reklama
Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně

Need For Speed: jak šel čas

18.3.2013, Pavel Kovač, recenze
Need For Speed: jak šel čas
Jednou z nejdelších sérií počítačových her je bezesporu Need For Speed. Tato závodní hra prošla několika fázemi, některými lepšími, některými horšími. My se však na tuto sérii podíváme z grafického a designového hlediska.
V dnešním článku se podíváme na celou sérii Need For Speed, jejíž kořeny sahají až do roku 1994, kdy Microsoft Windows 95 byl jen zvukem budoucnosti. Tudíž až do doby operačního systému DOS. Málokterá série má kořeny tak hluboko a hlavně má na kontě tolik dílů.

Nebudeme samozřejmě hodnotit hratelnost, která je napříč celou sérii velmi proměnlivá, avšak podobně proměnlivá je i grafika a designové pojetí celé hry.

Vždy jsme provedli čistou instalaci dané hry a projeli jsme pár kol/úkolů. Z toho důvodu nemůžeme zhodnotit právě hratelnost, ale grafiku ano. U některých starších dílů nastal drobný problém s instalací či spuštěním, ale nakonec se vždy zadařilo. Také se u některých extrémně starých dílů stalo, že framerate spadl k jednotkám FPS, což bylo způsobeno např. DOSBoxem, ale to opět: na grafiku nemá vliv. Nuže, směle do toho.


Need For Speed


V roce 1994 vyšel první díl série Need For Speed (NFS). Samozřejmě se tehdy jmenoval prostě "Need For Speed" bez přívlastku a číslovky. První díl znamenal ve své době docela převrat. Přinesl hlavně na tu dobu nevídanou simulaci rychlosti. Do té doby se většina autíček po trati vlekla a jen občas je minul nějaký keřík nebo budova. Z tohoto pohledu bylo první NFS opravdu převratné. Jeho grafika byla z dnešního pohledu samozřejmě prehistorická, ale na tu dobu přinesla perfektní 3D prostředí kolem aut, stromy (sprites) a hlavně pohled na přístrojovou desku. Právě zde byl položen základ této série. V podstatě první NFS mělo vše, co mají dnešní moderní NFS, pouze se tehdy obešlo bez porna. To přišlo až později.

Pokud si budete chtít dnes první NFS zahrát, musíte sáhnout po DOSBoxu a hlavně si samotnou hru sehnat. Není totiž stále dostupná zdarma. Jakmile se vám to však povede, budete odměněni velmi dobrou hratelností. Ta dokáže předčít i některé novodobé díly, ale o tom nyní diskutovat nebudeme. Pojďme se podívat na design hry.

Ten poskytuje relativně propracované prostředí, kde většina věcí dává až neuvěřitelnou logiku. Budovy jsou od sebe vzdáleny dostatečně, na trati jsou svodidla a kolem cest řady stromů. Dokonce se tu vyskytuje provoz a dopravní značení. Každopádně zde byla snaha o co největší realističnost. S tím také souvisí licence na 8 sportovních vozů. Tenkrát se muselo EA hodně prásknout přes kapsu. Možná díky licencím na design aut se stala série NFS tak populární. Všichni totiž chtějí jezdit ve svém autě snů, alespoň virtuálně.

Navíc hned první díl zařadil do nabídky Hot Pursuit mód. Ano, od začátku zde byly honičky s policií!

Samozřejmě grafická podoba samotných aut je hodně old-school a počet polygonů v jednom autě by šel doslova spočítat z hlavy. Nenajdete zde samozřejmě žádné odlesky či dokonce odrazy okolí. To by zkrátka tehdy žádný počítač nezvládl.





Docela zajímavé je pojetí některých tratí, které je zcela vymyšleno (viz obrázek). Takový tunel, na kterém se tyčí budova v poněkud čínském stylu, je opravdu nevídaný.





V té době se také hodně nosily výrazné barvy. Monitory v té době neměly tak široké gamuty a vysoké jasy jako dnes, a tak tehdejší hry zkrátka vypadají pohádkově. Všimněte si výrazně modré oblohy. V reálu samozřejmě taková nikdy nebude.

Spousta objektů byla jen ve formě 2D desky, která se natáčela na kameru. Stromy tak vypadají někdy komicky, ale připomeňme si, Crysis 3 používá také 2D stromy, ale jen ty v dálce.





Kokpit samotného auta byla vlastně upravená reálná fotka auta. Díky tomu vypadal doslova úchvatně a ani některé pozdější díly neměly tak propracovaný interiér jako tento. Byla to daň za plný 3D interiér.


Need For Speed II


Jeden z nejslavnějších dílů série byl bezesporu hned ten druhý. Ten ve své podstatě přinesl jednu zásadní změnu, a to možnost sem tam opustit trať a jet třeba lesem. Z dnešního pohledu toto opuštění tratě vypadá komicky, ale rozhodně to znamenalo přínos. Bohužel byl odstraněn Hot Pursuit mód, a tak se stal tento díl trnem v oku nejednoho fanouška. Oproti jedničce však šla dvojka spustit přes Glide. Na některých počítačích tak byl zážitek ze hry podstatně lepší.

Designově je však dvojka oproti jedničce taková strohá. Sice má detailnější prostředí, auta jsou vymodelovaná trochu lépe, ale něco dvojce zkrátka chybělo. To něco byly hlavně užší silnice. Ve dvojce jsou totiž o poznání širší a ve své podstatě se podobného trendu drží NFS i dnes. Oproti reálným rozměrům silnice je ve dvojce v jednom pruhu místa téměř na dvě auta. Tak se snažilo EA trochu zahustit provoz, díky čemuž se často stávaly karamboly s protijedoucím autem.





Hodně se posunul model aut. Nejen, že počet polygonů byl už daleko vyšší, ale i rozlišení textur bylo úplně někde jinde. Pomineme-li fakt, že většina z nich vypadá jako Knight Rider, jsou prostě dobře zvládnutá. Také na sobě nesou odlesky, jež jsou sice zcela neutrální a prakticky se nemění, ale stále to byl obrovský posun.





Pokud se podíváme na rozložení jasu, resp. na histogram, uvidíme prakticky ideální stav. Přesto celé hře kompletně chybí kontrast a například textury na domech jsou méně výrazné.





Need For Speed III: Hot Pursuit


S příchodem NFS III Hot Pursuit přišel zpět velmi oblíbený mód s policajty. Co nás však daleko více zajímá, je první dynamické osvětlení. Ve hře šlo přepínat mezi nočním a denním režimem. Navíc auta dynamicky osvětlují okolí. Ještě dodnes leckteří vzpomínají na to, když se k vám přiblížila v noci policie, jak dokázala osvětlit modrou a červenou barvou okolí. Samozřejmostí byla také podpora grafických karet v režimu DirectX. Dvojka uměla jen Glide od 3dfx. Díky tomu se stal třetí díl NFS opět hodně populární.





Kolem silnice přibylo větší množství stromů, které byly obvykle opět ve formě 2D desky (jako u předchozích dílů, ovšem tato deska se již nenatáčela, ale byla statická a kolmo na ní byla ta stejná), ale díky velkému počtu prostě vypadaly dobře. Odlesky na autě také vypadaly o poznání lépe. Sice šlo stále o virtuální odlesky, resp. odrazy, které se měnily jen občas, ale vypadaly prostě pěkně, a o to jde, ne?





Největší překážkou pro dnešní hraní je zastaralý engine, který neumí více jak 800×600 (v DirectX). Navíc celkově je hra téměř nehratelná a na některých dnešních strojích i nespustitelná.


Need For Speed: High Stakes


Tento nechvalně známý díl série si projdeme jen tak narychlo. Obsahoval totiž spoustu lehce vylepšených tratí předchozího dílu. Navíc však přidával drobný model poškození. Nic ohromujícího to však nebylo.





Grafická podoba byla prakticky stejná jako u třetího dílu. Dokonce některé stromy vypadají hůře a navíc jich je kolem trati podstatně méně. Ve výsledku byla tedy grafika téměř horší než u předchozího dílu. Sice obsahovala o něco větší textury a auta byla zaoblenější, ale to je asi tak všechno. Už na tomto dílu bylo znát, že série NFS začíná skomírat.
reklama