CeBIT 2006, Procesory

Dlouho jsem přemýšlel, jak tuto velkolepou událost vměstnám do tohoto článku. CeBIT zabírá mnoho místa na jednu kapitolu a zároveň ochuzuje kapitoly ostatní, protože pokud výrobci tento měsíc něco představili, bylo to zpravidla na CeBITu. Proto je úvod každé kapitoly věnován novinkám prezentovaným na CeBITu, zbytek jsou zajímavosti, které s touto výstavou spojeny přímo nebyly.
CeBIT 2006: IBM demonstrovalo procesor Cell

Cell je v podstatě procesor IBM PowerPC 970 s osmi dalšími jádry zpracující grafické a vektorové výpočty. Každé má 256kB cache, s hlavní pamětí jsou propojena sběrnicí o propustnosti 25GB/s, mezi sebou komunikují až 200GB/s. Počítá se s nahrazením 90nm procesu vyspělejším 65nm, později snad i 45nm a 30nm.
Březen u AMD

V dokumentu prezentovaném společností AMD se záhadně objevil procesor AMD Athlon 64 X2 5000+ určený ještě do patice Socket 939. S frekvencí 2,6GHz se staví na úroveň Athlonu 64 FX-60. Liší se od něj menší cache, která nyní dosahuje 2×512kB. Při maximální frekvenci 2,6GHz potřebuje napětí 1,35V a výsledná spotřeba TDP pak činí 110W.

Procesory budou dvoujádrové, což bude stále výhoda proti konkurenčním procesorům Intel (do uvedení Meromu), které jsou stále pouze 32-bitové. Modely MT-36 až MT-42 mají frekvence 1,6-1,8GHz s 2×512kB nebo 2×1MB L2 cache. Spotřeba by měla činit 25W TDP. ML-44 a ML-46 by pak měly mít 2,0GHz a LC cache 2×512kB a 2×1MB, ML-48 pak frekvenci 2,2GHz.
Další zdroje však udávají modely TL-50 (1.6GHz, 2×256kB, 31W TDP), TL-52 (1.6GHz, 2×512kB, 31W TDP), TL56 (1.8GHz, 2×512kB, 33W TDP) a TL60 (2.0GHz, 2×512kB, 35W TDP). Je pravdou, že nové dvoujádrové Turiony by měly mít označení TL. Uvidíme v květnu/červnu.
Jednojádrové modely budou prodávány jako Mobile Sempron, zatím se hovoří o modelech 3200+ (1.6GHz, 512kB), 3400+ (1.8GHz, 256kB) a 3500+ (1.8GHz, 512kB L2). Na začátku příštího roku je naplánován Tyler, 65nm dvoujádrový Turion s podporou DDR2-800 modulů. První 65nm procesory by se však mohly objevit už v polovině tohoto roku díky smlouvě se společností Chartered Semiconductor, která má továrny s výrobou 65nm procesem. 65nm procesorů na pultech obchodů se tak možná dočkáme ještě před koncem tohoto roku.
Od Intelu přešlo k AMD devět inženýrů, kteří pracovali na vývoji serverového procesoru Itanium. Původně však byly zaměstnanci Hewlett-Packard, tato společnost však v roce 2004 spolupráci na vývoji procesorů Itanium ukončila a část zaměstnanců pak přešla pod Intel. nyní jsou v AMD. Jejich cíl ještě není jasný, patrně půjde o serverové procesory K8L, případně některé mobilní procesory.
Březen u Intelu (s výjimkou IDF)

Týden po IDF Intel uvedl nové serverové procesory Intel Xeon LV s označením Sossaman. Zatímco normální Xeony jsou velmi nenasytné procesory, tato novinka patří mezi úspornější varianty. 31W TDP je opravdu málo. Může za to ale fakt, že se jedná vlastně o procesor Intel Core Duo, byla mu však přidána možnost pracovat ve dvouprocesorových stanicích.
Dosavadní Xeon LV disponoval frekvencí 2,8GHz a spotřebou 55W. Nyní je frekvence 1,6GHz nebo 2,0GHz, výkon je však podobný. Odvození z Core Duo si však vyžádalo absenci 64-bitových instrukcí, které původní Xeon LV měl, ale Core Duo jimi vybaveno není. Plánuje se rovněž Xeon ULV s frekvencí 1,66GHz a spotřebou pouhých 15W TDP. Taktéž se dočkáme single-core verze.
Intel se potýká se sníženým zájmem o jeho mobilní procesory. Důvodů může být samozřejmě několik. Zákazníci si začínají uvědomovat, že procesory AMD také nejsou špatné, Mobile Semprony jsou dle mého názoru lepší volbou než Celerony M a Turiony 64 rovněž nejsou k zahození, trápí je jen mírně vyšší spotřeba. Intel pak trpí tím faktem, že jeho procesory nepodporují 64-bitové instrukce a na to dost lidí slyší, i když je nevyužijí. Největším důvodem je patrně to, že se čeká na novou architekturu Intel Core a mobilní procesory Merom.
Řada Extreme Edition byla obohacena o nový model 965. Ten má nyní frekvenci 3,73GHz a sběrnici 1066MHz. Je vyráběn 65nm procesem a oproti ostatním 65nm procesorům Intel má funkční Enhanced Halt State i EIST (Enhanced Intel SpeedStep). Spotřeba je tak sice vysoká (130W), ale v reálu držená v rozumných mezích.
Procesor podporuje 64-bitové instrukce EM64T, EDB, SSE, SSE2 i SSE3 a virtualizační technologii. Vyžaduje ke své činnosti chipset Intel 975X, napětí v rozmezí 1,2-1,33V. Výkonově na Athlon 64 FX-60 ale nestačí.
Zájemci o notebook se rovněž mohou těšit, Intel ve spolupráci se společnostmi Asus, Compal a Quanta vyvíjí 11 univerzálních designů notebooků, což se má projevit v mnohem snazší konfiguraci a upgradovatelnosti. Zatímco dnes se dá bez problému vyměnit akorát paměť RAM a pevný disk, později by neměl být problém vyměnit baterii, LCD displej, klávesnici a samozřejmě by se měla zlepšit i možnost výměn komponent, u kterých to dnes sice jde, ale nepříliš pohodlně. Hovořím například o optických mechanikách nebo grafické kartě.