Georgij Dobrovolskij, Viktor Pacajev a Vladislav Volkov tvořili posádku Sojuzu 11, která před 50 lety strávila tehdy rekordních 23 dní na oběžné dráze, a to konkrétně na palubě první vesmírné stanice, Saljut 1. Ta byla vypuštěna už v dubnu roku 1971 a připojit k ní se měla už posádka mise Sojuz 10 s kosmonauty Leonovem, Kubasovem a Kolodinem. Těm se ovšem nepovedlo připojit ke stanici, a tak se o to měli pokusit později v rámci mise Sojuz 11, ale kvůli podezření na tuberkulózu nakonec letěl Dobrovolskij, Pacajev a Volkov.

Sojuz 11 úspěšně odstartoval 6. června 1971 a kosmonautům se povedlo bez větších problémů připojit ke stanici, kde v následujících třech týdnech prováděli vědecké experimenty. Fotografovali okolí řeky Volha, zkoušeli pěstovat čínské zelí a také se objevili v televizním vysílání. Zkušenost to ale byla dle Dobrovolského deníku vcelku úmorná a navíc poznamenaná zakouřeným prostředím stanice z jistého přehřívajícího se aparátu, ale to nejhorší si tehdejší technika teprve chystala.
Pozdě dne 29. června se Sojuz 11 od Saljutu 1 odpojil a vydal se na cestu zpět a o tři hodiny později už zbývalo jen odpojit orbitální a servisní moduly od sestupové kapsle, což zajistily pyropatrony necelých 30 minut před plánovaným přistáním. Tehdy se ještě Sojuz 11 pohyboval ve výšce 160 km nad zemí a události dále nabraly rychlý spád.
Ihned po odpojení modulů tlak vzduchu v prostoru lodi prudce klesl a dle následovného šetření se Dobrovolskij a Volkov rychle uvolnili ze svých sedadel a hledali místo, kudy vzduch uniká. Zdravotní záznamy ukázaly, že jejich tep vlivem stresu a aktivity vystřelil nahoru, ale už po 50 sekundách klesl ve známce nedostatku kyslíku. Do 110 sekund už byli všichni tři kosmonauti mrtví.
.jpg)
Pozemní kontrola už tehdy tušila, že něco není v pořádku, když se kosmonauti nehlásili, ovšem kapsle poté na první pohled zcela v pořádku přistála na padácích, takže se tušil spíše problém v komunikační technice. Kosmonauti však byli po otevření kapsle nalezeni už mrtví se šedými skvrnami v obličejích a z nosů a uší jim tekla krev. Dobrovolského se sice pokusili resuscitovat, ale to pochopitelně nebylo úspěšné.
Pozemní kontrola se tak od záchranářů dozvěděla v následujícím kontaktu jen tři výmluvná čísla, a to 1-1-1. Týkala se zdravotního stavu kosmonautů a znamenala podobně jako ve škole nejhorší možný výsledek celé mise.
Později se zjistilo, že za celý únik mohl vadný ventil, který se při oddělení lodi od již nepotřebných modulů otevřel a skrz něj unikl veškerý vzduch pryč. Dobrovolskij a Volkov se sice mohli snažit, ale proti této závadě neměli sebemenší šanci. A především kvůli této události byly do standardní výbavy zařazeny přetlakové obleky.