Průvodce koupí cenově výhodného PC pro listopad

Pevný disk

Klasické HDD s otáčejícími se plotnami stále kralují trhu. Hlavními důvody jsou nízká cena a vyladěnost technologie. Při koupi bychom měli hlavně hledět na to, jak veliký prostor budeme potřebovat a na poměr ceny za jeden gigabyte kapacity (nižší je lepší). Vodítkem může být i počet ploten disku. Čím méně jich při stejné kapacitě disku je, tím hustěji jsou data na ploše ploten uložena a tím kratší dobu trvá čtecím hlavičkám je najít a disk je ve výsledku rychlejší.

Navíc díky menšímu počtu ploten (a tudíž i hlaviček) je také tišší. Momentálně mají nejlepší cenu za 1 GB disky o kapacitě jednoho terabyte (TB). Pokud takový prostor využijete, jsou nejlepší volbou.

Hlavně jako datové (nesystémové) s nižším důrazem na rychlost jsou dobrou volbou „zelené“ disky. Mají snížené otáčky na 5400 RPM a díky tomu sníženou hlučnost a spotřebu. Z určitého úhlu pohledu vychází jako dobrá varianta pro systémový disk poněkud dražší WD Velociraptor 300 GB. Je neskutečně rychlý a na rozdíl od svých 10000 RPM předchůdců i poměrně tichý. Je zajímavou alternativou ke stále ještě velice drahým, bleskurychlým SSD diskům.

Existuje i řada dalších řešení zapojení HDD různých typů a kapacit do RAIDu, kde se dají jejich dobré vlastnosti kombinovat pro zvýšení rychlosti počítače, nebo zlepšení ochrany a zálohování dat. Pro radu týkající se této problematiky můžete zajít na naše diskusní fórum.

SSD

Někteří nejlacinější zástupci této nejnovější technologie ukládání dat se už svou cenou přibližují klasickým pevným diskům. Jejich nevýhodou je neprověřenost časem a neustávající pochyby o jejich spolehlivosti.

To se týká hlavně těch, které nesou paměťové čipy vyrobené technologií MLC. Jejich hlavním objektivním problémem je značný rozdíl mezi rychlostmi čtení a zápisu, což snižuje jejich potenciál využití jako systémových disků. U spolehlivějších SLC disků se rychlost zápisu rychlosti čtení dost přibližuje, jsou ale mnohem dražší.

Výhodou SSD je absence pohyblivých částí a z toho plynoucí obrovská odolnost vůči vibracím a nárazům. Jsou nehlučné a jejich rychlost seeku se pohybuje pod 1 ms (HDD Velociraptor cca 4,2 ms).
Výrobci se snaží vyladit technologii ke spolehlivosti a my můžeme v následující tabulce sledovat cenový vývoj.

Chladič procesoru

Nové procesory obou výrobců jsou již vyráběny 45nm technologií, díky čemuž tolik nehřejí a chladiče přibalené k nim (BOX) je uchladí relativně tiše. Proto není od věci zvážit, v jak hlučném prostředí bude daný počítač umístěný a jestli se investice do chlazení vyplatí. To se týká hlavně nejlevnějších sestav, kde zvažujeme každou investovanou korunou. V případě, že se počítač ukáže hlučným, můžeme nějaký lepší chladič dokoupit.

Pro sestavy do 15 000,-Kč většinou dostačuje chlazení do 500,- Kč. V případě, že budete počítač zatěžovat více a chcete mít ticho, investujte do opravdu kvalitního chlazení (např. firmy Cooler Master, Scythe, Noctua). Uvažujete-li o budoucím taktování procesoru, je kvalitní chladič nezbytností. Možnost vodního chlazení pouze zmíním, protože jeho cena ho určuje do segmentu vysoce výkonných sestav a pro opravdové nadšence.

Při hledání kvalitního chladiče je potřeba především sledovat parametry ventilátoru (fanu). Platí, že čím větší průměr vrtule a nižší otáčky, tím nižší je hluk jím vydávaný. Za hranici únosné slyšitelnosti je považováno 20 decibelů.

Dále je dobré, když chladič podporuje technologii regulace otáček PWM. Většina základních desek totiž umožňuje regulaci otáček ventilátorů na základě údajů z teplotních čidel, což se hodí zvláště při nízkém zatížení (zahřívání) procesoru, aby chladič zbytečně nehlučel. Existují i další možnosti SW i HW regulace, ale to není předmětem tohoto článku.

Pro počet heatpipe platí, že více je lépe. U žeber už to tak jednoznačné není. Když je jich více a jsou blíže u sebe, vzduch mezi nimi hůře prochází, chladič hůře chladí a fan se pak točí rychleji (=hlučněji). Už nějakou dobu jsou nejoblíbenějšími levnými chladiči výrobky firmy Arctic Cooling – AC Freezer 7 Pro pro socket 775 a AC Freezer 64 Pro PWM pro sockety AM2 a AM2+. Zajímavou novinkou je AC Freezer 7 Pro rev.2, který obslouží i nejnovější procesory obou výrobců (775, 1156, 1366, AM2, AM3).

Z dražších modelů je třeba zmínit oblíbený CM Hyper 212, který v nové verzi Plus nabízí možnost osazení i na nejnovější sockety. Toto se ostatně týká i špičkových modelů ostatních výrobců. Do HTPC, nettopů a menších skříní vůbec je dobré podívat se po low profile chladičích.

Optická mechanika

V současné době není problém zakoupit kvalitní a spolehlivou DVD mechaniku. Za několik set korun dostaneme naprosto dostačující zařízení, které umí třeba i vypálit na druhou stranu disku technologií Lightscribe monochromatický popisek nebo obrázek. Jedinou nevýhodou tohoto řešení je vysoká cena popisovatelných médií.

V posledních letech se na trh pomalu prosazují disky technologie Blu-Ray. Poskytují vysokou záznamovou kapacitu a kvalitu. Ovšem, jak to tak bývá, za vysokou cenu mechanik i médií. Proto je lze zatím doporučit jen do luxusních sestav PC a luxusnějších HTPC.

Monitor

Monitor je nepostradatelnou součástí počítačového pracoviště a má veliký podíl na úrovni komfortu jeho užívání. Zároveň je tou částí, která nám vydrží pravděpodobně déle než zbytek sestavy a proto je třeba jeho výběru věnovat zvýšenou pozornost. I zde platí, že nikdo není tak bohatý, aby si mohl kupovat levné věci. Ovšem pro běžnou práci není potřeba utrácet horentní sumy. Je dobré důvěřovat osvědčeným značkám a sledovat důležité parametry.

Za nejnižší rozumné rozlišení je v současné době považováno 1680x1050 pixelů na úhlopříčce 20 palců. U rozlišení vyšších je potřeba přihlédnout k možnostem vaší grafické karty. FullHD (1920x1200 px) při surfování internetem zvládne jakákoli, u her byste mohli narazit. Pro běžnou práci a hraní stačí nejstarší výrobní technologie monitorů TN. Pro počítačové hry je dokonce nejlepší díky nejrychlejší odezvě. Pokud oceníte nebo potřebujete (a jste si ochotni za to připlatit) lepší podání barev a pozorovací úhly, pořiďte si monitor s technologií xVA (PVA, cPVA, S-PVA, MVA, AMVA, …) nebo IPS (S-IPS, H-IPS, E-IPS, …). Dnes se už dají některé koupit za dosažitelnější cenu.

Odezva je důležitá hlavně pro hraní her a sledování filmů. Jde v podstatě o to, jak rychle se tekutý krystal natočí a změní barvu z jedné na druhou. Od určité úrovně prodlevy je to už lidským okem postřehnutelné a obraz se v místech rychlejších pohybů maže. Marketingová oddělení výrobců se předhánějí v udávání co nejnižší průměrné odezvy a někdy je otázkou, jak k těm hodnotám dospěly. Všeobecně se dá ale říci, že cokoli pod 6 ms je dostatečně rychlé pro hry i filmy.

Papírově udávané hodnoty jasu jsou u většiny monitorů podobné a důležitější je, jaký je jeho průběh při různých nastaveních monitoru. To ovšem do tabulky nedostaneme a je potřeba si projít recenze. Pokud si zakoupíte výrobek renomovaného výrobce, nemusíte tuhle záležitost nijak zvlášť řešit. V průměru si s tím elektronika poradí dobře. Určitě jste se už setkali s tím, že za plného denního světla je obraz na monitoru hůře viditelný. Toto má na svědomí příliš nízký kontrast. Výrobci se proto snaží o co nejvyšší hodnoty. Neznamená ovšem, že více musí být nezbytně lépe.

Spotřeba je stále důležitějším parametrem a vývojáři se snaží o navrhování čím dál úspornějších modelů. Nejvíce energeticky náročnou částí LCD je jeho podsvícení. Týká se to především dnes nejběžnějšího typu – CCFL trubic (jsou to v podstatě zářivky). Mnohem lepší situace je v případě podsvícení LED diodami. Za to si ale zatím dost připlatíme.

Do tabulky jsem nezahrnul parametr pozorovacích úhlů. Je to jeden z těch nejvíce marketingově používaných a uváděné hodnoty bývají diskutabilní. Pamatujme tedy, že pokud chceme bez výraznějšího barevného posunu sledovat monitor i z většího úhlu, musíme investovat do xVA nebo IPS. TN panely v tomto zaostávají.

V tabulce jsou pouze monitory vybavené (mimo jiných) vstupem DVI. Pro rozlišení nabízená těmito monitory už není analogový (D-Sub) signál optimální a šetření není v tomto případě na místě. Zvláště, když cenový rozdíl není nijak zásadní.

Počítačová skříň

I výběru skříně je dobré věnovat pozornost. Nekvalitní levná case ze slabého plechu se nám “odvděčí” malou schopností pohltit vibrace a hluk vydávaný komponentami uvnitř. Naopak je ještě někdy dokáže zesílit. Koupi skříně v ceně pod 1000,- Kč za nelze jednoznačně doporučit.

Už třeba CoolerMaster Centurion 534 je se svou hmotností téměř 10 kg a cenou kolem 1200,- Kč dobrou volbou. Jen není od věci do něj dokoupit jeden ventilátor na zadní stěnu, aby vytahoval ohřátý vzduch ze skříně (outtake).

K počtu fanů a jejich umístění je vůbec dobré přihlédnout. Počítejte s tím, že pokud si pořídíte kousek s třeba pěti vestavěnými ventilátory, nebude skříň už sama o sobě moc tichá. Navíc zkušenosti říkají, že není až tak důležitý počet větrníků, jako spíše jejich umístění a také pořádek ve skříni, tzn. kabely uklizené tak, aby nebránily průtoku vzduchu.

Většina kupujících najde svého favorita v segmentu do dvou tisíc korun. Dražší kousky jsou záležitostí speciálních uživatelských nebo designových požadavků. Rovněž skříně pro “pravá” HTPC jsou poněkud dražší a některé jsou drahé opravdu hodně. Ty už jsou ale vybavené například dotykovými displeji a dalšími specialitkami.

Rovněž si při výběru všimněte, jak je řešené čelo skříně. Síťované (mesh) umožňuje lepší průchod vzduchu a přispívá k lepšímu chlazení. Narozdíl od plného nebo s dvířky ale propustí více hluku a hodí se po osazení fany spíše pro výkonnější sestavy s důrazem na chlazení.

Napájecí zdroj

Na zdroji (PSU) se dost často šetří, což není dobře. Komponenty, které zásobuje, jsou velice náročné na přesné množství a stejnoměrnost dodávaného proudu a napětí. Pokud je napájecí zdroj osazen nekvalitními součástkami nebo chlazením, může se zhoršovat jeho účinnost nebo může i kolabovat a ničit ostatní komponenty (často i mnohem dražší). V podstatě pro ušetřených pár stovek můžeme přijít o tisíce.

Kvalita osazeného chladícího ventilátoru má vliv na hlučnost zdroje. K jejímu snížení přispívá u kvalitnějších zdrojů i elektronika, která otáčky fanu reguluje v závislosti na vytížení zdroje. Kvalitní zdroje už dnes mají aktivní PFC, které zmenšuje odchylku od optimálního průběhu proudu a šetří tak citlivé komponenty. Účinnost je velice důležitým faktorem. Ukazuje, kolik z proudu odebraného ze sítě dokáže zdroj distribuovat do počítače. Samozřejmě, že platí: čím vyšší, tím lepší a důrazně se nedoporučuje kupovat zdroje s účinností pod 80 %. Zdroje s účinností vyšší než 80 % se poznají se podle symbolu “80+”.

V průměru nejkvalitnější zdroje vyrábí Enermax a Seasonic, od nějž bere část svých produktů Corsair, jehož hlavní výhodou je pětiletá záruka.

Klávesnice a myš

Klávesnice i myši se dají pořídit v širokém kvalitativním a cenovém spektru. Dočasně můžete vystačit s obyčejným laciným vybavením doslova za pár stovek, ale dlouhodobě je lepší investovat do něčeho kvalitnějšího. Pro hráče to je drátová myš s vysokou citlivostí (dpi). Pro běžného uživatele se jeví lákavě bezdrátové řešení.

Nelze dát jednoznačné doporučení, každému vyhovuje něco jiného a zatímco většinu komponent není na škodu objednat rovnou po internetu, u myši i klávesnice podle mě platí, že je lepší si je před koupí prohlédnout na vlastní oči a třeba i osahat (a pak třeba objednat po internetu :-)).

Zvukové karty a reproduktory

Pokud chcete z počítače dostat jen trochu lepší zvuk než z reproduktorů na monitoru (máte-li takový monitor), budete muset přikoupit “bedýnky”. Coby speakery postačí výrobky v cenové hladině pár stokorun, když si budete chtít poslechnout hudbu už poněkud kvalitněji, budete muset sáhnout hlouběji do kapsy.


Zvláštní kapitolu tvoří relativně drahé reprosoustavy s 5.1 a 7.1 kanálovým zvukem. Při jejich ceně je už nepřiměřené je zapojovat do integrovaných zvukových karet a pak přichází v úvahu pořízení přídavné zvukové karty. Kromě kvalitnějšího zvuku dokáže dokonce přidat i pár FPS (Frames Per Second) v náročných hrách. Mají totiž svůj vlastní procesor a tak tomu hlavnímu v počítači zbyde víc výkonu pro samotnou hru.

Dlužno podotknout, že drtivé většině uživatelů naprosto stačí výkon zvukové karty integrované na základní desce a tato nákladná řešení jsou spíše pro audiofily a náročné hráče.

Závěr

Závěrem bych chtěl jen připomenout, že při sestavování počítače je třeba důkladně zvážit, k čemu bude používaný. Z univerzálního počítače za čtrnáct tisíc uděláte nadupaný herní stroj jen za cenu vysokých nákladů (zdroj, grafická karta atd.). Naopak nemá smysl kupovat výkonnou grafickou kartu, která se poté bude většinu času poflakovat při prohlížení internetu.

Nešetřete za každou cenu na napájecím zdroji, skříni ani na základní desce. Pokud je váš rozpočet napjatý a potřebujete ušetřit několik stovek, vezměte i přes relativní finanční nevýhodnost menší harddisk nebo méně RAM. Obojí se dá později dokoupit. Jak už jsem uvedl výše, ušetřit se dá i složením počítače doma. Opravdu to není tak složité.

Hodně štěstí při výběru!