CM Media 281: obývákový univerzál

Dovnitř skříně se tedy dostaneme přes pravou bočnici, kterou na místě drží tři šroubky. Pokud byste si chtěli pro zlepšení přístupu do útrob CM Media 281 odšroubovat i levou bočnici, pak vám tato akce nijak neprospěje, protože za ní najdete pouze celistvý plech (tedy Motherboard Tray), kam nelze ani zasunout přebytečné kabely, natož je tudy vést k cílovému konektoru. Levá bočnice by tedy klidně mohla zůstat přinýtována, samozřejmě nebýt toho, že na ni pro přeměnu skříně na desktop přijdou nožky.
Podíváme se do přední části skříně, kde nahoře uvidíme šachtu pro celkem tři 5,25“ zařízení. Všimněte si, že horní je posunuta o něco dozadu, aby se před optickou mechaniku vešla ‘stealth’ záslepka. Tato šachta však byla také uzpůsobena na to, aby se do ní mohly mechaniky vměstnat i v opačné orientaci, aby nemusely být v desktopové podobě skříně položeny na hranu. Vyřešeno to bylo velice jednoduše. Šachta je totiž uzpůsobena tak, aby uživatel pouze využil plastové zámky na její spodní straně a pak jednoduše zasunul mechaniky. Musí se přitom však učinit ještě několik úprav na předním panelu, ale o tom později.
Co se týče pevnosti, pak bočnice jsou velmi stabilní a nijak se nekroutí. Není se čemu divit, když je skříň postavena z 1mm SECC ocelového plechu. Uvnitř narazíme na jednoduše strukturovaný interiér, který je již připraven pro okamžitou montáž. Nemusíme se totiž starat ani o distanční sloupky, protože ty jsou již na místě a odpadá tak jedna z nejotravnějších fází sestavení nového počítače.
Ke spodní straně horní šachty se dá snadno dostat, protože střední svislá přepážka a osamělá šachta pro externí 3,5“ zařízení jsou odšroubovatelné, čímž se uvolní dostatečné místo pro vaše ruce. Odšroubovat můžete také i spodní šachtu pro pevné disky, takže vedle horní 5,25“ šachty vepředu zbyde jen střední vodorovná přepážka.
Šachta pro pevné disky dokáže viditelně pojmout až pět 3,5“ modelů, jimž nabízí připevnění přes gumové podložky, aby se utlumily vibrace tvořené rotací ploten a pohyby hlaviček. Všimnout si můžete také dvou velkých gumových ‘nárazníků’, které se mají opřít o bočnici. Šachtu lze jednoduše vyjmout odšroubováním horního a spodního šroubku a vysunout z kolejniček. Snadný přístup k diskům je tedy zajištěn. Co se týče jejich chlazení, pak bezprostředně před nimi máme pozici pro přední nasávací 120mm ventilátor, jehož se ale v základním balení nedočkáme. Co se týče přístupu vzduchu k onomu ventilátoru, pak jsem s překvapením zjistil, že není vesměs žádný. Čerstvý vzduch si cestu dovnitř najde leda tak škvírami v dvířkách, ale tudy ho dovnitř moc neprojde, takže se spíš stane, že bude k ventilátoru proudit z vnitřku skříně přes neosazené části šachet a bude se ‘recyklovat‘.
Při pohledu do zadní části si můžeme velmi dobře prohlédnout pozici zdroje. Ten bude zezdola dobře podpírán ohlou částí zadního panelu a také malým zubem vykrojeným z traye. Jak jsem již říkal, je možné jej instalovat dvěma způsoby. Jednak může být otočen ventilátorem nahoru (za předpokladu, že jde o zdroj s 120mm a větším ventilátorem), nebo klasicky ventilátorem dolů. V každém případě jej od horního plechu dělí asi 1 cm volného prostoru. Zbytek zadního panelu nemá čím překvapit. Od klasických ATX skříní se liší pouze tím, že je vzhůru nohama a také vedle PCI záslepek nejsou očekávané průduchy, ale vylomitelné pozice pro další prvky.

Interiér této skříně je technicky zpracován velmi dobře a skříň je jako celek i díky tomu velice pevná. Uvnitř nenajdeme žádné ostré hrany ani jiné školácké prohřešky a jediné, co zamrzí, jsou ztížené možnosti uhlazeného vedení kabelů a také nevyřešený přístup vzduchu k přednímu ventilátoru.

Příslušenství

V příslušenství toho u této skříně příliš není. Již jsem se zmiňoval o sáčku se šroubky, který však ničím zajímavý není, snad jen krom speciálních šroubků k upevnění pevných disků. Ty mají hlavičky rozšířeny tak, aby se daly použít i pro měkké gumové podložky. Jinak bych ale uvítal nějaké prvky pro management kabeláže, protože u této skříně by se to vzhledem ke stísněnému vnitřnímu prostoru velmi hodilo.
Vedle šroubků můžeme do této sekce zařadit také konektory předních I/O prvků. Jsou to vesměs univerzální typy pro USB, FireWire a audio (HD Audio i AC'97), stejně jako jasně popsané konektory od předních LED a tlačítek.
A nakonec se můžeme zblízka podívat na dodávaný ventilátor Cooler Master s maximálními otáčkami 1200 RPM a hlučností 17 dBA. To jsou celkem rozumné hodnoty a i když ventilátor na svých 1200 RPM rozhodně není neslyšný, nabízí dobrý poměr mezi hlukem a výkonem. Firma při jeho výběru naštěstí také myslela na napájení, takže lze využít klasický třípinový konektor na základní desku a rovněž redukci pro průchozí Peripheral Power. Vzhledem k měritelným otáčkám si můžeme změřit také výkon tohoto ventilátoru – zde pro účely vysávání vzduchu ze skříně.
Ventilátor Cooler Master za modelem Papst 4412 F/2GL zaostává o cca 30 - 40 FPM (Feet Per Minute - rychlost vzduchu), což je v tomto případě normální, protože 120mm Papsty při nasávání vzduchu podávají výborné výkony. Svislá osa tedy ukazuje FPM a vodorovná osa ukazuje 1100 RPM. Cooler Master sice vytáhne i 1200 RPM, ale jakmile se ventilátor přiloží k testovací komoře a musí překonávat odpor vzduchu, jeho otáčky se citelně sníží, takže jsem s měřením mohl začít až od 1100 RPM. Měřicí metodiku naleznete popsanou zde.