Gigabyte Aorus FO48U: obří 120Hz 4K OLED pro hráče

Gigabyte Aorus FO48U je herním monitorem, a tak se začneme věnovat nejprve hraní. To je totiž primárním účelem monitoru, ke kterému má solidní předpoklady. Podporuje 120Hz frekvenci, disponuje speciálními režimy pro hraní různých typů her, které lze doplnit o funkce, jako je Aim Stabilizer, Black Optimizer nebo přidání zaměřovače. V neposlední řadě nechybí ani Adaptive Sync (synchronizační technologie), jako je AMD FreeSync. Ačkoli Nvidia G-Sync není oficiálně podporován, s pomocí ovladačů se dá synchronizace zapnout i na kartách společnosti Nvidie (otestováno na herním notebooku Gigabyte Aorus 15P s GeForce RTX 3080).

 

 

Ve výsledku to není zas tak složité. V ovládacím panelu Nvidia zapnete G-Sync a ačkoli zahlásí, že monitor není schválen jako kompatibilní, a tedy nejenže nemá čip od Nvidie nutný pro certifikaci G-Sync nebo G-Sync Ultimate, ale dokonce nemá oficiálně ani nejnižší certifikaci G-Sync Compatible (která čip nevyžaduje), funguje to. Doporučuji pak stáhnout G-Sync Pendulum Demo od Nvidie a přesvědčit se, zda vše pracuje tak, jak má. V levém horním rohu by se mělo u položky G-Sync objevit kolečko a aplikace umožňuje i přepínat mezi různými režimy, takže se můžete podívat i na to, jak to vypadá bez G-Sync. Pokud není G-Sync aktivní i přes nastavení v ovladačích Nvidia, koukněte do OSD monitoru (nebo do OSD Sidekick), zda je vůbec Adaptive Sync nastaven v monitoru.

 

 

Pokud se to zdárně podaří, můžete si užívat synchronizaci s kartami AMD i Nvidia. Ideálně to chce připojit vše přes HDMI 2.1, abyste si mohli užít plný rozsah do 120 Hz, a to i ve 4K rozlišení (pokud to zvládne HW). V některých aplikacích si trhání obrazu bez Adaptive Syncu všimnete dost výrazně, což se týká třeba tohoto kyvadla. Dost je to vidět i v 3DMarku Time Spy při výraznějších horizontálních pohybech. Ostatně se o tom můžete přesvědčit ve videu níže.

 

Srovnání obrazu ve 4 aplikacích bez synchronizace a se zapnutým Nvidia G-Sync (slow-motion video).

 

U her pochopitelně záleží na tom, jakou synchronizační technologii použijete. Klasický V-Sync má své mouchy (větší lagy a podobně), ale hry jsou s ním bez výraznějšího trhání obrazu, takže mezi V-Sync a G-Sync (nebo FreeSync) si z hlediska trhání obrazu asi většinou nevšimnete výraznějšího rozdílu, nicméně horší to už může být se zpožděním (např. v Call of Duty: Warzone V-Sync dobře fungoval v nižších rozlišeních, ale na 4K už nestačil). Obecně je lepší řešit/eliminovat trhání obrazu pomocí monitoru a nechat grafickou kartu, ať posílá obraz svým tempem.

 

Nezapomínejte však na to, že jsou zde různé závislosti mezi funkcemi a např. při aktivaci Adaptive Syncu si nebudete moci zapnout Aim Stabilizer, který lze aktivovat jen při nastavení frekvence na 120 Hz a v podstatě do obrazu vkládá černé snímky (tato funkce je také známá jako Black Frame Insertion). Obraz je ale znatelně tmavší (aby ne, když je polovina snímků černá), nicméně tento způsob vykreslování snímků trochu pomáhá vylepšit zaměřování (alespoň pocitově).

 

Velmi užitečnou funkcí byl (alespoň pro mě) při hraní Crosshair aneb pomocný zaměřovač. Ten pochopitelně nereaguje na jemné pohyby v rámci hry, kdy postava během nebo dýcháním svým skutečným herním zaměřovačem trochu hýbe, ale na rychlé nalezení a vnímání polohy místa, kam střílíte, to funguje naprosto bezvadně. Při testování to byl velmi užitečný pomocník především v Call of Duty: Warzone, které má poměrně nevýrazný zaměřovač.

 

 

 

OSD Sidekick umožňuje vytvořit si i vlastní zaměřovače (monitor má paměť na 3 pozice) a je zde i jednoduché "malování", kde to můžete udělat. Zaměřovače lze také importovat a exportovat. Uvítal bych však, kdyby Gigabyte umožnil importovat např. PNG soubory nebo vektory (EPS, SVG), případně něco podobného. Nakreslit pěkný zaměřovač bitmapovým způsobem je hodně komplikované a není jasné, co je vlastně oním formátem pro import a export (zda je to něco běžného nebo proprietární formát Gigabytu).

 

 

Z dalších herních pomůcek tu máme Black Equalizer. Je to taková paradoxní funkce, neboť potlačuje to, co od monitoru obvykle chceme, tedy vysoký kontrast. V některých hrách není vysoký kontrast vždy žádoucí, takže výhody monitoru OLED se zde mohou stát nevýhodou. Black Equalizer pomáhá prosvětlit stíny ve hře, takže je v nich lépe vidět, co se tam skrývá. U monitoru lze tuto funkci nastavit od 0 do 20, přičemž ve většině herních režimů se pohybuje někde kolem 10 nebo lehce nad.

 

 

 

 

Nesmíme zapomenout ani na to, že monitor podporuje HDR režimy. Celkem zde nabízí 4 přednastavené HDR módy, které hrám mohou dodat při správném nastavení zajímavější vzhled. Faktem bohužel je, že monitor má poměrně nízký jas při velkém zastoupení jasných ploch, takže jasný obraz na monitoru ani v HDR režimu zdaleka nesvítí, že by vypaloval oči a výrazněji přesvítil okolní světlo. Pokud jsou ale ve scéně malá světlá místa (např. plápolající pochodeň), umí je rozsvítit pěkně.

 

HDR si velmi dobře užijete i při hraní třeba na PlayStationu 5. Konzole umí poslat HDR obraz na monitor, i když na to sama hra nebyla udělána, takže monitor pak dokáže detekovat HDR vstup a adekvátně tomu se přenastavit na HDR režimy (nečekejte však zásadní rozdíly). Spousta her pochopitelně HDR umí sama o sobě a monitor pak automaticky funguje v HDR režimu. Nezapomeňte však provést správnou kalibraci HDR, abyste nenadávali, že monitor něco divně zobrazuje, když je to jen špatným nastavením.