Přehled dění v oblasti hardware za prosinec 2005

Procesory

Prosinec u AMD

AMD společně se svým partnerem IBM oficiálně představilo 65nm výrobní proces na International Electron Devices Meeting (IEDM) ve Washingtonu. Nejednalo se pouze o zmenšení velikosti tranzistorů, jak tomu je u společnosti Intel (kde se vlastně původní 130nm Pentia 4 od těch 90nm ani nejnovějších 65nm kousků technologicky příliš neliší, změněna je s trochou nadsázky jen velikost tranzistorů), ale i o zavedení technologií embedded SiliconGermanium (e-SiGe) s Dual Stress Liner (DSL) a Stress Memorization technology (SMT). Podle společností to má umožnit zvýšení výkonu o 40% a snadnou přenositelnost na 45nm proces. V neposlední řadě by mělo být dosaženo velmi příznivé spotřeby.

Věřte nebo ne, Socket M2 nebude. Ale nebojte, nebyl zrušen, ale prachsprostě přejmenován na Socket AM2. Jinak se bude jednat stále o tu patici, o které AMD už nějaký ten pátek mluví. 940-pinů, procesory budou podporovat dvoukanálové paměti DDR2 (i Semprony!), Athlony budou nabízet virtualizační a bezpečnostní technologii, kdežto Semprony se nyní budou lišit právě absencí těchto vymožeností.

AMD demonstrovalo novou mobilní platformu Yamato, která se má pyšnit dvoujádrovým Turionem 64 pro patici Socket S1 s dvoukanálovým řadičem pamětí DDR2. Chloubou má být vysoký výkon i výdrž přes 5 hodin. V Japonsku byl představen prototyp s blíže neurčenou grafickou kartou nVidia v modulu MXM. Při demonstraci byla najednou přehrávána tři videa, H.264 s rozlišením 1920×816 pixelů, WMV9 s rozlišením 1280×720 a MPEG2 (720×480), přitom vytížení procesoru činilo pouhých 50%.

Stávající mobilní procesory byly rozšířeny o AMD Turion 64 ML-44. Ten tiká na frekvenci 2,4GHz s 1MB L2 cache, přičemž spotřeba, jak je u ML řady zvykem, činí 35W. Procesor je k mání v notebooku HP Pavilion dv8000z jako volitelný upgrade (na www.hpshopping.com) Příplatek ovšem činí $350 oproti 1,8GHz verzi ML-32.

Problémem společnosti je nedostupnost některých oblíbených modulů. Konkrétně se jedná o Sempron 2600+ a 2800+, dále pak Athlony 64 3500+, 3800+ a nejlevnější dvoujádrový procesor AMD, Athlon 64 X2 3800+. Problémem není neschopnost AMD vyrábět dostatek jader (i když i zde má co dohánět), ale nedostatek patic pro jádro. Tedy té části, jež je mezi jádrem a paticí na desce. Situaci by měli dodavatelé těchto součástí vyřešit během tohoto prvního čtvrtletí.


Prosinec u Intelu

Hned prvního prosince byl společnosti Intel schválen grant na výstavbu nové továrny v Izraeli. Již továrna Fab18, která v této zemi funguje, byla sponzorována zhruba půl miliardou amerických dolarů. Nová továrna Fab28, která má stát hnedle vedle, bude dotována podobnou částkou, 525 miliony dolarů.
Bude vytvořeno 2400 pracovních míst a dalších 2000 během stavby. Celková investice se vyšplhá na 4,5 miliardy dolarů. Čipy zde vyráběné budou produkovány na 300mm waferech 45nm technologií.

Už těchto 45nm použitých při výrobě čipů zní dost neuvěřitelně a Intel již ohlašuje 32nm technologii pro rok 2009. Bude k tomu ale potřeba extrémního ultrafialového spektra (EUV), nový způsob výroby. Rovněž je nutno zpřesnit všechny ostatní nástroje pro výrobu takto miniaturních částí.

Když už jsme u těch nanometrů a waferů, připravil pro nás Intel další překvapení. Tím budou 450mm wafery. Ty mají plochu 1590cm2 oproti 707cm2 u 300mm waferů nebo 314cm2 u 200mm. Na wafer se tak vejde dvojnásobný počet čipů, přičemž se výrobní náklady zvednou podstatně méně. Výroba jednoho čipu tak bude zase o něco levnější. Když se k tomu přidá 65nm technologie místo 90nm, dostaneme další zdvojnásobení počtu čipů na wafer.

Společnost SIS si může oddychnout. Intel od ní přestal vyžadovat poplatky za výrobu low-end chipsetů, které činily $1,50 za každou čipovou sadu. Při ceně $15-$20 za jednu to tak činilo skoro 10% z ceny. Chce si takto zajistit, že pro levnější procesory Intel bude SIS nadále vyrábět čipové sady, když Intel s jejich výrobou již skončil.

Trochu rozruchu vyvolal nový mobilní procesor Intel Yonah. Ten má umožnit automatické podtaktovávání v případě nepotřeby výkonu stejně jako přetaktovávání v případě jeho potřeby. Naráží se zde na problém se značením.
Jak označit procesor, který běží standardně na 2,16GHz, když se dokáže podtaktovat na nižší frekvenci, stejně jako v případě potřeby přetaktovat na 2,33GHz? Kdy běží na těch 2,16GHz, které má udány od výrobce? Když je v klidu běží na několika stovkách MHz (dejme tomu, že při přehrávání náročnějšího videa (třeba H.264) pojede na trochu vyšší frekvenci, třeba 1GHz, to ale hádám), když potřebujeme výkon běží na 2,33GHz.

Prvním notebookem s tímto procesorem bude NEC Lavie RX LR900. Je použita čipová sada Mobile i945 Express, deska je osazena dostatečnými 512MB RAM, výbava zahrnuje 100GB disk, 14,1 palcový displej, i802.11a/b/g wifi, BlueTooth a DVD-RAM mechaniku (tedy DVD-RW s podporou pálení DVD-RAM). Váha činí 4,4 libry (asi 2kg) a předběžný odhad ceny atakuje hranici 60.000Kč s DPH.

Potěšující zprávou pro nás je přiblížení doby uvedení nových 65nm procesorů na nové architektuře Conroe. Ta bude uvedena už někdy v červenci tohoto roku. Spolu s ní by se měl představit nový chipset i965 Broadwater, podpora DDR2-800 pamětí a sběrnice 1333MHz FSB. Nyní jen doufejme, že urychlení nebude mít za následek odfláknutí čipu, což je u Intelu bohužel v poslední době docela běžné (např. dvoujádrové Smithfieldy), protože Intel sliboval opravdu velmi zajímavé věci a byla by velká škoda, kdyby je nesplnil.

Další potěšující zprávou týkající se nyní se dnešních 65nm procesorů, tedy stále na architektuře NetBurst, je, že mají být kompatibilní i se staršími čipovými sadami i915 a dokonce i i865. Ovšem zde se jedná o podporu ze strany výrobců základních desek a vlastností desek samotných, některé modely jí totiž nemusí být schopny ani po flashnutí BIOSu.

Prvním 65nm procesorem, který společnost Intel představila, je Intel Pentium Extreme Edition 955. Tento dvoujádrový procesor s taktem 3,46GHz má FSB zvýšenou z 800MHz na 1066MHz a každé jádro je vybaveno svými 2MB L2 cache. Díky těmto výkonnostním opatřením by neúměrně vzrostla spotřeba, toto navýšení spotřeby ale dokázal srazit nový 65nm proces, takže ta je nyní prakticky stejná s předchůdcem. A to tedy neuvěřitelně veliká. Bohužel ani výkon není tak vysoký, jak by se dalo očekávat a na Athlon 64 X2 4800+ opravdu nestačí, v testech jej dokázal porazit jen jednou jedinkrát.

Intel skáče dopředu! To je nové motto společnosti Intel. Ta už nechává značně ohrané "Intel Inside" (na které lze najít mnoho nelichotivých parodií) za sebou a představuje nové logo a motto "Leap Ahead" neboli "skočit dopředu". Logo bylo rovněž změněno a to prosím, po 37 letech! Porovnat můžete s logem nahoře. Rovněž představí novou řadu procesorů. Nové mobilní procesory již neponesou název Intel Pentium M, ale Intel Core Solo (pro jednojádrové) a Core Duo (pro dvoujádrové).


VIA C7-M není žádný výkonnostní zázrak, ale to se čekalo

Nebudu se znova podrobně rozepisovat o novém procesoru VIA C7-M, který přináší pohádkově nízkou spotřebu elektrické energie, ale přejdu rovnou k věci.
90nm procesor disponuje poměrně malým počtem tranzistorů a nepříliš vysokými frekvencemi končícími zatím u 2GHz. To neslibuje žádné závratné výkony, o to více, když si uvědomíme, že má jen 128kB L2 cache.

Otestována byla 1,5GHz verze s 400MHz FSB (4×100MHz), ostatní, výkonnější modely už mají mít 533MHz (4×133MHz). Ve srovnání s 1,5GHz procesorem VIA C3 byl zaznamenán nárůst 14%, což je vzhledem k tragickým výkonům procesoru C3 nepříliš vysoké číslo. Pentium M ULV na 1,1GHz přitom bylo rychlejší o 27%! To není dobrá vizitka pro procesor VIA.

Ten však toto vše nabízí při nízké spotřebě do 12W (v klidu 0,1-1W). Osobně jsem doufal v asi o 10-15% vyšší výkon. Procesor však nabízí bezpečnostní funkce (virtuální disky velmi slušně zabezpečené) a díky své nízké ceně je horkým kandidátem na osazení mého nového notebooku. Ovšem raději si počkám na FSB 533MHz verze.


První notebook s procesorem VIA C7-M

Výkon procesoru VIA C7-M si nyní ale můžete vyzkoušet sami. Společnost Umax začala nabízet notebook VisionBook 3100VX s tímto procesorem. Vychází z modelu 3100CX, který bývá osazen procesory Intel Celeron M.
Procesor v tomto notebooku pracuje na frekvenci 1,5GHz (jde tedy o nejslabší model) s 256MB paměti RAM, 40GB 5400rpm diskem a grafickou kartou chipsetu VIA PN800. V konfigurátoru si jej však můžete osadit až 1GB paměti či 80GB diskem. DVD-RW mechanika je standardem.
Displej disponuje 15" úhlopříčkou, maximální rozlišení činí 1024×768. Cena základní verze činí 15990Kč bez DPH (19028Kč s DPH), ale u jiných prodejců jej lze sehnat i od 17500Kč včetně DPH.


Další výrobce přechází na 65nm: Texas Instruments

Texas Instruments se zabývá výrobou různých polovodičových součástek a stejně jako mnoho jiných firem, i tato hodlá přejít na 65nm výrobní proces, od kterého si slibuje především snížení úniků proudu (power leakage), což zbytečně zvyšuje spotřebu.


Paralelizace neparalelní úlohy? NEC říká ano

Nadpis vás možná trochu zmátl a tak se pokusím vše vysvětlit. Máte-li vícejádrový procesor, a spustíte na něm jednovláknovou aplikaci, bude aplikace stejně rychlá jako na procesoru jednojádrovém s týmž taktem. Společnosti NEC se to však nezdá a vyvinula technologii, která umožní i tuto jednovláknovou aplikaci rozdělit na více vláken, aby její provádění mohlo být rychlejší.

Jednodušeji řečeno, hledá v programu části s náznaky paralelního chování a které by tedy mohly být zpracovávány několika (nejméně tedy dvěmi) jádry současně. Využívá se k tomu automatický paralelizační kompiler, není tedy nutno kompilovat program jeho výrobcem. Procesor si jej změní sám. Je jen nutno rozšířit instrukční sady procesoru, což prý nemá být vůbec náročné. Na čtyřjádrovém procesoru přinesla kompilace výrobcem pro více threadů nárůst 95%, kdežto automatická paralelizační kompilace společnosti NEC přinesla 183% výkonu navíc.