Přehled zajímavostí ze světa GPU: duben 2013

OpenCL si snaží razit cestu světem a je to věru ten nejserióznější počin, s jakým jsme tady za celá měli tu čest. Nenaráží na odpor největších hráčů na trhu, ale na druhou stranu se někteří z nich nejsou ochotní vzdát pracně vydobytých pozic s vlastními technologiemi (Nvidia CUDA). Pro takové AMD je ovšem funkční OpenCL spásou a může svým architekturám GPU dopřát akcelerace profesionálních aplikací bez větších nákladů. Pěkným příkladem je Adobe Premiere Pro.
Adobe Premiere Pro je oblíbený editor videa, který v roce 2010 ve verzi CS5 přidal paletu efektů akcelerovatelných přes GPU a jeho paralelní výpočetní architekturu (Adobe Mercury Playback Engine). Samozřejmě se tato podpora výhradně omezila na grafické karty Nvidia za použití CUDA. OpenCL má složitou a strastiplnou cestu, protože stejně jako Adobe tomuto rozhraní nedůvěřují další velcí výrobci software, kteří s případnou podporou budou mít poměrně velké náklady, než aby si mohli jednoduše říci, no tak to zkusíme a uvidíme. Verze CS6 přinesla podporu OpenCL pouze na Macu a PC zůstalo opět výsadním teritoriem CUDA.
V nastupující verzi Adobe Premiere Pro CS7/Next (?) ovšem nastává pro OpenCL potažmo AMD a Intel zásadní změna, protože Adobe konečně pustí OpenCL podporu také pro platformu Windows. AMD v tomto ohledu velmi úzce spolupracovalo s Adobe na implementaci a dovedu si živě představit, že Adobe muselo AMD dát dostatečně velký stimul pro takovou změnu uvažování. Pro AMD se ovšem jedná o strategický krok, který na stranu AMD, respektive OpenCL, přitáhl velkého hráče a dá se čekat postupná integrace podpory OpenCL také do dalších produktů Adobe na platformě Windows. Tento úspěch je tak především důležitý pro AMD nikoli pro Adobe. Další klíčovým momentem bude, zda počet akcelerovatelných efektů, respektive celá funkčnost CUDA vs. OpenCL bude na stejné nebo alespoň velmi podobné úrovni. Současná architektura AMD je na rozdíl od Nvidie také velmi kvalifikovanou pro GPGPU bez rozdílu typu GPU, což může AMD výrazně napomoci.
AMD má nyní za sebou první krok, ale to nehorší ji prozatím čeká, protože jsou zde další významní hráči s produkty jako je Sony Vegas. Zde už podpora akcelerace efektů skrze GPU existuje, ale stále je zde pro OpenCl co dotahovat. AMD na rozdíl od Nvidie může mít výhodu díky svým APU, které bez rozdílu OpenCL, respektive akceleraci efektů v aplikacích jako je Adobe Premiere, mohou podporovat. V případě Nvidie a platformy CUDA je podpora vyhrazena pouze několika samostatným grafickým kartám.

Pro Adobe ovšem znamená integrace akcelerace přes obě rozhraní (CUDA a OpenCL) nějakou tu práci navíc, protože zde musí dále spravovat jak kód optimalizovaný pro platformu CUDA, tak i nově pro OpenCL. To ovšem není ve světě profesionálních aplikací žádnou nestandardní akcí, protože se tento krok (většinou) v budoucnu zaplatí. Adobe není na trhu sám, a tak musí také získávat nad ostatními hráči na trhu NLE (Non Linear Editor) produktů konkurenční výhodu.

Když už zde máme na paškálu OpenCL, tak samozřejmě musíme zmínit také Intel, neboť ten uvolnil pro své architektury Haswell a Ivy Bridge zbrusu nový ovladač pro OpenCL. Aktuálně podporuje OpenCL 1.2 na GPU i CPU částech čipu. Předešlá verze podporovala pouze OpenCL 1.1. Ke zlepšení by ovšem mělo dojít také v případě Direct3D a OpenGL. Intel OpenCL podporuje také na svém profesionálním procesoru Xeon Phi. Spolu s ovladačem uvolnilo také novou verzi SDK. Je tedy jasné, že OpenCL už není dávno jen chabý pokus několika firem vytvořit jednotící rozhraní pro využití grafických jader a běžných (general purpose) procesorů.