Ploštěnci na palubě ISS vyrostly dvě hlavy

Tento pokus s ploštěnci tak trochu připomíná hojně se tradující regenerační schopnosti žížal, které jsou dle některých běžně schopny po rozříznutí na dvě poloviny přežít jako dva noví jedinci. Ve skutečnosti je to poněkud složitější, ale nám jde nyní o ISS a pokus s červy známými jako ploštěnci. Jak už jejich označení napovídá, jde prostě o placaté červy, jichž je na 20 tisíc druhů. Ukázalo se, že pokud je "šikovně zraníme" a necháme je regenerovat ve stavu beztíže, naroste jim druhá hlava. 

 

 

Tyto pokusy byly prováděny právě při výzkumu regeneračních schopností živočichů a zvláště červů, přeborníků v této disciplíně. Ploštěnci byli zasláni na ISS v rámci SpaceX Commercial Resupply Service Mission 5 v roce 2015, přičemž někteří byli přeříznuti v půlce a jeden byl ještě více poznamenán, a právě tomu se měly vytvořit dvě nové hlavy, což na pevné zemi ještě nebylo pozorováno. S přijímáním potravy a vyměšováním problém ani tak neměl, protože jako ploštěnec má ústní otvor zhruba uprostřed a vyměšuje skrz póry. 

Jak uvádí biolog Michael Levin z Tufts University, regenerace je obecně podmínena vlivem různých sil, jako jsou elektrická, magnetická a elektromagnetická pole nebo různé biofyzické faktory. Tento výzkum regenerace ploštěnců na orbitě tak může mít vliv na to, jakým způsobem se budeme starat o zranění samotných lidí, kteří se mají následně léčit ve vesmíru, což je pochopitelně spojeno především s chystanými cestami na Mars a případně do jiných vzdálených míst vesmíru. 

 

Dvouhlavý ploštěnec na ISS dorazil ve stavu, kdy měl odříznutou jak hlavu, tak ocas, ovšem s chirurgickou přesností, aby měl možnost si tyto části nechat dorůst. Namísto ocasu mu ale narostla další hlava. Neporanění ploštěnci se ale také nechovali zrovna standardním způsobem a prodělali tzv. spontánní dělení, při nemž vznikají dva noví jedinci a jde o formu bezpohlavního rozmnožování. To se děje samozřejmě i na pevné zemi, ale na ISS přišlo dělení téměř jak na povel a v tomto případě si vědci nejsou jistí, jaká je příčina. Ta může být totiž skryta i jen v kolísání teplot. 

 

Po 20měsíčním zkoumání ploštěnců navrátivších se z vesmíru se ukázalo, že ti měli zprvu velké problémy se adaptovat na zemskou gravitaci. Nějakou dobu zůstali paralyzováni a zabaleni v klubíčku a až poté se zase začali pohybovat. Za to může nejspíše vliv stavu beztíže na metabolismus. 

 

Dvouhlavý ploštěnec si postavil hlavy a tvrdodvouhlavě odmítal vrátit se do původního stavu. Opět byl totiž na obou koncích zkrácen, po čemuž mu už na jednom nenarostl zase ocas, ale opět druhá hlava. Pobyt ve vesmíru jej tak navždy změnil. Jak přesně, to bude předmětem dalšího výzkumu. 

 

Zdroj: Ars Technica