Enermax Fulmo: evoluce již osvědčeného?

Naposled jsme si od Enermaxu vyzkoušeli model Hoplite, který také nabídl "diskotékový" ventilátor řady Vegas a také řadu moderních prvků, jako třeba snadno přístupné diskové pozice. Fulmo v podstatě jde v jeho šlépějích, ovšem snad jeho příkladu nebude držet tak těsně, protože Hoplite měl přeci jen k dokonalosti daleko.

 

Při pohledu na skříň Fulmo nás ale napadne jedna věc, a sice, že tato skříň je velmi podobná řadě CM690 od Cooler Masteru. Tu si ale ostatně vzal za vzor i Gelid u své DarkForce (recenze) a není divu, když jde o celkem úspěšný design. Enermax si ale vzhled upravil dle svého a nezapomněl ani na praktická vylepšení. A navíc také využil jiný materiál pro stavbu, a to konkrétně 0,7mm SGCC namísto častěji využívané 0,8mm oceli SECC. Ocel SGCC by přitom měla být o něco pevnější, což kompenzuje její menší tloušťku.

Enermax Fulmo přišel dobře zabalený v černé krabici, kde jej chránily polystyrenové bloky a samozřejmě také igelit. Díky tomu přišla skříň bez škrábance.

Skříně Fulmo jsou tedy k dispozici ve dvou verzích, které se liší především v oblasti chlazení, v důsledku toho mají i odlišné bočnice a pak má model ECA892BG-BL z nějakého důvodu namísto dvou předních portů USB 3.0 pouze jeden. Co se týče výbavy ventilátorů, pak zmíněný model rovněž postrádá typ Vegas a namísto toho má modře podsvícený pár v přední pozici. Pak se liší i v tom, že postrádá vrchní ventilátor, namísto velkého bočního má šest pozic pro 120mm kousky a chybí mu regulátor otáček ventilátorů. Testovaný model ECA892AG-BL má tedy lepší výbavu, a i proto se označuje také jako Fulmo Advanced.

Základem je tedy méně často využívaný materiál SGCC o tloušťce 0,7 mm, čímž se tato skříň v podstatě řadí mezi standard. Jako moderní model nám nabídne dva porty USB 3.0, k tomu firemní ventilátory Vegas s různými styly podsvícení (celkem šest, včetně kompletního vypnutí) a také nechybí vrchní zkosená vrchní dokovací stanice pro pevné disky s rozhraním SATA (typický znak skříně CM690 II Advanced) a regulátor otáček pro tři dodávané ventilátory Vegas (zadní má asi smůlu).

Jinak Enermax zmiňuje vrchní kryt, jímž můžeme ucpat ventilátorové pozice, možnost instalace až 41 cm dlouhých grafických karet, přičemž pro pevné disky zůstanou vertikální pozice a také zajištění zdroje pomocí pásky se suchým zipem. To už jsme mohli někde vidět a ne náhodou to bylo u zmíněného Gelid DarkForce. Co se týče procesorových chladičů, pak situace je lepší u modelu ECA892AG, kde mohou mít až 160 mm a u ECA892BG to je 151 mm, ovšem s ventilátory umístěnými v bočnici, což k sobě jaksi moc nejde. V takovém případě si připočtěte v obou případech alespoň 25 mm, a to už musí stačit.

Máme tu tedy počítačovou skříň typu Middle Tower, která vychází z řady CM690 od Cooler Master, nebo spíše Gelid DarkForce, s níž má společný jeden prvek. Tím je, jak uvidíte v další kapitole, systém napájení ventilátorů, který je v podstatě stejný a jen to ukazuje, že skříně mají nejen stejný základ, ale i některé detaily. Bylo by ostatně naivní se domnívat, že dnes výrobci počítačových skříní vytvářejí každý model dle vlastního originálního návrhu a vyrábějí je ve vlastních továrnách. I když by to bylo jistě zajímavější.

Když se podíváte na přední panel, který lze mimochodem opatrným trhnutím oddělit od zbytku skříně (opět viz druhá kapitola), uvidíte postranní plastové části opatřené stříbrně zbarvenými lištami. Panel je zpracován obvykle s použitím černého perforovaného plechu (ten je dole profilován do tvaru podlouhlých šestiúhelníků), jenž bude sloužit jako záslepky čtyř 5,25" šachet i jako hrubý prachový filtr dvou předních ventilátorů. Nakonec Enermax nezapomněl na čelo skříně umístit také své lesklé logo.

Levá bočnice skříně je také vyložena velkým panelem s miniaturními otvory a ten je obohacen o dvě ventilátorové pozice. Do nich se vejdou 180mm modely, přičemž jeden takový z firemní řady Vegas je již na svém místě, aby mohl proudem vzduchu oblažit především grafickou kartu či karty.

Pravá bočnice ukáže stejně jako zmíněný Gelid jednu ventilátorovou pozici pro 90mm či 120mm model, jenž však musí být nízkoprofilový (15 mm). Jeho úkolem je ochlazovat základní desku zezadu, respektive oblast procesorového socketu, která se může od něj zahřívat. To však v dnešní době kvalitních procesorových chladičů, moderních desek s měděnými vrstvami a už ne tak nenažraných procesorů není tak užitečný prvek. Spíše bych tedy řekl, že to je zbytečnost.

Bočnice jinak má stejně jako ta nalevo zadní úchyt pro snadnější vysunutí a jinak drží pomocí dvojice přítlačných šroubků.

Nyní se přesuneme k zadnímu panelu, kde se Enermax snažil využít veškerý prostor. Je tu tak celkem osm záslepek pro rozšiřující karty (standardní počet je sedm), dále celkem pět krytých otvorů pro hadičky vodního chlazení, kabely, nebo cokoliv jiného a pak nás už nemůže překvapit spodní pozice pro napájecí zdroj, který se díky vysokým nohám snadno dostane ke vzduchu i zespoda. A naopak nahoře můžete vidět hned pod perforovaným panelem malou packu, díky němuž budeme moci část vrchního krytu skříně vysunout a vyčistit. Zbytek totiž obsahuje porty, takže by manipulace s ním nebyla tak snadná.

Zadní ventilátorová pozice je uzpůsobena (naštěstí) pouze pro jednu velikost, a to tu největší možnou - 120 mm. V ní je připraven ventilátor, který jako jediný z dodávaných není podsvícený typ Vegas. Zpracování roštu před ním je klasické.

Ještě jsme si neukázali Enermax Fulmo seshora a zespoda. Nahoře najdeme především panel s ovládacími prvky a konektory. Výbava je celkem bohatá a patří mezi ni dva modré USB 3.0, stejně tolik portů USB 2.0, dva audio (3,5mm pro sluchátka a mikrofon), tlačítka Reset a Power. V postranních částech panelu lemujících dokovací stanici pro 3,5" či 2,5" HDD/SSD s rozhraním Serial ATA pak máme podlouhlý regulátor otáček ventilátorů a také další tlačítko, jímž budeme cyklicky přepínat mezi různými módy podsvícení ventilátorů Vegas. Nakonec můžete vidět odnímatelný panel, který má stejný povrch jako část předního.

Mezi zmíněné módy patří následující: vypnuto, vše zapnuto, dvě dvojice LED (propeller), tři dvojice LED (triple propeller), blikání (flash) a vegas. Ten znamená automatické přepínání mezi režimy propeller, triple propeller a lighthouse, takže nic pro epileptiky. Ovladač si také pamatuje své nastavení a jeho poslední funkcí je vypnutí všech LED ve ventilátorem po stisknutí po dobu alespoň 3 sekund.

Spodní část skříně ukáže své velké plastové podstavce opatřené gumovými podložkami a pak také prachový filtr pod pozicí napájecího zdroje. Ten však není vůbec snadné vyjmout, protože je přiskřípnutý plastovýma nohama skříně a ty mají své šroubky schované pod nalepenými gumovými podložkami. Nejlepší tedy bude tento filtr čistit přímo ve skříni, což tedy není zrovna ideální. Pak je tu také velký průduch krytý stejně provedeným filtrem, ale ten už je možné celkem snadno zespoda vyháknout. Vidíme v něm množství různě posazených otvorů, z nichž jsou však opravdu použitelné jen čtyři určené pro 120mm ventilátor.

Spodní část této skříně tedy není provedena zrovna ideálně, ale není tu žádný nepřekonatelný problém. Spíše potíže vyplývající z toho, jak se Enermax snažil upravit již existující návrh.