Cooler Master Centurion 6: oživlý bojovník

Nejdříve přichází na řadu testovací konfigurace, která je založena na procesoru Phenom II X6, jenž dnes už sice není kvůli Bulldozerům tak aktuální, ale zde jde především o jeho vysokou spotřebu reprezentovanou 120W TDP.

Testovací konfigurace:

Instalace komponent dovnitř Centuriona šestého proběhla v pořádku. Ve skříni je více než dost místa pro náš vysoký procesorový chladič, grafika se samozřejmě také vešla, však je tu pro ni i s celou diskovou šachtou 295 mm prostoru a na druhou stranu bylo možné snadno a s rezervou dosáhnout všemi kabely na jejich místa určení, a to oklikou kolem traye základní desky. Tam je mimochodem také dost prostoru (cca 2 cm), aby se vešly i tlusté svazky jako hlavní ATX se 24 vodiči.

Co se týče možnosti instalace ventilátorů na vnitřní část spodní diskové šachty a do dna skříně vedle počítačového zdroje, pak to snad Cooler Master ani nemůže myslet vážně. V této oblasti jednoznačně vládnou kabely vedoucí ze zdroje, přičemž nainstalovaný ventilátor vespod by nám spolehlivě zablokoval polovinu konektorů na našem Enermax Infiniti. U zdroje s kabeláží připevněnou napevno by to nebylo o moc lepší. Zkrátka a dobře, tyto pozice mají dle mého názoru smysl jen tehdy, když pro ně skříň poskytne dostatek prostoru, vybavena je kvalitním prachovým filtrem a zajistí dobrý přístup vzduchu, což však není případ modelu Centurion 6. Ten má spodní pozici jen proto, že to nabízejí i ostatní.

Z pohledu na opačnou stranu nainstalované sestavy je jasně vidět, že délka kabelů pohodlně stačila a také že přístup k zadní straně základní desky v oblasti procesorového socketu je také velmi dobrý.

Opět se setkáváme se skříní, která se dá označit slovem herní. Každý už ví, že to znamená. Připravit se můžeme na nabídku mnoha ventilátorových pozic, zde konkrétně devíti 120 nebo 140mm. Zadní pozice je osazena ventilátorem Cooler Master A12025-12CB-3JN-F1 (1200 RPM, 44 CFM a 19,8 dBA) a přední modře podsvíceným modelem DF1402512SELN, který se točí také na 1200 RPM, ovšem dle specifikací při hlučnosti 19 dBA. Vyměnit jej můžeme za jeden či dva 120mm kousky, ale vedle něj se jinak už žádný nevejde.

Dále tu máme kromě dvou pozic, o nichž jsem se zmiňoval v předchozí části, dvě vrchní pozice pro 120/140mm ventilátory nebo jeden 240mm radiátor vodního chlazení a nakonec dvě 120mm pozice v bočnici, a to přímo vedle karet. I tato skříň je tedy děravá jako řešeto, ne že by to tedy mělo někoho v dnešní době překvapit.

Jako zátěžové testy se tu uplatní aplikace 3DMark Vantage, Prime95 a h2benchw. Teploty zase bude odečítat SpeedFan a RivaTuner a to vše při teplotě okolního vzduchu kolem 21 °C. Tato skříň přišla vybavena jedním 120mm ventilátorem s otáčkami 1200 RPM a jedním stejně rychlým 140mm ventilátorem vepředu. My jsme ji doplnili o jeden další, což byl Noctua NF-P12, který jsme usadili do boční pozice.

Nyní si uvedeme tabulky s výsledky, kde budou chybět pevné disky. Pokud je budeme chtít chladit, zařídit si to musíme pomocí vlastních 120 nebo 140mm ventilátoru i ventilátorů. V našem případě požitá Noctua dokázala testovací model HDD zchladit o velmi slušných 7 °C, což je výsledek, s nímž můžeme být spokojeni. Však přední ventilátor je výkonný a má dobrý přístup k čerstvému vzduchu. A zde jsou výsledky teplot ostatních komponent v tabulkách:

Více než dva hlavní testy nebylo třeba provádět, neboť skříň s takovýmto uspořádáním je na trhu zcela běžná a již několikrát bylo vyzkoušeno, že na svou práci stačí bez problémů. To platí samozřejmě i pro ostatní podobné skříně od jiných výrobců a problém skříní zkrátka v dnešní době není v zajištění dobrého chlazení, ale spíše v tom, že dovnitř proniká spousta prachu přes nekryté otvory a ven zase hluk ventilátorů.

Centurion 6 by tak na svou práci klidně stačil i se základní výbavou, ovšem uživatel má možnost pomoci si při chlazení grafické karty, což se leckdy může hodit. Třeba v případě, že si koupil pasivně chlazený model, jehož chladič na svou práci tak úplně nestačí a tehdy si může do bočnice dát pomaloběžný ventilátor, aby se vzduch kolem karty rozpohyboval. Případně je možné vytvořit řízený tok vzduchu vhodným ucpáním nasávacích otvorů. Zde jsou zkrátka možnosti velmi široké, a to především kvůli počtu ventilátorových pozic v moderních skříních a také různým řešením chlazení dostupných komponent.