HP L1740 - digitální 17" LCD za hubičku
19.4.2005, Zdeněk Kabát, recenze
Většina z Vás, kteří jste se začali poohlížet po novém monitoru, jste jistě zabrousili i do oblasti levnějších monitorů. Když pomineme Acery, tak k nejlevnějším 17" LCD monitorům s DVI vstupem patří HP L1740.
Kapitoly článku:
- HP L1740 - digitální 17" LCD za hubičku
- Specifikace, ovládání a software
- Kvalita obrazu a praxe
- Závěr
Rozlišení a kvalita interpolace
Jak jistě víte, LCD displeje mají tu vlastnost, že obsahují pevný počet obrazových bodů. V případě 17" LCD jich je 1280x1024 (poměr stran je tedy 5:4) a pokud tedy chcete rozlišení snížit, dochází k interpolaci. V praxi to znamená, že barvy pro jednotlivé pixely na monitoru budou zprůměrovány z okolních barev a dojde k lehkému rozmazání. Navíc se při rozlišení 1024x768 změní poměr stran na 4:3.
Kvalita interpolace monitoru HP L1740 je docela slušné, nejedná se o špičku, ale ani nebudete obrazem znechuceni. Samozřejmě je nutné vypnout ClearType, který by vám jinak obraz "rozplizl" ještě více. Písmo bylo dobře čitelné.
Doba odezvy
Jeden z nejdůležitějších faktorů pro hodnocení LCD monitorů je doba odezvy. Výrobci v současnosti uvádějí u svých LCDček hodnoty od 25ms do minimálních 8ms, ovšem ne všemu lze také věřit. Ideální by bylo uvádět reálnou hodnotu pro přechod z šedé do šedé, navíc rozdělenou na rise/fall, tedy čas rozsvícení a zhasnutí. Protože to ale není nikde definováno, mohou si firmy psát, co chtějí.
Testovaný monitor HP má avizovanou dobu odezvy 13ms, což jsem ověřoval typickým způsobem - fotka výše je pořízena v TFT Testeru při čase 1/80 sekundy. Protože při 60Hz se nový snímek zobrazuje vždy po 17ms, závěrka zachytila cca 12,5ms, a je vidět de facto jeden celý čtverec (jeden mizí, část dalšího se objevuje), dá se doba odezvy HPčka potvrdit (nachází se právě mezi 13 a 17ms), což je skvělé.
V praxi je takto nízká doba odezvy velmi dobrá. Nejvíc mi setrvačnost LCD monitorů vždy vadí při skrolování textu ve Windows, což je v případě displeje HP v pořádku. Stejně tak hraní akčních her je stravitelné, o filmech ani nemluvím, protože tam stačí odezva i kolem 25-30ms.
Homogenita podsvícení
Rovnoměrnost podsvícení mi přišla také v pořádku. Těžko odhadnout, kolik lamp displej obsahuje, ale kromě okrajů monitoru jsem si žádné chyby nevšiml (testováno v noci na černé ploše při plném jasu).
Jas a kontrast
Podsvícení monitoru je velmi intenzivní, o čemž svědčí i deklarovaný jas 300 cd/m2. Při plném nastavení jasu lze na monitor koukat jen přes den při ostřejším světle, pak je vše krásně čitelné, ovšem je-li již větší šero, bolí z maximálního podsvícení oči. Při běžném používání přes den je vhodné nastavení kolem 80, večer pak tak 50-60.
Klikněte pro zvětšení
Kontrast je také velmi dobrý, test v PassMarku ukázal lehký rozdíl i mezi 0% a 4% černou. Ovšem druhá věc je, že černá není úplně černá a hlavně ve večerních hodinách je to znatelné. I když toleruji, že se jedná o LCD monitor (což bych v této recenzi asi měl :-), tak přesto nehodnotím kontrast zcela kladně. Avizovaná hodnota vysoká, ale černá by mohla být tmavší.
Barevné podání
Dalším důležitým bodem je barevné podání a schopnost zobrazit co největší množství barevných odstínů. K otestování jsem použil také software od PassMarku, ve kterém naleznete testovací obrazce s přechody jednotlivých barevných složek. Dále jsem si vytvořil kruhový přechod ve Photoshopu, ten vidíte na následujících snímcích.
Klikněte pro zvětšení
Na první pohled je jasné, že HP používá dithering, čili přechod mezi dvěma odstíny barvy jejich plynulým zamícháním mezi sebe. Nepodporuje plně 24-bitové barvy, ale některé doplňuje právě tímto prolínáním (což je ale případ drtivé většiny monitorů pod 16ms). Nicméně barevné podání je vcelku dobré.
Pozorovací úhly
A jsem u největší slabiny monitoru od HP. Úhly pohledu jsou v porovnání s dražšími displeji poměrně špatné a pokud jste od monitoru kolem 50cm, tak první barevné změny jde sledovat už s očima v úrovni rámečku. Horizontálně obraz žloutne, a to relativně brzy, takže na širší publikum u vašeho oblíbeného filmu můžete zapomenout. Vertikálně jde pak obraz domodra, což také není nic moc.
Klikněte pro zvětšení
Vliv nízkých pozorovacích úhlů na zobrazení jde velmi dobře sledovat v gamma testu PassMarku. Jedná se o řadu jednolitých odstínů dané barvy na ploše se jemnou mřížkou a lidskému oku se vždy zdá, že daný odstín splývá s okolím. Když jsem ale pohyboval hlavou nahoru, postupně se znatelně měnil kontrast a gamma. Špatné úhly mají také dopad na používání rotační funkce monitoru, kde ani při kolmém pohledu nemáte jisté barvy.
Jak jistě víte, LCD displeje mají tu vlastnost, že obsahují pevný počet obrazových bodů. V případě 17" LCD jich je 1280x1024 (poměr stran je tedy 5:4) a pokud tedy chcete rozlišení snížit, dochází k interpolaci. V praxi to znamená, že barvy pro jednotlivé pixely na monitoru budou zprůměrovány z okolních barev a dojde k lehkému rozmazání. Navíc se při rozlišení 1024x768 změní poměr stran na 4:3.
Kvalita interpolace monitoru HP L1740 je docela slušné, nejedná se o špičku, ale ani nebudete obrazem znechuceni. Samozřejmě je nutné vypnout ClearType, který by vám jinak obraz "rozplizl" ještě více. Písmo bylo dobře čitelné.
Doba odezvy
Jeden z nejdůležitějších faktorů pro hodnocení LCD monitorů je doba odezvy. Výrobci v současnosti uvádějí u svých LCDček hodnoty od 25ms do minimálních 8ms, ovšem ne všemu lze také věřit. Ideální by bylo uvádět reálnou hodnotu pro přechod z šedé do šedé, navíc rozdělenou na rise/fall, tedy čas rozsvícení a zhasnutí. Protože to ale není nikde definováno, mohou si firmy psát, co chtějí.
Testovaný monitor HP má avizovanou dobu odezvy 13ms, což jsem ověřoval typickým způsobem - fotka výše je pořízena v TFT Testeru při čase 1/80 sekundy. Protože při 60Hz se nový snímek zobrazuje vždy po 17ms, závěrka zachytila cca 12,5ms, a je vidět de facto jeden celý čtverec (jeden mizí, část dalšího se objevuje), dá se doba odezvy HPčka potvrdit (nachází se právě mezi 13 a 17ms), což je skvělé.
V praxi je takto nízká doba odezvy velmi dobrá. Nejvíc mi setrvačnost LCD monitorů vždy vadí při skrolování textu ve Windows, což je v případě displeje HP v pořádku. Stejně tak hraní akčních her je stravitelné, o filmech ani nemluvím, protože tam stačí odezva i kolem 25-30ms.
Homogenita podsvícení
Rovnoměrnost podsvícení mi přišla také v pořádku. Těžko odhadnout, kolik lamp displej obsahuje, ale kromě okrajů monitoru jsem si žádné chyby nevšiml (testováno v noci na černé ploše při plném jasu).
Jas a kontrast
Podsvícení monitoru je velmi intenzivní, o čemž svědčí i deklarovaný jas 300 cd/m2. Při plném nastavení jasu lze na monitor koukat jen přes den při ostřejším světle, pak je vše krásně čitelné, ovšem je-li již větší šero, bolí z maximálního podsvícení oči. Při běžném používání přes den je vhodné nastavení kolem 80, večer pak tak 50-60.
Klikněte pro zvětšení
Kontrast je také velmi dobrý, test v PassMarku ukázal lehký rozdíl i mezi 0% a 4% černou. Ovšem druhá věc je, že černá není úplně černá a hlavně ve večerních hodinách je to znatelné. I když toleruji, že se jedná o LCD monitor (což bych v této recenzi asi měl :-), tak přesto nehodnotím kontrast zcela kladně. Avizovaná hodnota vysoká, ale černá by mohla být tmavší.
Barevné podání
Dalším důležitým bodem je barevné podání a schopnost zobrazit co největší množství barevných odstínů. K otestování jsem použil také software od PassMarku, ve kterém naleznete testovací obrazce s přechody jednotlivých barevných složek. Dále jsem si vytvořil kruhový přechod ve Photoshopu, ten vidíte na následujících snímcích.
Klikněte pro zvětšení
Na první pohled je jasné, že HP používá dithering, čili přechod mezi dvěma odstíny barvy jejich plynulým zamícháním mezi sebe. Nepodporuje plně 24-bitové barvy, ale některé doplňuje právě tímto prolínáním (což je ale případ drtivé většiny monitorů pod 16ms). Nicméně barevné podání je vcelku dobré.
Pozorovací úhly
A jsem u největší slabiny monitoru od HP. Úhly pohledu jsou v porovnání s dražšími displeji poměrně špatné a pokud jste od monitoru kolem 50cm, tak první barevné změny jde sledovat už s očima v úrovni rámečku. Horizontálně obraz žloutne, a to relativně brzy, takže na širší publikum u vašeho oblíbeného filmu můžete zapomenout. Vertikálně jde pak obraz domodra, což také není nic moc.
Klikněte pro zvětšení
Vliv nízkých pozorovacích úhlů na zobrazení jde velmi dobře sledovat v gamma testu PassMarku. Jedná se o řadu jednolitých odstínů dané barvy na ploše se jemnou mřížkou a lidskému oku se vždy zdá, že daný odstín splývá s okolím. Když jsem ale pohyboval hlavou nahoru, postupně se znatelně měnil kontrast a gamma. Špatné úhly mají také dopad na používání rotační funkce monitoru, kde ani při kolmém pohledu nemáte jisté barvy.
