Sony Vaio SZ4XN - mírná evoluce

Vaio potěší nejen nápaditým vzhledem, ale i výkonnou hardware architekturou, kterou přináší třetí generace Centrino notebooků (Napa). Testovaný model Sony Vaio SZ4XN byl vybaven dvoujádrovým procesorem s označením Intel Core 2 Duo T7200. Jádra procesoru vyráběného 65 nm technologií pracují na frekvenci 2,0 GHz. FSB sběrnice je taktována na 667 MHz. Poprvé v našich testech se setkáváme s mobilním procesorem s 4 MB L2 cache. Vliv na výkon (např. v porovnání s 2MB L2 cahe u T5600) však není nijak zásadní (viz kapitola testy). Podobně jako u předchozích modelů procesorů je cache sdílena současně oběma jádry CPU. Volnou kapacitu L2 dynamicky přerozděluje Intel Smart Cache podle aktuálních nároků jednotlivých jader. Popisovaná technologie zvyšuje nejen výkon, ale ovlivňuje i power management a s tím související spotřebu přístroje.
Komunikaci mezi komponenty zajištuje mobilní verze čipové sady Intel Calistoga-G i945GM. Nejedná se o překlep v názvu čipové sady, Vaio je skutečně vybaveno verzí se sufixem "GM" a nikoliv "PM". Nic na tom nemění fakt, že Vaio používá dedikovanou (samostatnou) grafickou kartu. Notebooky Sony Vaio řady SZ totiž pracují ve dvou režimech, které se liší přepínáním mezi jednotlivými grafickými jádry. Podrobněji se tomuto řešení budeme věnovat v odstavcích pojednávajících o GPU. Bohužel originální fotografii hardware dnes nemohu nabídnout, nepodařilo se mi notebook kompletně rozdělat. Patrně došlo k drobným změnám v konstrukčním řešení, přestože Vaio SZ4 na první pohled vypadá stejně jako model SZ2.
Na chvíli se pozastavíme u chlazení. Vzduch je nasáván zamřížovanými přívody vespod notebooku. Výdechy ventilátorů jsou umístěny na levé zadní části přístroje. Na obrázku vidíte část chladící soustavy zakončenou měděným chladičem. Odvod tepla je perfektní, k čemuž přispívá i pokovená konstrukce přístroje, která funguje jako velký pasivní chladič.
V základní sestavě je Sony Vaio SZ4XN vybaveno dvěma 1024 MB DDR2-667 paměťmi s časováním 5-5-5-15. Paměťový řadič však umožnuje komunikaci pouze na frekvenci 533 MHz. Vzhledem k osazení obou paměťových slotů pracují paměťové moduly v dvoukanálovém režimu. Čipová sada umožňuje adresovat maximálně 4 GB paměti. Kryt nad paměťmi tvoří pokovený materiál a vlastní DDR2 moduly jsou proto před zkratem chráněny pásky z nevodivého materiálu. Prostor s rozšiřujícími sloty je volně přístupný, výměnu pamětí není nutné zadávat v odborném servisu. Na druhou stranu, nepředpokládám, že by klientela, pro kterou je Vaio určeno, vzala do ruky šroubovák :-).

Grafická jádra – GeForce Go vs Intel GMA

Originálním řešením je bezesporu využívání dvou grafických karet. Jedná se o kombinaci samostatného grafického čipu nVIDIA GeForce Go 7400 a integrovaného grafického jádra v čipové sadě i945GM – tedy Intel GMA 950. Popisované řešení je sice poněkud netradiční, přesto však přináší několik zásadních výhod. Hlavní výhodou je nižší spotřeba integrovaného jádra Intel GMA950, která se samozřejmě projeví na delší výdrži baterie. S tím dále souvisí vyšší mobilita přístroje apod. Samostatné grafické jádro nVIDIA GeForce Go 7400 naopak přichází ke slovu v momentě, kdy uživatel potřebuje vyšší 3D výkon. Jedinou slabinou tohoto řešení je nutnost přepínat mezi oběma grafickými kartami, což se bohužel neobejde bez restartu operačního systému.
Specifikace Intel GMA950 jsou s ohledem na nízký výkon poměrně nezajímavé, v případě zájmu prolistujte naše starší recenze. Podstatně vyšší výkon nabízí samostatné grafické jádro nVIDIA GeForce Go 7400. Tento 90 nm čip dnes stojí na hraně mainstreamu a low-endu. Pominu-li fakt, že tento čip byl použit již u starší modelu Vaio SZ2, nechápu proč Sony do produktu za cca 60 000,- Kč neintegrovala výkonnější grafický čip. Nabízí se alternativy v podobě GeForce Go 7600 apod. Použití grafických čipů od ATI/AMD patrně brání smlouvy mezi nVIDIA a Sony - viz např. GPU RSX, který je součástí hardware konzole PS3.

nVidia GeForce disponuje 128 MB vlastní paměti s taktem 350 MHz. Technologie TurboCache umožňuje grafice využívat šířku PCI-E sběrnice a sdílet dohromady až 335 MB z operační paměti. Grafické jádro využívá Vertex Shader 3.0 model s 4 pixel pipelines a 3 vertex shadery. Podle provedených testů nabízí nVIDIA GeForce Go 7400 dostatečný výkon pro hraní moderních her.

LCD panel

Rovněž v případě displeje Vaia SZ4 došlo k mírné evoluci, která spočívá v použití LED technologie pro podsvícení panelu. Jak již bývá u moderních notebooků zvykem, povrch panelu je vylepšen glare vrstvou. V případě Vaia však není leštěný povrch příliš lesklý a v porovnání s lacinějšími displeji tolik neodráží. Věrnost barevného podání a kontrast displeje dále prohlubuje technologie X-black.
Tenký širokoúhlý 13,3“ displej nabízí rozlišení 1280 x 800. Podobně jako u předchozího Vaia, nemá ani model SZ4 výraznější problémy s pozorovacími úhly. Pokud sledujete displej pod úhlem 45° vertikálně, je patrná pouze minimální deformace barevných přechodů. Se zvyšujícím se úhlem pozorování - např. nad 70° se postupně plynulé barevné přechody deformují. Vertikální pozorovací úhly jsou znatelně horší než horizontální, což odpovídá výrobní technologii TN.Podobně se panel chová i v případě horizontálních pozorovacích úhlů. Vyšší úhel pozorování přináší zhoršení kontrastu, ale i věrnosti barev. Tradičně je tento jev velmi patrný u modré barvy.
Duhový přechod je rovněž perfektní a panel Vaia obstojí i při srovnání s kvalitnějšími stolními LCD. Barvy jsou věrné, neobjevuje se proužkování . Širokoúhlý panel 13,3“ panel sice nevyniká úhlopříčkou, ale jeho poměr 16:10 nabízí pohodlné sledování filmů. Subjektivně mohu potvrdit, že odezva LCD panelu je dobrá, při hraní her nedochází k viditelnému rozmazání nebo rozdvojování hran.

Zvuk

Zvukový výstup notebooku zajišťuje zvuková karta SigmaTel STAC9872AK, která je součástí jižního můstku čipové sady (Intel 82801GBM ICH7-M). Reproduktory jsou zapuštěny pod displejem a prosvítají pod perforovaným kovovým krytem. Rozměry notebooku trochu ovlivnily kvalitu reprodukce. Přestože jde o různé kategorie, měl jsem možnost porovnávat Vaio s 15" modelem Toshiba Satellite A200. Zvuk Vaia nebyl vysloveně špatný, ale poněkud kovový, bez výraznější basů.
Multimediální schopnosti notebooku dále rozšiřuje integrovaná webkamera, která je zabudovaná v horní části panelu. Rozlišovací schopnost kamery je cca 0,3 Mpix. Opět se neubráním srovnání s větší (a levnější) Toshibou A200, která nabízí 1,3 Mpix webcam. Přesto kamera použitá ve Vaiu bohatě postačí na základní VoIP komunikaci.

Pevný disk a optická mechanika

Společnost Sony vybavila testované Vaio osvědčenou značkou disků s logem Seagate. Podobně jako u předchozího Vaia se jedná o disk řady Momentus. Vzrostla však jeho kapacita z 80 na 120 GB a změnilo se rozhraní z paralelního na mobilní SATA. Plotny disku Seagate Momentus ST9120821AS se otáčejí rychlostí 5400 otáček za minutu, vyrovnávací paměť je 8 MB. Průměrná přístupová doba se dle specifikací pohybuje kolem 12,5 ms. Provoz disku je poměrně tichý díky fluidním ložiskům a QuietStep technologii.
Odolnost proti otřesům zajišťuje tzv. 3D Defense System ve spolupráci s prostorovým senzorem, který monitoruje náhlé změny polohy notebooku. Včasné zaparkování hlaviček a rychlé vypnutí disku předchází poškození uložených dat. Disk podle specifikací spotřebuje při provozu přibližně 2,6 W.
Vestavěná optická mechanika je produktem společnosti MATSHITA UJ-852S. Notebook umí číst a zapisovat všechny běžné DVD formáty, včetně dvouvrstvých disků. Zápis na DVD±R média probíhá 8x rychlostně, přepis DVD-RW 6x rychlostně, v případě "pluskových" DVD+RW 8x. Podporován je rovněž 4x zápis dvouvrstvých DVD+R DL a 5x rychlostní DVD-RAM. Média CDR jsou zapisována 24x a CDRW 16x. Kvalitu zápisu zajišťuje technologie buffer underrun a 2 MB buffer.