Budoucnost již nyní aneb Athlon64 FX na 2800MHz
15.12.2003, Martin Štěpánek, recenze

Asi takto by se dal charakterizovat dnešní test. Do něj nám firma FOX Computers zapůjčila sestavu, jenž byla vybavena procesorem AMD Athlon64 FX-51 na neuvěřitelné frekvenci 2800MHz. A myslím, že můžu již nyní a bez nadsázky říct, že se jedná o nejvýkonnější prodávaný desktopový procesor.
Kapitoly článku:
- Budoucnost již nyní aneb Athlon64 FX na 2800MHz
- Chladící systém
- Prometea Control Centre a praktické dojmy
- Testy - první část
- Testy - druhá část
- Testy - třetí část
- Testy - čtvrtá část
- Závěr
Díky firmě FOX Computers a nVentiv máme již dnes možnost vyzkoušet si výkon, kterým budou procesory disponovat až někdy v průběhu příštího roku. Vše bude záležet na firmě AMD a jak se jí povede přechod na 0,09 mikronový výrobní proces.
Pokud vám firma nVentiv nic neříká, jistě si vzpomenete na KryoTech, firmu která se zabývala extrémním chlazením již v roce 1996. V té době stavěla své stroje především na procesorech Pentium II. Z této firmy také pocházejí technici a inženýři, kteří stojí za produkty firmy nVentiv, podobné jsou i názvy produktů, konkrétně pak Mach.
Zde je také dobré zmínit hlavní důvody, které vedou k chlazení pomocí "ledničky". Uvážíme-li, že maximální napětí, se kterým je procesor vyrobený 0,13 mikronovou SOI technologií, je 1,65V a testovaná sestava běží s napájením 1,75V něco nám to prozradí. Pomocí vzduchového nebo snad i vodního chlazení by se nikdy nepodařilo dosáhnout takového napětí. Dalším a neméně důležitým faktorem je, že se snižující se teplotou se zvyšují i průrazná napětí. Díky tomu lze dosáhnout vyšší frekvence a vyššího napájení. Když jsem mluvil o vyšším průrazném napětí při nižších teplotách, je nutné také zmínit, že vodiče, konkrétně pak měď, čím více se blíží absolutní nule (-273,15°C), tím více se přibližují stavu nazývanému supravodivost - vodivost bez jakéhokoliv odporu, tj. beze ztrát. A jak víme, ztráty na vodičích se mění v teplo, tedy pokud zapojíme předešlou větu o supervodivosti, s nižší teplotou dostaneme i menší ztráty na vodičích a menší odpadní teplo. Laicky řečeno, procesor při menších teplotách méně topí.
FOX nVentiv Mach II
Ale snad abych začal vše pěkně popořadě.
Když jsem počítač přebíral, netušil jsem jak je těžký, jinak bych si jej nechal vynést až do druhého patra. Celý drobeček váží okolo 40kg. Nedá se tedy očekávat, že by to byl vhodný stroj pro návštěvy LAN párty. Ale nutno podotknout, že toto je jedna z mála nevýhod, které se mi podařilo za celou dobu nalézt.
Počítačová skříň se skládá ze dvou částí. V té horní jsou počítačové komponenty, spodní pak obsahuje chladicí systém. Bohužel, tyto dvě části jsou spojeny pouze pomocí šroubků a při přenášení je nutné brát na vědomí váhu. Pokud se chcete dostat do počítačové části, je to stejně jednoduché jako u jiných počítačových skříní, spodní část je pak uzavřena pomocí šroubků a tak není příliš jednoduché dostat se dovnitř.
Po sejmutí bočnice můžeme najít pouze jeden rozdíl od normálních počítačů. Tím je hadice, která vede z chladiče na procesor. Jinak je vše při starém.
Z tohoto pohledu je dobře vidět, že se jedná o klasický počítač a je také dobře vidět hadice vedoucí na procesor.
Ve spodní části se nachází chladící jednotka a její řídící procesor. K dostatečnému ochlazování slouží dva dodatečné 12cm pomalu běžící větráky.
Ve skutečnosti je celý počítač rovný, na této fotce pouze zapracovala geometrie čočky. V předním panelu, který je z hliníku stejně jako zbytek case lze najít i menší LCD panel, který nás informuje o stavu systému.
Po zapnutí počítače vše pokračuje v následujícím pořadí: chladící systém nachladí na teplotu pod 30°C, následně se na displeji napíše restart systému a začnou se odpočítávat 2 minuty, po jejichž uplynutí se systém spustí. Sečteno podtrženo, celý start systému trvá přibližné 4 a půl minuty až do Windows.
Pokud vám firma nVentiv nic neříká, jistě si vzpomenete na KryoTech, firmu která se zabývala extrémním chlazením již v roce 1996. V té době stavěla své stroje především na procesorech Pentium II. Z této firmy také pocházejí technici a inženýři, kteří stojí za produkty firmy nVentiv, podobné jsou i názvy produktů, konkrétně pak Mach.
Zde je také dobré zmínit hlavní důvody, které vedou k chlazení pomocí "ledničky". Uvážíme-li, že maximální napětí, se kterým je procesor vyrobený 0,13 mikronovou SOI technologií, je 1,65V a testovaná sestava běží s napájením 1,75V něco nám to prozradí. Pomocí vzduchového nebo snad i vodního chlazení by se nikdy nepodařilo dosáhnout takového napětí. Dalším a neméně důležitým faktorem je, že se snižující se teplotou se zvyšují i průrazná napětí. Díky tomu lze dosáhnout vyšší frekvence a vyššího napájení. Když jsem mluvil o vyšším průrazném napětí při nižších teplotách, je nutné také zmínit, že vodiče, konkrétně pak měď, čím více se blíží absolutní nule (-273,15°C), tím více se přibližují stavu nazývanému supravodivost - vodivost bez jakéhokoliv odporu, tj. beze ztrát. A jak víme, ztráty na vodičích se mění v teplo, tedy pokud zapojíme předešlou větu o supervodivosti, s nižší teplotou dostaneme i menší ztráty na vodičích a menší odpadní teplo. Laicky řečeno, procesor při menších teplotách méně topí.
FOX nVentiv Mach II
Ale snad abych začal vše pěkně popořadě.
Když jsem počítač přebíral, netušil jsem jak je těžký, jinak bych si jej nechal vynést až do druhého patra. Celý drobeček váží okolo 40kg. Nedá se tedy očekávat, že by to byl vhodný stroj pro návštěvy LAN párty. Ale nutno podotknout, že toto je jedna z mála nevýhod, které se mi podařilo za celou dobu nalézt.
Počítačová skříň se skládá ze dvou částí. V té horní jsou počítačové komponenty, spodní pak obsahuje chladicí systém. Bohužel, tyto dvě části jsou spojeny pouze pomocí šroubků a při přenášení je nutné brát na vědomí váhu. Pokud se chcete dostat do počítačové části, je to stejně jednoduché jako u jiných počítačových skříní, spodní část je pak uzavřena pomocí šroubků a tak není příliš jednoduché dostat se dovnitř.
Po sejmutí bočnice můžeme najít pouze jeden rozdíl od normálních počítačů. Tím je hadice, která vede z chladiče na procesor. Jinak je vše při starém.
Z tohoto pohledu je dobře vidět, že se jedná o klasický počítač a je také dobře vidět hadice vedoucí na procesor.
Ve spodní části se nachází chladící jednotka a její řídící procesor. K dostatečnému ochlazování slouží dva dodatečné 12cm pomalu běžící větráky.
Ve skutečnosti je celý počítač rovný, na této fotce pouze zapracovala geometrie čočky. V předním panelu, který je z hliníku stejně jako zbytek case lze najít i menší LCD panel, který nás informuje o stavu systému.
Po zapnutí počítače vše pokračuje v následujícím pořadí: chladící systém nachladí na teplotu pod 30°C, následně se na displeji napíše restart systému a začnou se odpočítávat 2 minuty, po jejichž uplynutí se systém spustí. Sečteno podtrženo, celý start systému trvá přibližné 4 a půl minuty až do Windows.
Na další stránce se podíváme trochu detailněji na nastavení systému.