Poláci pozorovali, jak se dřímající trpaslík proměnil v novu
18.8.2016, Jan Vítek, aktualita
Dvojhvězdy, v nichž figuruje bílý trpaslík, jsou po většinu svého života klidné, což astronomové přirovnávají k hibernaci. Když se ale z tohoto hlubokého spánku probudí, objeví se jev, který známe jako nova.
Novy máme úzce spojeny právě s dvojhvězdami, v nichž figuruje bílý trpaslík. Ten vytrvale vysává hmotu (konkrétně vodíkové a heliové plazma) ze svého souputníka, jímž může být třeba rudý obr. A až se toto plazma na povrchu bílého trpaslíka, který do té doby maximálně jen trošku pulzoval, dostatečně nahromadí, je spuštěna termonukleární reakce, a trpaslík díky ní zvýší svou jasnost až milionkrát. Můžeme tak na noční obloze objevit hvězdu, která na ní do té doby vůbec nebyla vidět. Tento jev může trvat týdny až roky v závislosti na tom, zda se jedná o tzv. pomalé, nebo rychlé novy. Bíly trpaslík se poté vrátí do své původní podoby a my mluvíme o postnově, která ale opět může shraňovat plazma ze svého souputníka, takže tento proces se může mnohokrát opakovat. A nejde přitom o nějak dlouhé periody, však v případě takové RS Ophiuchi mohli astronomové pozorovat novu od roku 1898 již šestkrát.
umělcova představa o výbuchu novy
Pozorování polských astronomů se týká novy V1213 Cen (Nova Centauri 2009), kterou pozorovali od roku 2003 do 2016 v rámci OGLE (Optical Gravitational Lensing Experiment) Univerzity ve Varšavě. Jde vůbec o první případ, kdy byly měřeny změny v tempu, jakým souputník odesílá hmotu blízkému bílému trpaslíku před, během a potom, co se ten stane novou. Výsledky studie prezentoval Przemek Mróz, který získaná data analyzoval a interpretoval.
Mróz tak identifikoval čtyři fáze V1213 Cen, a to nejdříve období klidu, pak jisté "trpasličí novy", která má zvýšený jas a bezprostředně předchází explozi novy a poté už nastane opět postupné pohasnutí a přechod do postnovy. Tyto fáze přirovnal k vývoji motýla, který se vyvine postupně z vajíčka a housenky.
Michael Shara s teorií hibernací nov přišel již před 30 lety a Mrózova pozorování ji zcela potvrdila. Nyní navrhnul, že by se nyní astronomové mohli zaměřit také na bílé trpaslíky, kteří po výbuchu novy a opětovném uklidnění už přestanou vysávat druhou hvězdy. Jistá šance tu je, neboť Mróz se svým týmem pozoruje v jednom roce několik nov, což ohlašuje na webu The Astronomer’s Telegram.
Zdroj: Astronomy
umělcova představa o výbuchu novy
Pozorování polských astronomů se týká novy V1213 Cen (Nova Centauri 2009), kterou pozorovali od roku 2003 do 2016 v rámci OGLE (Optical Gravitational Lensing Experiment) Univerzity ve Varšavě. Jde vůbec o první případ, kdy byly měřeny změny v tempu, jakým souputník odesílá hmotu blízkému bílému trpaslíku před, během a potom, co se ten stane novou. Výsledky studie prezentoval Przemek Mróz, který získaná data analyzoval a interpretoval.
Mróz tak identifikoval čtyři fáze V1213 Cen, a to nejdříve období klidu, pak jisté "trpasličí novy", která má zvýšený jas a bezprostředně předchází explozi novy a poté už nastane opět postupné pohasnutí a přechod do postnovy. Tyto fáze přirovnal k vývoji motýla, který se vyvine postupně z vajíčka a housenky.
Michael Shara s teorií hibernací nov přišel již před 30 lety a Mrózova pozorování ji zcela potvrdila. Nyní navrhnul, že by se nyní astronomové mohli zaměřit také na bílé trpaslíky, kteří po výbuchu novy a opětovném uklidnění už přestanou vysávat druhou hvězdy. Jistá šance tu je, neboť Mróz se svým týmem pozoruje v jednom roce několik nov, což ohlašuje na webu The Astronomer’s Telegram.
Zdroj: Astronomy
