Cooler Master Eisberg: vyšší úroveň chlazení

 

Prvním z testovaných chladičů firmy Cooler Master je Eisberg 120L Prestige, čili menší model s radiátorem pro jeden či dva 120mm ventilátory, které se zde ovšem nevejdou vedle sebe, ale za sebe, přičemž mezi nimi bude uzavřený samotný ventilátor. To by mělo zvýšit celkový výkon, což máme z testu modelu Cooler Master Seidon 120XL vyzkoušeno, ovšem v jeho případě jde o široký 38mm radiátor, zatímco zde to je standardní radiátor se šířkou 30 mm. Na druhou stranu je ale z mědi a ne z hliníku, takže raději jako obvykle budeme soudit až po testech.

Chladič přišel zabalený v klasickém fialovo-černo-bílém obalu, uvnitř nějž jsou jednotlivé části zabaleny v igelitu a uloženy v přihrádkách vaničky vylisované z recyklovaného papíru. Dostaneme vše potřebné pro instalaci a zprovoznění chladiče.

Chloubou řady Eisberg má být kromě celoměděných radiátorů také vodní pumpa a blok, tedy celý integrovaný blok připevňovaný na procesor. Cooler Master přitom mluví o technologii JetStream, která má být založena na vstřikování chladicího média doprostřed chladiče pod vyšším tlakem než obvykle, k čemuž má napomoci vodní pumpa o otáčkách 3600 RPM, přičemž obvykle to u podobných chladičů bývá spíše kolem 1500 RPM. Vstřikování média do nejexponovanější části bloku však není žádnou novinkou, však stejný nápad využívaly již před řadou let vodní bloky označované jako Cascade, jež mají ale přeci jen odlišné provedení.

Z fotografií dodaných firmou Cooler Master to tedy vypadá, že médium bude vstřikováno pumpou mezi velké množství tenkých žeber v měděném bloku, přičemž účinek má být lepší díky (nejspíše plastovému) kousku plastu, jenž jednak donutí médium procházet skrz všechna žebra a díky vlnkám na spodní straně by mělo rovněž zajistit ještě lepší přechod tepelné energie. Médium pak bude proudit do stran a pak se zase vracet zpět, aby mohlo proudit hadičkou až do radiátoru a tam se co nejvíce zchladit.

Společně s celoměděnými radiátory nám tedy vodní chladiče řady Eisberg nabídnou dost na to, abychom jim věnovali zvýšenou pozornost. A nyní se podíváme na model Eisberg 120L zblízka.

Eisberg 120L i 240L mají tedy svou část s vodním blokem a pumpou naprosto stejnou, alespoň dle specifikací. Propojena je pak měkkými hadičkami s radiátorem, přičemž tyto hadičky s vnějším průměrem 10 mm a vnitřním 8 mm byly opatřeny pružinou, jejímž účelem je zabránit, aby se v ohybu zlomily.

Co se týče radiátoru, pak na něm není dohromady nic zajímavého, protože je jako obvykle vyroben ze zploštělých trubek, skrz něž proudí chladicí médium a mezi jednotlivými trubkami jsou pak naskládány tenounké lamely. Na tyto lamely musíme být samozřejmě velmi opatrní, protože stačí málo a ohnou se. A z drobných poškození černé barvy bylo jasně vidět, že specifikace mluví pravdu. Radiátory skutečně jsou vyrobeny z mědi.

Stejně tak je z mědi i vodní blok, z nějž na svět prosvítá jeho spodní část, čili velká styčná plocha zajištěná čtyřmi šrouby. Ta byla u obou modelů rovná a dobře začištěná, přičemž její tloušťka je přinejmenším 3 mm.

Na vodním bloku je zajímavá ještě jedna věc. Kvůli vnitřní konstrukci bloku bylo nutné pumpu postavit na výšku, díky čemuž vznikl dostatek prostoru na to, aby výrobce mohl do jednoho boku zasadit malé plexisklo, skrz které vidíme přímo na lopatky zmíněné pumpy. Můžeme se tedy pohledem přesvědčit o tom, zda funguje (i když to by mělo být při otáčkách 3600 RPM jasně slyšet), ovšem také uvidíme, zda už náhodou nemáme v okruhu nedostatek chladicího média. Plexisklo má tedy i čistě praktický význam a díky němu a výpusti se můžeme starat o kondici našeho chladiče.

Nakonec se podíváme na hlavní blok seshora, kde jsou vidět fitinky, jež je možné odšroubovat a také nezbytný přívod energie k vodní pumpě. Kabel se zde jako obvykle díky 3pinovému konektoru bude zapojovat na základní desku, třeba na pozici CPU chladiče.

Vodní chladič by nebyl úplný bez radiátorů, jež jsme u obou modelů dostaly dva naprosto stejné. Jde o modely SA12025SA2, u nichž Cooler Master udává fixní otáčky 1600 RPM, tudíž zde nemáme kupodivu podporu řízení otáček pomocí PWM, takže jedinou možností je regulace otáček pomocí úpravy napájecího napětí. A to si musíme případně zajistit sami, nebo můžeme využít jednoduchý dodávaný adaptér, který se připojuje na konektor Peripheral Power ze zdroje a zajistí napájení 5, 7 nebo plnými 12 V.

Vedle ventilátorů jsme však dostali také měkké gumové rámečky, jež si sednou mezi ventilátor a radiátor a poslouží jednak k utěsnění škvír, ale také by měly příspět k utlumení vibrací.

Nakonec pak samozřejmě nesmí chybět řada dílů určená k instalaci vodního bloku s pumpou na socket, přičemž podporovány jsou moderní i starší sockety Intel a AMD od LGA 775 a AM2 až po ty nejnovější včetně LGA 2011 pro ty nejlepší desktopové procesory od Intelu. Dle dodávaných dílů to nevypadá zrovna nejjednodušeji, takže se bude hodit také obrázkový manuál. Zde bych výrobci vytknul, že obrázky v něm jsou příliš malé a nekvalitní na to, aby byly snadno pochopitelné, ovšem na druhou stranu tu máme popis instalace i v češtině.

Před instalací je pochopitelně nutné najít pro náš vodní chladič místo, respektive pro jeho radiátor. V tomto případě to bude celkem snadné, neboť radiátor by se i s oběma ventilátory měl vejít do pozice zadního skříňového ventilátoru. Pak je nutné si připravit samotný vodní blok s pumpou, což znamená do jeho spodních drážek nasunout příslušné vrchní rámečky, přičemž oba přichází v dvou kusech a jsou určeny pro sockety AMD a sockety Intel. Důležité je obě části rámečků orientovat tak, aby jejich konce do sebe mohly zapadnou, jinak se o sebe zarazí a blok nepůjde nasunout na závitové tyčky.

V případě instalace na sockety LGA (kromě LGA 2011) je nutné do montážních otvorů umístit závitové vložky, které se v nich s cvaknutím zajistí. V případě socketů AMD a Intel LGA 2011 nám zde poslouží originální zadní rámečky, do nichž našroubujeme potřebné závitové tyče. Zde manuál není zrovna přesný v tom, kterou sadu máme použít, ale tady prostě stačí jít cestou pokus - omyl, neboť tyčky v každé sadě mají jiný průměr, takže není možné se splést. V tomto kroku tedy skončíme s tím, že máme kolem socketu naježenou čtveřici závitových tyček.

Pak už je to jednoduché. Namažeme pastu na procesor, na tyčky nasuneme hlavní blok, respektive jeho spony a pak už stačí vybalit ze sáčku čtyři podložky, pružinky a vysoké matky a v tomto pořadí je umístit na tyčky, čímž blok zajistíme. Je třeba podotknout, že i když to v tomto případě není zrovna důležité, můžeme si vodní blok s pumpou i na socketech AMD orientovat libovolně dle potřeby, tedy po 90°. Celá instalace se také dá zvládnout bez použití jakýchkoliv nástrojů.