Test herních notebooků: Dell Studio 1537

Design

Společnost Dell své notebooky Studio nabízí v celkem sedmi barvách, což se tedy týká pouze víka notebooku. K nám dorazil model se sytě červenou barvou a k dispozici je jich dalších šest včetně neutrální černé. Zklamán jsem byl však víkem, protože i jemný tlak na něj způsobil, že monitor začal poblikávat, což se zpravidla nestává. Zda-li toto může nějak ovlivnit životnost displeje, to je však otázkou.
Design je jinak velmi jednoduchý. Víko je rovné a pouze v jeho středu sídlí stříbrné logo Dell v taktéž stříbrném kruhu. Zbytek notebooku je pak vyveden ve stříbrné a černé barvě, kde černá se uplatňuje především ve spodní části, kam se také nyní podíváme.
Spodní strana notebooku je vyvedena poněkud jinak, než je u ostatních výrobců zvykem. Zatímco ti využívají minimálně dva panely, z nichž jeden skrývá pevný disk a ostatní zbylé komponenty jako paměti, procesor, grafickou kartu a ostatní, zde je vše jinak. Výrobce všechny komponenty zakryl jedním velkým panelem, jenž kromě místa pro baterii a úzkých postranních pruhů pokrývá celou plochu notebooku.
Panel drží pomocí sedmi šroubků, takže jednak je zde nevýhoda, že se k pevnému disku dostaneme až po odšroubování jich všech, ale zase je zde podstatná výhoda v tom, že máme jednotný přístup ke všem důležitým komponentám. Ostatní výrobci toto ani zdaleka neumožňují, tedy až na výjimky. A ještě se sluší připomenout, že se zde nesetkáme se žádnými ochrannými pečetěmi. Pokud tedy odkryjeme velký plastový panel, co uvidíme? Na levé straně to je optická mechanika a pevný disk, uprostřed bezdrátová rozhraní, vpravo vzadu procesor, čipová sada a grafický čip a nakonec před nimi dva paměťové moduly dávající dohromady 3 GB. Zajímavé je, že 2GB modul pochází od Samsungu a 1GB modul má na svědomí Hynix. Aktivní chlazení je spácháno klasickým způsobem.
Displej notebooku drží pouze sám o sobě pomocí dvou postranních kloubů a je možné jej otevřít do úhlu cca 135°. Vnitřek nás uvítá kombinací stříbrné a černé barvy, kde černá je zejmnéna v oblasti klávesnice. Zde mě potěšilo, že pouze stříbrný plast je lesklý, zatímco ostatní ne, a tak se nebudeme muset tolik potýkat s ušmudlaným víkem. V horní části displeje se setkáme s okem 2Mpix webkamery, která má po stranách dva otvory, pod nimiž budou reproduktory. Displej je 15,4" s rozlišením 1440 x 900, má lesklý povrch a dle výpisu z programu Everest bude mít nejspíše i LED podsvícení.
Zajímavé je zpracování kloubů. Ty totiž v určitém úhlu nastavení displeje prodlužují základnu. Nyní se však budeme zabývat základnou notebooku. Můžeme si ji rozdělit na tři části - část nad klávesnicí, klávesnici a dolní část. Na klávesnicí jsou pochopitelně tlačítka a také nějaké kontrolní diody. A jak už tomu dnes u moderních notebooků bývá, tlačítka jsou dotyková, což je jednak moderní, ale také praktické, protože se nemohou zanést nečistotami. Všechny prvky výrobce podsvítil pomocí bílých LED a jedná se o tlačítko spouštící aplikaci MediaDirect Home. Jedná se o ekvivalent k Windows Media Center, které je však na tomto počítači také nainstalováno.
Dále se jedná o obvyklá tlačítka pro přehrávání multimediálních souborů, ovládání zvuku, vysunutí disku z mechaniky a nakonec to jsou tři kontrolky pro WiFi, Bluetooth a aktivitu pevného disku. Nyní se přesuneme ke klávesnici, ale ještě dříve se zmíním o zcela poslední kontrolce nad klávesou NumLock, která značí aktivitu právě této funkce. Její funkce je však poněkud podivná. Osobně jsem zvyklý, že NumLock u notebooků prostě aktivuje numerickou část na hlavní klávesnici. Zde ale zapneme NumLock a klávesnice stále píše písmena a ne čísla, takže čísla musíme psát v kombinaci s klávesou Fn. A pokud NumLock vypneme, čísla psát nelze ani s Fn. Nabízí se tedy otázka, k čemu zde NumLock tedy vlastně je?

Celá klávesnice tvoří jeden velký obdélník a zamilují si ji ti, kteří mají rádi dlouhé klávesy Shift a Backspace. Naopak ti, co musí mít "dvoupatrový" Enter, budou zklamáni. Jinak je její rozložení celkem klasické s klávesami Home, End, atp. ve sloupci na pravé straně. Osobně jsem měl ale problémy s tím, že klávesnice je zasazena pod okolní povrch, takže speciálně mezerník se mi mačkal špatně. To je vše ale pouze o zvyku.
Zbytek základny pak již pouze ukáže trochu doleva posazený touchpad s nízko zasazeným povrchem a dvěma podlouhlými tlačítky. Dell si naštěstí narozdíl od některých jiných výrobců uvědomil, že s lesklým a hladkým povrchem na touchpadu by se pracovalo velmi špatně, a tak je touchpad na dotyk zdrsnělý, aby se prsty na něm nezadrhávaly. Celkově se s ním pracuje tedy dobře.
Nyní se zbývá podívat na hrany notebooku a vezmeme to od té přední. Ta je podstatně tenčí než zadní, ale neplní téměř žádnou funkci, pouze v jejím středu nalezneme záslepku infračerveného rozhraní.
Pravá hrana také není přeplácaná, ale přesto byla dobře využita. Hned vepředu je to minikonektor pro FireWire, pak dva pěkně oddělené konektory USB 2.0 a následuje menší specialitka tohoto notebooku - slotová DVD mechanika. Nyní již lze plně chápat přítomnost dotykového tlačítka pro vysunutí média a zajásají především ti, kteří nemají rádi, když při přenášení notebooku vezmou za jeho hranu a nechtěně otevřou mechaniku. Na druhou stranu, o přítomné dotykové tlačítko také není těžké zavadit. Nakonec to je napájecí konektor a v kloubu displeje bíle podsvícené tlačítko Power.
Přesuneme se k levé hraně, kde nastane ten pravý konektorový mumraj. Vepředu nahoře je to pozice pro karty ExpressCard a pod nimi čtečka paměťových karet. Následují tři audio konektory (výstup, výstup a vstup), Ethernetový konektor, dva konektory USB 2.0 z nichž jeden je zde i pro eSATA a nakonec obrazové výstupy VGA a HDMI. To jsou všechny konektory u toho notebooku a zbývá vypínač bezdrátových rozhraní, pod ním otvor zámku Kensington a v kloubu tlačítko, jež nám spustí správce bezdrátových sítí Wi-Fi Catcher.

LCD panel

Nyni nás bude zajímat kvalita LCD panelu. Nebudu provádět žádné sáhodlouhé testy pomocí optické sondy, protože to neděláme ani u normálních testů jednotlivých notebooků. Zajímat nás tak budou spíše pozorovací úhly a rozepíšu se také o svém subjektivním dojmu z hraní některé vhodné FPS (First Person Shooter) hry a sledování filmu, protože zde jde o multimediální/herní notebooky, i když to v tomto případě tak neplatí.
Tento LCD panel s rozlišením 1440 x 900 a úhlopříčkou klasických 15,4" se vyznačuje slušným a rovnoměrným podsvícením. Nemusíme se bát, že nás při sledování filmů budou rušit prosvítající okraje. Barvy jsou podány celkem slušně a zde bych rozhodně neviděl problém. Výhodou je bílá, která vypadá čistě a nemá tendenci přecházet do jiných odstínů, za což může především provedení podsvícení
Pozorovací úhly jsou co se týče světlejších barev poměrně dobré a při extrémním úhlu pohledu zespoda se jednotlivé odstíny zcela neslévají do základních složek. Trochu horší je to s tmavými odstíny, jež se při menším náklonu ztmavují a od cca 20° se začínají invertovat, avšak z takového úhlu na toto LCD budete jen těžko dobrovolně koukat.
Co se týče podání filmů a her, nemám veskrze námitek. Na nejrychlejší TN panely toto LCD rozhodně nemá, ale hru ani film vám rozhodně neznechutí. Daleko větším problémem bude spíše výkon čipu Mobility Radeon HD 3450.

Webkamera

Integrovaná webkamera má zde příjemné rozlišení 2 Mpix, i díky nimž je obraz ve výsledku ostrý, protože nativní rozlišení kamery budete jen těžko běžně využívat. V jen trochu nepříznivých světelných podmínkách se však do tmavých tónů vkrádá silný šum, ale obraz stále zůstává ostrý.
Dobré také je, že šum v obraze částečně eliminuje zmenšení zachyceného obrázku, ale stále je snadno pozorovatelný. Ve výsledku jde ale o dobrou kvalitu plně srovnatelnou se slušnými samostatnými webkamerami.

Dell jinak dodává vlastní softwarové prostředí pro zachytávání obrázků i videí. To se snadno používá a je intuitivní.