Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně

Parker Solar Probe se prodírá vesmírným prachem, který ji postupně okusuje

15.11.2021, Jan Vítek, aktualita
Parker Solar Probe se prodírá vesmírným prachem, který ji postupně okusuje
NASA Parker Solar Probe se pomalu chystá ke svému dalšímu nejtěsnějšímu průletu kolem Slunce a na své cestě zaznamenává mnoho srážek s částicemi vesmírného prachu, který do ní naráží ve vysokých rychlostech. 
NASA Parker Solar Probe se na své výstřední orbitě kolem Slunce pohybuje ve vysokých rychlostech, které pochopitelně narůstají zvláště v přísluní. Aktuálně se sonda přitom chystá na další nejtěsnější průlet kolem Slunce na neustále "utahované" dráze, přičemž ten nastane už 21. listopadu, čili tuto neděli. 
 
 
Jde tak o již 10. z celkem 24 plánovaných průletů a tentokrát se sonda dostane již na vzdálenost 8,5 milionů kilometrů od povrchu naší hvězdy a cestovat bude přitom rychlostí 163 km/s. Je tak jasné, že pokud se v takové rychlosti prodírá v prostředí s vysokou koncentrací prachu, může to na ní nechat pozorovatelné následky, přičemž Nour Raouafi z Johns Hopkins Applied Physics Laboratory (APL) uvádí, že koncentrace prachu je vyšší, než se předpokládalo a NASA už dokázala potvrdit na 250 srážek a očekává, že blíže ke Slunci bude koncentrace ještě vyšší. 
 
Parker Solar Probe přitom není vybavena žádným detektorem vesmírného prachu, ale sledovat může právě dopady četných srážek, které tvoří malá oblaka plazmy. A toto plazma je detekovatelné pomocí různých senzorů na palubním přístroji FIELDS, které je určeno k měření elektrických a magnetických polí poblíž Slunce. Díky tomu je tak možné si vytvořit představu o struktuře a chování celého prachového mračna, které se nachází ve vnitřní části naší soustavy. 
 
 
Vedle toho je tu ale také aparát WISPR pořizující snímky ve viditelném spektru, který odhalil i malé částečky materiálu, které byly dopadem prachových částic odlomeny ze struktur sondy. Vědci tak opět jednou dostali unikátní příležitost prozkoumat to, k čemuž samotná sonda ani nebyla určena, čili její nové zaměření vyplynulo až reality dané prostředím, v němž se pohybuje. 
 
Sondě samotné by nemělo ze strany vesmírného prachu hrozit žádné nebezpečí, neboť i když je jej nakonec více, než se předpokládalo, rozhodně se s ním počítalo, a tak jsou její jednotlivé části navrženy tak, aby četné srážky přežily. Do toho spadá také využití záložních systémů anebo třeba i schopnost orientovat se v prostoru nejen pomocí fotoaparátů sledujících polohu vybraných hvězd, neboť právě tyto přístroje jsou občas ovlivněny nárazy prachových částic. Ke sledování polohy se ale využívají také gyroskopy či akcelerometry v IMU a senzory na tzv. solar-limb této sondy.
 
 
Redundantní systémy se ostatně mohou ještě hodit, neboť během příštích plánovaných průletů kolem Slunce se Parker Solar Probe bude pohybovat ještě rychleji a ještě blíže. Nakonec se dostane na vzdálenost jen 6,2 milionů kilometrů, a to při rychlosti kolem 192 km/s.
 
Zdroj: NASA