Test 20 paměťových karet: 2. část

Várku testů začínáme osvědčenou utilitou HD Tune Pro v aktuální verzi 3.10. Pro potřeby mého měření je plně dostačující. Jako důležité ukazatele jsem uvažoval CPU Usage a Access Time. V minulosti jsem u tohoto programu uváděl jednotlivé screeny, které se týkaly konkrétního zařízení. U paměťových karet, jichž je v testu dvacet a jsou zastoupeny vícero standardy a kapacitami, by to bylo spíše na překážku.

Rozdělení do grafů je provedeno na základě jednotlivých formátů (CompactFlash, Secure Digital High-Capacity a microSDHC, Secure Digital a microSD, Memory Stick Pro Duo a MS micro, Multimedia Plus a xD). Bohužel se nám nepodařilo zajistit větší počet zástupců MMC a xD, a tak je od každého pouze jeden. V rámci úspory času a místa jsem je zařadil ve všech kapitolách do jednoho společného grafu (nesrovnávat je). Následně tedy uvádím pětici screenshotů, které se týkají zátěže procesoru.
Nejvíce v tomto ohledu propadla A-Data CF 266x 4 GB, ale na druhou stranu musím podotknout, že se jedná o docela výkonný model. Ze zástupců CompactFlash si nejlépe vedla 2GB Sony CF NCFB2G 66x, což je pro mě překvapení. Čekal bych, že to bude A-Data CF 40x 8 GB díky pomalé přenosové rychlosti a svému slabému výkonu obecně.
Když se podíváme na formát Secure Digital High-Capacity, respektive micro SDHC, najdeme v něm karty o velikosti 16, 8 a 4 GB s označením Class 6. Výsledná čísla jsou v otázce zátěže procesoru celkem vyrovnaná. Nejlépe si vedla Kingmax microSDHC (4,3 %).
U rodinky Secure Digital a microSD dopadl nejlépe 1GB model od společnosti SanDisk (3,4 %). Zbývající se pohybovaly kolem hranice 6 %. Oproti výše uvedenému SDHC je vidět malinký pokles.
V případě Memory Stick (Pro Duo a micro) dopadla lépe společnost Sony. Je škoda, že až v době přípravy tohoto článku uvedla na trh rychlé kandidáty MS Pro-HG Duo HX, informovali jsme vás o tom v této novince. Vzájemné srovnání by bylo zajímavé.
U posledních dvou formátů (Multimedia Plus a xD) máme po jednom zástupci od každého. Je to škoda, srovnání v tomhle případě uvažovat nemůžeme. Pokračujeme dalšími pěti grafy, jež znázorňují, jak na tom byly paměťovky ohledně přístupové doby.
V celkově šestém grafu je pozorovatelný mírný propad u 8GB CF společnosti A-Data (1,4 ms). Ostatní zástupci si vedli velmi dobře. Je otázkou, na kolik jsou výsledná čísla ovlivněna samotnou externí čtečkou IB-801.
Pokračujeme standardem SDHC a microSDHC, kde jsou k vidění také velmi slušné hodnoty. "Nejhůře" s přístupovou dobou 1,1 ms dopadl 4GB Kingmax.
Vyrovnanost u formátu Secure Digital respektive microSD je zřejmá. Všichni účastníci měření dosáhli shodně výborného času 0,9 ms.
Vysoká hodnota 5,8 ms u 4GB Sony Memory Stick Micro není náhodná, měření jsem několikrát opakoval a výsledek vždy stejný. Vyhledávací čas u 2GB SanDisku je dobrý (1,1 ms).
Až hrozivě vypadá access time u karty xD Olympus M-XD2GMP s kapacitou 2 GB. Testy jsem samozřejmě opakoval, a že trvaly dlouho, i přesto se výsledek od 54,2 ms moc nelišil. Pretec MMC Plus nedopadl také nejlépe, 2,4 ms je třetí nejhorší čas ze všech účastníků.

Předně bych chtěl poznamenat, že vytížení procesoru se odvíjí také od výkonu paměťové karty, takže čím je rychlejší, tím více procesorového času si obvykle vezme. Kdybych měl srovnávat níže uvedená čísla s těmi z megatestu 4GB flash disků, tak musím napsat, že jsou o pár jednotek nižší, což se dalo čekat. Maximem byla hodnota 6,8 % (Patriot microSD 60x 2 GB) a minimem 2,5 % (xD Olympus M-XD2GMP 2 GB). Zde se právě hodí říci, že Olympus v otázce výkonu těžce zaostal.
Při shlédnutí grafu HD Tune Pro - Access Time, jenž nám znázorňuje dobu, za niž paměťová karta dokáže vyhledat data, můžeme pozorovat oproti flash diskům také velmi slušné hodnoty. V zájmu zachování přehlednosti grafu jsem do něj nezařadil produkt xD Olympus M-XD2GMP 2 GB, protože jeho výsledek byl tragický. Konkrétně se jednalo o 54,2 ms. Za špatný bych označil ještě Sony MS micro 4 GB (5,8 ms). Drtivá většina produktů ale nepřesáhla čas 1 ms.