Xbox One vs. PlayStation 4: kdo bude lepší?
20.6.2013, Petr Štefek, recenze
V tomto článku si budeme snažit přiblížit to, jak budou vypadat herní konzole nové generace. Letitý souboj Microsoftu proti Sony, respektive Xbox versus PlayStation, se nám v budoucnu ještě více vyostří.
Kapitoly článku:
Microsoft využil ve svém nástupci Xboxu 360 hardware AMD, což zase není až zase takovým překvapením, protože starší konzole využívala například grafiku od ATI (první čip s unifikovanou architekturou – Xenos aka C1). Samozřejmě hoši z marketingu museli minimalizovat přítomnost AMD ve svém konzoli na minimum,takže se Microsoft ani nikde zvlášť nechlubí, že využil právě hardware AMD. Jaguar je také v případě Xbox One kompletní APU a je vyráběn 28nm výrobním procesem.
Pro nikoho asi nebude překvapením, že SoC platforma v případě Box One bude dvojice čipů AMD Jaguar, kde každé z nich bude disponovat 4 samostatnými fyzickými jádry a sdílenou 2MB L2 cache. Celkově bude mít Box One k dispozici 8 jader a 4 MB sdílené L2 cache, což už nevypadá tak tragicky. Pokud nemáte úplně přehled, co nová architektura AMD Jaguar přináší, pak doporučují náš samostatný článek o architektuře, kde jsme se podívali na zoubek technickým věcem a ukázali také možná nasazení Jaguaru v praxi.
Zdroj: Wired - Xbox One
AMD Jaguar není high-endovou architekturou pro desktopový systém, takže z toho vyplývají určité předsudky nad výkonem zvoleného řešení. Jaguar je nicméně out-of-order procesorová architektura a celkově díky optimalizacím ze strany AMD dosáhla na zhruba pětinového zvýšení IPC (Instruction Per Cycle) oproti staršímu Bobcatu. Pokud bychom měli srovnat Jaguar s čímkoli z architektury ARM, která je používána v segmentech, kde je Jaguar primárně určen za konkurenci, tak poslední ARM Cortex A15 je výrazně pomalejší řešení, avšak stále exceluje ve spotřebě. Na to se ale v případě herních konzol až tak nehraje.
Pokud chtěl Microsoft nejrychlejší SoC (System on Chip), tak v podstatě neměl jinou možnost, než angažovat AMD. Na architektuře Jaguar najdeme i APU pro mobilní zařízení jako je superúsporný Temash a výkonné Kabini. Intel samozřejmě nelení a bude představovat své vlastní řešení Silvermont (o tom někdy v příštím článku), které bude zřejmě minimálně stejné dobré jako Jaguar od AMD, ale musíme si ještě nějaký ten pátek na oficiální představení počkat.
Při specifikacích jaké Jaguar má, bude velmi záležet na pracovní frekvenci, která není známá ani v případě Xbox One, ale spekuluje se o 1,6 GHz. Vše samozřejmé záleží na tom, jaké TDP budou vývojáři konzolí ochotni akceptovat. Strop toho, kde může Jaguar bez problémů běžet, by měl být někde okolo 2 GHz při rozumných provozních vlastnostech. Xbox by tak v případě CPU části mohl mít TDP někde okolo 60 W pro oba čipy a celkově 8 jader CPU části. Prozatím však oba výrobci zarytě mlčí o skutečných pracovních frekvencích.
Zdroj: Wired - Xbox One
Velkou zajímavostí, se kterou musíme v případě Xbox One počítat, je přechod z původní architektury PowerPC (RISC) u Xbox 360 na klasickou x86 (64bitovou) architekturu. Co to znamená v praxi? Jednoduše si své hry z Xbox 360 nezahrajete na nové herní konzoli, což Microsoft samozřejmě nikde nezdůrazňuje, ale řešení je možné skrze portování starších titulů pro novou konzoli. V případě Xbox One jde o návrat ke kořenům, neboť první verze Xboxu byla také založena na x86 architektuře. A zase opět je zcela nepravděpodobné, že by hry z původního Xboxu šli hrát na Xboxu One.
Nyní přichází řada na zásadní věc, kterou je přítomnost GPU a jeho konfigurace na SoC AMD. Herní konzole je logicky na výkonu GPU poměrně drasticky závislá. Xbox One adoptoval Graphics Core Next architekturu, kterou známe ze současných grafických karet Radeon HD 7000/8000. Samotné GPU má v případě Microsoftu konfiguraci se 768 stream procesory a teoretický výkon 1,23 TFLOPS. Podle hrubých čísel je řešení GPU Xbox One 5× výkonnější než GPU použité v Xbox 360 a podle Microsoft je celkový výkon díky značně pokročilejší architektuře 8× vyšší. Frekvence samotného GPU byla stanovena na 800 MHz (stejně jako u Sony PlayStation 4), ale nijak nelze uniknout faktu, že Sony objednalo u AMD GPU v konfiguraci se 1152 stream procesory, což je významně více než v případě Microsoftu. Však také teoretický výkon Sony PlayStation 4 je v případě GPU podstatně vyšších 1,84 TFLOPS.
Co to může znamenat v praxi? Lepší grafiku na PlayStation 4? Těžko, architektury jsou totožné, jenom je v případě Sony možné využít více zdrojů. Teoreticky tak některé tituly mohou mít rezervu pro zvednuté FPS cap na vyšší hranici, než v případě Xbox One. Prakticky to neznamená nic zásadního, avšak na papíře vypadá Xbox One jako méně výkonné řešení, a to je dle mého soudu špatně, a to už jen proto, že Xbox One je při současných cenách dražší o zhruba 2 500 korun oproti Sony PlayStation 4. Microsoft musí přijít s nějakým zásadní trumfem, aby nebyl ve srovnání s PlayStation 4 v nevýhodě. Plusem může být více her do začátku a jejich nižší cena ve srovnání se Sony a podobná lákadla.
Pro nikoho asi nebude překvapením, že SoC platforma v případě Box One bude dvojice čipů AMD Jaguar, kde každé z nich bude disponovat 4 samostatnými fyzickými jádry a sdílenou 2MB L2 cache. Celkově bude mít Box One k dispozici 8 jader a 4 MB sdílené L2 cache, což už nevypadá tak tragicky. Pokud nemáte úplně přehled, co nová architektura AMD Jaguar přináší, pak doporučují náš samostatný článek o architektuře, kde jsme se podívali na zoubek technickým věcem a ukázali také možná nasazení Jaguaru v praxi.
Zdroj: Wired - Xbox One
AMD Jaguar není high-endovou architekturou pro desktopový systém, takže z toho vyplývají určité předsudky nad výkonem zvoleného řešení. Jaguar je nicméně out-of-order procesorová architektura a celkově díky optimalizacím ze strany AMD dosáhla na zhruba pětinového zvýšení IPC (Instruction Per Cycle) oproti staršímu Bobcatu. Pokud bychom měli srovnat Jaguar s čímkoli z architektury ARM, která je používána v segmentech, kde je Jaguar primárně určen za konkurenci, tak poslední ARM Cortex A15 je výrazně pomalejší řešení, avšak stále exceluje ve spotřebě. Na to se ale v případě herních konzol až tak nehraje.
Pokud chtěl Microsoft nejrychlejší SoC (System on Chip), tak v podstatě neměl jinou možnost, než angažovat AMD. Na architektuře Jaguar najdeme i APU pro mobilní zařízení jako je superúsporný Temash a výkonné Kabini. Intel samozřejmě nelení a bude představovat své vlastní řešení Silvermont (o tom někdy v příštím článku), které bude zřejmě minimálně stejné dobré jako Jaguar od AMD, ale musíme si ještě nějaký ten pátek na oficiální představení počkat.
Při specifikacích jaké Jaguar má, bude velmi záležet na pracovní frekvenci, která není známá ani v případě Xbox One, ale spekuluje se o 1,6 GHz. Vše samozřejmé záleží na tom, jaké TDP budou vývojáři konzolí ochotni akceptovat. Strop toho, kde může Jaguar bez problémů běžet, by měl být někde okolo 2 GHz při rozumných provozních vlastnostech. Xbox by tak v případě CPU části mohl mít TDP někde okolo 60 W pro oba čipy a celkově 8 jader CPU části. Prozatím však oba výrobci zarytě mlčí o skutečných pracovních frekvencích.
Zdroj: Wired - Xbox One
Velkou zajímavostí, se kterou musíme v případě Xbox One počítat, je přechod z původní architektury PowerPC (RISC) u Xbox 360 na klasickou x86 (64bitovou) architekturu. Co to znamená v praxi? Jednoduše si své hry z Xbox 360 nezahrajete na nové herní konzoli, což Microsoft samozřejmě nikde nezdůrazňuje, ale řešení je možné skrze portování starších titulů pro novou konzoli. V případě Xbox One jde o návrat ke kořenům, neboť první verze Xboxu byla také založena na x86 architektuře. A zase opět je zcela nepravděpodobné, že by hry z původního Xboxu šli hrát na Xboxu One.
Porovnání specifikací konzolí Microsoft a Sony | |||
 | Xbox 360 | Xbox One | Playstation 4 |
| CPU Core/Threads | 3/6 | 8/8 | 8/8 |
| CPU Frekvence | 3.2 GHz | 1.6 GHz | 1.6 GHz |
| CPU Architektura | IBM PowerPC | AMD Jaguar | AMD Jaguar |
| L2 cache (sdílená) | 1 MB | 2x2 MB | 2x2 MB |
| GPU Core | - | 768 | 1154 |
| Maximální teoretický výkon | 0.24 TFLOPS | 1.23 TFLOPS | 1.84 TFLOPS |
| Embbeded paměť | 10 MB eDRAM | 32 MB eSRAM | - |
| Embbeded paměť - propustnost | 32 GB/s | 102 GB/s | - |
| Systémová paměť | 512 MB DDR3 1400 MHz | 8GB DDR3 2133 MHz | 8 GB GDDR5 5500 MHz |
| Systémová paměť - sběrnice | 128-bit | 256-bit | 256-bit |
| Systémová paměť - propustnost | 22.4 GB/s | 68.3 GB/s | 176 GB/s |
| Výrobní proces | - | 28 nm | 28 nm |
Nyní přichází řada na zásadní věc, kterou je přítomnost GPU a jeho konfigurace na SoC AMD. Herní konzole je logicky na výkonu GPU poměrně drasticky závislá. Xbox One adoptoval Graphics Core Next architekturu, kterou známe ze současných grafických karet Radeon HD 7000/8000. Samotné GPU má v případě Microsoftu konfiguraci se 768 stream procesory a teoretický výkon 1,23 TFLOPS. Podle hrubých čísel je řešení GPU Xbox One 5× výkonnější než GPU použité v Xbox 360 a podle Microsoft je celkový výkon díky značně pokročilejší architektuře 8× vyšší. Frekvence samotného GPU byla stanovena na 800 MHz (stejně jako u Sony PlayStation 4), ale nijak nelze uniknout faktu, že Sony objednalo u AMD GPU v konfiguraci se 1152 stream procesory, což je významně více než v případě Microsoftu. Však také teoretický výkon Sony PlayStation 4 je v případě GPU podstatně vyšších 1,84 TFLOPS.
Co to může znamenat v praxi? Lepší grafiku na PlayStation 4? Těžko, architektury jsou totožné, jenom je v případě Sony možné využít více zdrojů. Teoreticky tak některé tituly mohou mít rezervu pro zvednuté FPS cap na vyšší hranici, než v případě Xbox One. Prakticky to neznamená nic zásadního, avšak na papíře vypadá Xbox One jako méně výkonné řešení, a to je dle mého soudu špatně, a to už jen proto, že Xbox One je při současných cenách dražší o zhruba 2 500 korun oproti Sony PlayStation 4. Microsoft musí přijít s nějakým zásadní trumfem, aby nebyl ve srovnání s PlayStation 4 v nevýhodě. Plusem může být více her do začátku a jejich nižší cena ve srovnání se Sony a podobná lákadla.
