež byly zbaveny atmosféry. Záhadné je pak především to, jak se tvoří samotné horké Jupitery a nyní je nejpravděpodobnější to, že se tvoří ve vzdálenějších oblastech a do centra systému se dostanou postupně. Pak by ostatně odpovídalo i to, že horké Země jako pozůstatky horkých Jupiterů obíhají kolem své hvězdy ještě blíže.

Zdroj: Astronomy