NVIDIA Pascal by mohly využít i vylepšené GDDR5X
14.10.2015, Jan Vítek, aktualita
Ve spojení s příští generací grafických karet NVIDIA a AMD se mluví o pamětech HBM2 s vysokou propustností, ovšem nyní se vynořily také zprávy o využití vylepšených pamětí GDDR5 označovaných jako GDDR5X.
Využití pamětí HBM2 je tedy jasné, ale stejně tak bylo zřejmé, že asi ne všechny nové grafické karty budou těmito čipy vybaveny, neboť jde o poměrně novou technologii, která je složitá a drahá. Méně výkonným grafickým kartám by také měla propustnost pamětí GDDR5 stačit a ostatně něco podobného jsme už několikrát zažili při přechodu z pamětí SDR na DDR nebo naposledy z DDR3 na GDDR5. Ovšem nyní se vynořily zprávy, že NVIDIA se nechystá využít dnes známé paměti GDDR5, ale jejich vylepšenou verzi GDDR5X, což zveřejnil server TweakTown. Tyto informace ale berme s velkou rezervou, tedy spíše zatím jako fámy.
Paměti GDDR5X mají mít oproti GDDR5 tu podstatnou výhodu, že nabídnou 16n-prefetch a 64bitovou šířku, což je v obou případech dvojnásobek. Na stejně široké paměťové sběrnici a na stejné frekvenci tak mají mít dvojnásobnou datovou propustnost, čili například na 256bitové sběrnici a efektivní frekvenci 7 GHz by to bylo 448 GB/s, což už se blíží první generaci HBM. Taková propustnost by tedy novým mainstreamovým kartám bohatě stačila a hi-endu by byly vyhrazeny HBM2 a jejich 1 TB/s. A pokud bychom měli takové paměti využít třeba na kartě Radeon R9 390X, pak díky její 512bitové sběrnici a 6000MHz frekvenci by měly propustnost velmi slušných 768 GB/s.
Nabízí se tedy otázka, které karty vůbec nabídnou paměti HBM2 a zda to nebude jen hi-endová smetánka, když tedy mají nastoupit dvojnásobně rychlejší GDDR5X. Pokud tedy skutečně půjde o HBM2 vs. GDDR5X, pak bude nepochybně rozhodovat především cena. Paměti HBM vyžadují využití křemíkové destičky (interposer) pro propojení s GPU pomocí tisíců datových spojů, s čímž měli výrobci v případě první generace problémy, ale druhá generace by už měla těžit z nabytých zkušeností. Jistě ale stále nepůjde o levné řešení. Zato paměti GDDR5 jsou používané už dlouho, ale mezi jejich nevýhody zase patří vyšší spotřeba energie, kterou by mohlo využít samotné GPU a také nutnost využití složitého a drahého PCB, ale to je v podstatě ekvivalent onoho křemíkového propojovacího prvku u HBM.
Necháme se tedy překvapit. Příští generace grafických karet by tedy měly být skutečně zajímavé z mnoha ohledů. Výrobci v jejich případě už konečně opustí 28nm proces a doufejme, že to bude platit přinejmenším pro valnou většinu nových GPU. Představí se také nové architektury a především má prudce vzrůst výkon grafických karet díky tomu, že se zhruba zdvojnásobí počet tranzistorů, a tedy i shaderů a dalších prvků. Těšme se tedy na červnový Computex, kde by se tyto novinky konečně měly objevit.
Zdroj: TweakTown
Paměti GDDR5X mají mít oproti GDDR5 tu podstatnou výhodu, že nabídnou 16n-prefetch a 64bitovou šířku, což je v obou případech dvojnásobek. Na stejně široké paměťové sběrnici a na stejné frekvenci tak mají mít dvojnásobnou datovou propustnost, čili například na 256bitové sběrnici a efektivní frekvenci 7 GHz by to bylo 448 GB/s, což už se blíží první generaci HBM. Taková propustnost by tedy novým mainstreamovým kartám bohatě stačila a hi-endu by byly vyhrazeny HBM2 a jejich 1 TB/s. A pokud bychom měli takové paměti využít třeba na kartě Radeon R9 390X, pak díky její 512bitové sběrnici a 6000MHz frekvenci by měly propustnost velmi slušných 768 GB/s.
Nabízí se tedy otázka, které karty vůbec nabídnou paměti HBM2 a zda to nebude jen hi-endová smetánka, když tedy mají nastoupit dvojnásobně rychlejší GDDR5X. Pokud tedy skutečně půjde o HBM2 vs. GDDR5X, pak bude nepochybně rozhodovat především cena. Paměti HBM vyžadují využití křemíkové destičky (interposer) pro propojení s GPU pomocí tisíců datových spojů, s čímž měli výrobci v případě první generace problémy, ale druhá generace by už měla těžit z nabytých zkušeností. Jistě ale stále nepůjde o levné řešení. Zato paměti GDDR5 jsou používané už dlouho, ale mezi jejich nevýhody zase patří vyšší spotřeba energie, kterou by mohlo využít samotné GPU a také nutnost využití složitého a drahého PCB, ale to je v podstatě ekvivalent onoho křemíkového propojovacího prvku u HBM.
Necháme se tedy překvapit. Příští generace grafických karet by tedy měly být skutečně zajímavé z mnoha ohledů. Výrobci v jejich případě už konečně opustí 28nm proces a doufejme, že to bude platit přinejmenším pro valnou většinu nových GPU. Představí se také nové architektury a především má prudce vzrůst výkon grafických karet díky tomu, že se zhruba zdvojnásobí počet tranzistorů, a tedy i shaderů a dalších prvků. Těšme se tedy na červnový Computex, kde by se tyto novinky konečně měly objevit.
Zdroj: TweakTown
