QNAP QTS 4.4.1: funkcemi nabitý systém pro váš NAS

Využití síťových disků v úložištích NAS je poslední dobou čím dál populárnější. Celá domácnost nebo kancelář tak může mít přístup ke sdílenému úložišti a u toho to zdaleka nekončí. Mnohé NASy jsou téměř plnohodnotnými počítači s obrovskou nabídkou funkcí, což si i ukážeme v dnešní recenzi, kde se podíváme na operační systém QNAP QTS 4.4.1 používaný u úložišť NAS od společnosti QNAP. Test proběhl s modelem QNAP TS-451+ 8G, který je vybaven 4jádrovým Celeronem s frekvencí 2,0 GHz, 8 GB RAM, 4 pozicemi na 3,5" disky a dvěma RJ-45 konektory pro Gigabit LAN. My se nicméně budeme věnovat tomu, co umí operační systém tohoto úložiště a jiných modelů, na které můžete QTS 4.4.1 nainstalovat.

 

 

Tento systém je postaven na Linuxu s kernelem 4.14 LTS a už v základu nabízí poměrně solidní množství funkcí, které je navíc možno výrazně rozšiřovat a dát NASu možná až netušené možnosti. Pojďme ale nyní nejprve ve zkratce projít instalaci systému. Využijeme Chytrou instalaci, kterou provede asi většina uživatelů.

 

 

Můžete si vybrat jméno svého NASu, samozřejmostí je i výběr hesla. Při Chytré instalaci sice nelze vybrat uživatelské jméno, to musí být "admin", později si ale můžete vytvořit nový administrátorský účet s jiným uživatelským jménem a prvotního admina deaktivovat.

 

 

Následujícím krokem je výběr časové zóny a způsobu, odkud si NAS bude brát časové údaje. Může se tedy synchronizovat s počítačem, být ručně nastavený, nebo si ho tahat z internetu.

 

 

Dále je nutno nastavit síťové připojení. Lze sice využít přiřazení IP adresy automaticky (DHCP), nicméně pro NAS je obvykle vhodnější nastavit adresu staticky, aby se např. po výpadku proudu a restartování routeru s jistotou objevil na stejné IP adrese. 

 

 

Máme tu také možnost povolit sdílení napříč platformami s různými operačními systémy. V mém případě to byl Windows a Linux, což jsou systémy, se kterými jsem měl možnost NAS a jeho operační systém testovat.

 

 

Konfigurační část systému je zakončena rekapitulací zvolených nastavení a můžeme tak odstartovat celý proces přípravy NASu.

 

 

Nyní už nezbývá nic jiného, než si počkat, až se vše nastaví. Prozatím se nedělá nic výrazného s vloženými disky, takže tento proces zabere jen několik minut.

 

 

Po nějaké chvíli je vše dokončeno a konečně lze přejít na správu NAS úložiště, tedy konfiguraci pevných disků. V našem případě jich NAS mohl pobrat až 4, u jiných modelů to ale může být méně nebo i více.

 

 

Nejprve je dobré vytvořit fond úložišť a pak si u disků vybrat mezi několika typy svazků. Předně je to statický svazek, kdy dojde k pevně nastavenému rozdělení disků, což zvyšuje výkon (až o 20 % dle QNAPu), na druhou stranu to neumožňuje některé jiné docela užitečné funkce. Husté a řídké svazky tak umí přidělovat místo (v případě hustého předem přiděleno, u řídkého na vyžádání) a umožňují také pořizovat snímky. Těmi rozumíme periodické zálohy souborů na discích.

 

V případě řídkého svazku se z fondu úložišť používá jen ta kapacita, která je potřeba. Když je tedy něco smazáno, uvolněné místo se vrací do fondu, které je sdíleno mezi všemi řídkými svazky. Tento systém je vhodný tehdy, pokud chcete mít více diskových jednotek a sdílet mezi nimi volnou kapacitu, dobrý je také pro ukládání snímků (záloh) díky tomu, že se ukládají jen modifikace. Kapacita řídkého svazku navíc může převyšovat volnou kapacitu fondu úložišť (over-allocation).

 

Naopak husté svazky si alokují všechno přidělené místo a mají vždy zajištěno, že bude dostupné (jiné jednotky ho nemohou samy omezit), o něco lepší může být i výkon. Na druhou stranu, pokud nějaká jednotka nevyužívá veškerou svou kapacitu, nemůže ji darovat jiné jednotce, která ji potřebuje. Husté svazky sice umožňují vytvářet snímky disků, nepracují s nimi však hospodárně jako ty řídké a je potřeba důrazněji monitorovat stav volného místa. 

 

 

Dále QTS ukáže dostupné disky a vy máte na výběr z několika diskových polí. Jejich nabídka pochopitelně závisí na tom, jaký počet disků vlastně NAS podporuje a kolik pozic máte osazených. V našem případě jsme zvolili RAID 1 pro vyšší bezpečnost dat (zrcadlení), při dvou discích byl k dispozici ještě RAID0 a JBOD. Použity byly starší 1TB disky WD, takže i celková kapacita diskového pole byla ve výsledku 1 TB (data jsou uložena na obou discích, takže v případě ztráty jednoho disku je zde ještě pořád záloha na druhém).

 

 

Následně si můžete vybrat počet bytů na jeden inode (soubor či složka), což ovlivní maximální počet složek a souborů v nich. Souvisí to v podstatě se souborovým systémem a minimální velikostí inodů. Pokud plánujete mít na disku mnoho malých souborů, je vhodné nastavit nižší hodnotu (např. 4 kB), což umožní efektivněji využívat místo na disku (malý soubor třeba s velikostí 1 kB tak nebude zabírat 64 kB, ale jen 4 kB), zvýší se i počet souborů, které lze na disky uložit, nicméně se sníží maximální kapacita disků, kterou lze tímto systémem adresovat.

 

Naopak, pokud použijete vyšší hodnotu (např. 32 kB nebo 64 kB), tak sice nebude možné na disky uložit až tak vysoký počet souborů, bude ale možné použít disková pole s mnohem vyšší celkovou kapacitou. To je vhodné zejména tehdy, pokud budete ukládat především velké soubory a minimum těch maličkých.

 

 

Pokračuje se shrnutím (zde neukázáno) a poté se už disky naformátují a připraví pro zvolené diskové pole. Tentokrát už počítejte s tím, že tento proces zabere pár hodin. V našem případě to byly zhruba 4 hodiny, než byl celý NAS připraven k použití. Také se připravte na to, že NAS může pípat (ohlašovat změny stavu) na základě toho, co zrovna dělá. V případě modelu TS-451+ šlo o opravdu hlasité pípání, kterého si při inicializaci všeho užijete více než dost.

 

 

Až je hotovo, najede přihlašovací stránka, zadáte jméno, heslo a můžete prozkoumávat schopnosti systému QTS 4.4.1. A právě na to se podíváme v následující kapitole.