Duel Aceru - dvě 19" LCD s 6 a 8ms

Ovládání monitoru a OSD menu

Samotné ovládání je díky umístění tlačítek velmi pohodlné, tlačítka jsou také velmi snadno rozeznatelná. Tlačítko pro zapínání resp. vypínání panelu je dokonce celé barevně odlišeno. Stisk je jistý a příjemně tvrdý. Co se týče OSD menu, tak to je na tom lehce hůř, avšak nejde o žádnou tragédii. Menu je dostatečně přehledné, ale jistě by šlo ledacos vylepšit. Následuje úplný výpis OSD menu. A jako vždy jsou červeně zvýrazněny položky dostupné pouze u analogového signálu.

• Brightness and Contrast
  • Brightness
  • Contrast
• Image Clock
  • Fine Tune
  • Sharpness
• Image Adjust
  • H. /V. Position
  • H. Size
• Color
  • 9300K
  • 6500K
  • User Color
• Language
  • Angličtina
  • Němčina
  • Čínština
  • Francouzština
• OSD
  • OSD H-Position
  • OSD V-Position
• Input Select
  • DVI
  • D-Sub
• Recall
• Exit

Pro přepínání vstupů je nutné zapnout menu. To je však u takovéhoto monitoru omluvitelné.


Od této chvíle se cesty obou monitorů rozcházejí. Bok po boku stojí před nelehkým úkolem. Který z nich vyjde jako vítěz?


Odezva

Hned první test je zaměřen na jediný rozdíl v obou panelech. Projeví se rozdíl 2ms na reálné odezvě? Nebo jde jen o reklamní trik? S největší pravděpodobností se jedná o dva naprosto shodné monitory pouze s modifikovanou řídící elektronikou.

pozn.: Následující fotografie jsou vždy řazeny tak, že první (levý) patří k Acer 1951As (8ms) a druhý (pravý) k 1951Bs (6ms).


Hned první test odhalil dost propastný rozdíl mezi oba panely. Rychlejší (1951Bs) je na tom podstatně lépe. Pouze tři viditelné čtverce jsou opravdu dobrý výsledek. Naopak jeho chudší bráška (1951As) při focení zanechal již čtyři čtverce. Opravdu jsme takový velký rozdíl nečekali. Popravdě jsem se z počátku obával, že nebudu schopen ani avizovaný rozdíl 2ms rozeznat. Opak je však pravdou.


Naprosto stejná situace je i u ideální odezvy. Pomalejší model opět zobrazil tři viditelné čtverce. Naopak rychlík "Béčko" sice také tři, ale poslední je dost vybledlý.


U měření odezvy v tomto programu však již tak velký rozdíl nebyl. Nejšpíše je to způsobeno tím, že první test měří převážne část odezvy, kdy se pixel vrací do stavu nižšího napětí ( odezva "fall"), naopak tento test je zaměřen na měřeni rychlosti "zapnutí" pixelu (odezva "rise"). Stupeň rozmazání u obou panelů byl zhruba 4mm, čemuž odpovídá více jak 13pixelů.


U ideální se již však rozdíl opět projevil. "Béčko" se drželo na hezkých čtyřech až pěti milimetrech (13 až 17 pixelů), avšak "Áčko" skočilo na pět až šest milimetrů (17 až 20 pixelů). A věřte že takovýto rozdíl je již opravdu znát.

Samotné hraní UT2004 bylo na obou panelech příjemné a odezva se projevovala jen u velmi rychlých pohybů. Při testování jsem provedl jednu lest pro ošálení "předsudků". Díky tomu, že byly panely na pohled k nerozeznání, jsem je jednoduše nechal na třetí osobě, který panel v mé nepřítomnosti dá na stůl. Teprve poté jsem se vrhnul do testování. Po deseti minutách jsem začínal mít strach, že nepoznám který je který. Pak jsem ovšem zapnul hru Half-Life 2 a bylo rozhodnuto. Acerem urychlené "Béčko" se u této hry projevilo menším rozmazáním textur a hran objektů. "Áčko" však nezaostávalo nikterak daleko a sem tam kousalo "Béčku" do zátylku.

Přehrávání filmů byl však daleko větší oříšek. Obvykle špatná odezva v tmavých scénách se zde pozorovat nedala. Ne že by byla natolik dobrá, ale díky špatnému odlišení odstínů v tmavých scénách. V tomto ohledu jsou na tom panely prakticky stejně.


Pozorovací úhly

Panel má udávané dost malé pozorovací uhly a to jak vertikální tak i horizontální. Jak si vedou v praktických testech? Bohužel se "předpověd" výrobce ukázala jako pravdivá.


Při pohledu pod úhlem 45° se prakticky nic nestane. Plynulost přechodů je stále zachována a obraz jen lehce ztratí kontrast. Černá se samozřejmě posune do světlejších tónů, to je však u TN+Film naprosto běžné. Rozdíl u monitorů je jen těžko pozorovatelný, jestli vůbec nějaký je.
Zvětšujeme-li však úhel, tak se "Áčko" ztratí o malinkou chvilku dříve. Je to opravdu divné, protože obvykle to u TN technologie bývá tak, že jeden parametr je na úkor druhého. Snížíme-li odezvu, tak by se měl snížit např. pozorovací úhel. To se v tomto ohledu ovšem nestalo a situace byla naprosto opačná. Nutno podotknout, že pokud se úhel zvětšil jen o malý kousek (cca 5°), tak se u 1951Bs objevil naprosto stejný obraz. Sice malinkatý rozdíl, ale přesto nějaký.
Dovolte mi udělat u těchto fotografií drobnou výjimku. Protože se panely chovaly naprosto stejně, tak jsem se rozhodl zachytit jeden obrovský neduh obou monitorů. První fotografie znázorňuje panel při klasickém 45°pohledu zespoda. Druhá je jen o něco málo zvětšený úhel. Co se však nestalo. Obraz naprosto zmizel a jakékoli sledování bylo naprosto vyloučeno. Sice zde nějaký náznak přechodů stále je, ale jen málokdo je schopen toto akceptovat.
Pohled ze spoda sice znovu odhalí obraz, ale je již značně znetvořen a barvy jsou naprosto špatně zobrazeny.