Mikrotik RB751G-2HnD: bezkonkurenční router?

Společnost Mikrotik z Lotyšska patří mezi výrobci bezdrátových zařízení k předním matadorům a zejména u nás se těšila velké oblibě. Hlavními zbraněmi byly především venkovní bezdrátové spoje, zatím co interním řešením se poměrně dlouho tento producent vyhýbal. Částečným řešením bylo využít desky pro venkovní použití a zabalit ji do plechového šasi, avšak tato konfigurace často vycházela na astronomické částky.

Obrat nastal na každoroční výstavě MUM (MikroTik User Meeting) v březnu minulého roku, kdy Mikrotik ukázal hned dvojici „domácích“ routerů, a to ve variantách 100 a 1000 Mbps. Pomalejší revize se dostala na trh zhruba po půl roce, ale na rychlejší verzi se čekalo takřka rok. Nicméně nyní je model RB751G už běžně dostupný. Pojďme se tedy podívat, co přináší.

Moderní routery si bývají často velmi podobné a výrobci si v oblasti designu zrovna hlavu nelámou. Čestnou výjimkou budiž poslední modely od Asusu a dnes testovaný Mikrotik. Bílé šasi s viditelným žebrováním je celkem příjemné zpestření nabídky a navíc tento model lépe splyne s okolním prostředním, zejména na zdi.

Určit přední hranu přístroje nebude vzhledem k jeho symetričnosti jednoduché, ale dejme tomu, že to bude strana s porty RJ-45. Těch je zde celkem 5 a všechny by měly nabídnout až 1000 Mbps. Kromě toho můžete skrze první port napájet RB751G po stejném kabelu, po kterém potečou data (PoE – Power over Ethernet). To je velmi vděčné řešení prakticky v každém koutu domu a zejména pak na půdách, kde tyto přístroje často operují.

Výčtem portů ale nekončíme, neboť na přední straně ještě nalezneme dvojici indikačních diod (zapnutí, aktivita), tlačítko pro reset a zdířku napájení. Boky přístroje jsou viditelně žebrované a není divu, neboť uvnitř je napěchována relativně výkonná technika, o níž si povíme později. Levý bok však kromě těchto průduchů nenabízí nic zajímavého, a proto se přesuneme na druhou stranu.

Pravý bok je již pro uživatele mnohem zajímavější, neboť nabízí celkem šest indikačních diod. První slouží kontrolu aktivace bezdrátového modulu a zbylých pět je pak přiřazeno každému ethernetovému portu. Tím však nabídka této strany nekončí a na řadu přichází USB port. Ten se konečně stává pevnou součástí většiny moderních routerů.

Další stranou, kterou si dnes budeme popisovat, je „zadní“ část přístroje. Zde toho opět není mnoho k pokoukání. I přesto se zde však nachází důležitý MMCX konektor, který dovolí připojit externí anténu. Jen upozorním, že zprovozněním tohoto výstupu dojde k vypnutí jedné z dvojice interních antén.

Na malou chvíli také otočíme RB751G na záda a podíváme na spodní stranu, kde pokračuje další žebrování chlazení. Doufejme, že takto výrazně perforované části šasi nejsou předzvěstí výraznějšího zahřívání. Kromě ventilačních otvorů zde nalezneme ještě dvojici křížů pro uchycení Mikrotiku na zeď.

Na hardwarové parametry bývají výrobci často velmi skoupí, ale to neplatí pro Mikrotik. Díky tomu je jasné, že srdcem celého stroje je Atheros AR7241 na frekvenci 400 MHz, doplněný o 64 MB RAM. V obou případech tedy žádný zázrak, každopádně zatím budeme věřit, že Lotyši ví, co dělají. Z hardwaru stojí za zmínku ještě dvojice interních antén se ziskem až 2,5 dBi.

Náš popis zakončíme u příslušenství, které tentokrát není absolutně žádné. Tedy kromě napájecího adaptéru. Žádné manuály, či jakákoliv kabeláž. Chtělo by to kritiku, na druhou stranu pro Mikrotik si půjdou zkušenější uživatelé, kteří mají LAN kabelů habaděj. Pro nastavení pak doporučuji Wikipedii (wiki.mikrotik.com). Co však oceňuji, je stručný a jasný návod na spodní části prodejního balení.