Raja Koduri v Intelu: šance nebo zhouba pro AMD?

 

NVIDIA společně s prvními GeForce představila také první GPU (Graphics Processing Unit), což můžeme vidět jako čistě marketingový tah sledující to, aby se grafické čipy dostaly na stejnou úroveň jako CPU a začalo se tak o nich obecně mluvit. V podstatě tak nešlo o zrovna revoluční technologický milník, to už daleko větší revoluci předvedlo 3Dfx s prvním Voodoo a ukazuje to i samotná NVIDIA, která GPU definovala jako "jeden čip schopný T&L (Transform a Lighting), vykreslující trojúhelníky a obsahující renderovací enginy, který zvládne zpracovat alespoň 10 milionů polygonů za sekundu". 

 

 

Nicméně není žádných pochyb o tom, že GeForce 256 byly na svou dobu skvělé čipy. Nejdříve přišly na trh na podzim roku 1999 ve verzi s paměťmi SDR (Single Data Rate) a na začátku roku 2000 už s DDR (Double Data Rate), které kartě poskytly díky dvojité propustnosti pamětí výkon, na nějž nestačila ani dvoučipová ATi Rage Fury MAXX. GeForce to zařídily i ulehčením práce procesoru, a to právě tak, že vzaly na sebe T&L, což mimochodem umožnilo NVIDII dostat na trh i své první profesionální akcelelátory, které ještě dnes známe pod značkou Quadro. Především kvůli T&L tak lze mluvit o tom, že GeForce 256 byly první opravdová GPU. 

 

O čem však je T&L? Jde o engine, který dokáže transformovat 3D objekty a celé scény společně s nasvícením do 2D reprezentace, čili do plochého obrázku. To je pochopitelně výpočetně velice náročná operace, a to na výpočty v plovoucí řadové čárce, takže je zřejmé, že procesoru (konkrétně jeho FPU jednotce) se tím může velice ulehčit práce. A je také zřejmé, že hardwarový T&L engine se stal základem pro budoucí využití GPU jako čipů pro provádění výpočtů (GPGPU) a později tak i pro účely strojového učení a umělé inteligence. 

 

 

Tržby a zisky firmy NVIDIA díky prvním GeForce zamířily prudce nahoru, zatímco v případě firmy ATi, která byla v té době daleko větší firmou, to bylo spíše naopak. K tomu ostatně přispěl i Intel, který ATi připravil o velkou část OEM trhu tím, že se soustředil na výrobu stále lepších integrovaných grafických čipů, tehdy tedy ještě ve svých čipových sadách. Nejhůře z toho ale vyšla společnost 3Dfx, která ještě stačila připravit karty řad Voodoo 4 a 5, z nichž některé byly úspěšné, jiné představovaly katastrofu ráže Voodoo Rush a některé se už ani neobjevily a byly zrušeny, stejně jako celá nástupnická řada Spectre "Rampage". Konkurence se mezitím posunula dále, a tak Voodoo 4 4500, která měla být protiváhou karty NVIDIA TNT2, přišla pozdě a najednou se ocitla na stejném trhu s GeForce 256 DDR, což nemohla ustát. Na konci roku 2000 už bylo jasné, že firma 3Dfx půjde do konkurzu a nakonec byla schramstnuta právě NVIDIÍ a co nám po ní do dnešních dní zbylo, je značka SLI. 

 

Ze souboje třech dominantních firem na trhu s grafickými čipy tak nakonec vzešli dva titáni, kteří své zbraně kříží dodnes. Už jsme přitom zmínili nástup prvních GeForce, které NVIDIA označila rovněž za první GPU, ale kdy se objevil první Radeon? 

 

 

Představen byl ještě před labutí písní společnosti 3Dfx, a to v podobě Radeon DDR konečně vypuštěného o prázdninách roku 2000. ATi sebevědomě mluvilo o "nejvýkonnějším grafickém procesoru pro desktopová PC", ovšem už o den po jeho jarním představení veřejnosti NVIDIA ohlásila GeForce2 GTS, kterou navíc dostala na trh o řadu měsíců dříve. Čili GeForce 256 DDR přišla na trh v únoru 2000 a už na konci dubna NVIDIA vypustila GeForce2 GTS, se kterou Radeon DDR svedl lítý boj. Mimochodem GTS neznamená jen tak nějakou líbivou zkratku vypůjčenou ze světa automobilismu, ale GigaTexel Shader. Do hardwaru grafických karet se tak dostala podpora volumetrických explozí, refrakce, vertex blendingu nebo bump mappingu, což jsou všechno věci, které dnes považujeme za samozřejmé. To měla připraveno i společnost ATi v podobě Pixel Tapestry Architecture. 

 

První karty Radeon byly také stejně jako některé předchozí modely poskvrněny něčím, co se v případě firmy ATi a následně AMD táhne jak sliz už pěknou řádku let, ačkoliv už pro to dávno není žádný důvod. Šlo o problémové ovladače, jež měla v té době NVIDIA na vyšší úrovni, ovšem řadu tehdejších problémů lze přičíst i divokému světu tehdejších čipových sad firem VIA či SiS. Dnes už se nepozastavujeme nad tím, že AMD a Intel pro své procesory má výhradně čipové sady vlastní výroby, ale tehdy jich bylo na trhu přehršle a to přinášelo své zcela běžné problémy s kompatibilitou, jež jsou již naštěstí pryč, a my tak můžeme zpětně vidět rozhodnutí Intelu vyšoupnout výrobce čipových sad z kola jako dobrý krok. 

 

 

Na konci roku už tak existovali na poli PC grafik jen dva hlavní rivalové a začal "věčný souboj" GeForce proti Radeonům, jak ukazuje i výše uvedená notoricky známá ilustrace. Mohli bychom sice zmínit i snažící se konkurenci, jako třeba karty PowerVR 3 KYRO a KYRO II, ale to by už jen odvedlo pozornost. 

 

Souboj NVIDIE a ATi pokračoval až do roku 2006, kdy se přihodila zásadní věc. AMD odhodlané rozpoutat válku na dvou velkých frontách, což mu později přineslo až téměř existenční problémy, završilo své rozhodnutí akvizovat firmu ATi a tento obchod byl proveden 25. října. 

 

David Orton z ATi a Hector Ruiz z AMD ohlašují spojení firem

 

AMD tak schramstlo společnost s 21letou tradicí, která si na svém trhu rozhodně nevedla špatně a z dostupných dat je zřejmé, že takového podílu na trhu se samostatnými grafikami, jaký ATi mělo ještě v roce 2006, už pod křídly AMD nedosáhlo. Je ale pochopitelně nemožné hodnotit vývoj, který nenastal, a tak je otázka, zda by na tom ATi dnes nebylo ještě hůře, nebo by jeho značka nezanikla jiným způsobem než v rukou AMD. Jisté je jen to, že ATi ztratila velkou část přímů z prodeje čipových sad a integrovaných grafik pro Intel, ale to by ji nevyhnutelně čekalo tak jako tak. 

 

Pro AMD zase tato akvizice znamenala obrovské náklady, však za ATi dalo ve formě vlastní i zapůjčené hotovosti plus v akciích celkem 5,4 miliardy dolarů, což odpovídalo jeho celkovým ročním tržbám. NVIDIA si to pak sama nemohla načasovat lépe, když do měsíce po uzavření akvizice představila svou první unifikovanou architekturu, která společně s protějškem od ATi/AMD změnila celý svět GPU.