Ozone Argon: herní myš pro obě ruce

Software pro Ozone Argon si můžete stáhnout ze stránek výrobce, což je dílem okamžiku, neboť jde jen o cca 5 MB. Nepřekvapí nás tak, že jde v podstatě jen o jednu obrazovku, v níž pomocí přepínačů měníme nabídku v levém či pravém rámečku. V levém se tak zobrazuje buď Light Settings, nebo Sensitivity a pro pravý jsou připraveny záložky System Settings, Advanced Settings a Button Settings. Hlavní tlačítka dole, přepínače profilů a tvorba a správa profilů tak zůstává v nabídce vždy.

Nejdříve se tedy podíváme na Light Settings týkající se podsvícení myši. Světlo bude přitom prosvětlovat logo na jejím hřbetě, postranní pruhy a pak i vnitřek kolečka, přičemž každý profil může mít nastavený svůj vlastní odstín, u nějž ještě můžeme regulovat celkový jas a případně zapnout efekt pulzování (breathing) s volbou jeho rychlosti. To by pro praktický účel rozpoznání zvoleného profilu rozhodně mělo stačit.

Záložka Sensitivity se týká nastavení senzoru, takže si můžeme zvolit 4 úrovně dpi, mezi nimiž pak lze rychle přepínat pomocí vrchních tlačítek. Hlavní hodnoty lze nastavit na 100 až 8200 dpi (po krocích 100 dpi) a jistou náhradou pro nastavení rozlišení pro každou osu zvlášť je tu úprava citlivosti, kterou lze pro obě osy spárovat, nebo každou nastavit jinak.

System Settings jsou už tedy v druhém rámečku a jde o obvyklá systémová nastavení, jaká najdeme i v ovládacích panelech Windows, takže jde o rychlost dvojkliku, celkovou citlivost a rychlost rolování.

Advanced Settings už nabídne výběr mezi čtyřmi dotazovacími frekvencemi, přičemž výchozí je vždy 500 Hz (2 ms) a co se týče On-to-Go Speed, jde o prodlevu mezi dvěma opakovanými akcemi, když podržíme některé tlačítko. Zde jsou zase výchozí 2 ms.

A jako poslední máme Button Settings, tedy nastavení tlačítek. Jak už bylo uvedeno v první kapitole, v případě bočních tlačítek si můžeme zapnout levou, nebo pravou dvojici, nikdy nepůjde využít všechna čtyři najednou, což je na jednu stranu škoda. Právě proto aplikace zobrazuje pouze dvě funkce, které jim můžeme přiřadit a pak je třeba pomocí přepínače Hand Selection zvolit, která dvojice bude aktivní.

Do počtu 9 programovatelných tlačítek se tedy zařadí namísto redundantní dvojice tlačítek pootočení kolečka nahoru a dolů, přičemž všechna tlačítka od prvního po deváté může nést některou z plné nabídky funkcí. Jak ukazuje obrázek, je tu celá řada základních funkcí, multimediální funkce, přepínání rozlišení i profilů (škoda že právě na to nelze využít jeden pár bočních tlačítek) a pak můžeme jako obvykle tvořit makra. Jak ukazuje obrázek výše, pro tento účel na nás vyskočí malé okýnko, kde lze klasickým záznamovým způsobem tvořit makra. V možnostech je zaznamenávání reálných prodlev při tomto záznamu a pak si lze už jen vybrat, kolikrát se má makro po stisku tlačítka zopakovat.

V Ozone by mohli tedy přidat další způsoby provádění maker, jako je například způsob stiskem zapnu, stiskem vypnu nebo aktivace makra jen po dobu podržení tlačítka. A pak mohli okno se záznamem také zvětšit, neboť takto se nám namísto Right Shift ukáže sotva ono slovo Right, takže pak nelze zjistit, zda je v makru zadán Shift, Alt nebo snad Ctrl. Co se týče maximální délky makra, jde o 20 znaků či 40 akcí (stisk/puštění), přičemž software neakceptuje nic jiného než klávesy (tedy ne třeba ostatní tlačítka myši).