Velká recenze: "Milášek" Clié PEG-N760C

Sony Clié N760C nabízí v současné době to nejlepší, co můžeme od PDA s operačním systémem Palm OS čekat. Však mu také Sony říká "Personal Entertainment Organizer", čímž zdůrazňuje, že jeho účelem není jen organizovat náš čas a uchovávat naše kontakty, nýbrž i trochu pobavit. A skutečně, poté, co si pustíte první skladbu v MP3 a podíváte se na první barevný obrázek, který na barevném displeji s vysokým rozlišením vypadá opravdu moc pěkně, Clié si vás získá a už jej nedáte z ruky.

Tedy, pokud máte zrovna po ruce šestadvacet tisíc. Tolik totiž u nás stojí a my se můžeme jen marně vztekat, že Američané si jej mohou koupit přibližně o deset tisíc levněji. Nuž ale pojďme se na něj podívat blíže - možná zjistíme, že není úplně bezchybný, jak by se mohlo zdát, a nebude nám pak třeba až tak líto, že si jej nemůžeme dovolit.

Clié přichází s obsáhlým příslušenstvím, jak se na správný multimediální PDA sluší a patří. Kromě samotného handheldu, o němž budeme mluvit níže, dostanete USB kolébku, nabíječku, náhlavní sluchátka a dálkové ovládání, stříbrný koženkový kryt na Clié, plastovou záslepku pro případy, že nemáte zmíněný kryt nasazen, CD s ovladači a přiloženým softwarem, návody na použití, nálepku s vyobrazením písma Graffiti a několik (9) letáčků s různými informacemi. A navíc paměťovou kartu Memory Stick o velikosti 8 MB (na americké stránce Sony jsem zahlédl informaci o tom, že v rámci jakési akce dává Sony k některým modelům včetně naší N760ky dokonce 32 MB MS kartu - další věc, kterou můžeme Američanům závidět).
Nu a jak vlastně Clié s tím podivným názvem PEG-N760C vypadá?

Předně, není to žádný hubeňour. V porovnání třeba s Visorem Edge je vlastně poměrně tlustý, nicméně daří se mu to spolehlivě maskovat ladným zaoblením celé zadní strany, díky čemuž také dobře padne do ruky a skoro nikde netlačí. Je převážně ze stříbrného plastu, pouze horní strana kolem displeje a tlačítek je z kovu s příjemným matně stříbrným povrchem.

Stříbrná plastová hardwarová tlačítka jsou na obvyklých místech. Mimochodem, při jejich mačkání mám vždycky takový podivný pocit, daný možná jejich přílišnou viklavostí. Ovšem zatímco čtyři tlačítka pro přímé spouštění aplikací (Date Book, Address, To Do a Memo Pad) se mačkají víceméně příjemně, směrové dvojtlačítko je na můj vkus příliš malé a například Sokoban se mi s ním nehrál moc dobře. Jedinou jeho výhodou jsou prohlubně ve tvaru šipek, díky nimž je možno mačkat jej stylusem - a to na rozdíl od ostatních tlačítek, po kterých stylus klouže. To samé platí i pro tlačítko Power, které je problém zmáčknout dokonce i rukou. Zato však obsahuje zelenou LED, indikující stav přístroje.
Ovládací prvky na levém boku přístroje jsou lehce a pohodlně přístupné prostředníčku pravé ruky (nebo ještě pohodlněji palci levé) - kolečko Jog Dial, které je velice příjemným doplněním směrového dvojtlačítka (tak například čtení knihy, jejíž stránky se obrací průměrně každých patnáct vteřin, je díky kolečku naprosto bezproblémové a radostné), tlačítko Back, které je zase logickým doplněním kolečka Jog Dial a posuvné šoupátko Hold. To kromě obvyklého blokování tlačítek umožňuje vypnout displej a zablokovat tlačítka při přehrávání hudby, čímž se šetří baterie. Kromě zmíněných ovládacích prvků je na této straně ještě konektor sluchátek (standardní malý jack) se zásuvkou dálkového ovladače.
Horní straně dominuje vedle krytky IR portu slot pro karty Memory Stick, na obrázku mimochodem osazen dodávanou 8 MB kartou modré barvy. Vedle slotu (na obrázku nalevo) je malá oranžová dioda, signalizující práci s paměťovou kartou. Úplně nalevo je „silo“ na stylus (který v něm podle mého názoru drží dost špatně) a úplně napravo zase kovové ouško na pásek na ruku (není v dodávaném příslušenství).

Veliké díry, které vidíte na obrázku, spolu s oválnou prohlubní slouží k upevnění koženkového krytu přední strany.

Nemohu si pomoci, musím nadštít trochu síry i na tento „upevňovací“ systém - nejen že kolíčky, zapadající do oněch děr a držící kryt na zařízení, jsou vyrobeny z plastu, takže se s velkou pravděpodobností brzy ulomí. Ony v nich navíc příliš dobře nedrží - takže se mi často stávalo, že při přehýbání krytu dozadu (kdy je přístroj víceméně držen hlavně za kryt) se kryt samovolně oddělil. To by lehce mohlo vést i k pádu Clié na tvrdou dlažbu (což se mi naštěstí nestalo :-)

Na krytu mi vadila ještě jedna věc - ohnut dozadu nedosahuje spodní hrany přístroje. To vede k nepříjemnému jevu, kdy se přístroj položený na stole při mačkání hardwarových tlačítek převažuje. Na druhou stranu - pokud přístroj neleží na ohnutém krytu, klouže, neboť celá jeho zadní strana je hladká (a přitom by stačila malinkatá gumová nálepka). Bez nasazeného krytu (který je jinak moc hezký, stříbrný, s hrdým nápisem „Clié“) můžeme otvory překrýt stříbrnou plastovou záslepkou.

Na pravém boku není kromě tří šroubků vůbec nic, na spodní straně můžeme najít konektor pro synchronizaci a napájení spolu s dvěma otvory pro upevnění přídavných zařízení nebo uchycení přístroje v kolébce. Na zadní straně je kromě několika log otvor pro tlačítko "reset" a pro upevnění do kolébky.

Tolik tedy k vnějšímu popisu zařízení, pojďme nahlédnout „dovnitř“.