Srovnávací test PC - LYNX eXpress MS Challenger 1000
Společnost LEVI nemohla v našem testu chybět. Počítač LYNX eXpress MS Challenger 1000 dokresluje decentní design skříně, která skýtá útočiště pro komponenty značek, které jsou typické pro sortiment této společnosti. Počítač je založen na platformě AMD.
Kapitoly článku:
- Srovnávací test PC - LYNX eXpress MS Challenger 1000
- Detailní pohled na komponenty
- Výsledky testů
Počítačová skříň aneb provedení exteriéru a interiéru
Sice zde použitá skříň není něčím extra, ale aspoň nepůsobí navenek tak neskutečně "tuctově", jak jsme měli v průběhu tohoto testu tu čest. Sami jistě uznáte, že jsme se doposud setkali s dost různorodými záležitostmi, co se zúčastněných počítačů týče. Začátek vypadal relativně zajímavě, ale to co následovalo bylo opravdu až "dech vyrážející" v ne zrovna pozitivním slova smyslu. Počítač od lišáků však ukázal, že není zdaleka vše ztraceno a já mohu potvrdit, že se tu se zajímavými kousky ještě setkáme. Nyní je na řadě LYNX, aby představil své přednosti - pojďme se na něj tedy podívat podrobněji.
Zde zvolené komponenty nejsou vzhledem k firmě, ze které počítač pochází, žádným překvapením (podobně jako u lišáků). Základní deska a grafická karta v podání MSI opravdu nepřekvapí. Podobně na tom jsou i paměťové moduly značky Corsair - ovšem ty zde použité představovaly po otevření bočnice opravdové překvapení. Nejsou to totiž ledajaké moduly běžného provedení, nýbrž zástupci výběrové řady XMS Pro, kteří se pyšní výborným časováním a rozměrnými hliníkovými pasivy, které na svém vrchu navíc obsahují sérii 18 různobarevných LEDek indikujících vytížení daného modulu. Paměti to jsou rozhodně "pěkné", nicméně zde vyvstává jedna docela zásadní otázka. Nejedná se o zrovna nejlevnější záležitost a proto moc dobře nechápu jejich přítomnost, když skříň neobsahuje průhlednou bočnici, skrze kterou by tato "přidaná hodnota" byla vidět. Jelikož je počítač opatřen pečetí, jejíž poškození znamená ztrátu záruky, tak se do něj potenciální majitel ani nedostane, a proto mi to připadá jako přinejmenším dost nedomyšlené. Stále tu však samozřejmě zůstává jejich nízké časování - tedy výkonnostní stránka věci, kterou nelze upřít.
Dále tu máme základní desku postavenou na čipové sadě nForce4 tvořící základ pro procesor Athlon 64 3000+, z kterého se tak stává nejslabší model pro platformu AMD v rámci tohoto testu (sice jde obecně velice dobře přetaktovat - ale tento aspekt jsme moc nezohledňovali). Co zde také poteší, je pevný disk o kapacitě 250GB, což je nejvíce v rámci testu. Grafická karta patří dnes však už spíše mezi ty slabší.
Zaměřme se však nyní nejprve na skříň a sestavení jako takové. Přestože se zde nesetkáme s nějakými konstrukčními či designerskými "vychytávkami", tak čelní maska vypadá relativně povedeně. Zajímavá je na ní kombinace šedivých a černých ploch, přičemž zrak upoutá především skloubení krytek dvou 5.25" pozic do jedné velké, což má za následek poněkud atypický vzhled. Ony pozice je však stále možné využít, jen se evidentně v tomto případě počítá s osazením menšího počtu mechanik, ostatně v běžné praxi se opravdu setkáváme s osazenou jednou či dvěma (tři a více - to je většinou záležitost už pro fajnšmejkry kvůli uplatnění různých multifunkčních panelů nebo rámečků pro přenosné pevné disky).
To že je tato skříň upravena pro počítače LYNX naznačuje vylisované logo této značky v pravé bočnici po celé její ploše a také čelní maska s černým potiskem v podobě malého loga LYNX (namísto obvyklé samolepky). Spodní části skříně dominuje tenká horizontální linie tvořená z průsvitného plastu modré barvy v jejímž středu se nachází tlačítko Power, jež je podsvícené LEDkou (taktéž modré barvy) s docela vysokovou svítivostí (díky rozptylu skrze průsvitný plast kolem však při provozu počítače příliš neruší). Níže se nachází červená LEDka indikující činnost pevného disku a titěrné tlačítko Reset. Výčet prvků na čelní masce podtrhují ještě dva porty rozhraní USB 2.0, které jsou z headerů na základní desce vyvedené patřičně stíněnými kablíky.
Při pohledu na zadní stranu je však nutná kritika. A to ve spojitosti s perforací pro přídavný ventilátor, která je naprosto stejného provedení, jako tomu bylo v případě skříně počítače Prestigio Gamer. Kdyby aspoň byla nevyužitá, tak bych i pochopil, že když zde ventilátor není, výrobce počítače se tím nezabýval. Avšak v tomto případě zde ventilátor nalezneme - kroutím tedy jen nechápavě hlavou.
I/O výstupy počítače, jež zprostředkovává základní deska, jsou v následujícím podání: 2x PS/2 (klávesnice, myš), 1x S/PDIF-out (coaxial), 4x USB 2.0, 1x RJ-45, audio + již zmíněné 2 porty USB 2.0 v čelní masce.
Vedle klasických obrazových výstupů v podobě konektorů D-Sub, S-Video a DVI-I zde již nic dalšího nenalezneme. Žádné přídavné karty se tedy nekonají.
Levá bočnice má dvě perforované oblasti ve své levé části. Ta horní je pozicována naproti prostoru, kde se standardně nachází u intelovské platformy procesor a stejně jako skříň počítače Prestigio Gamer se zde setkáváme s naprosto stejným plastovým windtunelem, jehož výšku je možné individuálně přizpůsobit - avšak je dost omezující, co se jeho minimální výšky týče. Ve spodní části je dále perforovaná oblast přímo naproti prostoru přídavných karet, kterou je mimojiné možné v případě potřeby doplnit o 80mm nebo 120mm ventilátor (ostatně 80mm ventilátor je možné umístit i namísto windtunelu).
Po sundání bočnice a prvním pohledu dovnitř je možné konstatovat, že "chaos v zapojení" (respektive v kabelech) se zde sice nekoná, ale stále by to šlo lépe (ostatně jak jsme již měli možnost se sami přesvědčit). Při pohledu na vnitřní uspořádání skříně je však jasně patrné, že až je čelní maska odlišná, tak konstrukčně jde o naprosto shodnou (tedy stejně podprůměrnou) záležitost jako tomu bylo v případě již několikrát zmiňované skříně pořítače Prestigio Gamer. Největší slabina je zde v podobě uchycení pevného disku s nulovým chlazením a posléze také již zmiňovaná perforace pro přídavné ventilátory v přední a zadní části skříně.
Nalezneme zde tedy čtyři pozice pro 5.25" mechaniky, dvě 3.5" pozice s možností výstupu skrze čelní masku a jednu interní 3.5" pozici pro pevný disk. Otázka mechaniky a různých zařízení tedy roblém nepředstavuje, avšak možnosti pro další pevné disky jsou samozřejmě naprosto nedostatečné, jelikož jsou zkrátka nulové (jediná možnost je použít redukci do 5.25" pozice, do prostřední volné 3.5" šachty bych ji rozhodně nevtěsnával, jelikož takové řešení by si koledovalo o vážné problémy s teplotou a to pouze kvůli špatně navržené skříní rozhodně nehodlám tolerovat.
Žádné přídavné karty zde tedy nenalezneme, takže chladič grafické karty má zcela volné pole působnosti. Poměrně kuriozní je zde natažený audio kablík ze základní desky k optické mechanice, který vede přímo přes větráček chladiče čipové sady a obával bych se tedy toho, že by mohl způsobovat zadrhávání.
Díky rozmístění konektorů použité základní desky se nad grafickou kartou nachází jeden slot PCIe x1 a ještě nad ním slot PCIe x4, který je "otevřený", což v praxi znamená, že drážka v níž se nachází svorkovnice pro výčnělek karty s kontaktními ploškami není na svém pravém konci zakončena, díky čemuž je zde možné laborovat s režimem SLI (avšak samozřejmě ne ve standardní konfiguraci linek PCIe 8+8).
V zadní části se nachází 80mm ventilátor starající se o vyfukování ohřátého vzduchu z prostoru kolem procesoru ze skříně ven. Tomu napomáhá také 12cm ventilátor ve spodní části zdroje. Tuto oblast dokresluje boxovaný chladič procesoru. Nic zvláštního zde tedy nenalezneme, avšak svůj účel chlazení splní. Toto trio nijak zvlášť hlučné není - slabinou je bohužel hlučný chladič grafické karty.
Sice zde použitá skříň není něčím extra, ale aspoň nepůsobí navenek tak neskutečně "tuctově", jak jsme měli v průběhu tohoto testu tu čest. Sami jistě uznáte, že jsme se doposud setkali s dost různorodými záležitostmi, co se zúčastněných počítačů týče. Začátek vypadal relativně zajímavě, ale to co následovalo bylo opravdu až "dech vyrážející" v ne zrovna pozitivním slova smyslu. Počítač od lišáků však ukázal, že není zdaleka vše ztraceno a já mohu potvrdit, že se tu se zajímavými kousky ještě setkáme. Nyní je na řadě LYNX, aby představil své přednosti - pojďme se na něj tedy podívat podrobněji.
- Procesor: Athlon 64 3000+ (1800MHz, 9 x 200, jádro DH8-E6 / Venice, 512KB L2 cache)
- Základní deska: MSI K8N Neo4 (čipová sada nForce4) - BIOS 09/09/2005
- Operační paměť: 2x512MB Corsair CMX512-3200XLPRO DDR 400MHz (2-2-2-5)
- Grafická karta: MSI GeForce 6600GT (128MB, 500 MHz jádro, 1000MHz paměť)
- Pevný disk: Seagate Barracuda 7200.8 ST3250823AS (SATA 150, 250GB, 8MB buffer, 7200rpm)
- Optická mechanika: LG GSA-4167B
- Audio: zvukový kodek ALC850 na základní desce
- Chladič procesoru: AMD BOX
- Disketová mechanika: ano, standardní
- Zdroj: Eurocase ATX-450 JSP (+3.3V: 32A / +5V: 40A / +12V: 25A / -5V: 0.8A / -12V: 0.8A / +5V vsb: 2.5A) - 450W
- Operační systém: Windows XP Home Edition, SP2
Zde zvolené komponenty nejsou vzhledem k firmě, ze které počítač pochází, žádným překvapením (podobně jako u lišáků). Základní deska a grafická karta v podání MSI opravdu nepřekvapí. Podobně na tom jsou i paměťové moduly značky Corsair - ovšem ty zde použité představovaly po otevření bočnice opravdové překvapení. Nejsou to totiž ledajaké moduly běžného provedení, nýbrž zástupci výběrové řady XMS Pro, kteří se pyšní výborným časováním a rozměrnými hliníkovými pasivy, které na svém vrchu navíc obsahují sérii 18 různobarevných LEDek indikujících vytížení daného modulu. Paměti to jsou rozhodně "pěkné", nicméně zde vyvstává jedna docela zásadní otázka. Nejedná se o zrovna nejlevnější záležitost a proto moc dobře nechápu jejich přítomnost, když skříň neobsahuje průhlednou bočnici, skrze kterou by tato "přidaná hodnota" byla vidět. Jelikož je počítač opatřen pečetí, jejíž poškození znamená ztrátu záruky, tak se do něj potenciální majitel ani nedostane, a proto mi to připadá jako přinejmenším dost nedomyšlené. Stále tu však samozřejmě zůstává jejich nízké časování - tedy výkonnostní stránka věci, kterou nelze upřít.
Dále tu máme základní desku postavenou na čipové sadě nForce4 tvořící základ pro procesor Athlon 64 3000+, z kterého se tak stává nejslabší model pro platformu AMD v rámci tohoto testu (sice jde obecně velice dobře přetaktovat - ale tento aspekt jsme moc nezohledňovali). Co zde také poteší, je pevný disk o kapacitě 250GB, což je nejvíce v rámci testu. Grafická karta patří dnes však už spíše mezi ty slabší.
Zaměřme se však nyní nejprve na skříň a sestavení jako takové. Přestože se zde nesetkáme s nějakými konstrukčními či designerskými "vychytávkami", tak čelní maska vypadá relativně povedeně. Zajímavá je na ní kombinace šedivých a černých ploch, přičemž zrak upoutá především skloubení krytek dvou 5.25" pozic do jedné velké, což má za následek poněkud atypický vzhled. Ony pozice je však stále možné využít, jen se evidentně v tomto případě počítá s osazením menšího počtu mechanik, ostatně v běžné praxi se opravdu setkáváme s osazenou jednou či dvěma (tři a více - to je většinou záležitost už pro fajnšmejkry kvůli uplatnění různých multifunkčních panelů nebo rámečků pro přenosné pevné disky).
To že je tato skříň upravena pro počítače LYNX naznačuje vylisované logo této značky v pravé bočnici po celé její ploše a také čelní maska s černým potiskem v podobě malého loga LYNX (namísto obvyklé samolepky). Spodní části skříně dominuje tenká horizontální linie tvořená z průsvitného plastu modré barvy v jejímž středu se nachází tlačítko Power, jež je podsvícené LEDkou (taktéž modré barvy) s docela vysokovou svítivostí (díky rozptylu skrze průsvitný plast kolem však při provozu počítače příliš neruší). Níže se nachází červená LEDka indikující činnost pevného disku a titěrné tlačítko Reset. Výčet prvků na čelní masce podtrhují ještě dva porty rozhraní USB 2.0, které jsou z headerů na základní desce vyvedené patřičně stíněnými kablíky.
Při pohledu na zadní stranu je však nutná kritika. A to ve spojitosti s perforací pro přídavný ventilátor, která je naprosto stejného provedení, jako tomu bylo v případě skříně počítače Prestigio Gamer. Kdyby aspoň byla nevyužitá, tak bych i pochopil, že když zde ventilátor není, výrobce počítače se tím nezabýval. Avšak v tomto případě zde ventilátor nalezneme - kroutím tedy jen nechápavě hlavou.
I/O výstupy počítače, jež zprostředkovává základní deska, jsou v následujícím podání: 2x PS/2 (klávesnice, myš), 1x S/PDIF-out (coaxial), 4x USB 2.0, 1x RJ-45, audio + již zmíněné 2 porty USB 2.0 v čelní masce.
Vedle klasických obrazových výstupů v podobě konektorů D-Sub, S-Video a DVI-I zde již nic dalšího nenalezneme. Žádné přídavné karty se tedy nekonají.
Levá bočnice má dvě perforované oblasti ve své levé části. Ta horní je pozicována naproti prostoru, kde se standardně nachází u intelovské platformy procesor a stejně jako skříň počítače Prestigio Gamer se zde setkáváme s naprosto stejným plastovým windtunelem, jehož výšku je možné individuálně přizpůsobit - avšak je dost omezující, co se jeho minimální výšky týče. Ve spodní části je dále perforovaná oblast přímo naproti prostoru přídavných karet, kterou je mimojiné možné v případě potřeby doplnit o 80mm nebo 120mm ventilátor (ostatně 80mm ventilátor je možné umístit i namísto windtunelu).
Po sundání bočnice a prvním pohledu dovnitř je možné konstatovat, že "chaos v zapojení" (respektive v kabelech) se zde sice nekoná, ale stále by to šlo lépe (ostatně jak jsme již měli možnost se sami přesvědčit). Při pohledu na vnitřní uspořádání skříně je však jasně patrné, že až je čelní maska odlišná, tak konstrukčně jde o naprosto shodnou (tedy stejně podprůměrnou) záležitost jako tomu bylo v případě již několikrát zmiňované skříně pořítače Prestigio Gamer. Největší slabina je zde v podobě uchycení pevného disku s nulovým chlazením a posléze také již zmiňovaná perforace pro přídavné ventilátory v přední a zadní části skříně.
Nalezneme zde tedy čtyři pozice pro 5.25" mechaniky, dvě 3.5" pozice s možností výstupu skrze čelní masku a jednu interní 3.5" pozici pro pevný disk. Otázka mechaniky a různých zařízení tedy roblém nepředstavuje, avšak možnosti pro další pevné disky jsou samozřejmě naprosto nedostatečné, jelikož jsou zkrátka nulové (jediná možnost je použít redukci do 5.25" pozice, do prostřední volné 3.5" šachty bych ji rozhodně nevtěsnával, jelikož takové řešení by si koledovalo o vážné problémy s teplotou a to pouze kvůli špatně navržené skříní rozhodně nehodlám tolerovat.
Žádné přídavné karty zde tedy nenalezneme, takže chladič grafické karty má zcela volné pole působnosti. Poměrně kuriozní je zde natažený audio kablík ze základní desky k optické mechanice, který vede přímo přes větráček chladiče čipové sady a obával bych se tedy toho, že by mohl způsobovat zadrhávání.
Díky rozmístění konektorů použité základní desky se nad grafickou kartou nachází jeden slot PCIe x1 a ještě nad ním slot PCIe x4, který je "otevřený", což v praxi znamená, že drážka v níž se nachází svorkovnice pro výčnělek karty s kontaktními ploškami není na svém pravém konci zakončena, díky čemuž je zde možné laborovat s režimem SLI (avšak samozřejmě ne ve standardní konfiguraci linek PCIe 8+8).
V zadní části se nachází 80mm ventilátor starající se o vyfukování ohřátého vzduchu z prostoru kolem procesoru ze skříně ven. Tomu napomáhá také 12cm ventilátor ve spodní části zdroje. Tuto oblast dokresluje boxovaný chladič procesoru. Nic zvláštního zde tedy nenalezneme, avšak svůj účel chlazení splní. Toto trio nijak zvlášť hlučné není - slabinou je bohužel hlučný chladič grafické karty.
