Cooler Master Eisberg: vyšší úroveň chlazení

Chladiče se budou muset postarat o odvod více než 125 W tepla, což je hodnota TDP procesoru Phenom II X6 1100T s výchozím napětím, které jsme v našem případě zvýšili na 1,55 V. Sestava byla uložena na stole, takže všechny chladiče uvedené ve výsledcích měly stejné podmínky, a to při teplotě kolísající kolem 21 °C (plus/minus pár desetinek), tedy při normální pokojové teplotě, kterou již bylo díky umoudřelému počasí možno zajistit. Teploty procesoru jsme odečítali pomocí utility Core Temp, zátěž všech čtyř jader obstaral Prime95 a výsledky byly potvrzeny tím, že chladiče byly sundány, opět se aplikovala teplovodivá pasta a proběhlo další měření.

Co se týče hlučnosti nově testovaných chladičů Cooler Master Eisberg, pak jsem logicky očekával, že ta bude velmi podobná. Oba modely totiž mají stejný modul s pumpou a vodním blokem a oba také mají dva stejné ventilátory. Ve skutečnosti je hlučnost opravdu srovnatelná, což platí bohužel i pro pumpu. Lze očekávat, že pumpa s otáčkami 3600 RPM nebude nejtišší, což se potvrdilo. Její vrčivý hluk je velmi vysoko položený a v porovnání s tím, na co jsem u vodních pump zvyklý, poměrně hlasitý. Pumpa je tedy dost otravná a pokud máte skříň herního typu (čti: děravou jak řešeto), určitě z ní hluk pumpy pronikne i ven.

Dříve testované chladiče Cooler Master Seidon měly společné to, že jejich vodní pumpy (dle Speedfanu pracovaly na 1350 - 1400 RPM) se ozývaly jemným a vysoko položeným vrčením, jehož hluk měl tu vlastnost, že se již po metrovém odstupu v podstatě ztratil a byl spolehlivě přehlušen hučením ventilátorů a při nastavení ventilátorů pod 1000 RPM již byly chladiče tiché. Modely firmy Corsair na tom byly dosti odlišně, a to především kvůli hlučnosti pumpy, která byla u modelu H110 o něco hlučnější než u H100i. S ventilátory je to stejné jako u CM, čili pod 1000 RPM je již můžeme považovat za tiché, a to včetně 140mm modelů.

Vzhledem k tomu, že jde o vodní chladiče, jejichž výhoda by měla spočívat také v tichém běhu při velmi dobrém výkonu, nehnal jsem otáčky ventilátorů na maximum. Namísto toho bylo jako maximum v případě 120mm ventilátorů zvoleno 1600 RPM a pak tu byly další tři stupně otáček. Konkrétně tedy šlo o 1600 RPM, 1300 RPM, 1100 RPM a 900 RPM, přičemž jediné opravdu tiché nastavení je na 900 RPM. V předchozím testu také byl chladič Corsair H110 se 140mm ventilátory,jejich otáčky ovšem končí na 1500 RPM. Rozhodl jsem se jej zařadit ve výsledcích po bok ostatních, neboť jinak by musel být v grafech sám, ovšem jeho handicap vzhledem k větším lopatkám byl, že mu byly na všech stupních sníženy otáčky o 100, takže to bylo 1500, 1200, 1000 a 800 RPM.

Testované modely a stručné charakteristiky:

Dříve testované modely:

A nyní už k výsledkům testů, kde se v případě modelů Seidon 120XL a Eisberg 120L objeví dvě sady výsledků - s jedním ventilátorem a se dvěma ventilátory. V ostatních případech bylo možné testovat pouze jedním způsobem.

Z výsledků je jasně patrné, že dnes testované chladiče nejsou co do výkonu žádná ořezávátka. Podstatné lépe je na tom tedy Eisberg 240L, jenž dokázal na vyšších otáčkách překonat i minulého vítěze - Corsair H110, ale na nižších otáčkách byl zase mírně horší. Ovšem to s handicapem menšího radiátoru pro dva 120mm ventilátory, zatímco Corsair má dva 140mm ventilátory, i když to nás s ohledem na další kvality a především cenu nemusí moc zajímat.

Cooler Master Eisberg 120L je samozřejmě slabší, a to i se dvěma ventilátory, které mu nepomohou natolik, aby se vyrovnal svému většímu bratříčkovi. Tento model tedy již neaspiruje na vítěze celého testu, k čemuž mu nepomůže ani hlučnost a ani cena, spíše naopak.