Naostro: Clié PEG SL-10, nejdiskutovanější low-end do detailu
10.9.2002, Tomáš Bobek, recenze
Můžete o něm psát jako o život, můžete o něm vášnivě diskutovat a hltat fotky ze zahraničních serverů, ale dokud ho nemáte pár dní v ruce, znáte ho stále jen virtuálně.
Kapitoly článku:
- Naostro: Clié PEG SL-10, nejdiskutovanější low-end do detailu
- Provedení, hardwarové vychytávky a bolístky
- Detaily, displej a příslušenství
- Technické specifikace a závěrečné zhodnocení
Protože minulý týden přistála v redakci jedna typicky zelená krabice s nápisem SONY a já začal chtivě slintat nejrychleji ze všech, mohu vám nyní osobně představit nejlevnějšího z klanu Clié, PEG SL-10 v podrobné recenzi.
Levná láska skoro na první pohled
Tenhle kousek hardware mi ihned padl do oka - a skutečně z toho byla láska na první pohled. Přesněji řečeno na druhý – to když mi zrak sklouzl k cenovce, na které se blyštělo 149 amerických doláčů.
Jo, mít za tyhle prachy SONY s obstojným designem, hi-res displejem, jogem a slotem na paměťovou kartu, tomu se říká výhra. Fofrem zpět a hledat v čem háček. Mám to: mašinka je dodávána bez kolébky, jede na tužkové baterky, má jen 8MB RAM. Je to všechno? A je to velká oběť a krok zpět? Ještě uvidíme…
Design bez šrámů, širší pas kupodivu nevadí
„Zaklínám tě ve jménu titánia, aluminia a magnézia, staniž se postříbřený plaste, alespoň trochu hezkým.” I stalo se. Pouzdro mašinky je vyrobeno z materiálu, kterému pracovně říkám „silverbakelit” a myslím, že vypadá ještě o fous lépe než u jeho staršího bratra, PEG-360. Kovový lesk povrchu pláště v kontrastu s černou barvou tlačítek a černého sexy lemu displeje dělá svoje. Připočtete si k tomu u SONY už tradičně zaoblené hrany a sympatické rozměry a získáte strojek, který vám neudělá ostudu ani mezi kamarády v hospodě, ani u obchodního jednání.
Jinak řečeno - vedle svých low-end konkurentů, bachratých a od pohledu plastových Palmů M1xx vypadá mnohem štíhleji a elegantněji. Na druhou stranu se ale zase držme při zemi: ve srovnání s kovovými bouráky libovolné stáje je tenhle kousek sice hrdým, leč přeci jen proletářem.
„Je malej, je malej, je pohodově malej“ – to byl úplně první pocit, když mi SL-10 vklouzl do dlaně.
A skutečně i když nemám ruce jako lopaty, být tenhle Clié s rozměry 107x73x17mm ještě o chlup menším, začalo by mi to asi vadit. Úžasný je zejména pohled zepředu, kde se téměř přes celou plochu roztahuje displej s graffiti ploškou a zbytku bylo ponecháno právě tolik místa, aby se tam vešla dobře vypadající hardwarová tlačítka. Vůbec to nevypadá špatně. Podle mé pubertální dcery, která je zvyklá hodnotit mašinky nejprve podle vzhledu a pak snad ještě podle toho, zda to umí či neumí přehrávat MP3, to dokonce vypadá výborně. Věřím jí, ženské mají vrozený talent poznat co je a co není šmuk.
Co se výšky týče - měl jsem trochu obavy, vždyť strojek musí být schopen polknout dvě AAA baterie, byl jsem ale mile překvapen. Oněch 17mm výšky nebylo na překážku a v ruce seděl Clié dobře. Navíc i když (jinak skvělou) hmotnost 102g trochu zvednou ještě dvě baterky, Clié obstál se ctí dokonce i v přísném testu „co na tohle asi řekne kapsička u košile“.
Levná láska skoro na první pohled
Tenhle kousek hardware mi ihned padl do oka - a skutečně z toho byla láska na první pohled. Přesněji řečeno na druhý – to když mi zrak sklouzl k cenovce, na které se blyštělo 149 amerických doláčů.
Jo, mít za tyhle prachy SONY s obstojným designem, hi-res displejem, jogem a slotem na paměťovou kartu, tomu se říká výhra. Fofrem zpět a hledat v čem háček. Mám to: mašinka je dodávána bez kolébky, jede na tužkové baterky, má jen 8MB RAM. Je to všechno? A je to velká oběť a krok zpět? Ještě uvidíme…
Design bez šrámů, širší pas kupodivu nevadí
„Zaklínám tě ve jménu titánia, aluminia a magnézia, staniž se postříbřený plaste, alespoň trochu hezkým.” I stalo se. Pouzdro mašinky je vyrobeno z materiálu, kterému pracovně říkám „silverbakelit” a myslím, že vypadá ještě o fous lépe než u jeho staršího bratra, PEG-360. Kovový lesk povrchu pláště v kontrastu s černou barvou tlačítek a černého sexy lemu displeje dělá svoje. Připočtete si k tomu u SONY už tradičně zaoblené hrany a sympatické rozměry a získáte strojek, který vám neudělá ostudu ani mezi kamarády v hospodě, ani u obchodního jednání.
Jinak řečeno - vedle svých low-end konkurentů, bachratých a od pohledu plastových Palmů M1xx vypadá mnohem štíhleji a elegantněji. Na druhou stranu se ale zase držme při zemi: ve srovnání s kovovými bouráky libovolné stáje je tenhle kousek sice hrdým, leč přeci jen proletářem.
„Je malej, je malej, je pohodově malej“ – to byl úplně první pocit, když mi SL-10 vklouzl do dlaně.
A skutečně i když nemám ruce jako lopaty, být tenhle Clié s rozměry 107x73x17mm ještě o chlup menším, začalo by mi to asi vadit. Úžasný je zejména pohled zepředu, kde se téměř přes celou plochu roztahuje displej s graffiti ploškou a zbytku bylo ponecháno právě tolik místa, aby se tam vešla dobře vypadající hardwarová tlačítka. Vůbec to nevypadá špatně. Podle mé pubertální dcery, která je zvyklá hodnotit mašinky nejprve podle vzhledu a pak snad ještě podle toho, zda to umí či neumí přehrávat MP3, to dokonce vypadá výborně. Věřím jí, ženské mají vrozený talent poznat co je a co není šmuk.
Co se výšky týče - měl jsem trochu obavy, vždyť strojek musí být schopen polknout dvě AAA baterie, byl jsem ale mile překvapen. Oněch 17mm výšky nebylo na překážku a v ruce seděl Clié dobře. Navíc i když (jinak skvělou) hmotnost 102g trochu zvednou ještě dvě baterky, Clié obstál se ctí dokonce i v přísném testu „co na tohle asi řekne kapsička u košile“.
