Test chladicích podložek pod notebooky - 2. část

Test chladicích podložek pod notebooky - 2. část
, , recenze
Chladicí podložky pod notebooky zatím nemají moc velký úspěch díky nedůvěře uživatelů v jejich účinek. Proto jsme se rozhodli prolomit bariéry a zjistit jejich efektivitu chlazení v praxi. Minule jsme se věnovali konstrukci, dnes se podíváme na testy chlazení.
K oblíbeným
reklama
Na úvod druhého (a závěrečného) dílu o chladících podložkách si vysvětlíme metodiku použitou při testování. Popis testovaných podložek si můžete přečíst v prvním díle. Dnes se nejdříve podíváme na ceny jednotlivých podložek, které budou i v závěru testu důležitým ukazatelem pro některá hodnocení:


Název
Cena s DPH
Zalman NC-1000 Notebook cooler
1489 Kč
Revoltec Notebook Cooler RNC-2000
1214 Kč
Gigabyte G-Pad
891 Kč
Akasa notebook cooler
940 Kč
Lian Li 15-inch Notebook Cooler Pad
1189 Kč
Revoltec Notebook Cooler RNC-1000
865 Kč
Primecooler PC-NTB I Coolpad
738 Kč
Thermaltake R150N01 iXoft
593 Kč
Nexus TDD-3000
1021 Kč




Metodika testování


Vytvořit objektivní metodiku testování byl zpočátku problém, protože osvědčený způsob testování na chladících podložek prakticky neexistuje, a tak bylo nutné vytvořit zcela nový koncept. Jako první jsem řešil zejména volbu notebooku, nakonec padla volba na dostupný postarší model od Asusu A3500L s procesorem Intel Celeron M 1,5 GHz, pamětí 256 MB, diskem o kapacitě 40 GB, kombinovanou mechanikou CD-RW/DVD, 15" XGA TFT displejem, integrovanou grafickou kartou Intel Extreme Graphics 2, PCMCIA Wi-Fi kartou a instalovaným systémem Windows XP Professional (SP2). Konfigurace je tedy na dnešní dobu už podprůměrná, pro náš test je však důležité zahřívání notebooku, který i přes slabší komponenty vykazuje slušné zahřívání jak procesoru a základní desky, tak celé spodní strany.


- Notebook s podložkou Thermaltake R150N01iXoft -

Největším problémem při řešení metodiky testování a vlastně i hodnocení bylo samotné měření účinnosti chlazení. Pro testování jsem nakonec zvolil dvě měření s mírně odlišnou váhou při celkovém hodnocení. V testu jsem pomocí digitálního teploměru s externím teplotním čidlem sledoval teplotu mezi notebookem a podložkou (přibližně ve středu spodní strany notebooku), monitorování teploty procesoru a základní desky zajistil software. Problémem bylo měření teploty pevného disku, které se bohužel softwarově nepodařilo zjistit. Snížení teploty vnitřních komponentů je důležité zejména pro zvýšení jejich životnosti (u notebooků by chladící podložky při taktování asi nepomohly), vysoká teplota spodní strany je naopak nepohodlná pro samotného majitele při položení notebooku na kolena.

První zjišťovanou hodnotou je takzvaný koeficient chlazení. Vypnutý notebook jsem nechal vždy zchladit na teplotu 28°C (měřeno na spodní straně teplotním čidlem, teplota v místnosti byla cca 26°C). Pak následovalo umístění notebooku na chladicí podložku a jeho zapnutí. Následujících třicet minut byly v intervalu 5 minut zaznamenávány zmíněné tři hodnoty, které pak byly zapsány do tabulky a byl sestrojen graf vývoje teploty jednotlivých měřených prvků. Po startu systému nebyl provoz prvních 20 minut nijak zatěžován, poté bylo přidáno přehrávání filmu a na posledních pět minut zapnut antivirový test jako simulace zatížení s konstantním průběhem pro objektivitu testu. Původně mělo být zatížení realizováno pomocí testu 3D Mark 2005, bohužel notebook tento program nezvládal, použité zatížení však bylo pro notebook dostatečné (běžná činnost byla velmi zpomalená). Pro zjištění účinnosti chlazení byl v jednom měření zjištěn vývoj teplot bez použití jakékoliv podložky, čímž mohly být zjištěny hodnoty konkrétního účinku v jednotlivých časech testování. Výsledkem bylo také sestrojení grafů, které názorně ukazují rozdíly mezi normálními teplotami a teplotami při použití chladící podložky. Abychom dostali konkrétní hodnotu koeficientu, byly hodnoty zprůměrovány. Koeficient chlazení tedy vyjadřuje schopnost podložky průběžně chladit notebook od jeho zapnutí.



Druhý je koeficient schopnosti zchladit notebook. Po dvouhodinové konstantní zátěži notebooku (přehráváním filmu) bez chladící podložky byly změřeny a zapsány teploty procesoru, základní desky a spodní strany notebooku - protože byly teploty vždy trochu rozdílné, před každým testováním byly změřeny nové. Pak byla aplikována podložka a po další hodině byly zapsány změněné (většinou snížené) hodnoty teplot. Jejich rozdílem bylo zjištěno zchlazení notebooku o určitou teplotu na konkrétních měřených prvcích a jejich zprůměrováním koeficient schopnosti zchladit notebook. Cílem tedy bylo simulovat situaci, kdy notebook používáte a až potom jej umístíte na chladící podložku. Tento koeficient má mírně menší hodnotu v celkovém hodnocení, protože většinou budete notebook zapínat přímo na podložce (což je úkolem koeficientu chlazení).



Do hodnocení se samozřejmě celkem výrazně odráží i předpoklady podložky na přenášení (mobilita). Důležitá je v tomto ohledu zejména její velikost, hmotnost a konstrukce spodní strany. Další parametr hlučnost se týká hlavně podložek s aktivním chlazením, který je sice do jisté míry subjektivní, ale přesto důležitý parametr. Menší bodový podíl má úroveň zpracování (opracování, vzhled, materiál) a doplňující funkce a příslušenství (přídavné USB porty, obal na přenášení, apod.)

Výsledný procentuální podíl na celkovém hodnocení je tedy následující:

  • Koeficient chlazení - 35%
  • Koeficient schopnosti zchladit notebook - 25%
  • Mobilita - 20%
  • Hlučnost - 10%
  • Úroveň zpracování - 5%
  • Doplňující funkce a příslušenství - 5%

Jak je tedy vidět, nejdůležitějším parametrem je účinnost chlazení, které má v součtu obou koeficientů 60% podíl na celkovém hodnocení. Protože se jedná o podložky k notebookům, velký důraz je kladen na pohodlí při přenášení. Ostatní vlastnosti mají menší hodnocení, protože podložka by měla plnit hlavně svůj primární účel, vzhled většinou není až tak důležitý, protože podložka bývá téměř celá skryta pod notebookem.
reklama
Nejnovější články
Čína umožní firmě AMD koupit Xilinx, má ale podmínky Čína umožní firmě AMD koupit Xilinx, má ale podmínky
Zatímco NVIDIA může na akvizici firmy Arm už zapomenout, AMD se může těšit, že od regulačních úřadů skutečně dostane povolení koupit firmu Xilinx. Britské už povolení vydaly a nyní se vyjádřily i čínské. 
Dnes, aktualita, Jan Vítek3 komentáře
Čínská snaha o čipovou soběstačnost dostává trhliny, Tsinghua ruší výstavbu Čínská snaha o čipovou soběstačnost dostává trhliny, Tsinghua ruší výstavbu
Už loni v létě jsme psali o společnosti Tsinhgua, které se tehdy nevedlo nejlépe, neboť nebyl schopen splácet své dluhy. Jde přitom o jednu z hlavních firem, které měly realizovat plán Made in China 2025. 
Dnes, aktualita, Jan Vítek1 komentář
Dostupnost DDR5 se zlepšuje, ceny na západě padají dolů, ale DDR4 nekončí Dostupnost DDR5 se zlepšuje, ceny na západě padají dolů, ale DDR4 nekončí
Nástup pamětí DDR5 mohl vypadat trošku jinak, kdyby nevznikl nedostatek jejich modulů, který ovšem nebyl dán tím, že by na trhu chyběly samotné paměti. Byly to spíše PMIC potřebné pro jejich moduly. 
Dnes, aktualita, Jan Vítek1 komentář
Seznam ukazuje doporučené ceny NVIDIA RTX 3050 mezi 249 a 489 USD Seznam ukazuje doporučené ceny NVIDIA RTX 3050 mezi 249 a 489 USD
NVIDIA obvykle stanovuje u svých nových grafických karet doporučené ceny, které se běžně týkají základních nepřetaktovaných modelů, zatímco na druhé straně jsou samotní výrobci karet, kteří aktuálně za MSRP prodávat nechtějí. 
Dnes, aktualita, Jan Vítek1 komentář
Intel zveřejnil finanční výsledky: silný rok 2021, přichází ale zpomalení Intel zveřejnil finanční výsledky: silný rok 2021, přichází ale zpomalení
Společnost Intel zveřejnila své finanční výsledky za celý předchozí rok, čili i poslední jeho kvartál. Šlo z tohoto hlediska o nejlepší rok v její historii, ovšem co se týče vyhlídek do blízké budoucnosti, je na řadě obezřetnost.
Dnes, aktualita, Jan Vítek2 komentáře