Škoda že článek není trochu technicky rozvinutý. O procesorech se tu píší elaboraty.
Odpovědět2 0
Pokud vím, má čína v provozu něco kolem padesátky reaktorů a druhá padesátka je ve výstavbě.
PS: nápad se zásobníkem tepla co pomůže zvýšit výkon v době potřeby je velmi zajímavý. Pokud bude fungovat spolehlivě, pak doslova geniální.
Odpovědět2 1
Na ochuzený uran?
Odpovědět1 0
Na "mírně obohacený, čili by voko nějaké 3-5%" Ale i tak je pro něj zásoba těžitelného uranu na mnoho set let. (oproti tomu, lithio šílozelená myšlenka elektrimobility se nedá ani rozjet. Známá ložiska lithia nestačí na nahrazení víc než desítek procent osobních automobilů.. (tuším je to někde kolem 20%, jak se hledají nová ložiska. Když to šílenství vypuklo, bylo to kolem 10%) A to je řeč o osobních. Ekošílenci tím chtějí nahradit i nákladní, lodě, vlaky, letadla a ještě by v každém městě měla být bateriová kapacita v řádu MWH a víc.. (a ono je naprosto FUK, jestli je řeč o centrálním úložišti, nebo decentralizovaných power pacích v garážích.. Ty baterky se musí napřed vyrobit.. Jo a mantra o recyklaci je skvělá, ale číselně TAKÉ absolutně nevychází. Dáte do baterky pro TESLU 85 kg lithia.. 8-10 let vám pojezdí, pak možná 20 postojí jako součást nějakého vyrovnavače.. Takže 30 roků to lithium nemůžete znovu použít.. A pak budete rádi, když získáte řekněme 70 kg.. (a to je Velmi hodně nad pmměry dnešních statistik "snadno" recyklovatelných materiálů.. Za 100 let vám z původních 85 kg lithia zbyde by voko možná tak 40, zbytek se nevratně naváže na bůhvíco, zmizí odpadními vodami, zůstane v bateriích, které nikdo k recyklaci nevrátil atd atd.
Odpovědět4 2
Problém s nedostatkem lithia by šel částečně řešit. Nepoužíváním lithia. Už existují sodíkové akumulutory, které by šlo použít na stacionárních power pacích. A lithium by se mohlo používat jen tam kde je skutečně potřeba ta jeho energetická hustota. Problém je že tímhle rozumným směrem lze jít pouze při tržním vývoji, ne když zelení šílenci z bruselu jako pomatení pobýhaj kolem a každej protiargument se snaží přehlušit bitím na gong a řvaním "how dare you".
Přechod na EV, posílení obnovitelných zdrojů i ukládání energií je dlouhodobě za mě rozumný přístup a prosadil by ho tedy i trh. Ale je rozdíl mezi tím když to prosazuje centrální plánovač soudruh brusel a tím když to prosadí volný trh snažící se optimalizovat procesy, šetřit náklady a zvíšit prodeje. Centrální plánovač vše chtě nechtě sází na jednu kartu (což jsou třeba ty lithiové akumulátory), protože nejsou zdroje na diverzifikaci, protože těm co by investovaly do vývoje alternativ se zdroje vezmou a dají se na podporu třeba tesly. Oproti tomu je volný trh sám ze své podstaty diverzifikovaný.
Odpovědět2 1
Problém nepoužívání lithia je samozřejmě řešitelný, klidně olověnými akumulátory. Jenže lidstvo potřebuje mobilitu, a ta je dána hmotností a energetickou hustotou, takže ona řešitelnost se najednou ztrácí někde v dáli - a je to problém jak sodíkových, tak třeba LiFePo. Právě LiFePo se jeví jako ideální upgrade olověných trakčních akumulátorů v UPS a ostrovních systémech (vydrží tam i 20+ let), avšak jako náhrada za Li-Ion/Li-Pol akumulátory do aut a elektroniky to moc dobře nevypadá.
Odpovědět0 0
Co máte pořád s tím Bruselem? Pořád tady všichni děláte, jako by Green Deal měla jen EU. Jeho obdobu a podobný tlak např. na elektromobilitu (která je ale jen maličkou součástí obřího plánu) najdete i v mnoha jiných státech. Více se teď začalo tlačit v USA, podobné velmi optimistické cíle má i Čína (která je s prosazováním elektromobility velmi daleko), více se tlačí i Indie...
Z toho důvodu nerozumím tomu "Centrální plánovač vše chtě nechtě sází na jednu kartu (což jsou třeba ty lithiové akumulátory)". Moc nevím, která karta to je, když např. Green Deal řeší vše od výroby a ukládání energie (a to ještě ne vyloženě konkrétně, jak se toho má dosáhnout) až po nesmyslnost přepravy zboží přes půl kontinentu a lokální zdroje potravin.
Odpovědět2 2
Jsem ten poslední, kdo by nasazoval bezdůvodně na Brusel, ale v tomto ohledu podělali všechno co mohli (a nejen oni). Od podpory biopaliv, po současné dotování elektromobility. Právě ten velký plán nedává smysl. Na jednu stranu se tu ruší velké primární zdroje typu JE a naopak se staví drahé a neekologické paroplynové zdroje v kombinaci s tzv. zelenými zdroji, které při podrobnějším zkoumání zase tak zelené nejsou.
Do toho přichází nesmyslné přetěžování sítě a zdrojů v podobě elektromobility. Teď to není patrné, protože aut je málo a nevadí, když si v jednom městě z domácího wallboxu 1-4% domácností nabíjí příkonem cca 10-20kW. Jenže až to bude dělat takto většina (ve městě, ve státě, v Evropě), budou to gigawatty, stovky gigawatt, které nemáme kde vzít. Nabízí se další regulace, omezit příkon, zdanit elektrickou energii. Na už tak přeregulovaném trhu jde o další regulační zásah, který celý systém posouvá do zcela neživotaschopných pozic.
A nejde jen o Evropu. V USA už mají poměrně časté zkušenosti blackouty a brownouty. Je to mimojiné proto, že jejich způsob stavění obytných budov nepočítá prakticky vůbec s kvalitním zateplením, tudíž během léta vydávají šílené porce energie na klimatizaci, v zimě zase za topení. Jenže tam je "standard" stavět dřevostavby z profilů four-by-two a zateplovat starší baráky není víceméně jak.
Chtěl jsem tím naznačit, že nějaký "high-level plan" málokdy vede k úspěchu, protože v důsledku ztroskotá na praktických problémech a realizaci, tím spíše, když už na této vysoké úrovni plánování je zjevné, že celý koncept jde proti ekonomické, praktické i udržitelné stránce věci a způsob, jak jej udržet při životě je pouze brutální dotování, které platí ti chudí těm bohatým.
Odpovědět0 0
A Vám vůbec není divné, že se řeší konkrétní data, do kdy mají být omezeny nebo vypnuty určité zdroje, když (jak sám píšete) není v tuto chvíli vůbec jasné jak je nahradit? To je totiž ten hlavní průšvih GD - politici rozhodli co nechtějí, ale technici nemají náhradu.
Ono vážně není vůbec sranda nahradit 24/7 spolehlivé zdroje něčím, co funguje jen někdy, nějakou dobu a nějakým výkonem, přičemž většinu těch parametrů nejsme schopni dopředu predikovat. A uložiště v tomhle měřítku, to není o tom "zvětšit" baterky - to jsou tak velké kapacity, že na to suroviny rozhodně nemáme a všechny ty různé pokusy o alternativy jsou spíš hračky než řešení, která by mohla stabilizovat přenosovou síť závislou na OZE.
A s tím zbytkem světa bych se mírnil - USA si pojede co bude chtít a bude jim zrovna vyhovovat, Čína sice na elektromobilitu tlačí, ale zároveň staví nové fosilní elektrárny, protože ví, že to z OZE teď neutáhne, o Rusku nebo Africe se asi ani bavit nebudeme, že? Jen EU svázáci si tu větev podřezávají přímo pod sebou.
Odpovědět2 1
"To je totiž ten hlavní průšvih GD - politici rozhodli co nechtějí, ale technici nemají náhradu. "
A tohle s tím, co jsem psal, má souviset jako jak?
Green Deal je hodně radikální a bude to pravděpodobně průšvih jak blázen (finanční a v některých oblastech paradoxně i ekologický). Nikde jsem nenapsal, že ne (a už vůbec ne to, že bych s GD jako celkem souhlasil). Ale tvářit se, že něco takového jako Green Deal, máme jen my v Evropě,... tak tomu prostě není. Že se to u nás tak moc nezmiňuje, protože se nás to přímo nedotýká, neznamená, že to neexistuje. Spousta dalších zemí má cíle velmi podobné těm našim.
Odpovědět2 0
Hlavní průšvih celého současného ekologismu je v tom, že je postavený na dojmech a ne na číslech. Přitom by nebyl zas takový problém všechny ty návrhy spočítat a zjistit, které jsou skutečně ekologické a které tak jenom vypadají. Například solární elektrárny - nevěřím, že v Česku nebo v Německu za dobu své životnosti ušetří více CO2, než se spotřebuje na jejich výrobu, údržbu a recyklaci. Bylo by fajn propočítat všechny možnosti a podporovat ty, které mají opravdu ekologický přínos. Což samozřejmě může v každém státě EU znamenat něco jiného.
Odpovědět1 1
"Hlavní průšvih celého současného ekologismu je v tom, že je postavený na dojmech a ne na číslech. "
A na to jste přišel jak?
"Například solární elektrárny - nevěřím, že v Česku nebo v Německu za dobu své životnosti ušetří více CO2, než se spotřebuje na jejich výrobu, údržbu a recyklaci."
Vždyť na tohle existuje tolik studií, že je můžete přehazovat vidlemi, a zpravidla se to pohybuje okolo 1-6 let (záleží na umístění, ale i na technologii panelu). Dejte do Google cokoli od "solar emission pay off" přes "solar carbon debt", "solar pay-back" a podobná klíčová slova a vypadne na Vás tolik studií, že nebudete vědět co s nimi. To mi opravdu nepřijde, jako postavené na dojmech.
Odpovědět0 1
Ono brečet že nemám informace a být líný naklikat do kompu jednu větu je v dnešní době celkem bizar především v tomto tématu .
Odpovědět1 0
Jsme v EU, píšu proto o našem centrálním plánovači. To že podobná katastrofa je i jinde se nezmiňuji.
Trh funguje tak že obrovská spousta podnikatelů se rozhoduje co bude zkoušet a vyvíjet. Část uspěje, část neuspěje a nebo uspěje jen částečně. zelený uděl ale funguje jinak. Aby mohl fungovat, musí vzít podnikatelům zdroje a je jedno jestli je řeč o penězích, nebo lidech (armáda parazitů - úředníků kteří místo aby přispívaly svoji prací společnosti ji sabotují). Výsledek je ten že nejen že vezmeš peníze řadě podnikatelů, ale přerozdělíš je privilegované skupině. Ta pak má peníze na to přeplatit ostatní aktéry trhu v boji o zdroje. Tím centrálně plánuješ vývoj, ale předem nejsi schopen už z principu říct že jsi se vydal správnou cestou. Rapidně jsi tím snížil počet zkoušených variant protože jsi sabotoval všechny nepodporované a to je to sázení na jednu kartu.
Odpovědět2 1
"Jsme v EU, píšu proto o našem centrálním plánovači. To že podobná katastrofa je i jinde se nezmiňuji."
Ano, jsem chtěl podotknout, že bychom neměli nadávat jen na EU a tvářit se, že tu máme něco extra, když zbytek světa dělá v podstatě totéž.
"Tím centrálně plánuješ vývoj, ale předem nejsi schopen už z principu říct že jsi se vydal správnou cestou. Rapidně jsi tím snížil počet zkoušených variant protože jsi sabotoval všechny nepodporované a to je to sázení na jednu kartu."
A tohle dělá GD jak? Ten vytyčil cíle, ale obvykle přímo neříká, jak se jich má dosáhnout.
Odpovědět2 1
Vytyčit cíle a nic nedělat pro jejich dosažení nedává smysl. Ty aktivity příjdou a budou odvozeny od těch cílů.
Odpovědět0 0
Tak jasně, že přijdou. Nikdo neříkal, že ne. Jen jsem říkal, že GD v mnoha oblastech přímo nespecifikuje, jaké konkrétní aktivity to mají být, ale co má být výsledkem (v některých případech překvapivě vágně, v některých více konkrétně). Tedy hovoří o tom "čeho" dosáhnout, ale obvykle ne až tak specificky "jak".
Odpovědět0 0
Přiznávám, že nejsem ekonom, takže jen můj soukromý pohled. Trh (resp. kapitalismus) umí zařídit efektivní výrobu. Co naopak neumí je dát přednost ekologickému řešení, protože ekologické je (téměř vždy) dražší. Jakým způsobem tedy zařídí trh, že zvítězí ekonomicky méně výhodné řešení?
Odpovědět0 0
Těch variant je vícero, tak třeba telegraficky jen jednu: existují "zelené" společnosti, které prodávají dražší výrobky, ale s puncem ekologické výroby. Pěkný příklad je třeba pěstování pražené kávy (ekologické plantáže) nebo výroba papírových kapesníků, kde se výrobce zavazuje vysazovat stromy. Nemusíme tomu věřít, ale princip je jednoduchý: dnes si odpustíme něco ze zisků, abychom tyto zisky mohli realizovat i zítra. Ostatně jde o klasický sedlácký postup "dej krávě do držky, ona ti dá do dížky." Ne každý podniká stylem "po mně potopa." Navíc tento pro-ekologický postoj se dá poměrně dobře podporovat na úrovni daňových úlev.
Odpovědět0 0
Pokud má pro spotřebitele větší cenu ekologie než peněžní cena. Což se zpravidla neděje, alespoň ne většinově.
Odpovědět0 0
Proto vymysleli ty emisní povolenky pokud se s nimi nebude spekulovat jsou schopny způsobit že "ekologické" může být výhodnější než neekologické.Prave přes nutnost krýt své produkce emisí povolenkami které se z části přidělují ale jejich příděly se snižují a z části se klasicky draží.Jinak GD má tuším kolem 5000stran tedy se ani omylem nejedná jen o osobní dopravě.
Odpovědět0 0
Být to "volném trhu", tak to zavedené automobilky kormidlují stále stejným směrem. Co se týče technologií, tak v EV za posledních pár let slušný pokrok, což se o klasických spalovacích motorech příliš říci nedá (downsizing? :-o). Osobně věřím tomu, že než dojdou zásoby lithia, budeme zase o pořádný kus dále a nebude jej potřeba. Vyjma toho jistě pomůže i recyklace.
Odpovědět1 1
Jak má prosím pomoci recyklace? Dnes vyráběné bateky mají sloužit 8-10 let v autech a pak 15-20 v nějakém powerpacku. Tj recyklovat e budou za 25-30 let. Současné zásoby lithia stačí na podstatně méně. Budou vytěženy a zbaterkovány dřív, než dojde k recyklaci jediné baterie z dnes vyráběných. (Což je to, co mi na celém procesu vadí nejvíce. To, že není ani "trvale udržitelný" ale dokonce není možné ho "spustit" ani na jeden celý cyklus od výroby po recyklaci. Dokonce v žádném případě nestačí ani na nahrazení půlky současných osobáků elektromobily. Natož náklaďáků a kamionů, natož lodí, letadel a vlaků.. A už tuplem ne na plán, že bude pomalu v každém domě nějaký power pack.)
Odpovědět1 0
Nikdo netvrdí, že zásoby lithia jsou nekonečné, ale rozhodně ho není tak málo, jak tvrdíte. "Nově" (2019) třeba v Bolívii upřesnili odhad velikosti ložiska z 10 na 20 milionů tun. V Německu (2021) objevili ložisko, které má vystačit na 400 milionů autobaterií. K tomu si připočtěte Chile, Austrálii, Čínu a další, největší producenty lithia, kde Německo je jen zlomkem. Celosvětově je na planetě něco přes miliardu vozů. "Jen" produkce z Německa by tudíž vystačila na pokrytí více jak 30 %. A jestliže má být životnost akumulátoru cca 25 let, je to velice slušný výsledek, životnost spotřebního zboží je proti tomu minimální. A za tu dobu jistě výzkum alternativ značně pokročí.
Odpovědět1 0
Ano, nehádám se, že je životnost akumulátoru 25+ let extra malá. Jenže to znamená, že než můžete zrecyklovat první, musíte 25 let vyrábět auta. Pokud se nepletu, tak jen osobáků je to přes 50 milionů ročně. JEN osobáků.. Jak říkám, jsou čílencií s představou, že nějaký power pack bude prakticky v každém domě. (Tedy, oni by nebyli šílenci, pokud by bylo možné tolik baterií vyrobit. Akorát, že není.)
Odpovědět0 1
No on lusknutim prsty nikdo tu miliardu aut nevyrobí a nedonutí lidi aby si je koupily a jezdili s nimi.Tohle všechno bude i tak trvat desítky let a pokrok nezastavis. Fakt mě baví tyhle katastrofické scénáře. Upřímně jsem poněkud pesimista ohledně dodržení těch termínů a cílů .Na druhou stranu každá snaha se cení a až ty hranaté ideály narazí na vody reálného života ta se ty hrany ohladí a ono to nějak dopadne.
Odpovědět0 0