Apple iMac Ultimate: poctivý hardware

Zpracování iMac Ultimate

Nyní se zaměřme na zpracování samotného počítače iMac Ultimate. Ono v podstatě nebude téměř co popisovat, neboť design je jako obvykle velmi jednoduchý a velmi čistý. Výrobce ke stavbě tohoto počítače využil jistě celou řadu materiálů, ale uživateli se ukáže především hliník a černý rám krytý jednolitým sklem. Na nic jiného zde v podstatě nenarazíme.

Hliník má v tomto případě jednu nezanedbatelnou výhodu - bude zde fungovat jako pasivní chladič, což vzhledem k celkové velikosti počítače není vůbec zanedbatelné a především se takto uplatní boky a zadní část iMacu. Po podrobném prozkoumání těla počítače můžeme zjistit, že jeho vnější část je vytvořena pouze ze čtyř hlavních dílů. Tím největším je mírně vypoulená vana, v níž sedí přední sklo kryjící displej, pak tu je pod tímto sklem kus rovného hliníku s černým logem Apple a nakonec je tu stojan jako čtvrtá část.
Kolem displeje tedy není nahmatatelný žádný rámeček, a tak jedinou nerovnost na předním panelu tvoří předěl mezi sklem a spodním hliníkovým panelem s otryskaným povrchem (ten je v případě hliníku všude stejný).
Zakulacené hrany počítače mají tloušťku jen 27 mm, i když celkovou hloubku počítače určuje především jeho vypoulený střed s připevněnou nohou. Hrany jsou jinak čisté a narušují je pouze spodní otvory, které nejsou běžně vůbec vidět a jsou za nimi reproduktory a pak je tu boční čtečka karet SD/SDHC/SDXC a nad ní slotová DVD vypalovačka (8x SuperDrive s 4x vypalováním na dvouvrstvá média, kompatibilní s DVD±R DL/DVD±RW/CD-RW). Dle specifikací si bohužel nemůžeme do sestavy navolit mechaniku Blu-ray.
Podívejme se nyní na tento počítač zezadu. Pro jeho základní provoz s využitím dodávané myši a klávesnice budeme potřebovat pouze zapojení jednoho kabelu - napájecího. Myš a klávesnice jsou bezdrátové a pro připojení do sítě může namísto Ethernetu posloužit Wi-Fi 802.11n. Ale toto není výjimečné ani ve světe All-in-One PC.

Na zadní části můžeme nahoře vidět dlouhou linku, která představuje otvor chlazení, z nějž při běžném provozu uslyšíme hluk až tehdy, když se nakloníme přímo nad něj. Jinak je tento počítač hrobově tichý, což je vzhledem k jeho výbavě úžasné a bezesporu za to můžeme děkovat i vnější hliníkové schránce, která se znatelně zahřívá, tedy i chladí. Pak můžeme vidět velké logo Apple a v pravém dolním rohu hlavní vypínač, který lze snadno nahmatat i zepředu. A pak tu jsou také porty.
Řada portů je umístěna v opačném rohu než hlavní vypínač a jedná se o analogové/optické digitální audio konektory, pak tu je čtveřice USB 2.0, za nimi FireWire 800, dva Thunderbolt a nakonec Ethernet (1 Gb/s). Nenajdeme tu sice žádné USB 3.0, ale by měly více než dobře nahradit právě dva Thunderbolt, které vyvinul Intel a Apple je jako první výrobce počítačů použil v praxi.
Mohutná hliníková noha je u kloubu tlustá 8 mm a postupně se zužuje a ohýbá, aby mohla vytvořit stabilní oporu. A aby nám tvrdý hliník nepoškrábal stůl, opatřil ji Apple měkkou podložkou a pro uspořádané vedení kabelů máme v noze zase otvor. Napájecí kabel je možné od počítače odpojit, i když to tak nevypadá a pak tu pochopitelně také nesmí chybět příhodně umístěný otvor pro zámky Kensington.
Další dvě fotografie v jedné ukazují krajní nastavení sklonu, které je dle mého názoru dostatečné. Můžeme nastavit i mírně negativní sklon, abychom mohli sledovat obrazovku zespoda, třeba z postele. To se bude hodit i když bezchybné nastavení úhlu pohledu zde není nezbytné, neboť nebudeme civět na displej typu TN, ale na kvalitní IPS. Nastavení sklonu jde velmi lehce, klidně jedním prstem, ale to neznamená, že by pak obrazovka neměla stabilní sklon, právě naopak.
Nakonec se v krátkosti podívejme na zpracování spodní hrany. Přes tu celou se táhne pole otvorů, za nimiž jsou dva reproduktory interního stereo systému a snad některé kromě průduchů za nohou slouží také pro nabírání čerstvého vzduchu, což by bylo logické. Uprostřed počítače je ale také třemi šroubky přidržovaný panel a pokud ten odstraníme, objeví se dva moduly SO-DIMM operační paměti (4 GB DDR3-1333 MHz) a vedle nich další dva volné sloty. Navýšení na 8 GB RAM tedy může být dílem okamžiku.
Fyzické zpracování je tedy dle mého pohledu zatím bezchybné a odpovídá vysokému standardu produktů Apple. Jak se ale dostaneme dovnitř, když kromě panýlku pro výměnu paměťových modulů nejsou nikde vidět žádné šroubky? Je to vlastně velmi jednoduché. Stačí si iMac položit na stůl obrazovkou vzhůru, vzít nějaký nástroj jako páčidlo (popřípadě vlastní nehty), zaklesnout jej mezi kryt obrazovky a tělo počítače a opatrně tento kryt sejmout. Ten totiž drží především za silné magnety a dole je ještě zaklesnutý za hliníkový panel.

Pak se objeví ale samotná obrazovka, kterou je již třeba odpojit a odšroubovat, do čehož jsme se už u tohoto drahého přístroje raději nepustili. Nicméně je dobré vědět, že pokud budete potřebovat a dáte si pozor, můžete si svépomocí vyměnit kromě pamětí třeba i pevný disk, nebo rovnou procesor, neboť pod obrazovkou je již všechno jak na dlani, jak ukazuje třeba tato stránka. V případě pevného disku jsme byli však upozorněni na to, že Apple využívá mírně upravené disky WD, jejichž výměna za klasický SATA model by přinesla vzhledem k nedostupnosti čidel pro OS X nastavení otáček ventilátoru na maximum.