AOpen Aeolus G325: herní kostka
9.6.2006, Jan Vítek, recenze
Firmu AOpen jsme co se týče skříní trochu zanedbávali, tudíž to teď napravujeme recenzí jedné zajímavé novinky – skříně Aeolus G325. Písmeno G v tomto případě znamená Game PC, což nám více než jasně napovídá, že je určena pro herní účely. Zajímavé jsou i její rozměry. Je totiž určena výhradně pro MicroATX desky a to z ní dohromady činí výrobek hodný pozornosti.
Kapitoly článku:
- AOpen Aeolus G325: herní kostka
- Pohled dovnitř skříně
- Instalace a teplotní testy
- Závěrečné hodnocení
Aeolus G325 se otevírá odšroubováním třech zadních šroubků s velkými hlavičkami. Poté se sejme celý kryt ve tvaru U, takže budeme mít ihned přístup do všech částí skříně. Ihned také seznáme, jak je vše ve skříni uzpůsobeno. Poloha základní desky je patrná již ze zadního pohledu a rovněž tak i zdroj má své místo jasné. Pro pevné disky a optické mechaniky je tu připraven odnímatelný koš pro jednu 5,25“ mechaniku, jedno 3,5“ externí zařízení, nebo pevný disk a zcela vespodu přišroubovaný samostatný koš pro dva pevné disky. U něj si můžete všimnout, že je z levé strany zakryt plastovou průhlednou fólií. Její smysl vytane na povrch až při instalaci, kdy seznáte, že koš je nebezpečně blízko grafické kartě, takže fólie zde slouží coby ochrana před jejím možným zkratováním.
V koši si také můžeme všimnout, že na místech pro šroubky jsou připevněny černé gumové podložky, mající za úkol pohlcovat vibrace. Je jasné, že toto řešení disk zcela neutiší, ale aspoň nějaké zlepšení by se objevit mohlo.
Pozice pro zdroj neleží vně skříně svým celým objemem, kousek trčí i dovnitř skříně, což nepovažuji za nejšťastnější nápad, protože tak omezuje prostor pro chladič procesoru, jenž je už tak dost omezován košem pro pevné disky.
Samostatný tray pro základní desku zde neexistuje, ale ani není potřeba. Jeho funkci spolehlivě přebírá dno skříně, na němž máme již od výroby na těch správných místech nainstalované distanční sloupky. Přední panel se snímá celkem pohodlně, protože na svém místě drží jen přes šest plastových pacek. Ovšem k tomu, abyste jej dostali dolů, stačí ohnout jen horní pár, poté panel odklopit a ostatní packy už ochotně vyskočí samy.
Na vnitřní straně plastového panelu si můžeme prohlédnout, jak je realizováno podsvícení – velmi jednoduše. Ke každé z pěti diod je přivedena dvoulinka. Každá z nich poté vede do izolované částí kabelu, z níž poté vychází dvojice izolovaných drátků, zakončených konektorem Peripheral Power, jenž si ze zdroje bere napětí 5V. Ještě si také můžete všimnout malých kousků kovu u dvou záslepek, coby protipólů k magnetům ve dvířkách.
Obnažená skříň zepředu odhaluje, jak jsou řešeny přední porty. Jsou integrovány do jednoho modulu a stejně tak i přední tlačítko. Je zde pouze jedno pro zapínání počítače a také jedna dioda indikující práci disku. Nenajdeme zde tedy reset, tudíž bych nedoporučoval instalování starších systému od velkého „M“. Funkce druhé diody je suplována podsvícením, takže logicky není potřeba. Tím se nám také redukují kabely vedoucí k pinům na základní desce – jsou pouze dva.
Zmínit se musím také o délce kabelů od předních I/O portů. Těm by stačila i třetinová délka, protože takhle bez problémů dosáhnou i na opačný roh skříně, což je více než zbytečné a přebytečné tlusté a tuhé kabely i dost překáží, což v tak malé skříni vadí dvojnásob.
V koši si také můžeme všimnout, že na místech pro šroubky jsou připevněny černé gumové podložky, mající za úkol pohlcovat vibrace. Je jasné, že toto řešení disk zcela neutiší, ale aspoň nějaké zlepšení by se objevit mohlo.
Pozice pro zdroj neleží vně skříně svým celým objemem, kousek trčí i dovnitř skříně, což nepovažuji za nejšťastnější nápad, protože tak omezuje prostor pro chladič procesoru, jenž je už tak dost omezován košem pro pevné disky.
Samostatný tray pro základní desku zde neexistuje, ale ani není potřeba. Jeho funkci spolehlivě přebírá dno skříně, na němž máme již od výroby na těch správných místech nainstalované distanční sloupky. Přední panel se snímá celkem pohodlně, protože na svém místě drží jen přes šest plastových pacek. Ovšem k tomu, abyste jej dostali dolů, stačí ohnout jen horní pár, poté panel odklopit a ostatní packy už ochotně vyskočí samy.
Na vnitřní straně plastového panelu si můžeme prohlédnout, jak je realizováno podsvícení – velmi jednoduše. Ke každé z pěti diod je přivedena dvoulinka. Každá z nich poté vede do izolované částí kabelu, z níž poté vychází dvojice izolovaných drátků, zakončených konektorem Peripheral Power, jenž si ze zdroje bere napětí 5V. Ještě si také můžete všimnout malých kousků kovu u dvou záslepek, coby protipólů k magnetům ve dvířkách.
Obnažená skříň zepředu odhaluje, jak jsou řešeny přední porty. Jsou integrovány do jednoho modulu a stejně tak i přední tlačítko. Je zde pouze jedno pro zapínání počítače a také jedna dioda indikující práci disku. Nenajdeme zde tedy reset, tudíž bych nedoporučoval instalování starších systému od velkého „M“. Funkce druhé diody je suplována podsvícením, takže logicky není potřeba. Tím se nám také redukují kabely vedoucí k pinům na základní desce – jsou pouze dva.
Zmínit se musím také o délce kabelů od předních I/O portů. Těm by stačila i třetinová délka, protože takhle bez problémů dosáhnou i na opačný roh skříně, což je více než zbytečné a přebytečné tlusté a tuhé kabely i dost překáží, což v tak malé skříni vadí dvojnásob.
