Megatest TV tunerů pro USB (DVB-T) - závěr

Prokousali jsme se až ke konci a určitě se tedy hodí udělat nějaké závěry a hodnocení. Nejprve se ale podívejme na vzájemné srovnání všech přijímačů po hardwarové stránce. Pokud jste četli pozorně, tak jste si určitě všimli, že se použité součástky často opakují. Týká se to všech typů - jak USB rozhraní, tak demodulátorů a tunerů. U demodulátorů se navíc často opakují i příbuzné obvody. Starší typ Zarlink MT352 má svého téměř identického nástupce ZL10353, který má stejné pouzdro a oba obvody jsou hardwarově zaměnitelné.

Softwarové ovládání je ale rozdílné, navíc má ZL10353 vylepšení v oblasti demodulace a je plně kompatibilní se specifikací NorDig 1.0.2 pro přijímače. Po koupi divize DVB-T Intelem došlo k přejmenování tohoto obvodu na CE6355, jde ale stále o stejný obvod. Tyto demodulátory byly použity u více než poloviny přijímačů. Častým obvodem je také DIB7700B, který má v sobě jak demodulátor, tak i USB rozhraní, takže je pak celý přijímač tvořen pouze dvěma obvody.

Podobná situace je i u tunerů, kde jsou nejpoužívanější obvody od firmy Microtune MT2060 a najdeme i podobné obvody tohoto výrobce - MT2050 a MT2266. Velmi časté jsou také tunery od firmy Xceive XC3028.

Zajímavé je také srovnání velikosti jednotlivých přijímačů. Ta pro přenosná zařízení samozřejmě také hraje roli a čím menší, tím lépe. Suverénně nejmenším je AVerMedia AverTV DVB-T Volar, který je nejmenší na délku i na tloušťku. Proti tomuto požadavku jde použitý typ anténního konektoru. Co se týče frekvenční charakteristiky a především přizpůsobení, není markantní rozdíl mezi klasickým velkým konektorem a nebo miniaturním konektorem, který zvolila většina výrobců. U přenosného zařízení ale hraje roli pevnost takového spojení, a to je u velkého konektoru mnohem lepší. Naprosto nevhodné je použití jiného konektoru, který nemůže zajistit správné impedanční přizpůsobení antény. Takový konektor zvolili dva výrobci - Animation Technologies se svým Lifeview TV Walker Q Plus a Terratec u CinergyT USB XS. Samozřejmě hraje roli i samotné přizpůsobení prutové antény, ale předpokládejme, že přizpůsobena je.


Jak se který výrobce rozhodl pro použití hardwarových komponent, vidíme v následující tabulce. Rozměry jsou v milimetrech.


Použitý hardware má určitě také souvislost s celkovými příjmovými vlastnostmi. Zde hraje hlavní roli jednak tuner, který jako první zpracovává přijímaný signál, zesiluje ho a pomocí syntézy změní požadovanou přijímací frekvenci na pevně danou mezifrekvenci, kterou zpracovává demodulátor. Ten má určitě také vliv na celkové vlastnosti. Signál je zdigitalizován a zpracováván již plně v digitální podobě, provede se jak samotná demodulace, tak i oprava chyb, z které se zjišťuje kvalita příjmu. Jak moc je demodulace a oprava chyb úspěšná, závisí na odstupu signálu od šumu, přizpůsobení celé příjmové větve a odrazech, které se v signálu vyskytují. Právě i odrazy mohou hrát velkou roli, protože k čemu je silný signál, když ho přijímáme dvakrát navzájem časově posunutý. U analogového příjmu to nehrálo zase takovou roli, protože to způsobilo "pouze" duchy v obraze, u digitálního to může znemožnit příjem úplně.

Měření kvality příjmu signálu

Vrátíme-li se k samotnému tuneru, tak je jeho citlivost a zisk, tedy schopnost přijmout signál určitě úrovně, při dobrém přizpůsobení rozhodující (i když, jak bylo řečeno o odstavec výše, ne jediná). Nahlédneme-li do technických specifikací, tento údaj tam nenajdeme. Pokusil jsem se ho tedy alespoň orientačně změřit u všech testovaných přijímačů. Je ale nutné zdůraznit, že toto měření není dokonale průkazné, protože závisí na vstupních podmínkách. Ty lze zajistit generátorem, který ale k dispozici nemám, takže jsem se musel spokojit se signálem z vysílače.

Tato metoda by ještě ušla, jenže podmínky příjmu se mění tak rychle, že nelze zajistit konstantní podmínky pro všechny přijímače. Měření jsem musel provádět dvakrát, protože při prvním měření došlo k západu slunce, silnému ochlazení a změně oblačnosti, takže výsledky byly naprosto nepoužitelné. Musel jsem ho tedy opakovat znovu přes den a za stálého počasí. I tak je ale dobré se mít na pozoru a brát výsledky s rezervou. Určitě by bylo vhodné toto měření zopakovat vícekrát a provést průměrování, to ale z časových důvodů nebylo možné. Instalace a hlavně odinstalace ovladačů je totiž zdlouhavá, protože většina výrobců si s odinstalací ovladačů starosti nedělá. Byla však nutná, neboť některé ovladače se navzájem nesnáší a přijímač je pak nefunkční. V potaz musíme také vzít fakt, že hodnota signálu uváděná většinou v procentech (až na Yakumo QuickStick Basic DVB-T), kterou poskytují ovladače a ta je vztažena k jakési námi neznámé hodnotě, takže vzájemné srovnání se dále ztěžuje. Proto opakuji, toto srovnání je jen orientační a nelze považovat za bernou minci. Získané hodnoty jsou z programu ProgDVB, pokud není uvedeno jinak.

Přesto alespoň určité srovnání z toho vyvodit lze a už jsem ho v předchozích kapitolách naznačoval. Přijímače osazené obvodem QT1010 mají suverénně nejhorší citlivost a v mých podmínkách příjmu byly v podstatě nepoužitelné. Získané hodnoty jsou vesměs minimální; nižších už nešlo dosáhnout, pak už signál mizel úplně na nulu. Ostatní přijímače se chovaly podobně a i naměřené hodnoty jsou podobné. O chlup jsou na tom nejlépe přijímače osazené obvody Xceive. Všimněte si ale, že hodnoty signálu a kvality lítají sem tam, některé přijímače mají lepší signál a horší kvalitu a naopak. Potvrzuje to rozdílný přístup ovladačů a referenci.

Poznámky:

• kvalita a signál v [%], [Multiplex A České radiokomunikace/Multiplex B Czech Digital Group]
• spotřeba v [A], [před spuštěním programu/za provozu/po ukončení programu]

* signál není přes ProgDVB, ale přes dodávaný program
** signál neodpovídá skutečnosti
*** ProgDVB nefunguje a originální software nedává informace o signálu a kvalitě

V tabulce jsou vidět ještě další hodnoty - spotřeba proudu rozdělená do třech hodnot. První je spotřeba před zapnutím ovládacího programu a dá se z ní vyčíst, kdy dochází k inicializaci hardware. Pokud je nízká, hardware je inicializován až při provozu, pokud je velká, ovladače hardware inicializují ihned a nečeká se na použití. Druhá hodnota je za provozu při sledování TV a závisí na použitých součástkách. Ta nejde ovlivnit jinak než jiným výběrem součástek (a možná nějakým nastavením, ale jen málo). Třetí hodnota je spotřeba po vypnutí programu, kdy by mělo dojít k vypnutí obvodů resp. k jejich uspání.

Spotřebu rozhodně nelze brát na lehkou váhu, protože při provozu notebooku na baterie může přijímač znatelně promluvit do celkové výdrže (a jak dlouho budete moci TV sledovat). Počítejte se mnou. Při výdrži notebooku 2 hodiny a kapacitě baterie 4400mAh dělá spotřeba celého notebooku 2.2A na 16V, při přepočtu na 5V to bude cca 7A. Pokud k tomu připočtete spotřebu 0.5A, tedy celková spotřeba vzroste na 7.5A, celková výdrž klesne na 1 hodinu 50 minut, tedy o asi 10 minut, což není až tak zanedbatelné. V úvahu je také nutné vzít fakt, že povolený maximální odběr na USB portu je většinou právě 0.5A a neměl by tuto hodnotu překračovat. To se nepodařilo přijímačům AverTV Hybrid+FM Volar a Lifeview TV Walker Q Plus. Prvně jmenovaný má ale naopak nejnižší spotřebu v klidovém stavu, zatímco TV Walker má tuto spotřebu stále.

Zapomenout nesmíme ani na software. Oproti stavu před několika lety, kdy použít alternativní software byla v podstatě nutnost, je dnes situace daleko lepší. Přesto ji nelze označit za ideální, protože každý software má nějaké chyby a žádný software nebyl ideální. Použití alternativního programu je tedy stále na místě.

Samostatnou kapitolou jsou dálkové ovladače. Mají nejrůznější podobu a vyjadřovat se k ní asi nemá velký smysl, protože každý bude preferovat jiný typ. Většinou je ale dodáván malý placatý typ, který je pro přenášení v tašce nejvhodnější. Je ale otázka, zda je nutný, když sledovat malý displej notebooku někde na cestách stejně příliš nejde. Některé ovladače jsou navíc spíše do počtu, protože s nimi nelze program zcela ovládat. Nehledě na to, že s alternativním software použít nejdou.


Většinou po mně všichni chtějí konkrétní doporučení před koupí, toto ale není můj styl, a tak dávám přednost poskytnutí informací a čtenář ať si udělá úsudek sám. Počet "šedých buněk mozkových" má totiž každý přibližně stejný a měl by je používat. Navíc každý má vlastní preference a nějaký přesný výběr vždy může rozzlobit sympatizanty konkurenčního výrobku. Přesto na závěr vyzdvihneme některé produkty, které si od nás odnesou naše ocenění:



AVerMedia AverTV Hybrid+FM Volar - Pokud chce uživatel k notebooku univerzální přístroj, který mu umožní nejen příjem digitální televize, ale i analogové a navíc zachytávat video z externího zdroje S-video nebo kompozitního, nemá jinou volbu. Zpracování dobré, hardware dobrý, příjem stereo zvuku díky čipu CX25843, který nenabízí žádný jiný konkurent. Tento obvod ale zvyšuje odběr nad 0.5A, takže si předem zkontrolujte/vyzkoušejte, zda to u vás nebude problém.



Leadtek WinFast DTV Dongle - Solidní software s možností uspání a probuzení počítače a podporou češtiny v EPG, nevýhodou absence teletextu. Množství přidaného software pro základní střih videa.



Pinnacle PCTV Hybrid Pro Stick - Ocenění TREFA získává nikoli kvůli hardware nebo hybridnímu příjmu, ale kvůli software. Ten je sice nenažraný, ale pokud vám to nevadí, nabízí vše, co člověk potřebuje včetně podpory češtiny u EPG a teletextu


To ještě není konec...