Přehled desktopových grafických čipů

Rok 2002 byl pro společnost ATI doslova přelomový. V červenci tohoto roku byl na trh uveden (společně s RV250) výkonný a technologicky revoluční hi-endový grafický čip R300. Základním modelem se stal RADEON 9700 PRO, který byl postaven proti konkurenční GeForce 4 Ti.

Čip R300, vyráběný stále ještě 150nm výrobním procesem, obsahoval 107 miliónů tranzistorů, 4 vertex a 8 pixel pipeline. Přinesl mimo jiné jako první čip v historii ATI plnou podporu DirectX 9.0 spolu se Shader Modelem 2.0, vylepšenou technologii HyperZ, pokročilejší MultiSampling FSAA a rychlý anti-aliasing.

Díky všem těmto technologiím, vysokému hrubému výkonu, odladěným ovladačům a zejména díky neúspěchu později vydané konkurenční řady GeForce FX v čele s FX 5800 Ultra tento čip po dlouhou dobu jasně dominoval na poli grafických akcelerátorů. Ovšem daní za takto výkonné grafické řešení byla zvyšující se spotřeba (což také znamenalo vyšší nároky na výkon a kvalitu zdroje) a větší vyzařované teplo, s čímž byla spojena nutnost osazovat grafické karty větším aktivním chlazením a v některých případech dokonce i konektorem přídavného napájení. Z těchto důvodů bylo také poprvé použito FC-PGA (Flip Chip Pin Grid Array) pouzdro čipu, které má svůj původ v oblasti procesorů. Toto pouzdro mělo zlepšit právě odvod tepla z povrchu čipu, ovšem moc úspěchu nepřineslo.

Koncem roku 2002 byl ještě vydán níže taktovaný model RADEON 9700, dále pak „osekaný“ model RADEON 9500 PRO, který byl shodný s 9700 PRO, ale disponoval pouze 128bitovou paměťovou sběrnicí, a RADEON 9500, který měl oproti 9500 PRO vypnuty čtyři z osmi pipeline a stal se velmi oblíbený právě díky možnosti jejich odemčení pomocí hardwarové modifikace, případně softwarově pomocí Omega ovladačů (byla tu ale možnost, že byly z výroby vadné; jejich bezproblémový provoz byl otázkou štěstí na dobrý kus).

U všech těchto modelů navíc ATI v ovladačích zakázala jakékoliv jejich přetaktování, aby tak znemožnila z levnějších modelů udělat hi-endový 9700 PRO. To se však dalo obejít nahráním modifikovaného BIOSu, takže s trochou štěstí bylo možné i z modelu 9500 hardwarovým odemčením pipeline, úpravou BIOSu a následným přetaktováním udělat v podstatě nejsilnější model 9700 PRO.

Začátkem 2003 ještě ATI uvedla mírně modernizovaný čip R350, který vycházel z R300 a rovněž obsahoval 4 vertex a 8 pixel pipeline. Nově přinesl u některých modelů podporu DDR2 grafických pamětí a novinky v technologii HyperZ. Na bázi tohoto čipu vyšel hi-endový RADEON 9800 a jeho varianty. Mainstreamové RADEONy 9550 a 9600 a jejich varianty byly postaveny na čipu RV350, který vycházel z R350, ovšem obsahoval pouze 2 vertex a 4 pixel pipeline. Byl však už vyráběn pokročilejším 130nm výrobním procesem, díky čemuž mohl dosahovat frekvencí přes 400 MHz.

Dále byly uvedeny „osekané“ verze mainstreamové a hi-endové řady v podobě RADEON 9600 SE, 9600 LE a 9800 SE, které se ale nikdy nedočkaly přílišné obliby uživatelů.

Koncem pro ATI velmi úspěšného roku 2003 vychází ještě čipy RV360 a R360 v podobě modelů RADEON 9600 XT a RADEON 9800 XT. Tyto čipy jsou v podstatě RV350 a R350 převedené na pokročilejší 130nm výrobní proces a nepřináší žádné další technologické změny a vylepšení. Díky použitému výrobnímu procesu je však možné dosahovat vyšších frekvencí a modely se tak stávají nejrychleji taktovanými zástupci svých řad 9600 a 9800.

Pro úplnost je potřeba do této řady grafických čipů doplnit ještě modely vydané v dalším roce jako PCIe varianty starší AGP řady 9000. Konkrétně se jedná o model RADEON X600 (RV380) na starším 130nm výrobním procesu a modely RADEON X550 a X300 (RV370), které již byly vyráběny pokročilejším 110nm výrobním procesem.

U DDR/2 pamětí je jejich skutečná frekvence poloviční oproti té v tabulce.