Plovoucí solární elektrárny: budoucnost obnovitelné energie?
28.4.2016, Jan Vítek, aktualita
Plovoucí solární elektrárny mají leccos do sebe. Mohou být nasazeny tam, kde nebudou nikomu vadit a ani nezaberou půdu, která může být využita daleko lepším způsobem. A i když jsou s nimi spojeny jiné problémy, mohou se stát důležitém zdrojem energie.
Solární elektrárny plující na vodní hladině nejsou nic nového. Například v Londýně je již úspěšně používají na hladinách různých nádrží, neboť jinde se pro takovou věc v této metropoli těžko najde místo. Platforma Heliofloat ale má jít ještě dále, a to rovnou na hladinu oceánů či velkých jezer, která má posloužit jako rovná plocha pro velké solární farmy. Navíc je to plocha, která je blízko lidem, neboť zdaleka největší část populace žije u pobřeží, což se o pouštích, které by také byly vhodné, říci nedá.
Technologie Heliofloat je založena na obrovských tubusech, které dokáží vytvořit i na hladině oceánu stabilní základnu pro celou platformu. Autoři přitom tvrdí, že taková platforma nemusí být tak těžká a drahá jako ta, která se obvykle používá pro velké těžební plošiny. Zmíněné tubusy budou velmi široké (asi 25 metrů v průměru) a v porovnání s tím nízké, přičemž jejich spodní konec bude otevřený, takže voda bude moci stlačovat zachycený vzduch. Tento systém tak bude fungovat jako tlumič, takže platforma by měla být daleko stabilnější, než kdyby se využily zcela uzavřené tubusy.
Platforma Heliofloat má sama o sobě vážit mezi 5 až 50 kg na metr čtverečný, přičemž na ten má unést zátěž až 100 kg. Počítá se rovněž s tím, že by Heliofloat mohla být spojena s technologií přečerpávacích elektráren. Čili v průběhu dne, pokud by okamžitý výkon elektrárny nebyl potřeba v síti, využil by se pro odčerpávání vody z tubusů. Ty by se naplnily vzduchem a pak v noci by platforma byla připravena na to, aby je opět začala zaplavovat, a to přes turbíny vyrábějící elektřinu. Jsou ale i další nápady, třeba spojit takovéto elektrárny se zařízením pro odsolování mořské vody, které je energeticky náročné.
Uvidíme, zda se nápad rakouské společnosti Heliofloat někdy v budoucnu ujme. Osobně by mě zajímalo především to, jak velkou bouři by byla schopna takováto platforma přežít.
Zdroj: Heliofloat
Technologie Heliofloat je založena na obrovských tubusech, které dokáží vytvořit i na hladině oceánu stabilní základnu pro celou platformu. Autoři přitom tvrdí, že taková platforma nemusí být tak těžká a drahá jako ta, která se obvykle používá pro velké těžební plošiny. Zmíněné tubusy budou velmi široké (asi 25 metrů v průměru) a v porovnání s tím nízké, přičemž jejich spodní konec bude otevřený, takže voda bude moci stlačovat zachycený vzduch. Tento systém tak bude fungovat jako tlumič, takže platforma by měla být daleko stabilnější, než kdyby se využily zcela uzavřené tubusy.
Platforma Heliofloat má sama o sobě vážit mezi 5 až 50 kg na metr čtverečný, přičemž na ten má unést zátěž až 100 kg. Počítá se rovněž s tím, že by Heliofloat mohla být spojena s technologií přečerpávacích elektráren. Čili v průběhu dne, pokud by okamžitý výkon elektrárny nebyl potřeba v síti, využil by se pro odčerpávání vody z tubusů. Ty by se naplnily vzduchem a pak v noci by platforma byla připravena na to, aby je opět začala zaplavovat, a to přes turbíny vyrábějící elektřinu. Jsou ale i další nápady, třeba spojit takovéto elektrárny se zařízením pro odsolování mořské vody, které je energeticky náročné.
Uvidíme, zda se nápad rakouské společnosti Heliofloat někdy v budoucnu ujme. Osobně by mě zajímalo především to, jak velkou bouři by byla schopna takováto platforma přežít.
Zdroj: Heliofloat