Logitech Speaker System Z906: prostorově za 8000
9.6.2011, Petr Štefek, recenze
Do testu se nám dostala vlajková loď společnosti Logitech v oblasti reproduktorů k PC. Zbrusu nový set 5.1 se chlubí výkonem a také integrovanými převodníky pro dekódování prostorového zvuku.
Kapitoly článku:
- Logitech Speaker System Z906: prostorově za 8000
- Logitech Speaker System Z906 - bližší pohled
- Jak to celé hraje?
- Závěr
Logitech Speaker System Z906 (dále už jen Z906) na první pohled zaujme pěkně provedenými satelity, které mají solidní hmotnost. Svorky pro připojení reproduktorových kabelů jsou také plně dostačující a přibalená tenká „dvojka“ je tak akorát. Reproduktory přední jsou zcela shodné s těmi efektovými, což považuji za poměrně značný nešvar i u běžných domácích kin, protože levý a pravý přední kanál je zaměstnán zpravidla nejvíce a leží mu na bedrech vše od běžných filmových a herních zvuků až po hudbu. Proč tedy neudělat právě tyto dva reproduktory objemnější s lepší ozvučnicí?
Centrální reproduktor bych naopak uvítal plošší, aby se bez problémů vměstnal pod monitor. Centrální reproduktor Z906 vám sedí mezi monitorem a klávesnicí a působí rušivě. Možnou variantou je montáž na zeď za monitorem někde ve výši hlavy. Pokud tedy podobnou zeď máte, pak je téměř vyhráno.
Efektové reproduktory jsou shodné s těmi předními z hlavních kanálů a opět se zde počítá s montáží na zeď. Samozřejmě si je můžete umístit v rámci možností zachování prostorového uskupení 5.1 kde chcete, ale raději počítejte spíše s učebnicovým zapojením ve stejné vzdálenosti od sebe a nejlépe přímo za vaší židlí. Logitech Z906 totiž nemá kalibrační mikrofon a jeho doladění může dát pěkně zabrat.
Hlavní ovladač je poměrně nehezká plastová bedýnka, která ovšem poskytuje všechny důležité informace o použitém vstupu, módu sterea, dekódování nebo ladění hlasitosti všech důležitých sekcí. Potenciometr ovládání hlasitosti má poměrně slušně vyřešeno informování o hlasitosti pomocí diod, které zesilují své svícení na základě toho, jak moc snižujete nebo zvyšujete hlasitost až následně dojde ke zhasnutí nebo rozsvícení další.
Dálkový ovladač je asi ten nejlevněji vypadající, jaký jsem kdy v životě viděl. Pro srovnání jsem vyfotil dálkový ovladače Onkyo HDX-22HD, které stojí o malinko více. Je zde jasně vidět, že Logitech sám moc s nasazováním do obývacích pokojů nepočítá a dálkové ovládání je skutečně nouzové.
Vlevo ovladač k Logitech Z906, vpravo ovladač k Onkyo HDX-22HD.
Hlavní jednotka, které ukrývá zesilovač, dekodéry a basový měnič, je poměrně lehká. Osobně tipuji poloviční hmotnost oproti setu Logitech Z-2300. Dokonce i jednotka reproduktorů AE Aego M je podstatně těžší. Nechápu rovněž absenci pasivního žebrování pro chlazení výkonové části, která by značně pomohla, protože při vyšších hlasitostech je zadní strana subwooferu poměrně horká a velmi teplá při nezatíženém systému, což také leccos naznačuje.
Vstupy jsou v případě hlavní jednotky luxusní. Máme zde dva optické vstupy, na které můžete přivést signál z přehrávače nebo zvukové karty (v případě kodeku to raději nezkoušejte, protože jeho kvalita je typicky nízká). Dále zde máme klasické cinch pro stereo a 3.5 jacky pro rozšiřující kanály. Teoreticky by to tedy mohlo znamenat, že výrobce chce dát prostor majitelům kvalitnějších zvukových karet s RCA výstupy a docílit tak kvalitnější reprodukce (bohužel, jak uvidíme v další kapitole, se má očekávání nedočkala naplnění). Příjemný je také digitální koaxiální vstup, který ovšem málokdo využije.
Výkon jednotky Logitech uvádí jako 5 x 67 W RMS + 165 W RMS pro basovou jednotku. Tento ukazatel se mi jeví jako nepříliš důvěryhodný a pokud by tomu tak bylo, jistě by neměl problém ukočírovat malé satelity a prohnat závěsy jejich reproduktorů až do krajnosti.
Reproduktory jsou připojovány na svorky a lze využít dvoulinek o velmi malém průřezu, což ostatně ani v této kategorii nemůže být považováno za chybu. V případě, že si již budete jisti umístěním reproduktorů, doporučuji zajít koupit obyčejnou měděnou dvoulinku o průřezu do 1.5 mm a nahradit dodávané kabely. Pokud ne, alespoň si je zkraťte dle potřeby. Osobní zkušenost je taková, že výměna za obyčejnou „dvojku“ prospěla alespoň předním kanálům.
Centrální reproduktor bych naopak uvítal plošší, aby se bez problémů vměstnal pod monitor. Centrální reproduktor Z906 vám sedí mezi monitorem a klávesnicí a působí rušivě. Možnou variantou je montáž na zeď za monitorem někde ve výši hlavy. Pokud tedy podobnou zeď máte, pak je téměř vyhráno.
Efektové reproduktory jsou shodné s těmi předními z hlavních kanálů a opět se zde počítá s montáží na zeď. Samozřejmě si je můžete umístit v rámci možností zachování prostorového uskupení 5.1 kde chcete, ale raději počítejte spíše s učebnicovým zapojením ve stejné vzdálenosti od sebe a nejlépe přímo za vaší židlí. Logitech Z906 totiž nemá kalibrační mikrofon a jeho doladění může dát pěkně zabrat.
Hlavní ovladač je poměrně nehezká plastová bedýnka, která ovšem poskytuje všechny důležité informace o použitém vstupu, módu sterea, dekódování nebo ladění hlasitosti všech důležitých sekcí. Potenciometr ovládání hlasitosti má poměrně slušně vyřešeno informování o hlasitosti pomocí diod, které zesilují své svícení na základě toho, jak moc snižujete nebo zvyšujete hlasitost až následně dojde ke zhasnutí nebo rozsvícení další.
Dálkový ovladač je asi ten nejlevněji vypadající, jaký jsem kdy v životě viděl. Pro srovnání jsem vyfotil dálkový ovladače Onkyo HDX-22HD, které stojí o malinko více. Je zde jasně vidět, že Logitech sám moc s nasazováním do obývacích pokojů nepočítá a dálkové ovládání je skutečně nouzové.
Vlevo ovladač k Logitech Z906, vpravo ovladač k Onkyo HDX-22HD.
Hlavní jednotka, které ukrývá zesilovač, dekodéry a basový měnič, je poměrně lehká. Osobně tipuji poloviční hmotnost oproti setu Logitech Z-2300. Dokonce i jednotka reproduktorů AE Aego M je podstatně těžší. Nechápu rovněž absenci pasivního žebrování pro chlazení výkonové části, která by značně pomohla, protože při vyšších hlasitostech je zadní strana subwooferu poměrně horká a velmi teplá při nezatíženém systému, což také leccos naznačuje.
Vstupy jsou v případě hlavní jednotky luxusní. Máme zde dva optické vstupy, na které můžete přivést signál z přehrávače nebo zvukové karty (v případě kodeku to raději nezkoušejte, protože jeho kvalita je typicky nízká). Dále zde máme klasické cinch pro stereo a 3.5 jacky pro rozšiřující kanály. Teoreticky by to tedy mohlo znamenat, že výrobce chce dát prostor majitelům kvalitnějších zvukových karet s RCA výstupy a docílit tak kvalitnější reprodukce (bohužel, jak uvidíme v další kapitole, se má očekávání nedočkala naplnění). Příjemný je také digitální koaxiální vstup, který ovšem málokdo využije.
Výkon jednotky Logitech uvádí jako 5 x 67 W RMS + 165 W RMS pro basovou jednotku. Tento ukazatel se mi jeví jako nepříliš důvěryhodný a pokud by tomu tak bylo, jistě by neměl problém ukočírovat malé satelity a prohnat závěsy jejich reproduktorů až do krajnosti.
Reproduktory jsou připojovány na svorky a lze využít dvoulinek o velmi malém průřezu, což ostatně ani v této kategorii nemůže být považováno za chybu. V případě, že si již budete jisti umístěním reproduktorů, doporučuji zajít koupit obyčejnou měděnou dvoulinku o průřezu do 1.5 mm a nahradit dodávané kabely. Pokud ne, alespoň si je zkraťte dle potřeby. Osobní zkušenost je taková, že výměna za obyčejnou „dvojku“ prospěla alespoň předním kanálům.
