Nvidia Fermi - revoluce na poli grafických karet?
20.10.2009, Petr Štefek, článek
Nvidia nás záhy po uvedení nových Radeonů HD 5000 zahrnula prvními informacemi o chystané architektuře Fermi, která má ambice na to, aby se stala hnacím motorem pro segment herního hardware a také pro segment doposud jen oťukávaného High Performace Computingu.
Kapitoly článku:
- Nvidia Fermi - revoluce na poli grafických karet?
- Fermi – profesionál nebo hráč?
- Fermi – větší G200 s DirectX 11?
- FERMI – boj za efektivnější architekturu
- Fermi – ECC podpora a 64-bitové adresování paměti
- Fermi vs. RV 870
- Závěr
Nvidia vypustila v posledních týdnech do světa informace o zbrusu nové chystané architektuře pro rok 2010. Společnost opět nešetří superlativy o výkonech a nové éře ve výpočetní technice, ale vše má poněkud jinou příchuť, než je obvyklé. Nejsme totiž masírováni teoretickými výkony ve hrách, ale Fermi je prezentována spíše jako platforma pro výpočetní využití.
Hráčům se tedy kolena netřepou nedočkavostí, ale profesionálům a vědeckým pracovníkům jistě. Fermi totiž velmi pravděpodobně bude aspirovat na to, aby za pomoci mnoha propojených systémů vznikly nové superpočítače, které současné špičky strčí hravě do kapsy.
Nvidia Fermi - maketa nebo fungující sample? :)
Současná generace grafických jádrem G200 je sice opravdu výkonná, ale také poměrně drahá ve srovnání s konkurencí. Samotné čipy jsou díky staršímu výrobnímu procesu na 65/55 nm opravdu gigantické, což neprospívá výrobním nákladům ani výtěžnosti. Nechápejte mě nyní špatně, protože karty založené na tomto jádru jsou opravdu špičkovým produktem, který je podpořen širokou škálou benefitů (například PhysX nebo CUDA), ale ve světle poměrně levných Radeonů s podporou DirectX 11 a opravdu vynikajícím výkonem rychle ztrácí na lesku. Proto společnost potřebuje něco nového a opravdu výkonného. Fermi by mělo být pro Nvidii novým hnacím motorem a rovněž vysoce konkurenčním produktem proti Radeonům HD 5800.
Struktura jádra Fermi (40nm) - 512 CUDA Cores
Fermi je kódový název pro jádro, které integruje rovnou 3 mld. tranzistorů, což je více než dvojnásobný počet oproti jádru G200 a skoro o 850 mil. tranzistorů více, než má současná novinka AMD s názvem RV 870. Lze tak přinejmenším očekávat, že Fermi bude i při stejném 40nm výrobním procesu podstatně dražší než RV 870 (40 nm), jelikož je plocha jádra jednoduše větší. Nvidia si je jistá (jako obvykle), že Fermi bude podstatně rychlejší než RV 870. To je velmi dobře možné. Jenže je zde problém, protože společnost nebude mít karty na pultech obchodů před vánoci, ale spíše až někdy v průběhu prvního kvartálu příštího roku.
Na trhu se ovšem nemá objevit jen nová architektura od Nvidie, ale také mystické Larrabee, které je sice velmi zajímavým počinem (podle informací Intelu bude mít okolo 2.5 mld tranzistorů), ale zatím nás nikdo nepřesvědčoval o tom, že bude mít výkon na to, aby se postavilo současným grafickým akcelerátorům (ukázky raytracingu ve starých OpenGL enginech nás už skutečně nezajímají). Tak jako tak zde budeme mít trojici konkurentů a každý z nich bude z úplně jiného těsta.
AMD má tedy po dlouhé době ideální pozici na to, aby mohlo díky své nové generaci Radeonů získat nějaké to procento z tržního koláče. A co Nvidia? Jednoduše bude muset podstatně zlevňovat svůj dodýchávající high-end, aby byl pro hráče zajímavý. Dnes ale debaty o cenové politice necháme a podíváme se na Fermi poněkud blíže.
Hráčům se tedy kolena netřepou nedočkavostí, ale profesionálům a vědeckým pracovníkům jistě. Fermi totiž velmi pravděpodobně bude aspirovat na to, aby za pomoci mnoha propojených systémů vznikly nové superpočítače, které současné špičky strčí hravě do kapsy.
Nvidia Fermi - maketa nebo fungující sample? :)
Současná generace grafických jádrem G200 je sice opravdu výkonná, ale také poměrně drahá ve srovnání s konkurencí. Samotné čipy jsou díky staršímu výrobnímu procesu na 65/55 nm opravdu gigantické, což neprospívá výrobním nákladům ani výtěžnosti. Nechápejte mě nyní špatně, protože karty založené na tomto jádru jsou opravdu špičkovým produktem, který je podpořen širokou škálou benefitů (například PhysX nebo CUDA), ale ve světle poměrně levných Radeonů s podporou DirectX 11 a opravdu vynikajícím výkonem rychle ztrácí na lesku. Proto společnost potřebuje něco nového a opravdu výkonného. Fermi by mělo být pro Nvidii novým hnacím motorem a rovněž vysoce konkurenčním produktem proti Radeonům HD 5800.
Struktura jádra Fermi (40nm) - 512 CUDA Cores
Fermi je kódový název pro jádro, které integruje rovnou 3 mld. tranzistorů, což je více než dvojnásobný počet oproti jádru G200 a skoro o 850 mil. tranzistorů více, než má současná novinka AMD s názvem RV 870. Lze tak přinejmenším očekávat, že Fermi bude i při stejném 40nm výrobním procesu podstatně dražší než RV 870 (40 nm), jelikož je plocha jádra jednoduše větší. Nvidia si je jistá (jako obvykle), že Fermi bude podstatně rychlejší než RV 870. To je velmi dobře možné. Jenže je zde problém, protože společnost nebude mít karty na pultech obchodů před vánoci, ale spíše až někdy v průběhu prvního kvartálu příštího roku.
Na trhu se ovšem nemá objevit jen nová architektura od Nvidie, ale také mystické Larrabee, které je sice velmi zajímavým počinem (podle informací Intelu bude mít okolo 2.5 mld tranzistorů), ale zatím nás nikdo nepřesvědčoval o tom, že bude mít výkon na to, aby se postavilo současným grafickým akcelerátorům (ukázky raytracingu ve starých OpenGL enginech nás už skutečně nezajímají). Tak jako tak zde budeme mít trojici konkurentů a každý z nich bude z úplně jiného těsta.
AMD má tedy po dlouhé době ideální pozici na to, aby mohlo díky své nové generaci Radeonů získat nějaké to procento z tržního koláče. A co Nvidia? Jednoduše bude muset podstatně zlevňovat svůj dodýchávající high-end, aby byl pro hráče zajímavý. Dnes ale debaty o cenové politice necháme a podíváme se na Fermi poněkud blíže.
