Duel chladičů pro Pentium 4: Arctic Cooling vs. Zalman
9.12.2003, Zdeněk Kabát, recenze
Přestože ještě nedávno dodával Intel ke svým procesorům tiché, kvalitní chladiče, nyní je s nejvyššími modely boxován sice účinný, ale relativně hlučný model. Proto jsme se rozhodli otestovat dvě tichá řešení pro Pentium 4 – Arctic Cooling Super Silent 4 Pro TC a Zalman CNPS7000-AlCu.
Kapitoly článku:
- Duel chladičů pro Pentium 4: Arctic Cooling vs. Zalman
- Arctic Cooling Super Silent 4 Pro TC
- Zalman CNPS7000A-AlCu
- Zalman CNPS7000A-AlCu - pokračování
- Originální chladič Intel (BOX)
- Srovnání a závěr
Chlazení je v dnešní době téma, jehož důležitost snad již není třeba zdůrazňovat. Dobré chlazení znamená nejen delší životnost, ale také možnost vyššího přetaktování. U procesorů Pentium 4 je tento problém hodně akutní, protože spotřeba a ztrátové teplo nejvyšších modelů se již blíží 100W. Ovšem i zde je třeba dělat kompromisy, protože dobré chlazení, nepočítáme-li vodní, může kolikrát znamenat i vysoký hluk.
Mýtus, že procesory AMD jsou počítající radiátory, je již dávno ten tam, neboť Pentium 4 s jádrem Northwood má standardní TDP na úrovni kolem 70-100W (nejnovější Pentium 4 Extreme Edition má TDP 101W). Donedávna to nebyl problém, protože byl k těmto procesorům dodáván relativně tichý a hlavně účinný boxovaný chladič. Bohužel časy se mění, a tak Intel změnil referenční chlazení, které je nyní sice kvalitní, ale hlučné (viz pátá stránka recenze). Proto jsme se rozhodli najít nějakou alternativu k tomuto chladiči.
Pozn.: Pentium 4 obsahuje na rozdíl od procesorů AMD kvalitní systém pro ukotvení chladiče, tzv. retenční modul. Jak asi víte, jedná se o plastový obdélník, v jehož rozích jsou „sloupky“ pro přichycení chladiče, takže ve většině případů stačí zaklapnout a pasiv je bez problémů na místě. Kromě toho, že modul je napevno přišroubován k desce, má tento systém ještě jednu výhodu – v 90% případů nepřekáží chladiči žádné součástky na desce, jak se tomu občas u Athlonů stává.
Obr. 1 – Retenční modul na desce Intel D850EMV2
Klikněte pro zvětšení
Nevýhodou ale je, že hlavně boxované chladiče Intelu mají až přehnaný přítlak, který může způsobit prohnutí desky. Může se pak stát, že jiný chladič nesedne a vy máte smůlu. Ovšem ostatní výrobci většinu aplikují jemnější způsob ukotvení, který vytváří dostatečný přítlak, ale není pro desku ohrožením.
Ještě by se hodilo připomenout, že s použitím jiného chladiče propadá u boxovaných procesorů záruka. Podle mého názoru ale většina distributorů toto pravidlo nedodržuje a navíc, asi těžko Vám někdo použití jiného modelu prokáže.
Jak jsme testovali?
V případě recenzování chladičů je vysoké ztrátové teplo vlastně výhodou, protože pak nejlépe poznáme schopnosti jednotlivých modelů. Proto jsme vzali procesor Pentium 4 3,06GHz z naší referenční sestavy, jehož TDP je vysokých 93,2W. Tato hodnota je dnes v podstatě maximem pro všechny procesory, nepočítáme-li monstra jako Pentium 4 Extreme Edition (které je původně serverovým procesorem).
Obr. 2 – Vnitřek testovací sestavy
Klikněte pro zvětšení
Použita byla základní deska Intel D850EMV2 s čipsetem i850E a zdroj Fortron FSP350-60PN(PF) s výkonem 350W a velmi tichým provozem. Pro naměřené teploty je také důležité chlazení celé sestavy – byla použita skříň AOpen H600B (miditower) s přídavným větrákem pro vysávání vzduchu (Arctic Cooling Fan Pro TC). Zdroj Fortron obsahuje 12cm větrák zespodu a odsává tedy horký vzduch přímo od chladiče procesoru. Pokojová teplota byla přibližně 20 °C.
Jako teplovodivou pastu jsem použil Arctic Cooling Silver Compound (25% stříbra), jejíž cena je přijatelná (jen kolem 80Kč za 0,5g) a tepelná vodivost cca 7,5W/mK. U jednotlivých chladičů je dodávána většinou silikonová pasta, případně pasta s nízkou příměsí stříbra.
Metodika testování
U každého chladiče jsem sledoval vždy tři teploty, které mi nabízejí čidla na desce – je to teplota CPU, patice a teplota ve skříni. Jedná se samozřejmě o subjektivní pozorování při teplotě kolem 20°C.
Dále jsem prováděl zátěžové testy se záznamem hodnot programem Motherboard Monitor, který dovoluje v libovolných intervalech logovat všechny možné údaje. Konkrétně jsem zatížení simuloval programem BurnK7, který jsem spustil dvakrát (kvůli Hyper-Threadingu) a nechal ho běžet 2,5 minuty. Další 2,5 minuty jsem nechal chladič, aby procesor opět ochladil. Zaznamenával jsem teploty CPU, patice a prostředí, které v dvouvteřinových intervalech naleznete v grafech.
U chladičů Arctic Cooling a Zalman jsem vytvořil ještě jeden graf (pro každý test), který používá delší dobu měření a přesněji vyjadřuje schopnosti chladiče. První minuta je „idle“, dalších pět minut 100% zátěž BurnK7 a zbylé 4 minuty se procesor ochlazuje zpět. Tyto grafy získáte po kliknutí na vložené pětiminutové.
Mýtus, že procesory AMD jsou počítající radiátory, je již dávno ten tam, neboť Pentium 4 s jádrem Northwood má standardní TDP na úrovni kolem 70-100W (nejnovější Pentium 4 Extreme Edition má TDP 101W). Donedávna to nebyl problém, protože byl k těmto procesorům dodáván relativně tichý a hlavně účinný boxovaný chladič. Bohužel časy se mění, a tak Intel změnil referenční chlazení, které je nyní sice kvalitní, ale hlučné (viz pátá stránka recenze). Proto jsme se rozhodli najít nějakou alternativu k tomuto chladiči.
Pozn.: Pentium 4 obsahuje na rozdíl od procesorů AMD kvalitní systém pro ukotvení chladiče, tzv. retenční modul. Jak asi víte, jedná se o plastový obdélník, v jehož rozích jsou „sloupky“ pro přichycení chladiče, takže ve většině případů stačí zaklapnout a pasiv je bez problémů na místě. Kromě toho, že modul je napevno přišroubován k desce, má tento systém ještě jednu výhodu – v 90% případů nepřekáží chladiči žádné součástky na desce, jak se tomu občas u Athlonů stává.
Obr. 1 – Retenční modul na desce Intel D850EMV2
Klikněte pro zvětšení
Nevýhodou ale je, že hlavně boxované chladiče Intelu mají až přehnaný přítlak, který může způsobit prohnutí desky. Může se pak stát, že jiný chladič nesedne a vy máte smůlu. Ovšem ostatní výrobci většinu aplikují jemnější způsob ukotvení, který vytváří dostatečný přítlak, ale není pro desku ohrožením.
Ještě by se hodilo připomenout, že s použitím jiného chladiče propadá u boxovaných procesorů záruka. Podle mého názoru ale většina distributorů toto pravidlo nedodržuje a navíc, asi těžko Vám někdo použití jiného modelu prokáže.
Jak jsme testovali?
V případě recenzování chladičů je vysoké ztrátové teplo vlastně výhodou, protože pak nejlépe poznáme schopnosti jednotlivých modelů. Proto jsme vzali procesor Pentium 4 3,06GHz z naší referenční sestavy, jehož TDP je vysokých 93,2W. Tato hodnota je dnes v podstatě maximem pro všechny procesory, nepočítáme-li monstra jako Pentium 4 Extreme Edition (které je původně serverovým procesorem).
Obr. 2 – Vnitřek testovací sestavy
Klikněte pro zvětšení
Použita byla základní deska Intel D850EMV2 s čipsetem i850E a zdroj Fortron FSP350-60PN(PF) s výkonem 350W a velmi tichým provozem. Pro naměřené teploty je také důležité chlazení celé sestavy – byla použita skříň AOpen H600B (miditower) s přídavným větrákem pro vysávání vzduchu (Arctic Cooling Fan Pro TC). Zdroj Fortron obsahuje 12cm větrák zespodu a odsává tedy horký vzduch přímo od chladiče procesoru. Pokojová teplota byla přibližně 20 °C.
Jako teplovodivou pastu jsem použil Arctic Cooling Silver Compound (25% stříbra), jejíž cena je přijatelná (jen kolem 80Kč za 0,5g) a tepelná vodivost cca 7,5W/mK. U jednotlivých chladičů je dodávána většinou silikonová pasta, případně pasta s nízkou příměsí stříbra.
Metodika testování
U každého chladiče jsem sledoval vždy tři teploty, které mi nabízejí čidla na desce – je to teplota CPU, patice a teplota ve skříni. Jedná se samozřejmě o subjektivní pozorování při teplotě kolem 20°C.
Dále jsem prováděl zátěžové testy se záznamem hodnot programem Motherboard Monitor, který dovoluje v libovolných intervalech logovat všechny možné údaje. Konkrétně jsem zatížení simuloval programem BurnK7, který jsem spustil dvakrát (kvůli Hyper-Threadingu) a nechal ho běžet 2,5 minuty. Další 2,5 minuty jsem nechal chladič, aby procesor opět ochladil. Zaznamenával jsem teploty CPU, patice a prostředí, které v dvouvteřinových intervalech naleznete v grafech.
U chladičů Arctic Cooling a Zalman jsem vytvořil ještě jeden graf (pro každý test), který používá delší dobu měření a přesněji vyjadřuje schopnosti chladiče. První minuta je „idle“, dalších pět minut 100% zátěž BurnK7 a zbylé 4 minuty se procesor ochlazuje zpět. Tyto grafy získáte po kliknutí na vložené pětiminutové.
