Levné, drahé paměti - jaké koupit?
- Levné, drahé paměti - jaké koupit?
- Burst přenosy, frekvence
- Nastavení frekvencí u Athlonu 64
- Testovací sestava, testy frekvence
- ...testy frekvence a jejich hodnocení
- Testy časování
- ...testy časování a jejich hodnocení
- Porovnání vlivů časování a frekvence
- ...porovnání vlivů časování a frekvence, hodnocení, závěr
Protože testování jednotlivých parametrů je více než zdlouhavé a velmi problematické, rozhodl jsem se postupovat jinak. Všemožně zkoušet propustnost v programech jako SiSoft Sandra v okamžiku, kdy tyto preferují rychlost burst přenosů, mi nepřišlo právě přínosné, navíc se domnívám, že uživateli to také moc nezodpoví otázku, zda si pořídit paměti levné (= pomalé) či drahé (= rychlé). Test jsem proto pojal tak, že jsem vyzkoušel následující:
- 1. Jaký vliv budou mít různé frekvence při zachování časování.
2. Jaký vliv budou mít různá časování při zachování frekvence.
Při tom jsem vycházel z toho, jak vypadá situace na trhu s paměťmi DDR SDRAM. Neprovádím tedy zkoumání, jaký vliv má parametr Row Precharge, nýbrž srovnání, jaký zhruba výkon by měly paměti různých cenových kategorií.
Testovací sestava
K testování byla použita následující sestava:
- Athlon 64 X2 3800+, 2.0 GHz, jádro BH-E4
- LANParty UT nF4 Ultra-D, čipset nForce 4, aktuální BIOS, ovladače verze 6.66
- 2x 512MB Corsair 4400CL25, DDR550 paměti založené na 256Mbit čipech Samsung TCCD s časováním 8-4-4-2.5 při frekvenci 275 MHz, double-sided moduly
- GeForce 6600GT, ovladače ForceWare 81.85
- Windows XP SP2 se všemi aktuálními záplatami, DirectX 9.0c October 2005 Redistributable
Použité paměti jsou jedny z nejlepších, které dnes můžete koupit. Sice to není úplně to nejúžasnější (tím jistě byly G.Skill DDR600 s tCL=2.5T), avšak v dnešní době, kdy už se Samsungy TCCD téměř nevyrábí, jsou tyto Corsairy velmi dobrou volbou.
Dvoujádrový procesor byl použit z toho důvodu, že se u něj dá očekávat větší vliv rychlosti pamětí - každé jádro má totiž vlastní požadavky na paměťovou propustnost. CPU ale nebyl přetaktován, takže výsledky odpovídají frekvenci 2.0 GHz a ani s nejlepším časováním nebylo možné v Sandře dosáhnout hranice 6000 MB/s. Zatížení kladené na paměti u vysoce taktovaných procesorů (jako například Athlon 64 FX57) bude ještě výrazně vyšší než u tohoto dvoujádrového čipu.
Testy frekvence
Jako první faktor ovlivňující výkon jsem si vzal na mušku frekvenci. Časování bylo za všech okolností stabilní a dosahovalo následujících hodnot:
Parametr | Nastavení |
Command rate CAS Latency (tCL) RAS to CAS Delay (tRCD) Minimum RAS Active Time (tRAS) Row Precharge (tRP) Row Cycle Time (tRC) Row Refresh Cycle Time (tRFC) Row Active to Row Active Delay (tRRD) Write Recovery Time (tWR) Write to Read Delay (tWTR) Read to Write Turnaround (tRWT) Refresh Time (tREF) Write CAS Latency (tWCL) | 1T 2.5T 3T 11T 3T 9T 11T 3T 2T 1T 2T 3120 cyklů 1T |
Jedná se tedy o jakéhosi typického zástupce levnějších modulů. Ty jsou sice často oficiálně nastaveny na 8-4-4-3, avšak výše zmíněné volby obvykle zvládají také (v nejhorším s mírně zvýšeným napětím). Použité paměti Corsair zvládaly toto nastavení až do frekvence 250 MHz (DDR500).
Nejprve se podívejme na test Sandra. Průběh křivky znázorňující propustnost je poměrně zajímavý. Od 100 do 182 MHz roste výkon poměrně rychle, pak však dochází ke zlomu a křivka se stává plošší. Další nárůst frekvence nepřináší ani zdaleka takový benefit - mezi 200 a 250 MHz je nárůst pouze 300 MB/s, což je zhruba stejně jako mezi 133 a 142 MHz !
Obdobný výsledek lze zaznamenat i na testu latence v programu Everest. Zde také u nižších frekvencí dochází k zásadním poklesům (mezi 100 a 183 MHz se jedná o pokles o třetinu !), zatímco u vyšších je urychlení zcela minimální. O čem to vypovídá? Zřejmě je zde na vině samotný řadič pamětí, který na frekvenci 2.0 GHz zřejmě neposkytuje adekvátní rychlost na to, aby využil paměti rychlejší než DDR400. Stejně tak se ale může jednat o nedoladěný návrh tohoto řadiče, který prostě s tak rychlými paměťmi nepočítá.
Frekvence | 133 MHz | 166 MHz | 200 MHz | 222 MHz | 250 MHz |
Výkon ↑ | 94% | 98% | 100% | 101% | 103% |
V testu 3DMark 2001 lze pozorovat, že nárůsty s vyšší frekvencí opět nejsou tak razantní. Naopak při použití pamětí DDR266 je dosaženo o cca. 6 procent nižšího skóre, což není zanedbatelné.
Frekvence | 133 MHz | 166 MHz | 200 MHz | 222 MHz | 250 MHz |
Výkon ↑ | 83% | 92% | 100% | 103% | 106% |
V případě Doomu 3 jsou propady mnohem větší. DDR266 jsou o skoro 20 procent pomalejší než DDR400. To je zřejmě dáno faktem, že Doom 3 je velmi paměťově náročný - hra je plynulá pouze s 1 GB či větším množstvím paměti. Opět je ale vidět, že frekvence nad 200 MHz nepřináší tolik očekávaný efekt - 50 MHz "nad limit" znamená o šest procent víc snímků za vteřinu, zatímco 33 MHz pod limit hned ztrátu ve výši osmi procent.
Frekvence | 133 MHz | 166 MHz | 200 MHz | 222 MHz | 250 MHz |
Výkon ↑ | 87% | 95% | 100% | 103% | 105% |
Half-Life 2... výsledky obdobné jako u Doomu 3, jen rozdíly jsou trochu menší.
Frekvence | 133 MHz | 166 MHz | 200 MHz | 222 MHz | 250 MHz |
Výkon ↑ | 91% | 96% | 100% | 102% | 104% |
Unreal Tournamet 2004 sice není žádná novinka, přesto i zde je viditelný trend zaznamenaný u ostatních her. Tato hra ale není tak náročná na paměť jako Doom 3 a Half-Life 2, a tedy ani rozdíly ve výkonu nejsou tak veliké.