>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
Srovnávací test 14 zdrojů - 1. část
18.5.2006, Martin Šejnoha, recenze
Před nedávnem jsme slíbili srovnávací testy počítačových zdrojů. Dnes přinášíme první z nich. Je rozdělen do dvou částí (dnes popis modelů, zítra testy) a je v něm zastoupeno 14 zdrojů v ceně od 1000 do 2500 Kč. Jmenovitě jde o následující značky: Enermax, Eurocase, Fortron (3x), Chill Innovation, LC Power (2x), Nexus, Seasonic, Spire, Tagan, UltraPower.
Kapitoly článku:
- Srovnávací test 14 zdrojů - 1. část
- Enermax Liberty ELT400AWT
- Eurocase ATX-550 JSP (hliníkové provedení)
- EuroCase ATX-550 JSP
- Fortron FSP400-60THN-P
- Fortron Blue Storm 400W
- Fortron FSP400-60GLN
- Chill Innovation CP-400P3
- LC Power LC6480S Scorpio
- LC Power LC6550 V2.0
- Nexus NX-9003 SFB
- Seasonic S12 430W
- Spire SP-ATX-400W
- Tagan U15 430W
- Ultra Power SD-T420PR
Před nedávnou u nás vyšel článek o standardech zdrojů ATX12V a na co dávat pozor při jejich výběru.
V článku byly zmíněny plánované testy zdrojů a první Vám právě dnes přinášíme. Nejedná se o testování prováděné přímo v počítači programy jako je například SpeedFan, ale o opravdové zátěžové testy na umělé zátěži. Důvodem je to, že porovnáváním zdrojů v počítači dostaneme pouze zkreslené výsledky, které příliš mnoho nevypovídají, až při zatížení zdroje odporovou zátěží se naplno projeví, zda dokáže bez problémů podávat výkony uváděné výrobcem a přitom splňuje i požadavky na čistotu a zvlnění napětí. V testech bude také posuzována hlučnost zdroje při běžné zátěži a také při maximální, kdy jsou vyvíjeny velké nároky na chlazení součástí zdroje a ventilátor(y) běží na plné otáčky. Dalším posuzovaným kritériem je vnitřní provedení zdroje, čímž se rozumí odpovídající dimenzování výkonových prvků a filtračních kapacit zdroje. V neposlední řadě bude měřena účinnost zdroje při různém zatížení, protože při maximální zátěži bývá zpravidla nejvyšší, což je to dáno tím, že ztráty v jádře hlavního transformátoru jsou pořád téměř stejné a při vyšších odběrech se „ztratí“, což se projeví vyšší změřenou účinností zdroje.
Kvalita výkonových prvků vypovídá mnoho o předpokládané životnosti zdroje. Mohu říci, že nejporuchovější součástkou jsou elektrolytické kondenzátory a obzvláště na ně se budu zaměřovat.
Neméně důležitá je také vnitřní konstrukce zdroje, zde jde zejména o to, zda zdroj obsahuje opravdu dvě 12V větve s odděleným snímáním procházejícího proudu a zda obsahuje potřebné ochrany proti přetížení (ideálně i jednotlivých větví). Dále je velmi důležité správné výkonové dimenzování spínacích tranzistorů a usměrňovacích diod. Přihlíženo bude také k nadstandardní výbavě a k prvkům typickým pro jednotlivé výrobce.
Testovací zařízení
Pro zatěžování zdrojů jsem s úspěchem použil běžné automobilové žárovky, jejichž paralelním řazením lze snadno dosáhnout požadovaného odběru ze zdroje. Procházející proud měřím bočníky BU10, jsou určeny k měření proudu až do 120A. Napětí jsou měřena digitálním multimetrem, který úspěšně prošel kalibrací, tudíž je jeho přesnost zaručená. K měření zvlnění využívám osciloskop BM566A, jehož šířka pásma je 120MHz. Je dvoukanálový a má dvě časové základny. Pro měření teploty používám čidla LM35DZ připojená k běžnému multimetru, jejichž výrobcem zaručovaná maximální odchylka je do 0.5°C.
Pro měření hlučnosti bych nejraději využil stejné zařízení, jaké je použito v testech ventilátorů. Hlučnost zdrojů by se pak dala porovnávat s ventilátory, při použití jiné metodiky nebude nikdy dosaženo porovnatelných výsledků, ale s tím se bohužel nedá nic dělat. Dále bych rád měřil náběhy napětí při startu (zda se nevyskytují nějaké špičky) a odezvu na rychlou změnu zátěže. K tomu je ale potřeba ideálně digitální osciloskop patřičných parametrů, který ve své výbavě nemám.
Metodika testování
Nejprve bude zdroj zapnut pouze v ST-BY režimu, větev +5VSB bude zatížena maximálním odběrem uvedeným na štítku zdroje a přitom bude měřena jeho účinnost. Dále zda je výstupní napětí v toleranci a zda není zvlnění vyšší, než specifikace povoluje. Nyní bude následovat spuštění hlavního zdroje bez zátěže, měření příkonu a napětí všech větví naprázdno. Následuje zatížení všech větví na 25%, po ustálení měření napětí větví a příkonu zdroje ze sítě. Výše uvedené kroky se budou opakovat při 50% a 75% zátěži. Při 100% zatížení bude navíc změřeno zvlnění napětí hlavních větví zdroje. Dále teplota výkonových prvků zdroje a i o kolik se ohřeje vzduch při průchodu zdrojem. Také se v tomto režimu projeví celková hlučnost nejen ventilátorů, ale i tlumivka pasivního PFC dokáže krásně vrčet na 100Hz. To je k metodice testování asi vše.
Cílová skupina
V dnešním testu jsou zastoupeny zdroje střední třídy v cenovém rozpětí od 1000,- Kč do 2500,- Kč. Cílem testu je ukázat, co za svoje peníze dostanete, zda má cenu kupovat dražší modely nebo ne a kterým výrobkům se raději velkým obloukem vyhnout. Na dalších stranách (tedy v této první části) už následují popisy jednotlivých zdrojů, jejich balení, příslušenství a kvality provedení. V druhé části bude provedeno porovnání vlastností zdrojů a doporučení toho, který si v daném případě vybrat.
Poznámka: Tato první část je o představení jednotlivých zdrojů, druhá část je věnována zátěžovým testům a závěru celého testu.
V článku byly zmíněny plánované testy zdrojů a první Vám právě dnes přinášíme. Nejedná se o testování prováděné přímo v počítači programy jako je například SpeedFan, ale o opravdové zátěžové testy na umělé zátěži. Důvodem je to, že porovnáváním zdrojů v počítači dostaneme pouze zkreslené výsledky, které příliš mnoho nevypovídají, až při zatížení zdroje odporovou zátěží se naplno projeví, zda dokáže bez problémů podávat výkony uváděné výrobcem a přitom splňuje i požadavky na čistotu a zvlnění napětí. V testech bude také posuzována hlučnost zdroje při běžné zátěži a také při maximální, kdy jsou vyvíjeny velké nároky na chlazení součástí zdroje a ventilátor(y) běží na plné otáčky. Dalším posuzovaným kritériem je vnitřní provedení zdroje, čímž se rozumí odpovídající dimenzování výkonových prvků a filtračních kapacit zdroje. V neposlední řadě bude měřena účinnost zdroje při různém zatížení, protože při maximální zátěži bývá zpravidla nejvyšší, což je to dáno tím, že ztráty v jádře hlavního transformátoru jsou pořád téměř stejné a při vyšších odběrech se „ztratí“, což se projeví vyšší změřenou účinností zdroje.
Kvalita výkonových prvků vypovídá mnoho o předpokládané životnosti zdroje. Mohu říci, že nejporuchovější součástkou jsou elektrolytické kondenzátory a obzvláště na ně se budu zaměřovat.
Neméně důležitá je také vnitřní konstrukce zdroje, zde jde zejména o to, zda zdroj obsahuje opravdu dvě 12V větve s odděleným snímáním procházejícího proudu a zda obsahuje potřebné ochrany proti přetížení (ideálně i jednotlivých větví). Dále je velmi důležité správné výkonové dimenzování spínacích tranzistorů a usměrňovacích diod. Přihlíženo bude také k nadstandardní výbavě a k prvkům typickým pro jednotlivé výrobce.
Testovací zařízení
Pro zatěžování zdrojů jsem s úspěchem použil běžné automobilové žárovky, jejichž paralelním řazením lze snadno dosáhnout požadovaného odběru ze zdroje. Procházející proud měřím bočníky BU10, jsou určeny k měření proudu až do 120A. Napětí jsou měřena digitálním multimetrem, který úspěšně prošel kalibrací, tudíž je jeho přesnost zaručená. K měření zvlnění využívám osciloskop BM566A, jehož šířka pásma je 120MHz. Je dvoukanálový a má dvě časové základny. Pro měření teploty používám čidla LM35DZ připojená k běžnému multimetru, jejichž výrobcem zaručovaná maximální odchylka je do 0.5°C.
Pro měření hlučnosti bych nejraději využil stejné zařízení, jaké je použito v testech ventilátorů. Hlučnost zdrojů by se pak dala porovnávat s ventilátory, při použití jiné metodiky nebude nikdy dosaženo porovnatelných výsledků, ale s tím se bohužel nedá nic dělat. Dále bych rád měřil náběhy napětí při startu (zda se nevyskytují nějaké špičky) a odezvu na rychlou změnu zátěže. K tomu je ale potřeba ideálně digitální osciloskop patřičných parametrů, který ve své výbavě nemám.
Metodika testování
Nejprve bude zdroj zapnut pouze v ST-BY režimu, větev +5VSB bude zatížena maximálním odběrem uvedeným na štítku zdroje a přitom bude měřena jeho účinnost. Dále zda je výstupní napětí v toleranci a zda není zvlnění vyšší, než specifikace povoluje. Nyní bude následovat spuštění hlavního zdroje bez zátěže, měření příkonu a napětí všech větví naprázdno. Následuje zatížení všech větví na 25%, po ustálení měření napětí větví a příkonu zdroje ze sítě. Výše uvedené kroky se budou opakovat při 50% a 75% zátěži. Při 100% zatížení bude navíc změřeno zvlnění napětí hlavních větví zdroje. Dále teplota výkonových prvků zdroje a i o kolik se ohřeje vzduch při průchodu zdrojem. Také se v tomto režimu projeví celková hlučnost nejen ventilátorů, ale i tlumivka pasivního PFC dokáže krásně vrčet na 100Hz. To je k metodice testování asi vše.
Cílová skupina
V dnešním testu jsou zastoupeny zdroje střední třídy v cenovém rozpětí od 1000,- Kč do 2500,- Kč. Cílem testu je ukázat, co za svoje peníze dostanete, zda má cenu kupovat dražší modely nebo ne a kterým výrobkům se raději velkým obloukem vyhnout. Na dalších stranách (tedy v této první části) už následují popisy jednotlivých zdrojů, jejich balení, příslušenství a kvality provedení. V druhé části bude provedeno porovnání vlastností zdrojů a doporučení toho, který si v daném případě vybrat.
Poznámka: Tato první část je o představení jednotlivých zdrojů, druhá část je věnována zátěžovým testům a závěru celého testu.