Přehled desktopových grafických čipů

V říjnu roku 2005, po více než půlročních odkladech, uvedla společnost ATI na trh novou řadu grafických karet X1000. Modely této řady pokrývaly celý segment trhu od low-endu až po hi-end.
Úvodním čipem, představitelem konkurence pro NVIDIA G70, se stal hi-endový R520, který tak dal základ řadě X1800 v čele s modelem RADEON X1800 XT a níže taktovaným X1800 XL. Tento čip, vyráběný již pokročilejším 90nm výrobním procesem, přinesl mimo jiné dlouho očekávanou podporu DirectX 9.0c spolu se Shader Modelem 3.0, poměrně rozsáhlé změny v architektuře zejména v uspořádání a využívání výpočetních jednotek a také využití tzv. ring-bus paměťové sběrnice. Tato sběrnice je u R520 tvořena dvěmi 256bitovými sub-sběrnicemi, komunikace po nich tak může probíhat obousměrně a díky tomu i podstatně rychleji. Rovněž umožňuje grafickým pamětem pracovat na vyšších frekvencích.

V prosinci 2005 pak úvodní hi-endovou řadu doplnil ještě "Master" model X1800 CrossFire.

Čip R520 obsahuje 321 miliónů tranzistorů a 8 vertex a 16 pixel pipeline, což se proti konkurenci může zdát málo, ale díky novým technologiím a Dispatch Procesoru (celým názvem Ultra Threading Dispatch Processor) se jejich práce velice zefektivnila. Vývoj tak byl zase o krůček blíže unifikované architektuře.

Dále s sebou čip přinesl bohatou multimediální výbavu v podobě technologií souhrnně označovaných jako AVIVO.
Dalšími zástupci nové řady X1000 jsou mainstreamová X1600 a low-endová X1300. Řada X1600 je založena na čipu RV530, který je derivátem teprve připravovaného hi-endového R580 a má tak oproti R520 mírně pozměněnou architekturu. Čip v sobě skrývá 5 vertex a 12 pixel pipeline, je vyráběn stále ještě starším 90nm výrobním procesem a obsahuje 157 miliónů tranzistorů. Na jeho základě byly postaveny modely X1600 XT, níže taktovaný X1600 PRO a později také model X1650.

Low-endová X1300 je postavena na čipu RV515, který je z hlediska parametrů v podstatě ¼ čipu R520. Základními modely se staly X1300 a X1300 PRO a rovněž "osekaný" X1300 HM s poloviční 64bitovou šířkou paměťové sběrnice. Čip disponuje pouze 2 vertex a 4 pixel pipeline, zůstaly však u něj zachovány technologie jako AVIVO nebo CrossFire.
V průběhu roku 2006 došlo v této řadě karet k velkému množství změn. V lednu byl uveden nový hi-endový čip R580, který se skládá z 384 miliónů tranzistorů a obsahuje dokonce 8 vertex, 48 pixel pipeline a novější Dispatch Procesor. Během roku navíc ATI začala postupně (i když s velkými problémy) přecházet na pokročilejší 80nm výrobní proces a byly tak vydány nové die-shrinky čipů RV535 (za RV530) neboli oblíbený model X1650 PRO a RV516 (za RV515) neboli model X1550.

Další věcí, která s modelovou řadou X1000 pořádně zamíchala, bylo rozhodnutí ATI některé modely přejmenovat. Z modelu X1600 PRO se stal X1300 XT a byl tak odkázán do kategorie low-endu a stařičký RADEON X550 byl přejmenován na X1050. V průběhu roku 2006 byl rovněž vydán model X1800 GTO na starším čipu R520 a také byl dokončen a uveden nový mainstreamový čip RV570, který se stal se svými 8 vertex a 36 pixel shadery slušně výkonným základem pro velice oblíbené řady karet X1650 a X1950.
V lednu 2006 tak hi-end obsadily modely RADEON X1900 XT, silnější X1900 XTX a "Master" X1900 CrossFire založené právě na čipu R580. V květnu k nim pak přibyl ještě níže taktovaný model X1900 GT, který v září dostal novou revizi 2. V druhé polovině roku ATI uvedla novou verzi čipu R580+, který přinesl zejména podporu rychlejších GDDR4 grafických pamětí. Na něm byly postaveny nové hi-endové modely RADEON X1950 XTX, níže taktovaný X1950 XT a rovněž "Master" model X1950 CrossFire.

Slabší čip RV570 pak dal základ velice úspěšným modelům RADEON X1650 GT a zejména X1950 GT a X1950 PRO. Model X1950 PRO se stal na hodně dlouhou dobu nejvýkonnějším představitelem vyššího mainstreamu na trhu.

Koncem roku 2006 byl ještě uveden mainstreamový model RADEON X1650 XT postavený na čipu RV560, který konstrukčně vycházel z R570 a výkonově tak posílil řadu X1600. Vybrané modely z low-end a mainstream segmentů byly rovněž uvedeny i pro rozhraní AGP a PCI.

Oba nově vydané čipy (RV570 a RV560) byly navíc připraveny pro nově řešenou koncepci technologie CrossFire. ATI totiž tyto čipy už připravila pro použití interní propojky (stejně jako konkurenční SLI) a nově vydávané modely tak navíc nesly dva konektory umožňující jejich vzájemné propojení. Odpadla tak nutnost pořizovat „Master“ kartu a hlavně tato koncepce už netrpěla propady výkonu jako v případě DVI propojení externím kabelem.

Poznámka: CrossFire mohl při použití vhodného chipsetu fungovat i bez fyzického propojení obou karet, ale z důvodu enormního zatížení systému nebyla komunikace po PCI-Express sběrnici právě ideální. Proto ATI tento systém umožňovala pouze u slabších modelů X1300 a X1600, které nebyly tak výkonné, aby zvládaly vysoká rozlišení a detaily, které by mohly sběrnici výrazněji zatížit. S příchodem chipsetu Xpress 3200, který již obsahoval dvě rovnocenné PCI-Express x16 sběrnice, byla tato možnost v ovladačích povolena i pro silnější model X1800GTO. Nutno ovšem dodat, že tento systém nikdy nedosahoval výkonu „plnohodnotného“ CrossFire propojení.


Na závěr této kapitoly si ještě musíme připomenout, že v roce 2006, konkrétně v červenci, byla firma ATI Technologies odkoupena společností AMD (Advanced Micro Devices). Nebudeme zde rozebírat důvody ani dopad tohoto spojení na další budoucnost nově vzniklé firmy, pouze si v našem přehledu upravíme název. Od července 2006 se firma oficiálně jmenuje AMD a grafické karty pro spotřebitelský segment se nazývají ATI Radeon.


U DDR/2 a GDDR3/4 pamětí je jejich skutečná frekvence poloviční oproti té v tabulce.