AplusCase CS BlockBuster II BM pro váš obývák

Pohled dovnitř skříně

K otevření skříně se tedy dostaneme přes pět zadních šroubků, díky nimž plechové víko drží jako přibité. Po odstranění šroubků se však ochotně uvolní, abychom jej mohli táhnutím dozadu snadno sejmout. Zjeví se tak vnitřek v celé své kráse, ale kostru skříně můžeme ještě zbavit předního panelu, či lépe řečeno předních panelů.



Ty přidržují čtveřice plastových sloupků, jež stačí zmáčknout a prostrčit otvorem čela skříně. Pak již konečně máme celou skříň obnaženou a můžeme se zaměřit na její vnitřek. Hned na začátku jsem byl příjemně překvapen pozicí předního 120mm (či případně 80mm) ventilátoru. Ten je umístěn tak, aby mohl tahaný vzduch dále proudit mezi rozšiřující karty základní desky a v našem případě i přímo na chladič čipové sady. Vedle této pozice pak vidíte pozici externího 3,5“ zařízení, avšak tu je třeba nejdříve vylomit.


V horní části předního panelu vidíme místo pro dvě 5,25“ zařízení a vedle něj také pozici 60mm ventilátoru pro chlazení koše pro dva pevné disky. Tato pozice působí vedle dolní 120mm sestřičky jako trpaslík; raději bych zde viděl 80mm. Ta se ale výrobci na přední panel již nevešla. Avšak díky tomu, že šachta částečně zasahuje i do prostoru 120mm ventilátoru, mohou pevné disky částečně využívat proud vzduchu i z něj.

Pohled na obnaženou skříň zezadu nám toho již moc neřekne. Skoro to samé jsme mohli vidět na předchozí stránce. Přece něco se ale najde. Pokud jste si na okolních obrázcích všimli podivných výlisků z modrého průhledného plastu, pak teď si můžete najít v dolní části skříně tlustou příčku, k níž odshora vedou dva trojúhelníkové kusy plechu. Plastové výlisky budeme od nynějška nazývat jako zámky a zmíněné kousky plechu jako panty, protože celý tento systém umožňuje, aby se horní část mohla snadno a rychle i s předním panelem odklopit a zpřístupnit tak komoru základní desky. Pro větší zabezpečení celé konstrukce jsou zámky ještě doplněny jedním Thumb Screw, jejž najdeme uprostřed mezi zámky.


Při zaměření se na zavřenou konstrukci seshora si můžeme prohlédnout pozici napájecího zdroje a také koš pro pevné disky. Jak jsem se zmiňoval, napájecí zdroj je nastaven tak, aby mohl svým 120mm ventilátorem (pokud je jím vybaven) odčerpávat teplý vzduch od grafické karty a případně i jiných. Bude tedy uložen ventilátorem směrem dolů, avšak tam bych předpokládal nejlépe volný prostor. Jenomže zde najdeme místo něj jen plech s otvory, jehož přítomnost mi zde zrovna neimponuje. Tento plech však pokračuje dál a v podstatě vyplňuje celý prostor nad základní deskou, kde se očekává přítomnost socketu zdroje a tedy i jeho chladič. Tím se zcela nesmyslně omezuje kompatibilita skříně s různými typy chladičů a vy tak můžete rovnou zapomenout na rozměrnější CPU chladiče typu tower. Tedy zapomenout vlastně ne, stačí přímočará pilka, pár minut práce a problém je vyřešen. Jenomže to už záleží čistě na vás a vašich možnostech, jinak se připravte, že s chladiči procesorů s výškou nad 125mm budete mít problém.



Dále zde můžeme vidět jediný nainstalovaný ventilátor. Jedná se o 80mm Globe Fan s kluznými ložisky a napájený přes průchozí Peripheral Power konektor, model S01138812M. Stránky výrobce hovoří o 2500 RPM, 32,37 CFM a 27,4 dBA. Ventilátor má velmi ostré lopatky a ty při svých otáčkách tvoří nepříjemný hluk, takže ventilátor by zasloužil zpomalit, pokud je tedy vaším cílem rozumně tiché PC, což by v případě HTPC určeného do obývacího pokoje být mělo.



Pevné disky se instalují do odstranitelného koše a ten je také součástí horní části. Zajišťuje jej jeden šroubek a kromě něj také ocelová packa. Řešení je tedy snadné. Šroubek odšroubujete, packu ohnete a koš tahem vysunete z kolejniček směrem nahoru.


Pro rozevření skříně uvolníme jeden Thumb Screw a přesuneme oba zámky směrem od sebe. Tím zůstanou obě části spojeny pouze za dva panty, takže horní část lze jednoduše odklopit a celek je navíc velmi stabilní, protože horní část se zarazí o podlahu.


Dolní komora je pak již velice jednoduchá. Vidíme zde pouze montážní otvory pro distanční sloupky základních desek typu Micro-ATX, záslepky pro karty, z nichž je již jedna vylomená a opatřena dodatečnou záslepkou připevněnou šroubkem. Ostatní si musíte již vylomit sami. A nakonec tu je zbylá pozice pro externí 3,5“ zařízení, která však je nebude podporovat po celé délce, pokud máme tedy na mysli disketovou mechaniku. Čtečky paměťových karet však bývají kratší a jsou rozhodně aktuálnější než zastaralé ‘disketovky’, takže zde výrobce dle mého názoru zvolil dobře.



Pokud mám říci pár slov o konstrukci, pak se musím zmínit o kvalitě zpracování, jež je velmi dobrá. Drtivá většina hran byla zaoblena lemem a aby se o zbytek někdo pořezal, to by musel být extra šikovný jedinec. Dále díky složení skříně ze dvou samostatných částí bylo dosaženo jejich slušné pevnosti. Celkově je skříň díky tomu velmi pevná, i když je zbavena černého krytu. Některé skříně se totiž víceméně spoléhají na to, že plechový kryt nebo bočnice celkovou konstrukci zpevní, avšak samy o sobě se snadno bortí.


Dále mi ještě nedá, abych neporovnal BlockBuster I a II. První verze se skládá z jednoho kusu a rozdílné jsou také poměry vnitřního uspořádání. Zatímco zde je vyšší spodní část, u BlockBustera I je tomu naopak, aby se do horní části mohl vejít 120mm ventilátor. Pozice zdroje se nezměnila, ale velmi se změnilo uložení základní desky, respektive možnosti pro chladič procesoru. U starší verze byl díky 120mm ventilátoru a volnějšímu prostoru nad deskou lépe vyřešeno chlazení, alespoň co se týká logického rozvržení. Jenomže prostor nad procesorem je i tak omezen přepážkami a košem pro pevné disky, takže v důsledku máte v nové verzi o několik centimetrů větší prostor pro mocnější chladiče. Také nesmíme zapomenout na tu možnost, že BlockBuster II si můžete relativně snadno upravit tak, aby se mohl nainstalovat ještě větší chladič procesoru, tedy nad 125 mm výšky. To ale nesmazává nevýhodu v podobě zadního 80mm ventilátoru.

120mm model si však můžete u BlockBustera II nainstalovat dopředu a tím si usměrnit vzduch tak, aby vanul přímo mezi karty, popřípadě na čipovou sadu, pokud mu ta stojí v cestě. V přímém porovnání mi tedy z hlediska možností chlazení vychází nová verze lépe.

Příslušenství

Co se týče příslušenství, pak zde nic zvláštního čekat nemůžeme. Začnu ale ještě kabely vedoucími od předních I/O konektorů. Ty jsou sice kvalitně zabaleny do tlustých bužírek, avšak pokud je diagonálně natáhneme přes skříň, pak nejen že dosáhnou až na konec, ale ještě mají přes 10 cm délky navíc. To je dle mého názoru naprosto zbytečné a navíc obtěžující, protože základní desky mají příslušné piny vyvedeny na straně blíže k přední straně skříně a přebytečné kabely je třeba někam uklidit, což v této skříni není dvakrát snadné. Kompatibilitu s různými konektory výrobce vyřešil tím, že vodiče vyvedl na jednotlivé piny. Zapojení vám tedy zabere o něco více času, ale zase nebudete mít problémy s nestandardními konektory.



Příslušenství jako takové najdete v igelitovém sáčku uvnitř skříně, který v mém případě došel roztržený, takže se části válely různě po skříni. Celkově jsem z útrob vylovil sáček se šroubky, kde chybí především řezné šroubky pro přední ventilátory, dále PC speaker a nakonec dvojici plastových zámků pro ukotvení optických mechanik.