Průvodce skříněmi – jak si vybrat tu pravou?

Pevné disky

Pevné disky a jejich chlazení, to je samostatné téma pro diskuzi. Osobně bych řekl, že dnes se spíše objevují kroky nazpět, než dobré myšlenky. V duchu co největšího usnadnění instalace a manipulace s komponentami a i pevnými disky se zapomíná na schopnost skříní uspokojivě pasivně uchladit pevné disky přebíráním tepla do šachet a jeho rozváděním dále po šasi. O to je tato situace smutnější u nových hliníkových skříních, však vysoce tepelně vodivý hliník, jehož vlastnosti jsou v tomto směru neporovnatelné s klasickou SECC ocelí, by jistě sám pevným diskům stačil – samozřejmě kromě extrémních situací.

Namísto toho, aby výrobci tuto přednost využili, izolují pevné disky od šachet plastovými lyžičkami, šachtu obrátí o 90°, čímž zamezí vzduchu v efektivnímu proudění a mnohdy se s tímto ‘řešením’ ještě chlubí. Obrácené šachty jsou sice dobrý nápad, ale pouze vzhledem k pohodlné manipulaci s disky. Osobně tuto výhodu raději s radostí oželím a budu si užívat pasivního chlazení a zlepšeného průtoku vzduchu zepředu skříně.

Nerad bych však generalizoval, i v tomto případě existuje množství výrobců, kteří si toto uvědomují, nebo, lépe řečeno, kterým to není jedno. Vždyť stačí tak málo – zajistit dobrý přenos tepla z disku na šachtu a to buď využití klasického způsobu upevnění přes šroubky, nebo dodáním kovových lyžiček coby prostředníků. Jenomže stále existuje dost těch, kteří uživateli raději nabídnou funkčně naprosto zbytečná okna v bočnici, svítící loga a podobné prvky, místo aby v prvé řadě u svých skříní zajistili kvalitní, jednoduché a účelné chlazení.

Problémem stále zůstává odhlučnění pevných disků a to především odstraněním vibrací vzniklých roztočeným motorkem disku a pohybem hlaviček – seekováním. Zde nám pomůže především masivní a těžký materiál, co nejlépe uzavřená skříň a vůbec kvalitní zpracování celé šasi a přichycení bočnic. I přesto však opravdoví tichomilci sáhnou po dobře vyřešených pasivních boxech, jimž vládne firma Silentmaxx a ostatní se spokojí s pružným uchycením disků s pomocí levnějších výrobků, které se ale o chlazení příliš nestarají. Menší pochvalu si zaslouží firma Arctic Cooling za způsob uchycení pevného disku ve svých Silentiích, které není nepodobné právě HDD Silenceru od Silentmaxxu, i když s ním se v žádném případě nemůže srovnávat. Chlazení pevných disků je ale problematika sama o sobě a podrobněji se na ni podíváme již velmi brzo.

Vzhled, výbava skříní & spol.

Jako poslední téma u dnešního článku bude vzhled, výbava a různé specialitky, jaké nám mohou být nabídnuty. Již dlouho nejsou skříně pouze šedé barvy. Velmi moderní a často používané jsou dnes kombinace stříbrné a černé barvy. S masivním nástupem hliníku se opravdová stříbrná barva ještě rozšířila a nezaměnitelný vzhled kvalitně vybroušené hliníkové skříně snad hraje ještě větší roli, než materiál sám.
Vnější vzhled je čistě záležitost osobního vkusu, tudíž zde uvedu pouze možnosti, s jakými se můžeme setkat a také problémy, které ze vzhledu mohou pramenit. Pokud se podíváme na obyčejné plechové skříně, tam se většinou setkáme, a to zvláště u low-endu, s odstíny šedi a černou barvou. Mluvím ale o plechových částech; plastovým čelům, jejich barvám a tvarům, se meze nekladou. Hliníkové skříně máme především v barvě kovu a nebo také v černé barvě, ale objevují se i odvážné novinky v ostatních odstínech červené, modré, apod.

Povrchová úprava se také může velmi lišit. Jsem zastáncem matnějšího zpracování, především z jednoho prozaického důvodu – neměl bych chuť neustále ze skříně smývat otisky prstů a prach, protože to je právě záležitost skříní s lesklým až zrcadlovým povrchem. Na nich je vidět každé smítko a každý otisk a někteří výrobci kvůli tomu do příslušenství přidávají jemné hadříky, s nimiž přeci jen nečistoty odstraníme lépe než s papírovým kapesníkem. Stále je to ale práce navíc, tudíž má rada zní – u plechových skříní to chce matný povrch a u hliníkových povrch zvrásněný broušením, či gravírováním, s čímž slaví úspěch firmy Zalman a Lian Li.

Výbavu skříně jsem již nakousl oním hadříkem. Dohromady tím myslím veškeré nadstandardní prvky, jako dodatečné osvětlení, displeje, tepelná čidla, regulátory otáček, I/O porty, prostředky pro management kabeláže, kabelové redukce, feritová toroidní jádra a samozřejmě i standardní až povinné vybavení, jako jsou šroubky, distanční sloupky a manuál.

Solidní výrobce se vedle dodání dostatečného množství povinných šroubků ještě navíc snaží nakupujícího potěšit dalšími nepovinnými prvky. Základním pravidlem všehomíra ale je, že tyto prvky by v žádném případě neměly být na úkor kvality skříně. K čemu nám je osvětlení ventilátorů, displeje, který za půl roku přestane fungovat, okno v bočnici, prosvětlené logo a další známky pochybného luxusu, když nám jsou spolu s tím nabízeny kroutící se bočnice z úzkého plechu, design na úkor chlazení a ostré, nezaoblené hrany. Toto si může dovolit až výrobek, jenž má vše ostatní vyřešeno, jinak prostě a jednoduše není hoden pozornosti. Jenomže tento trend kromě několika světlých výjimek, jež staví na své pověsti kvality, přejímá stále více výrobců a další vznikají. Stále více se tak setkáváme s firmami zaměřujícími se na mladé uživatele dychtící po designu a cítící potřebu ohromit.

Naštěstí se ale také stále drží společnosti udávající kvalitativní ráz, což jen dokazují ostatní firmy snažící se vyrábět levné kopie úspěšných výrobků. Za kvalitu se ale platí a i když je jasné, že něco dáme za logo firmy na své skříni, stejně tak je jasné, že originál stejně jako věhlasné logo znamená i zpracování na úrovni. Je již jen na vás, kterou cestou se vydáte.